Uveďte společné charakteristiky a základní rozdíly klasifikace věd a věcného pořádání informací

Klasifikace věd je v knize Blahoslava Kováře Věcné pořádání informací a selekční jazyky popisována takto: „Klasifikace věd je v zásadě klasifikací forem vývoje hmoty od jednoduchých ke složitým a zároveň vyjevením objektivních vztahů a přechodů, které existují mezi jednotlivými formami vývoje hmoty."

Věcné pořádání informací je podle TDKIV definováno jako: "Specifický proces pořádání informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací."

Klasifikace věd Věcné pořádání
  • Smyslem je pořádání lidské poznání o všech aspektech reálného světa.
  • Uvádí souvislosti mezi vědami a to v scelé složitosti a spleti vztahů.
  • Závisí na stupni vědeckého poznání, filozofické škole a společenských podmínkách.
  • Dělí se na homogenní (každá množina má stejný počet podmnožin - nepřirozené) a heterogenní.
  • Založena na integraci poznatků do univerzálního systému a diferenciaci jednotlivých disciplín.
  • Podle filozofického systému lze dělit na idealistické a materialistické.
  • Druh pořádání informací = proces zpracování informací v informačním systému. Věcný - závislý na obsahové analýze dokumentu (ta probíhá nejen při vstupním zpracování do informačního systému, ale také při jeho výstupu).
  • Při vstupním zpracování se vytváří soubor slov přirozeného jazyka, který bude daný dokument charakterizovat, tedy jakýsi obraz či profil dokumentu. Dělí se na dva druhy: systematické a předmětové.
    • Systematické zpracování je historicky starší, užívalo se již ve starověku. Dokumenty, záznamy o nich nebo záznamy o jednotlivých informacích jsou vřazovány do předem vytvořené klasifikace lidského poznání. Užívá se umělý jazyk.
    • Předmětové zpracování je historicky mladší. S jeho počátky se setkáváme v 17. stol., běžně se užívá od 2. poloviny 19. stol. Obsah dokumentu nebo jednotlivých informací je vyjádřen slovně v jazyce zpracovatelské organizace. Užívá se přirozený jazyk, více či méně formalizovaný.
  • Smyslem je umožnit efektivní vyhledávání.
  • Problémy jsou závislost na kulturním kontextu, subjektivnost v chápání obsahu a potřeby informace a např. obtížné určování efektivnosti (relevance).

Klasifikace věd a selekční jazyky

  • Selekční jazyky zpracovávají dokumenty a informace o předmětech, jevech a procesech reálného světa, tedy o poznatcích člověka zaznamenaných v dokumentech.
  • Systematické selekční jazyky jsou v zásadě lineární, nemohou postihnout všechny souvislosti.
  • Základní spojitosti lze vyjádřit formou odkazů.
  • Dokumenty pojednávají o určitém tématu z určitého hlediska, v určité formě, pro určitý druh čtenářů, téma je zasazeno do určitých prostorových a časových možností.
  • Dokument může pojednávat o více tématech (polytematické a univerzální dokumenty), v případě krásné literatury není obsah či téma ve vlastním smyslu, pro věcné zpracování je zachytitelná jen forma.

Zdroje

Reference


Související články

Selekční jazyk
Dokument
Sémantika a syntaxe informace
Shannonovo chápání informace

Klíčová slova

věcné pořádání informací, selekční jazyk, obsahová analýza, klasifikace věd