Anup: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „===Jméno=== '''Anup''', egyptsky '''Inpu''' a řecky '''Anubis''', byl spojován především s pohřebišti a mumifikací. Jeho jméno bývá vykládáno…“) |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
===Jméno=== | ===Jméno=== | ||
| − | '''Anup''', egyptsky '''Inpu''' a řecky '''Anubis''', byl spojován především s pohřebišti a mumifikací. Jeho jméno bývá vykládáno několika různými způsoby. Může pocházet ze stejně či podobně znějícího titulu pro královského syna, zřejmě v jeho roli syna Usirova, ale také od slovesa inep, které znamená "rozkládat se" či "hnít", a jeho jméno by tak odkazovalo na jeho spojitost s balzamováním a pohřby. V obou případech se však pravděpodobně jedná o pozdní etymologie, a původní význam jména tohoto božstva tak zůstává nejasný. <ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref> | + | '''Anup''', egyptsky '''Inpu''' a řecky '''Anubis''', byl spojován především s pohřebišti a mumifikací. Jeho jméno bývá vykládáno několika různými způsoby. Může pocházet ze stejně či podobně znějícího titulu pro královského syna, zřejmě v jeho roli syna Usirova, ale také od slovesa inep, které znamená "rozkládat se" či "hnít", a jeho jméno by tak odkazovalo na jeho spojitost s balzamováním a pohřby. V obou případech se však pravděpodobně jedná o pozdní etymologie, a původní význam jména tohoto božstva tak zůstává nejasný. <ref name=":0">Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref> |
===Ikonografie a sféry vlivu=== | ===Ikonografie a sféry vlivu=== | ||
| − | Jak již bylo řečeno, Anup byl bohem pohřbů, pohřebišť a mumifikace. Zpodobňován bývá jako muž se šakalí či psí hlavou, nebo přímo jako sedící černý pes či šakal. Již jeho podoba jej spojuje s pohřebišti, neboť psi a šakali často žili na okrajích pouští, a tedy v místech pohřebišť, po kterých se potulovali, a také vyhrabávali mělké hroby. Právě před takovými i jinými narušiteli mělo božstvo v šakalí podobě pohřebiště ochraňovat. Vzhledem k této své funkci měl Anup také trestat provinění vůči bohům, a to především vykrádání a znesvěcování hrobů. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref> | + | Jak již bylo řečeno, Anup byl bohem pohřbů, pohřebišť a mumifikace. Zpodobňován bývá jako muž se šakalí či psí hlavou, nebo přímo jako sedící černý pes či šakal. Již jeho podoba jej spojuje s pohřebišti, neboť psi a šakali často žili na okrajích pouští, a tedy v místech pohřebišť, po kterých se potulovali, a také vyhrabávali mělké hroby. Právě před takovými i jinými narušiteli mělo božstvo v šakalí podobě pohřebiště ochraňovat. Vzhledem k této své funkci měl Anup také trestat provinění vůči bohům, a to především vykrádání a znesvěcování hrobů. <ref name=":1">Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref> |
| − | |||
| − | |||
===Mýty a funkce=== | ===Mýty a funkce=== | ||
'''Zrození Anupa''' | '''Zrození Anupa''' | ||
| + | |||
Anup je považován v různých textech za syna rozličných božstev - jako jeho matka se podle verze objevuje například [[Bastet]], [[Nebthet]] nebo kraví bohyně Hesat, jako jeho otec se potom uvádí [[Re]] či [[Sutech]]. Řecký spisovatel Plútarchos uvádí verzi, podle které byli rodiči Anupa [[Usir]] a Nebthet. Stalo se tak kvůli lsti, kdy byl Usir opit, nicméně Usirova manželka [[Eset]] podle této verze Anupa vychovala jako vlastního syna. <ref>Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.</ref> | Anup je považován v různých textech za syna rozličných božstev - jako jeho matka se podle verze objevuje například [[Bastet]], [[Nebthet]] nebo kraví bohyně Hesat, jako jeho otec se potom uvádí [[Re]] či [[Sutech]]. Řecký spisovatel Plútarchos uvádí verzi, podle které byli rodiči Anupa [[Usir]] a Nebthet. Stalo se tak kvůli lsti, kdy byl Usir opit, nicméně Usirova manželka [[Eset]] podle této verze Anupa vychovala jako vlastního syna. <ref>Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.</ref> | ||
| − | '''Anup v mýtech o Usirovi''' | + | '''Anup v mýtech o Usirovi''' |
| − | Před rozšířením Usirova kultu byl Anup zřejmě nejvýznamnějším božstvem, spojovaným se zemřelými, pohřby a balzamováním. Už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] je mnohokrát zmiňován v souvisloti s královským pohřbem. Kromě své role strážce pohřebišť vystupoval také jako ochránce zemřelého na jeho cestě podsvětím. | + | |
| − | + | Před rozšířením Usirova kultu byl Anup zřejmě nejvýznamnějším božstvem, spojovaným se zemřelými, pohřby a balzamováním. Už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] je mnohokrát zmiňován v souvisloti s královským pohřbem. Kromě své role strážce pohřebišť vystupoval také jako ochránce zemřelého na jeho cestě podsvětím. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | '''Pozdější funkce''' | + | V pozdějších dobách byl spojován s vládcem říše mrtvých Usirem - byl považován za jeho syna, ale také za prvního balzamovače, který zabalil do pláten a mumifikoval právě Usirovo tělo. <ref>Doxey, D. M. 2001 : "Anubis", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt I, Oxford and New York. </ref> |
| − | V [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské]] a [[Římská doba (Egypt)|Římské době]] byl často asociován s řeckým Hermem Psýchopompem, průvodcem duší v podsvětí, nebo podsvětní bohyní Hekaté. Kromě jeho podsvětní charakteristiky byla v pozdějších obdobích více vyzdvihována jeho ochránná funkce, spojovaná nejen s ochranou pohřebišť, ale také s mýtem, podle kterého měl po Usirově smrti chránit jeho manželku Eset a jejich syna [[Hor|Hora]]. Objevují se také nové rozměry jeho působení, vysyktuje se jako božstvo vládnoucí nebesům a zemi, stejně tak jako bývá spojován s tajemným božským věděním.<ref | + | |
| + | '''Posmrtný soud a otevírání úst''' | ||
| + | |||
| + | Anup se také objevuje u posmrtného soudu, kdy zemřelého před tento soud přivádí a dohlíží na vážení jeho srdce. <ref name=":2">Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref> Často je také zobrazován při vykonávání rituálu otevírání úst, při kterém jsou zemřelému navraceny jeho smysly. | ||
| + | |||
| + | '''Epiteta''' | ||
| + | |||
| + | Anup je v textech označován různými epitety - často se objevuje označní '''"Pán posvátné země"''', které se vztahuje k jeho vládě nad pohřebišti, přívlastek '''"Ten, který je na své hoře"''' se zřejmě vztahuje k jeho podobě psa, strážícího pohřby z vyvýšeného místa. Dalším označením Anupa je '''"Ten, který je v ''ut''"''' - staroegyptské slovo ut označovalo místo, kde bylo před pohřbem balzamováno tělo zesnulého. V podobném kontextu se také objevuje označní '''"Ten, který je v čele božího stánku"''', které odkazuje též na místo mumifikace, může se ovšem jednat také o odkaz na pohřební komoru nebo přímo rakev či sarkofág. Dalším titulem Anupa byl '''"Ten, který je nad tajemstvími"''', což opět odkazuje na tajemství balzamovačů a mumifikace. Kromě spojitosti s pohřby se také už v Textech pyramid objevuje titul '''"Vládce luků"''', odkazující k tzv. devíti lukům, symbolu, představujícmu národy, které byly vůči Egyptu nepřátelské a mohly jej ohrožovat. <ref name=":0" /> | ||
| + | |||
| + | '''Pozdější funkce''' | ||
| + | |||
| + | V [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské]] a [[Římská doba (Egypt)|Římské době]] byl často asociován s řeckým Hermem Psýchopompem, průvodcem duší v podsvětí, nebo podsvětní bohyní Hekaté. Kromě jeho podsvětní charakteristiky byla v pozdějších obdobích více vyzdvihována jeho ochránná funkce, spojovaná nejen s ochranou pohřebišť, ale také s mýtem, podle kterého měl po Usirově smrti chránit jeho manželku Eset a jejich syna [[Hor|Hora]].<ref name=":2" /> Objevují se také nové rozměry jeho působení, vysyktuje se jako božstvo vládnoucí nebesům a zemi, stejně tak jako bývá spojován s tajemným božským věděním.<ref name=":0" /> | ||
===Kult=== | ===Kult=== | ||
Anupův kult byl rozšířen po celé zemi, mezi některá významná kultovní cetnra patřila především města, kolem kterých se rozkládala významná pohřebiště, například [[Mennofer]], [[Héliopolis]], [[Abydos]], [[Sakkára]] nebo [[Západní Théby]]. Dalším střediskem jeho kultu byl 17.hormoegyptský nom. Jeho hlavní město později Řekové nazvali Kynopolis ("Město psů", dnešní el-Qeis). Byla objevena i mnohá pohřebiště posvátných psů. | Anupův kult byl rozšířen po celé zemi, mezi některá významná kultovní cetnra patřila především města, kolem kterých se rozkládala významná pohřebiště, například [[Mennofer]], [[Héliopolis]], [[Abydos]], [[Sakkára]] nebo [[Západní Théby]]. Dalším střediskem jeho kultu byl 17.hormoegyptský nom. Jeho hlavní město později Řekové nazvali Kynopolis ("Město psů", dnešní el-Qeis). Byla objevena i mnohá pohřebiště posvátných psů. | ||
| − | Už ze [[Stará říše|Staré říše]] pochází mnoho textů, vzývajících Anupa, které byly zapisovány na pohřební stély nebo na zdi hrobek. Jako jedno z prvních božstev se Anup objevuje v hrobkách nekrálovských osob, kde bývá zobrazen u vchodu jako výstraha pro zloděje.<ref | + | Už ze [[Stará říše|Staré říše]] pochází mnoho textů, vzývajících Anupa, které byly zapisovány na pohřební stély nebo na zdi hrobek. Jako jedno z prvních božstev se Anup objevuje v hrobkách nekrálovských osob, kde bývá zobrazen u vchodu jako výstraha pro zloděje.<ref name=":1" /> Byl také považován za paotrona balzamovačů. Později byl jeho kult ztotožněn s kultem Usirovým. |
| − | Jako Anupova partnerka se někdy objevuje Input, zejména právě v 17. hornoegyptském nomu, nicméně její kult nebyl nikdy příliš významný.<ref | + | |
| − | Při balzamování, pohřbech a různých procesích vystupoval kněz s maskou Anupa, dochovaly se také mnohé sošky a amulety, zobrazující Anupa, který měl ochraňovat zemřelého.<ref | + | Jako Anupova partnerka se někdy objevuje Input, zejména právě v 17. hornoegyptském nomu, nicméně její kult nebyl nikdy příliš významný.<ref name=":2" />Při balzamování, pohřbech a různých procesích vystupoval kněz s maskou Anupa, dochovaly se také mnohé sošky a amulety, zobrazující Anupa, který měl ochraňovat zemřelého.<ref name=":0" /> |
=== Reference === | === Reference === | ||
Verze z 30. 12. 2014, 16:05
Jméno
Anup, egyptsky Inpu a řecky Anubis, byl spojován především s pohřebišti a mumifikací. Jeho jméno bývá vykládáno několika různými způsoby. Může pocházet ze stejně či podobně znějícího titulu pro královského syna, zřejmě v jeho roli syna Usirova, ale také od slovesa inep, které znamená "rozkládat se" či "hnít", a jeho jméno by tak odkazovalo na jeho spojitost s balzamováním a pohřby. V obou případech se však pravděpodobně jedná o pozdní etymologie, a původní význam jména tohoto božstva tak zůstává nejasný. [1]
Ikonografie a sféry vlivu
Jak již bylo řečeno, Anup byl bohem pohřbů, pohřebišť a mumifikace. Zpodobňován bývá jako muž se šakalí či psí hlavou, nebo přímo jako sedící černý pes či šakal. Již jeho podoba jej spojuje s pohřebišti, neboť psi a šakali často žili na okrajích pouští, a tedy v místech pohřebišť, po kterých se potulovali, a také vyhrabávali mělké hroby. Právě před takovými i jinými narušiteli mělo božstvo v šakalí podobě pohřebiště ochraňovat. Vzhledem k této své funkci měl Anup také trestat provinění vůči bohům, a to především vykrádání a znesvěcování hrobů. [2]
Mýty a funkce
Zrození Anupa
Anup je považován v různých textech za syna rozličných božstev - jako jeho matka se podle verze objevuje například Bastet, Nebthet nebo kraví bohyně Hesat, jako jeho otec se potom uvádí Re či Sutech. Řecký spisovatel Plútarchos uvádí verzi, podle které byli rodiči Anupa Usir a Nebthet. Stalo se tak kvůli lsti, kdy byl Usir opit, nicméně Usirova manželka Eset podle této verze Anupa vychovala jako vlastního syna. [3]
Anup v mýtech o Usirovi
Před rozšířením Usirova kultu byl Anup zřejmě nejvýznamnějším božstvem, spojovaným se zemřelými, pohřby a balzamováním. Už v Textech pyramid je mnohokrát zmiňován v souvisloti s královským pohřbem. Kromě své role strážce pohřebišť vystupoval také jako ochránce zemřelého na jeho cestě podsvětím.
V pozdějších dobách byl spojován s vládcem říše mrtvých Usirem - byl považován za jeho syna, ale také za prvního balzamovače, který zabalil do pláten a mumifikoval právě Usirovo tělo. [4]
Posmrtný soud a otevírání úst
Anup se také objevuje u posmrtného soudu, kdy zemřelého před tento soud přivádí a dohlíží na vážení jeho srdce. [5] Často je také zobrazován při vykonávání rituálu otevírání úst, při kterém jsou zemřelému navraceny jeho smysly.
Epiteta
Anup je v textech označován různými epitety - často se objevuje označní "Pán posvátné země", které se vztahuje k jeho vládě nad pohřebišti, přívlastek "Ten, který je na své hoře" se zřejmě vztahuje k jeho podobě psa, strážícího pohřby z vyvýšeného místa. Dalším označením Anupa je "Ten, který je v ut" - staroegyptské slovo ut označovalo místo, kde bylo před pohřbem balzamováno tělo zesnulého. V podobném kontextu se také objevuje označní "Ten, který je v čele božího stánku", které odkazuje též na místo mumifikace, může se ovšem jednat také o odkaz na pohřební komoru nebo přímo rakev či sarkofág. Dalším titulem Anupa byl "Ten, který je nad tajemstvími", což opět odkazuje na tajemství balzamovačů a mumifikace. Kromě spojitosti s pohřby se také už v Textech pyramid objevuje titul "Vládce luků", odkazující k tzv. devíti lukům, symbolu, představujícmu národy, které byly vůči Egyptu nepřátelské a mohly jej ohrožovat. [1]
Pozdější funkce
V Ptolemaiovské a Římské době byl často asociován s řeckým Hermem Psýchopompem, průvodcem duší v podsvětí, nebo podsvětní bohyní Hekaté. Kromě jeho podsvětní charakteristiky byla v pozdějších obdobích více vyzdvihována jeho ochránná funkce, spojovaná nejen s ochranou pohřebišť, ale také s mýtem, podle kterého měl po Usirově smrti chránit jeho manželku Eset a jejich syna Hora.[5] Objevují se také nové rozměry jeho působení, vysyktuje se jako božstvo vládnoucí nebesům a zemi, stejně tak jako bývá spojován s tajemným božským věděním.[1]
Kult
Anupův kult byl rozšířen po celé zemi, mezi některá významná kultovní cetnra patřila především města, kolem kterých se rozkládala významná pohřebiště, například Mennofer, Héliopolis, Abydos, Sakkára nebo Západní Théby. Dalším střediskem jeho kultu byl 17.hormoegyptský nom. Jeho hlavní město později Řekové nazvali Kynopolis ("Město psů", dnešní el-Qeis). Byla objevena i mnohá pohřebiště posvátných psů. Už ze Staré říše pochází mnoho textů, vzývajících Anupa, které byly zapisovány na pohřební stély nebo na zdi hrobek. Jako jedno z prvních božstev se Anup objevuje v hrobkách nekrálovských osob, kde bývá zobrazen u vchodu jako výstraha pro zloděje.[2] Byl také považován za paotrona balzamovačů. Později byl jeho kult ztotožněn s kultem Usirovým.
Jako Anupova partnerka se někdy objevuje Input, zejména právě v 17. hornoegyptském nomu, nicméně její kult nebyl nikdy příliš významný.[5]Při balzamování, pohřbech a různých procesích vystupoval kněz s maskou Anupa, dochovaly se také mnohé sošky a amulety, zobrazující Anupa, který měl ochraňovat zemřelého.[1]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
- ↑ 2,0 2,1 Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
- ↑ Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.
- ↑ Doxey, D. M. 2001 : "Anubis", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt I, Oxford and New York.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
