Problémy citačních indexů: Porovnání verzí
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Příklady citačních indexů == | == Příklady citačních indexů == | ||
− | '''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti. | + | '''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti.Indexuje více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín. |
− | '''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na | + | '''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na společenské vědy a oblast přírodních a technických věd |
− | '''A&HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' – | + | '''A&HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' – uměnovědné a humanistické obory |
'''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách | '''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách | ||
− | Jsou dostupné v rámci [[databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou | + | Jsou dostupné v rámci [[ISI Web of Science|databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou |
− | podrobně vypracovávány v [[ | + | podrobně vypracovávány v [[Journal Citation Reports|databázi Journal Citation Reports]].<ref>KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz</ref> <ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf </ref> |
== Druhy citačních rejstříků == | == Druhy citačních rejstříků == | ||
Řádek 43: | Řádek 43: | ||
* Adresu instituce, kde autor pracuje. | * Adresu instituce, kde autor pracuje. | ||
* Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice. | * Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice. | ||
− | * Uznávané | + | * Uznávané autority ve vědě. |
* Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti. | * Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti. | ||
* Z jakých informačních zdrojů autor vychází. | * Z jakých informačních zdrojů autor vychází. | ||
Řádek 68: | Řádek 68: | ||
* Nezasloužená citovanost (šéfové, drobná spolupráce) | * Nezasloužená citovanost (šéfové, drobná spolupráce) | ||
− | * Zneužití | + | * Zneužití „mocenského" postavení nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností |
* Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní | * Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní | ||
− | * | + | * Autocitace – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%. |
=== Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda === | === Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda === | ||
Řádek 80: | Řádek 80: | ||
=== Zastarávání === | === Zastarávání === | ||
+ | * Některé obory jsou v určité době upřednostňovány a v případě poklesu zájmu stárne i jejich citovanost. | ||
=== Mnohoznačnost === | === Mnohoznačnost === |
Verze z 29. 1. 2015, 22:11
Citační index, též citační rejstřík, je databázový nástroj, pro citační analýzu který umožňuje mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.
Obsah
Historie
Rejstřík vytvářel Institut of Scientific Information v Kalifornii, zkráceně ISI, který byl založen Eugenem Garfieldem v r.1960. historicky na něj navazuje Thomson Reuters -Web of Science. Dnes je součástí the Intellectual Property & Science business of Thomson Reuters[1]
Příklady citačních indexů
SSCIE = Science Citation Index Expanded-od roku 1900 do současnosti.Indexuje více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín.
SSCI = Social Science Citation Index – zaměřený na společenské vědy a oblast přírodních a technických věd A&HCI = Arts and Humanities Citation Index – uměnovědné a humanistické obory
Conference Proceedings Citation Index - Indexuje příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách
Jsou dostupné v rámci databáze ISI Web of Science, analytické výsledky z těchto dat jsou podrobně vypracovávány v databázi Journal Citation Reports.[2] [3]
Druhy citačních rejstříků
Polytematické
Oborové
Specializované
- Patentový citační rejstřík Derwent, Dialoq..[4]
Z citačního indexu lze zjistit
- Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.
- V jakých informačních zdrojích byl autor citován.
- Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.
- Adresu instituce, kde autor pracuje.
- Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.
- Uznávané autority ve vědě.
- Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.
- Z jakých informačních zdrojů autor vychází.
- V kterých časopisech nejčastěji publikuje.
Problémy citačních indexů
Různorodost oborů, používání jiných rejstříků
- Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože citační zvyklosti se v jednotlivých oborech liší.
- Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, přehledové články a některé metodické práce.
- Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.
- V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.
- Nadřazenost multidisciplinárních časopisů.
- Spoluautorství v publikacích.
- Podobnost s informetrií a scientometrií
Špatný přístup k citacím
- Nezasloužená citovanost (šéfové, drobná spolupráce)
- Zneužití „mocenského" postavení nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností
- Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní
- Autocitace – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.
Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda
- Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky výjimečně stovky.
- S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.
Zastarávání
- Některé obory jsou v určité době upřednostňovány a v případě poklesu zájmu stárne i jejich citovanost.
Mnohoznačnost
Otázky motivace citování
Shrnutí
M. Souček: „ Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...
- ↑ KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
Použitá literatura
- KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz
- SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt
- Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...
Související články
Kvantitativní metody informační vědy
Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy
Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití
Klíčová slova
citační indexy, citační analýza, databáze