Společenské dopady informačních technologií: Porovnání verzí

Řádek 31: Řádek 31:
 
=== Přístupnost informací ===
 
=== Přístupnost informací ===
  
−
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref>
+
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]'''(digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref>
  
−
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.
+
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o [[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]].
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 8. 1. 2015, 12:08

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni.[1] Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:[2]

  • soukromí jednotlivce,
  • přesnost informací,
  • vlastnictví informací,
  • přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata [3]:

  • stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),[4]
  • data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
  • sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
  • monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
  • únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks).

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.[5]

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:[6]

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide(digitální propast).[7][8]

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Souček 2006, s. 78
  2. ↑ Šlerka 2011, s. 19
  3. ↑ Šlerka 2011, s. 20
  4. ↑ Wikipedie 2014, Stalking
  5. ↑ Šlerka 2011, s. 21
  6. ↑ Šlerka 2011, s. 22
  7. ↑ Wikipedie 2014, Digitální propast
  8. ↑ Šlerka 2011, s. 24-26

Použitá literatura

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Společenské_dopady_informačních_technologií&oldid=13807“