O dvou bratrech (Starověký Egypt)

Verze z 4. 2. 2015, 22:58, kterou vytvořil Dorotea.Wollnerova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Povídka O dvou bratrech byla nalezena na papyru d´Orbiney, který je dnes uložen v Britském muzeu. Tento text je napsán novoegyptštinou, a byl zaznamenán písařem jménem Innana na konci 19. dynastie v Nové říši.

Skladba obsahuje mytologické a folkloristické motivy, badatelé se snaží u některých částí hledat podobnosti s předovýchodním písemnictvím. Dále do debaty silně vstupuje tendence zařadit skladbu a její vznik do historického a sociálního kontextu.

Děj povídky

Povídka vypráví o dvou bratrech. Starší se jmenoval Anup a mladší Bata, jenž u svého staršího bratra sloužil na poli, a za to se o něj starší bratr staral jako otec. Jednou došlo k tomu, že byl Bata poslán domů pro setbu. Když Bata přišel domů, pokusila se ho bratrova žena svést. Bata jí odolal, ona jej však po příchodu Anupa nařkla z pokusu o svedení. Anup se tedy chystal, že svou ženu pomstí, když však Bata přicházel domů, jedna z krav z jeho stáda ho před bratrem varovala. Anup začal Batu pronásledovat a chtěl ho zabít, načež se Bata začal modlit k Reovi, který jeho prosby vyslyšel a vytvořil mezi bratry řeku plnou krokodýlů.

Mladší bratr tak dostal šanci, aby Anupovi vše vysvětlil. Poté vzal rákos, uřízl si úd a hodil jej do vody, kde ho sežrala ryba. Anup poznal, že mu bratr nelhal, a snažil se mu pomoci, ale přes řeku se k němu nedostal. Nato mu Bata oznámil, že odejde do Cedrového údolí, tam si vyřízne srdce a dá je na květ cedru, a až někdo tento cedr porazí, bude Anupovým úkolem srdce nalézt a dát je do misky se studenou vodou, čímž bratra zachrání. Bata se tedy odebral do Cedrového údolí, kde spokojeně žil, dokud nepotkal Devatero bohů, mezi nimiž byl i bůh Chnum , který mu na hrnčířském kruhu vymodeloval manželku. Pak přišlo sedmHathor, které jí prorokovaly, že ji zabije popravčí dýka. Bata si ženu velmi zamiloval, ale varoval ji, že nesmí chodit k moři, neboť jeho srdce leží na květu cedru, a on je žena jako ona a a nemohl by ji zachránit. Jednoho dne se však moře valilo na dívku. Té se povedlo utéci, ale jedna její kadeř do něj spadla, a moře ji odneslo až k faraonovým pradlákům, kde její vůně přiměla faraona aby ji hledal. Vyslal proto vojenskou výpravu do Cedrového údolí. Několik vojáků se sice Batovi povedlo zabít, avšak i ostatní jeho ženu našli a odvedli k faraonovi, jenž si ji vzal za manželku. Žena poté řekla faraonovi, že je třeba se vydat do Cedrového údolí a pokácet cedr, na němž spočívá Batovo srdce, což faraonovi vojáci udělali a Bata padl mrtvý k zemi.

Anup se tuto událost dozvěděl druhý den ráno prostřednictvím piva, které se mu zpěnilo, a vína, které se zakalilo, jak mu předpovídal Bata. Vydal se tedy do Cedrového údolí a našel tam mrtvého bratra. Začal hledat jeho srdce,a hledal je po čtyři roky, až nakonec našel šišku. To bylo Batovo srdce, které vložil do misky s vodou a tím svého bratra oživil. Bata mu pak řekl, že se promění v býka a Anup má na jeho hřbetě dojet do Egypta a poté jej dát faraonovi. To oba bratři učinili a Anup se psoléze vrátil do své vesnice. Bata se jednoho dne rozhodl faraonově ženě vyzradit svou pravou totožnost. Ta pak ze strachu přiměla faraona, aby ji nechal k jídlu připravit játra toho býka. Při jeho zabíjení mu však vytryskly kapky krve, z nichž poté vyrostly dvě velké perseje. Bata i v této podobě vyzradil faraonově ženě,kdo ve skutečnosti je, a ta přiměla panovníka tyto stromy porazit. Když z nich však truhlář vytvářel nábytek, vylétla tříska, kterou žena spolkla, a poté otěhotněla a za mnoho dní porodila syna, jehož si faraon zamiloval a jmenoval jej svým nástupcem. Tento syn byl samozřejmě Bata a po panovníkově smrti nechal svou ženu/matku soudit. Svého bratra Anupa jmenoval svým nástupcem, kterým se Anup po 30 letech vlády svého bratra také stal.

Rozbor díla

Jako mytologické dílo

Výklad jmen

  • Anup - Jedná se o jméno boha zemřelých, pohřbů a pohřebišť, mumifikace, smrti a vzkříšení. Jde o prastaré božstvo, které máme doložené již v Textech pyramid. Byl ochráncem Usirova těla a je začleněn do dějů souvisejících s jeho vzkříšením.
  • Bata - je velmi málo známé božstvo. O jeho původu ani významu nemáme dostatek inforamcí. V 17. hornoegyptském kraji byl uctíván spolu s Anupem. Nejspíše se jednalo o boha v podobě býka. Často bývá označován jako pastýř býků či ztotožňován s Hapim.
  • Manželky jsou anonymní, ale obě je možné vztáhnout vztáhnout k různým aspektům bohyně Hathor.

Podobnost s usirovským mýtem .

Vegetační mýtus

Možný vegetační výklad vnímá hlavní aktéry příběhu takto:

  • Anupa jako horizont
  • Batu jako Usira ve formě býka symbolizující vegetaci, Nil a zrno.

V egyptských představách totiž obrat "odejít na horizont" znamenalo zemřít a stát se blaženým zesnulým.

Jako folkloristické dílo

  • Dílo lze rozčlenit do těchto motivů: AaTh 318, AaTh 516B, AaTh 590A, KHM 60.
  • Podle Susan Tower Hollis [1] jde o folklórní příběh popisující přechodový rituál.

Dále předpokládá, že příběh byl delší dobu tradován ústně. Hollis v něm spatřuje celou škálu prvků, jež spojuje s ramessovským obdobím, nicméně přiznává, že jsou zde i prvky podstatně staršího data. Nemůžeme s jistotou dokázat folklorní tradici ve starém Egyptě, nicméně se zdá, že taková tradice zde byla, je např. možní, že v Egyptě působila skupina bardů podobná těm, které známe z homérského Řecka. Papyrus Westcar nás informuje, že na dvoře panovníka 4. dynastie Chufua byl prvek vyprávění příběhů přítomne, otázkou ovšem zůstává, nakolik byla tato praxe běžná, a také do jaké míry můžeme tomuto dokumentuu důvěřovat.

Jako skladba inspirovaná historií

  • Je možné, že celá skladba vznikla po zkušenosti s takzvaným amarnským obdobím a přenosu moci z 18. na 19. dynastii, jelikož v obecném povědomí mohla totiž zůstat stresující vzpomínka na vládu tzv. heretického panovníka Achnatona. Nicméně ve skladbě je panovník, na jehož trůn posléze Bata dosedne, vykreslen jako dobrý vládce, negativní postavou je zde královna, tedy Batova bohy stvořená žena. Lisa Manniche se pokusila tuto ženu ztotožnit s Achnatonovou vedlejší manželkou Kijou.
  • Leonard Lesko [2] se domnívá,že se jedná o ramessovskou propagandu, která nesouhlasila s rolemi, které v minulých dvou dynastiích hrály silné královny, jako například Ahhotep, Ahmose-Nefertari, Hatšepsut, Teje nebo Nefertoiti, a snažila se s takovouto pozicí žen vypořádat. Skutečností je, že v 19. dynastii se s takto energickým a mocnými královnami nesetkáváme a v literární tradici jsou ženy 19. dynastie popisovány negativně.

Zdroje

Reference

  1. SUSAN TOWER HOLLIS. The Ancient Egyptian "Tale of Two Brothers": The Oldest Fairy Tale in the World. 1. vyd. University of Oklahoma Press, 1990, 288 s. ISBN 0806122692.
  2. PARKER RICHARD ANTHONY a LESKO LEONARD H. Egyptological studies in honor of Richard A. Parker: presented on the occasion of his 78th birthday, December 10, 1983. Hanover, NH: Published for Brown University by University Press of New England, c1986, xvii, 171 p.

Použitá literatura

  • TOWER HOLLIS, S.1990:, The Ancient Egyptian Tale of two Brothers, The oldest Fairy Tale in the
  • World, University Oklahoma Press.
  • HORÁLEK K.1994: Folklór a světová literatura, Praha 1979
  • VACHALA B., Pověsti a legendy faraónského Egypta, Praha.
  • SCHNEIDER, T. 2008: Innovation in Literature on Behalf of Politics: The Tale of the Two Brothers, Ugarit, and 19th dynasty History, Ägypten und Levante XVIII, s. 315-326.
  • WETTENGEL, W. 2003: Die Erzählung von den beiden Brudern : der Papyrus d´Orbiney und die Königsideologie des Ramessiden,[ Orbis Biblicus et Orientalis 195].
  • LESKO, L. 1983: Three Late Egyptian Stories Reconsidered, Egyptological Studies in Honor of Richard A. Parker.


Portály: Egyptologie