Vzácné knihy a rukopisy


Vzácné knihy a rukopisy jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem. Vzácnost se dělí na historickou a tržní.


Vzácnost

Zlatá bula sicilská

Vzácnost je obecně hodnocena podle dvou kritérií. Jedná se hodnotu:

  • tržní (je určená realizovanými cenami na antikvárním trhu, tedy zájmem sběratelů)
  • historická (je určená mírou, do jaké nám památka dokáže vypovídat o minulých skutečnostech)

Za kritérium vzácnosti tedy můžeme považovat především:

  • důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)
  • texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace
  • díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo v lidském přístupu (např.: B-42)
  • individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek přidaný k původním glosám pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnily celou jednu generaci českých badatelů.) [1]
  • ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)

Co je (středověký) rukopis

Rukopis je kniha psaná rukou, jedná se o literární rukopis. Nejedná se o rukopis úřední povahy. Rukopis je produkt středověké, nebo raně novověké doby. Rukopis je produkt, který popisuje jedno určité prostřední, např. strukturální funkcionalismus, genetické hledisko atd. Rukopis má své specifické vnější i vnitřní znaky. Mezi vnější znaky patří např. fyzické a materiální znaky. Jako vnitřní znak můžeme chápat např. text. Rukopis je trojrozměrný předmět, jeho hlavní funkce: nosič textu. Věda, která se zabývá zkoumáním rukopisů se nazývá historická kodikologie.

Kodikologie

Kodikologie je nauka o rukopisech. Pochází z latinského slova codex = kniha a řeckého logia. Kodikologie má další pomocnou funkci: porozumět dochovaným textům a dalším knihám. Kodikologie se tradičně dělí na:

  • Kodikologie akademická, která je určena pro univerzitní výuku.
  • Kodikologie praktická, která se zabývá paměťovými institucemi a zpřístupněním.

Existuje i česká kodikologie, která klade důraz na studium vnějších znaků rukopisů.

Rukopisné památky

I když stáří písemných památek hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré rukopisy můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.[2] Historická vzácnost je tedy spojena především s textem a provedením dokumentujícím změnu v přístupu. Tržní vzácnost rukopisů je z podstaty věci individuální. Je dána zájmem sběratelů, kteří přihlížejí častěji k výtvarnému provedení. Vyhledvají tedy spíše díla s iluminacemi a ilustracemi, popřípadě nákladně provedené vazby a podobně.

Staré tisky

Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích. Pro tištěné knihy existuje index aukčních cen. Tržní hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení, můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.[3]

Bibliofilie

Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Kromě použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé. Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:

  • limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)
  • kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)
  • podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.
  • jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí

Odkazy

Reference

  1. SKLENÁŘ, Karel. *Slepé uličky archeologie*. Ilustroval Eliška SKLENÁŘOVÁ. V Praze: Československý spisovatel, 1977. Spirála.
  2. PAVLÁT, Leo: Tajemství knihy. Albatros 1982.
  3. VOIT, Petr: Bohemica 1500/1800 – katalog. Antikvariát Meissner, Praha 1996.

Doporučená literatura

  • BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.
  • CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.

Související články

Rukopisy, Knihtisk

Klíčová slova

Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie


Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá zdrojekategorieduplicityčleněníprolinkování

V článku bylo zkontrolováno obrázky a licence • pravopis

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.