Popište principy vědecké komunikace, včetně typologie vědeckých publikací, principů recenzního řízení, Open Access: Porovnání verzí

m
m
Řádek 32: Řádek 32:
  
 
# Článek
 
# Článek
** Původní článek
+
* Původní článek
** Přehledový článek
+
* Přehledový článek
** Kazuistika
+
* Kazuistika
** Souborný referát
+
* Souborný referát
 
# Bibliografie
 
# Bibliografie
 
# Kniha
 
# Kniha

Verze z 7. 7. 2016, 10:58

Vědeckou komunikací se rozumí přenos, sdělování, výměna tzv. vědeckých informací. V kontextu informační vědy se jedná o druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého výzkumu a je hlavním předmětem zkoumání pomocí scientometrických metod. Jedná se o výstupy vědeckého bádání v podobě monografií, článků v odborných periodikách, příspěvků ve sbornících, reportů apod. Základní jednotkou je většinou odborný článek, pomocí něhož se v online bibliografických databázích vypočítává například Impact factor jako ukazatel prestiže konkrétního časopisu nebo H-index, indikátor citovanosti konkrétního autora či autorského týmu.[1]

Vlastnosti vědeckých informací pro správné pochopení vědecké komunikace. Těmito vlastnostmi se vědecké informace odlišují od ostatních druhů sociální komunikace:

  1. Přesnost
  2. Objektivnost
  3. Pravdivost
  4. Platnost
  5. Jednoznačnost
  6. Účelnost
  7. Společenská hodnota
  8. Stárnutí informace – snižování hodnoty v závislosti na čase
  9. Sémantická povaha – zachycené smysluplným souborem znaků
  10. Nezávislost na jazyku a nosiči – tentýž obsah má různé formy
  11. Specifická forma komunikace, vlastní vzory
  12. Kumulativnost – možnost redukce
  13. Nezávislost na tvůrcích
  14. Neaditivnost
  15. Nekomutativnost
  16. Neasociativnost

Otázky etiky ve výzkumu

  • Anonymita / zacházení s důvěrnými informacemi
  • Volba otázek
  • Likvidace výzkumných dat
  • Plagiátorství
  • Falsifikace
  • Svoboda odmítnutí
  • Informovaný souhlas

Typologie vědeckých publikací

  1. Článek
  • Původní článek
  • Přehledový článek
  • Kazuistika
  • Souborný referát
  1. Bibliografie
  2. Kniha
  3. Recenze
  4. Studie
  5. Disertace
  6. Patent
  7. Proceedings
  8. Zpráva

Informační prameny dělíme na:

  • Primární (obsahují vlastní informaci)
  • Sekundární záznamy o existujících primárních pramenech
  • Terciární – bibliografie bibliografií, soupisy sekundárních pramenů

Recenzní řízení

Recenzní řízení je proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.

Základní rozdělení

  • Otevřené recenzní řízení - autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow[2].
  • Anonymní recenzní řízení - recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. [3]

Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.

Open Access

Open Access, česky Otevřený přístup je model vědecké komunikace, jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům vědy a výzkumu prostřednictvím Internetu. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým informacím; Open Access není označení pro obchodní model, druh licence ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.

Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování bezplatně, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.[4]

Výhody Open Access

  • Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.
  • Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací.
  • Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji.
  • Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.
  • OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).
  • OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.
  • Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže.

Nevýhody Open Access

  • Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.
  • Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy.
  • Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.
  • Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.
  • Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují metadatové standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.

Zdroje

Reference

  1. JONÁK, Zdeněk. Vědecká informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000495&local_base=KTD.
  2. Pro Inflow Časopis pro informační vědy [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz
  3. Národopisná revue. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz
  4. Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm

Související články

Klíčová slova