Společenské dopady informačních technologií: Porovnání verzí
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
=== Soukromí === | === Soukromí === | ||
− | Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata | + | Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata <ref>Šlerka 2011, s. 20</ref>: |
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),<ref>Wikipedie 2014, Stalking</ref> | * [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),<ref>Wikipedie 2014, Stalking</ref> |
Verze z 8. 1. 2015, 12:06
Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni.[1] Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:[2]
- soukromí jednotlivce,
- přesnost informací,
- vlastnictví informací,
- přístupnost informací.
Obsah
Soukromí
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata [3]:
- stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),[4]
- data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
- sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
- monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
- únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks).
Přesnost informací
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.[5]
Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.
Vlastnictví informací
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:[6]
- pirátství a neoprávněné šíření dat,
- sdílené vlastnictví a copyleft (open source, Creative Commons), které naopak těží ze snadného šíření dat,
- hacking a jailbreaking (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).
Přístupnost informací
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).[7][8]
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
- PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
- PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
- SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika