Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.

Standard pro dobrou knihovnu


Standard pro dobrou knihovnu neboli Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky je dokument určující základní kvantitativní a kvalitativní požadavky pro poskytování knihovnických služeb. Byl vytvořen Ministerstvem kultury v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a se Státní kulturní politikou. Standard byl již několikrát aktualizován, poslední verze byla uvedena v platnost v roce 2019. Pokyny obsažené pouze ve Standartu pro dobrou knihovnu, ale ne v knihovním zákoně, jsou pouze doporučením, ne nutností.
Standard je rozdělen na patnáct článků, ve kterých je definován.[1]

Článek 1. Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb

První článek standartu obecně definuje veřejnou knihovnu jako místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin. Jmenuje také klíčové činnosti, které by měly tvořit jádro knihovních služeb. Dále definuje samotný standard jako prostředek pro srovnání a kontrolu dostupnosti a kvality knihovnických služeb a motivaci k jejich zlepšení.[1]

Článek 2. Předmět standardu knihovnických služeb

Druhý článek poskytuje shrnutí oblastní knihovních služeb, na které se standard zaměřuje a vytváří pro ně indikátory. Hodnoty indikátorů jsou přiměřeně přizpůsobeny počtu obyvatel v obci či spádové oblasti, kde se knihovna nachází. Kromě doporučených optimálních hodnot zveřejňuje i reálný celostátní průměr.[1]

Článek 3. Provozní doba knihovny pro veřejnost

Třetí článek klade důležitost na provozní dobu vyhovující osobám v místě její působení pro optimální přístup ke službám. Kromě otevírací doby to zahrnuje také telefonické spojení nebo přístup k webovým stránkám knihovny. Není důležitý pouze počet hodin, kdy je knihovna otevřená, ale také jejich rozložení v rámci dnů a týdnů. Ideální by bylo proporcionální rozdělení do dopoledních a odpoledních hodin a také do víkendu.[1]

Tabulka: Provozní doba knihovny pro veřejnost

Počet obyvatel Doporučená hodnota (hodin/týdně) Celostátní průměr 2018 (hodin/týdně)
do 500 5 až 10 2,4
501 - 1 000 5 až 15 4
1 001 - 3 000 15 až 23 10,5
3 001 - 5 000 23 až 28 23
5 001 - 10 000 28 až 40 29
10 001 - 20 000 40 až 45 37
20 001 - 40 000 45 až 50 43
více než 40 000 50 a více 48

Článek 4. Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů

Čtvrtý článek pojednává o požadavcích na knihovní fond. Na jeho podobě by se měly odrážet aktuální trendy a směry vývoje společnosti. Měl by obsahovat předměty zájmu pro osoby ze všech věkových vrstev. V žádném případě by fond neměl být ideologicky, politicky, ani z náboženských důvodů cenzurovány, nebo pod komerčním nátlakem. Alespoň 75% fondu knihovny by mělo být zpřístupněno v rámci volného výběru. Roční přírůstek v rámci obnovy fondu by měl činit 10% z celkového počtu ve fondu.
Do předmětu článku spadají jak tradiční dokumenty, tak i odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií.[1]

Tabulka: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů

Doporučená hodnota Celostátní průměr 2018
Částka v Kč/ 1 obyvatele 30 až 45 29

Článek 5. Umístění knihovny v obci

Pátý článek promlouvá o důležitosti dostupnosti budovy knihovny pro uživatele. Knihovna by měla být v místě, které je centrem života populace, tudíž v blízkosti dalších poskytovaných služeb - obchody, kulturní podniky, sportoviště, atp. Dojezdová vzdálenost do knihovny by pro uživatele neměla přesáhnout 15 minut. V situaci, kdy by byla vyšší, by se mělo uvažovat o zřízení nové pobočky nebo pojízdné knihovny.[1]

Článek 6. Plocha knihovny určená pro uživatele

Podle šestého článku je pro plnohodnotné poskytování knihovních služeb důležité poskytnout uživatelům odpovídající prostor. Měly by být prostory pro využití jak pro služby dospělým, tak i dětem a mládeži či celým rodinám. Na každých 1000 obyvatel z obce či spádové oblasti by mělo připadat alespoň 60 m2 užité plochy.[1]

Článek 7. Studijní místa pro uživatele knihovny

Dle článku sedm zajištění vysoké kvality služeb týkajících se práce s knihovními dokumenty a informačními zdroji lze poskytnutím studijních míst ať už pro individuální či skupinové studium.[1]

Tabulka: Studijní místa pro uživatele knihovny

Počet obyvatel obce Doporučená hodnota (počet studijních míst) Celostátní přůměr 2018 (počet studijních míst)
do 500 4 až 5 5
501 - 1 000 6 až 8 6
1 001 - 3 000 10 až 18 10
3 001 - 5 000 20 až 28 18
5 001 - 10 000 28 až 70 27
10 001 - 20 000 40 až 45 41
20 001 - 40 000 70 až 120 81
více než 40 000 120 a více 210

Článek 8. Přístup k internetu a informačním technologiím

V osmém článku se řeší důležitost poskytnutí neomezeného přístupu internetu. Knihovna by se měla snažit vyhlazovat rozdíly mezi informačně chudými a informačně bohatými a tím napomáhat ke zmenšení informační propasti. Toho by knihovna měla dosáhnout zpřístupněním internetu, online katalogu, audio přehrávačů, zařízení pro fyzicky znevýhodněné, počítačů a podobně.
Článek také určuje doporučený počet stanic s počítačem připojeným k internetu. V případě existence jiného veřejného místa poskytujícího internet v obci může být počet stanic v knihovně náležitě snížen. Doporučené je také poskytování připojení k bezdrátové síti skrz Wi-Fi. Informační technologie by měly být obměňovány vždy po pěti letech.[1]

Tabulka: Přístup k internetu a informačním technologiím

Počet obyvatel obce Doporučená hodnota (počet stanic) Celostátní přůměr 2018 (počet stanic)
do 500 1 až 2 1
501 - 1 000 2 1
1 001 - 3 000 2 až 3 2
3 001 - 5 000 3 až 5 3
5 001 - 10 000 5 až 10 5
10 001 - 20 000 10 až 15 8
20 001 - 40 000 15 až 20 18
více než 40 000 20 a více 44

Článek 9. Webová prezentace knihovny

Dle devátého článku je důležité, aby knihovna poskytovala informace o sobě a svých fondech na své vlastní doméně, případně v rámci domény svého poskytovatele. Pokud je to možné, měla by být uživateli dostupná kdykoliv, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Minimální rozsah webové prezentace by měl obsahovat název a sídlo knihovny, kontaktní údaje, název zřizovatele/provozovatele, stručnou charakteristiku knihovny, výčet oddělení, provozní dobu, knihovní řád, přehled nabízených služeb a ceník poplatků. Externí odkazy by měly obsahovat odkaz na Souborný katalog ČR, další spolupracující knihovny a na centrální služby jakými je například „Ptejte se knihovny“. Při tvorbě webových stránek by měl být brán ohled na zrakově, sluchově a motoricky znevýhodněné uživatele.[1]

Článek 10. Elektronický katalog knihovny (OPAC) na internetu

Desátý článek přikládá elektronickému katalogu důležitou roli v rámci zlepšování kvality a dostupnosti knihovnických služeb. Každá knihovna v obci nad 500 obyvatel by měla elektronický katalog zpřístupňovat.[1]

Článek 11. Personální zajištění knihovny

V jedenáctém článku je rozebírána role zaměstnance knihovny. Jakožto spojovací článek mezi uživatelem a knihovními fondy jsou jeho způsobilosti naprosto nezbytné. Z důvodu velkého množství proměnných faktorů, které by určovaly počet knihovníků, není ve standartu přímo definován. Knihovna ale může vycházet z informací srovnatelných knihoven z benchmarkingu.[1]

Článek 12. Kvalifikace a vzdělávání pracovníků knihovny

Ve dvanáctém článku je zdůrazněna důležitost vzdělání knihovníka. Pracovník by měl mít alespoň středoškolské vzdělání a disponovat odbornými znalostmi v rámci teoretických vědomostní, znalostí standardů, procesů a právních předpisů souvisejících s chodem knihovny. Doporučený čas věnovaný dalšímu vzdělání pracovníka je 48 hodin ročně, v případě knihoven s provozní dobou kratší než 10 hodin týdně se jedná o alespoň 8 hodin ročně.[1]

Článek 13. Měření spokojenosti uživatelů knihovny

Dvanáctý článek pojednává o uživatelích knihovny a důležitosti jejich spokojenosti. Knihovna by se měla čtenářům přizpůsobovat a vycházet jim vstříc. Proto by se pravidelně mělo provádět zjišťování spokojenosti, alespoň jednou za pět let.[1]

Článek 14. Vzdělávací, kulturní a komunitní aktivity knihoven

Podle čtrnáctého článku by knihovna měla napomáhat k rozvoji kulturního a společenského zázemí obce. Toho může dosáhnout poskytováním vzdělávacích, kulturních a komunitních aktivit pro různé věkové kategorie a různé zájmové skupiny uživatelů.[1]

Tabulka: Vzdělávací, kulturní a komunitní aktivity knihoven

Počet obyvatel obce Doporučená hodnota (počet akcí za rok) Celostátní přůměr 2018 (počet akcí za rok)
do 500 4 až 6 1,5
501 - 1 000 6 až 20 5
1 001 - 3 000 20 až 40 18
3 001 - 5 000 40 až 80 50
5 001 - 10 000 80 až 150 102
10 001 - 20 000 150 až 300 218
20 001 - 40 000 300 až 600 483
více než 40 000 600 až 1100 924

Článek 15. Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb

Podle patnáctého článku je nejen důležité se standardem řídit, ale také sledovat jeho plnění v rámci statistického šetření. To by mělo být prováděno na místní, krajské i celostátní úrovni. [1]

Statistiky

Kult (MK) 12-01 Roční výkaz o knihovně

Statistický výkaz Kult (MK) 12-01 je statistické zjišťování údajů o knihovnách poskytujících veřejné knihovnické a informační služby. Probíha jednou ročně formou vyplnění a odevzdání elektronického formuláře. Zajišťováno je Ministerstvem kultury ČR. Statistiky slouží pro zjištění plnění povinností obsažených v zákoně č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb., k výkonu státní správy a pro hodnocení naplňování Koncepce rozvoje knihoven v ČR. Mimo státní správu také slouží pro potřeby mezinárodních organizací (Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu; Mezinárodní federace knihovnických spolků a institucí) a pro místní a krajské samosprávy.

Statistický výkaz obsahuje informace o právní formě knihovny, knihovním fondu, počtu čtenářů, výpůjčkách, meziknihovní výpůjční službě na národní a mezinárodní úrovni, dalších činnostech knihovny, počtu zaměstnanců, využívání internetu, elektronických službách, zveřejňování katalogu knih na internetu, knihovnické síti a hospodaření knihovny. [2]

Deník veřejné knihovny

Deník veřejné knihovny je šablona vydávaná ve spolupráci NIPOS a Knihovnického institutu Národní knihovny ČR sloužící pro denní průběžnou evidenci činností knihovny. Je významnou pomůckou hlavně pro knihovny bez automatizovaného knihovního systému, ale využít ho mohou i ostatní knihovny pro dodatečnou evidenci. Obsahuje závazné definice termínů i pokyny pro vyplnění. Informace zapsané v deníku pak slouží pro vyplňování výkazu Kult (MK) 12-01.[3]

Benchmarking v knihovnách


Benchmarking jako takový je metoda využívaná v řízení a managementu kvality. Definován je jako „soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů.“

Projekt Benchmarking knihoven byl zahájen v roce 2005 iniciativou Národní knihovny ČR ve spolupráci s NIPOS. Benchmarking knihoven je nástroj pro porovnávání výkazů veřejných knihoven. Účast v projektu je otevřená všem veřejným knihovnám na území ČR a od roku 2012 také na území Slovenska. Za účelem udržení objektivity při porovnávání dat jsou knihovny kategorizovány do skupin dle počtu obyvatel v obci. Separátními kategoriemi jsou také krajské knihovny s městskou funkcí a bez městské funkce. Benchmarking není zamýšlen jako pouze jednorázové porovnání, ale jako dlouhodobý proces vedoucí a motivující ke zlepšování činností knihoven.

Proces benchmarkingu probíhá v pěti krocích:

  1. Analýza vlastních výkonů a situace knihovny
  2. Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti
  3. Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků, identifikace silných a slabých stránek
  4. Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností
  5. Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn


Získaná data jsou shromažďovaná na databázi vytvořené a provozované NIPOS. Vstup do ní a přístup k veškerým uloženým informacím je umožněn pouze účatníkům projektu.
Výsledky benchmarkingu může knihovna využít k různým účelům. Lze z nich identifikovat silné a slabé stránky knihovny. Zjistí tedy, v jakých oblastech si knihovna vede dobře a ve kterých by měly být provedeny změny ke zlepšení. Výsledky také mohou sloužit pro podání výkazu o činnosti provozovateli či sponzoru knihovny.[4]

Odkazy

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky, 2019. V Praze: Ministerstvo kultury ČR [cit. 2020-04-15]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/VKIS/MK_standard_VKIS.pdf
  2. Kult (MK) 12-01 Roční výkaz o knihovně, 2018. Český statistický úřad [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/vykazy/kult-mk-12-01-rocni-vykaz-o-knihovne_psz_2019
  3. ŠEDÁ, Marie, Zpracování statistických ukazatelů výkonů knihoven včetně kontroly, analýzy a komparace dat: Studijní text [online]. Ostrava, 2020 [cit. 2020-04-18]. Dostupné z: https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/studijn%C3%AD%20texty%20pro%20knihovn%C3%ADky/22_%20Zpracov%C3%A1n%C3%AD%20statistick%C3%BDch%20ukazatel%C5%AF%20v%C3%BDkon%C5%AF%20knihoven_%C5%A0ed%C3%A1_2.pdf
  4. RICHTER, Vít, 2013. Benchmarking knihoven: Jak porovnávat výkony knihoven. Knižnica [online]. Slovenská národná knižnica, 14(3), 3-15 [cit. 2020-04-15]. ISSN 1336-0965. Dostupné z: http://www.snk.sk/images/snk/casopis_kniznica/2013/marec/03.pdf

Související články

Standard veřejných knihovnických a informačních služeb
Knihovní zákon
Statistika a benchmarking v knihovnách
Strategie pro evropské knihovny

Klíčová slova

veřejné knihovny, služby knihoven, knihovní zákon, knihovní statistiky, benchmarking