Tefnut: Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 2. 2015, 13:24

Obsah

1 Jméno
2 Ikonografie a sféry vlivu
3 Mýty a funkce
4 Kult
5 Reference
6 Literatura

Jméno

Význam jména bohyně Tefnut je nejasný. Obvykle bývá překládáno jako "Vyplivnutá", což odkazuje na etiologický mýtus o jejím stvoření, je ovšem možné, že se jedná o pozdější výklad, a původně její jména znamenalo "Deformující (se)", což by mělo odkazoval na její vztah k měsící a jeho dorůstání a ubývání.^[1]

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení bohyně Tefnut

Bohyně Tefnut bývá asociována s vlhkostí a temnotou jako protiklad k bohu Šuovi. V Textech pyramid se ovšem také můžeme dočíst, že jako Šuovy roce podpírají Nut, tedy nebeskou klenbu, tak Tefnut podpírá svýma rukama Geba, tedy personifikaci země, zřejmě měla tedy i vztah k podsvětí.^[2]

Nejznámější je Tefnut ovšem v rámci náboženských představ héliopolské kosmogonie, kde figuruje spolu se svým partnerem a bratrem Šuem - tato dvě božstva tvoří první dvojici, stvořenou bohem Atumem.

Tefnut bývá zobrazována buď v lidské podobě, se slunečním kotoučem nad hlavou a/nebo uraeem na hlavě, nebo jako lvice, případně žena se lví hlavou. Někdy bývá znázorňována i jako had - uraeus, nebo had se lví hlavou.^[3] Spolu s Šuem se většinou objevují jako dva lvi.

Řekové Tefnut později ztotožnili s bohyní Afrodíté.^[1]

Mýty a funkce

Tefnut v hélipolské kosmogonii

Podle héliopolské kosmogonie měli být Tefnut spolu s Šuem prvními bohy, které stvořil Atum poté, co se vynořil z praoceánu Nu. Stvořeni měli být buď z Atumova semene, podle jiné verze je ovšem Atum vykašlal a vyplivl,^[4] což odkazuje na zvukovou podobnost těchto sloves v egyptštině se jmény těchto bohů. V souvislosti s tímto mýtem bývá jméno Tefnut v pozdních textech někdy zapisováno znakem plivajících rtů.^[2]

Šu a Tefnut byli prvním stvořeným párem, někdy mohou tedy představovat samotnou dualitu, např. slunce a měsíc, východ a západ atd.^[5]

Potomky Šua a Tefnut byli bohové Geb a Nut, předtavující zemi a nebesa.

Lví bohyně a Reovo oko

Podle dalšího egyptského mýtu měli Šu a Tefnut také podobu dvou lvů (Ruti).

Tefnut se ve lví podobě objevuje i v příběhu, kde v podobě rozzuřené lvice, která zároveň představuje oko boha Rea, uteče do núbijské pouště.^[2] Úkolem přivést tuto bohyni zpět jsou pověřeni Šu a Thovt, kteří rozzuřenou bohyni nakonec přesvědčí, aby se vrátila do Egypta. Jako Reovo oko má Tefnut aspekty sluneční bohyně, někdy mívá i epiteton Paní ohně. ^[1]

V tomto příběhu však mohou jako bohyně, která představuje Reovo oko, vystupovat i jiné bohyně se lvími aspekty.

Kult

Tefnut měla vlastní svatyni v Héliopoli, kde byla uctívána v rámci héliopolského Devatera.^[2] Později byli Šu a Tefnut uctívání především v Leontopoli podobě dvou lvů. V římské době byli ztotožnění se souhvězdím Blíženců.^[5]

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 Janák 2005 : 174 - 175.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 Wilkinson 2003 : 183.
↑ Tobin 2001 : 362 - 363.
↑ Viz např. Texty Pyramid 527, 600.
↑ ^5,0 ^5,1 Janák 2009 :91 - 92.

Literatura

Allen, J. P., 1988 : Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts,New Haven(Conn.): Yale University.

Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.

Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Köthen-Welpot, Sabine 2003 : Theogonie und Genealogie im Pantheon der Pyramidentexte. Habelts Dissertationsdrucke, Reihe Ägyptologie 6. Bonn: Rudolf Habelt.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)

Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian Coffin text, I – VII", Chicago: University of Chicago Press).

Tobin, V. A. 2001 : "Tefnut", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt II, Oxford and New York.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.

[:1-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 Janák 2005 : 174 - 175.

[:0-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 Wilkinson 2003 : 183.

[3] Tobin 2001 : 362 - 363.

[4] Viz např. Texty Pyramid 527, 600.

[:2-5] 5,0 ^5,1 Janák 2009 :91 - 92.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 == Jméno ==
-Význam jména bohyně Tefnut je nejasný. Obvykle bývá překládáno jako "Vyplivnutá", což odkazuje na etiologický mýtus o jejím stvoření, je ovšem možné, že se jedná o pozdější výklad, a původně její jména znamenalo "Deformující (se)", což by mělo odkazoval na její vztah k měsící a jeho dorůstání a ubývání.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri, s. 174 - 175.</ref>
+Význam jména bohyně '''Tefnut''' je nejasný. Obvykle bývá překládáno jako '''"Vyplivnutá"''', což odkazuje na etiologický mýtus o jejím stvoření, je ovšem možné, že se jedná o pozdější výklad, a původně její jména znamenalo '''"Deformující (se)"''', což by mělo odkazoval na její vztah k měsící a jeho dorůstání a ubývání.<ref name=":1">Janák 2005 : 174 - 175.</ref>
 == Ikonografie a sféry vlivu ==
-Bohyně Tefnut bývá asociována s vlhkostí a temnotou. V [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se ovšem také můžeme dočíst, že jako Šuovy roce podpírají [[Nut]], tedy nebeskou klenbu, tak Tefnut podpírá svýma rukama [[Geb|Geba]], tedy personifikaci země, zřejmě měla tedy i vztah k podsvětí.
+[[File:P1200378 Louvre stele Ousirour detail Tefnout N2699 rwk.jpg|thumb|150x150px|Zobrazení bohyně Tefnut
-Nejznámější je Tefnut ovšem v rámci náboženských představ [[héliopolská kosmogonie|héliopolské kosmogonie]], kde figuruje spolu se svým partnerem a bratrem [[Šu|Šuem]] -  tato dvě božstva tvoří první dvojici, stvořenou bohem [[Atum|Atumem]].
+]]
-Tato bohyně bývá zobrazována buď v lidské podobě, se slunečním kotoučem nad hlavou a/nebo uraeem na hlavě, nebo jako lvice, případně žena se lví hlavou. Někdy bývá znázorňována i jako had, nebo had se lví hlavou. Spolu s Šuem se většinou objevují jako dva lvi.
+Bohyně Tefnut bývá asociována s vlhkostí a temnotou jako protiklad k bohu Šuovi. V [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se ovšem také můžeme dočíst, že jako Šuovy roce podpírají [[Nut]], tedy nebeskou klenbu, tak Tefnut podpírá svýma rukama [[Geb|Geba]], tedy personifikaci země, zřejmě měla tedy i vztah k podsvětí.<ref name=":0" />
+Nejznámější je Tefnut ovšem v rámci náboženských představ [[héliopolská kosmogonie|héliopolské kosmogonie]], kde figuruje spolu se svým partnerem a bratrem [[Šu|Šuem]] - tato dvě božstva tvoří první dvojici, stvořenou bohem [[Atum|Atumem]].
+Tefnut bývá zobrazována buď v lidské podobě, se slunečním kotoučem nad hlavou a/nebo uraeem na hlavě, nebo jako lvice, případně žena se lví hlavou. Někdy bývá znázorňována i jako had - uraeus, nebo had se lví hlavou.<ref>Tobin  2001 : 362 - 363.</ref> Spolu s Šuem se většinou objevují jako dva lvi.
+Řekové Tefnut později ztotožnili s bohyní Afrodíté.<ref name=":1" />
 == Mýty a funkce ==
 '''Tefnut v hélipolské kosmogonii'''
-Podle héliopolské kosmogonie měli být Tefnut spolu s Šuem prvními bohy, které stvořil Atum potom, co se vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]]. Stvořeni měli být buď z Atumova semene, podle jiné verze je ovšem Atum vykašlal a vyplivl<ref>Viz např. Texty Pyramid 527, 600 (Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung). </ref>, což odkazuje na zvukovou podobnost těchto sloves v egyptštině se jmény těcho bohů. V souvislosti s tímto mýtem bývá jméno Tefnut v pozdních textech někdy zapisováno znakem plivajících rtů.
-Šu a Tefnut byli prvním stvořeným párem, někdy mohou tedy představovat samotnou dualitu, např. slunce a měsíc, východ a západ atd.<ref name=":2">Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.</ref> Potomky Šua a Tefnut byli bohové Geb a Nut, předtavující zemi a nebesa.
-Lví bohyně a Reovo oko
+Podle héliopolské kosmogonie měli být Tefnut spolu s Šuem prvními bohy, které stvořil Atum poté, co se vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]]. Stvořeni měli být buď z Atumova semene, podle jiné verze je ovšem Atum vykašlal a vyplivl,<ref>Viz např. Texty Pyramid 527, 600. </ref> což odkazuje na zvukovou podobnost těchto sloves v egyptštině se jmény těchto bohů. V souvislosti s tímto mýtem bývá jméno Tefnut v pozdních textech někdy zapisováno znakem plivajících rtů.<ref name=":0" />
-Podle dalšího egyptského mýtu měli Šu a Tefnut také podobu dvou lvů ('''Ruti'''). Tefnut se ve lví podobě objevuje i v příběhu, kde v podobě rozzuřené lvice, která zároveň představuje oko boha Rea, uteče do núbijské pouště. Úkolem přivést tuto bohyni zpět jsou pověřeni Šu a [[Thovt]], kteří rozzuřenou bohyni nakonec přesvědčí, aby se vrátila do Egypta.
+Šu a Tefnut byli prvním stvořeným párem, někdy mohou tedy představovat samotnou dualitu, např. slunce a měsíc, východ a západ atd.<ref name=":2">Janák 2009 :91 - 92.</ref>
+Potomky Šua a Tefnut byli bohové Geb a Nut, předtavující zemi a nebesa.
+'''Lví bohyně a Reovo oko'''
+Podle dalšího egyptského mýtu měli Šu a Tefnut také podobu dvou lvů ('''Ruti''').
+Tefnut se ve lví podobě objevuje i v příběhu, kde v podobě rozzuřené lvice, která zároveň představuje oko boha [[Re|Rea]], uteče do núbijské pouště.<ref name=":0" /> Úkolem přivést tuto bohyni zpět jsou pověřeni Šu a [[Thovt]], kteří rozzuřenou bohyni nakonec přesvědčí, aby se vrátila do Egypta. Jako Reovo oko má Tefnut aspekty sluneční bohyně, někdy mívá i epiteton '''Paní ohně.''' <ref name=":1" />
 V tomto příběhu však mohou jako bohyně, která představuje Reovo oko, vystupovat i jiné bohyně se lvími aspekty.
 == Kult ==
-Tefnut měla vlastní svatyni v Hélipoli, kde byla uctívána v rámci héliopolského Devatera.<ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 183. </ref> Později byli Šu a Tefnut uctívání především v Leontopoli podobě dvou lvů ('''Ruti'''). V římské době byli ztotožnění se souhvězdím Blíženců.
+Tefnut měla vlastní svatyni v [[Hélipolis|Héliopoli]], kde byla uctívána v rámci héliopolského Devatera.<ref name=":0">Wilkinson 2003 : 183. </ref> Později byli Šu a Tefnut uctívání především v Leontopoli podobě dvou lvů. V římské době byli ztotožnění se souhvězdím Blíženců.<ref name=":2" />
 == Reference ==
@@ Řádek 38: / Řádek 52: @@
 Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)
-Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian Coffin text, I – VII", Chicago: University of Chicago Press)
+Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian Coffin text, I – VII", Chicago: University of Chicago Press).
+Tobin, V. A. 2001 : "Tefnut", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt II, Oxford and New York.
 Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
 [[Kategorie:Egyptští bohové]]