Problémy citačních indexů: Porovnání verzí

Řádek 56: Řádek 56:
 
   
 
   
 
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.
 
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.
−
 
−
* V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.
 
 
   
 
   
 
* Nadřazenost [[multidisciplinární časopisy|multidisciplinárních  časopisů]].
 
* Nadřazenost [[multidisciplinární časopisy|multidisciplinárních  časopisů]].
−
 
−
* Spoluautorství v publikacích.
 
 
   
 
   
 
* Podobnost s [[informetrie|informetrií]] a [[scientometrie|scientometrií]]
 
* Podobnost s [[informetrie|informetrií]] a [[scientometrie|scientometrií]]
Řádek 80: Řádek 76:
  
 
=== Zastarávání ===
 
=== Zastarávání ===
−
* Některé obory jsou v určité době upřednostňovány a v případě poklesu zájmu stárne i jejich citovanost.
 
  
−
=== Mnohoznačnost ===
+
* Některé obory mohou být v určité době upřednostňovány a v případě poklesu zájmu stárne i jejich citovanost.
  
 
=== Otázky motivace citování ===
 
=== Otázky motivace citování ===
−
<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf </ref> <ref>POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt </ref>
+
Tedy, zda se skutečně cituje z hlediska citačních výpočtů, nebo proto, že:
 +
* v určitém oboru může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem
 +
* upřednostňuje se spoluautorství v publikacích
 +
<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf </ref> <ref>POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt </ref>
  
 
=== Shrnutí ===
 
=== Shrnutí ===
−
M. Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf </ref>
+
Citační indexy pomáhají při vědecké práci a tvorbě odborných článků, ale je třeba přihlížet k výše uvedeným problémům.
 +
 
 +
A jak uvádí M. Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf </ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 30. 1. 2015, 19:20

Citační index, též citační rejstřík, je databázový nástroj, pro citační analýzu který umožňuje mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.

Historie

Rejstřík vytvářel Institut of Scientific Information v Kalifornii, zkráceně ISI, který byl založen Eugenem Garfieldem v r.1960. historicky na něj navazuje Thomson Reuters -Web of Science. Dnes je součástí the Intellectual Property & Science business of Thomson Reuters[1]

Příklady citačních indexů

SSCIE = Science Citation Index Expanded-od roku 1900 do současnosti.Indexuje více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín.

SSCI = Social Science Citation Index – zaměřený na společenské vědy a oblast přírodních a technických věd A&HCI = Arts and Humanities Citation Index – uměnovědné a humanistické obory

Conference Proceedings Citation Index - Indexuje příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách

Jsou dostupné v rámci databáze ISI Web of Science, analytické výsledky z těchto dat jsou podrobně vypracovávány v databázi Journal Citation Reports.[2] [3]

Druhy citačních rejstříků

Polytematické

Oborové

Specializované

Z citačního indexu lze zjistit

  • Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.
  • V jakých informačních zdrojích byl autor citován.
  • Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.
  • Adresu instituce, kde autor pracuje.
  • Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.
  • Uznávané autority ve vědě.
  • Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.
  • Z jakých informačních zdrojů autor vychází.
  • V kterých časopisech nejčastěji publikuje.

Problémy citačních indexů

Různorodost oborů, používání jiných rejstříků

  • Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože citační zvyklosti se v jednotlivých oborech liší.
  • Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.

Špatný přístup k citacím

  • Nezasloužená citovanost (šéfové, drobná spolupráce)
  • Zneužití „mocenského" postavení nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností
  • Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní
  • Autocitace – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.

Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda

  • Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky výjimečně stovky.
  • S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.

Zastarávání

  • Některé obory mohou být v určité době upřednostňovány a v případě poklesu zájmu stárne i jejich citovanost.

Otázky motivace citování

Tedy, zda se skutečně cituje z hlediska citačních výpočtů, nebo proto, že:

  • v určitém oboru může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem
  • upřednostňuje se spoluautorství v publikacích
[5] [6]

Shrnutí

Citační indexy pomáhají při vědecké práci a tvorbě odborných článků, ale je třeba přihlížet k výše uvedeným problémům.

A jak uvádí M. Souček: „ Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...
  2. ↑ KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz
  3. ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
  4. ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
  5. ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
  6. ↑ POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt
  7. ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf




Použitá literatura

Související články

Kvantitativní metody informační vědy

Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy

Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití

H-index

Scopus

Bibliometrie

Klíčová slova

citační indexy, citační analýza, databáze

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problémy_citačních_indexů&oldid=16231“