Eset: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== Jméno == Bohyně '''Eset''' (řecky '''Isis''') je asi nejznámější a nejuctívanější bohyně starého Egypta. Její jméno znamená "Trůn", nic…“)
 
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
== Ikonografie a sféry vlivu ==
 
== Ikonografie a sféry vlivu ==
−
Eset byla součástí héliopolského Devatera, dcerou [[Geb|Geba]] a [[Nut]] sestrou a partnerkou boha [[Usir|Usira]] a matkou [[Hor|Hora]].Většinou  bývá zobrazována v lidské podobě se znakem svého jména nad hlavou.  
+
Eset byla součástí héliopolského Devatera, dcerou [[Geb|Geba]] a [[Nut]] sestrou a partnerkou boha [[Usir|Usira]] a matkou [[Hor|Hora]].Většinou  bývá zobrazována v lidské podobě se znakem svého jména nad hlavou. Mohla být také ale zobrazována jako kobra, chránící panovníka a plivající jed proti jeho nepřátelům.<ref>Pinch 2002: 151</ref>
  
  
 
== Mýty a funkce ==
 
== Mýty a funkce ==
  
 +
'''Eset a Usir'''
  
−
Eset a Usir
 
 
Odkazy na příběh o Usirově smrti a vzkříšení, a tedy i Esetinu roli v něm, nalezneme již v [[Texty pyramid|Textech pyramid]], nicméně se jedná o narážky nebo implicitní zmínky o mýtu, který byl Egypťanům zjevně dobře znám. Nejúplnější zdroj celkového příběhu je řecký spisovatel Plútarchos,<ref>Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.</ref> nicméně jeho verze je o tisíciletí mladší a jistě v ní mnoho informací chybí.  
 
Odkazy na příběh o Usirově smrti a vzkříšení, a tedy i Esetinu roli v něm, nalezneme již v [[Texty pyramid|Textech pyramid]], nicméně se jedná o narážky nebo implicitní zmínky o mýtu, který byl Egypťanům zjevně dobře znám. Nejúplnější zdroj celkového příběhu je řecký spisovatel Plútarchos,<ref>Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.</ref> nicméně jeho verze je o tisíciletí mladší a jistě v ní mnoho informací chybí.  
 +
Poté, co byl Usir zrádně zavražděn svým bratrem [[Sutech|Sutechem]] a jeho tělo bylo rozsekáno na několik kusů a ty rozházeny po celé zemi, vydala se jej Eset hledat. Poté, co jej za pomoci své sestry [[Nebthet]] nalezla, jeho tělo bylo opět složeno dohromady, Usir byl oživen na tak dlouho, aby s Esetou stihl zplodit jejich syna Hora a posléze se, mrtvý a znovu vzkříšený, stal vládcem podsvětní říše.
 +
 +
 
Není však jasné, zdali byla významnou součástí usirovského příběhu ve všech jeho variantách, jelikož v některých kultovních centrech Usira, jako např. v [[Abydos|Abydu]], byla její role po dlouhou dobu marginální.<ref>Pinch 2002: 150</ref>
 
Není však jasné, zdali byla významnou součástí usirovského příběhu ve všech jeho variantách, jelikož v některých kultovních centrech Usira, jako např. v [[Abydos|Abydu]], byla její role po dlouhou dobu marginální.<ref>Pinch 2002: 150</ref>
  
−
Matka a ochránkyně
+
'''Matka'''
−
Eset byla matkou boha Hora, s nímž byl však identifikován každý egyptský panovník, a tedy byla také matkou faraonů, s čímž zřejmě souvisí i jeden z aspektů významu jejího jména.  
+
 
 +
Eset byla matkou boha Hora, kterého po Usirově smrti ukryla v houštinách Delty, aby jej ochránila před Sutechem. Pozdější boj o egyptský trůn mezi Usirův bratrem a synem je popsán ve [[Spor Hora se Sutechem|Sporu Hora se Sutechem]], v němž Eset pomocí kouzel Horovi vydatně pomáhá. Když se jednou smiluje nad Sutechem, kterého zasáhla očarovanou harpunou, když bojoval s Horem v hroší podobě, a zachrání jej, rozzuřený Hor jí utne hlavu. Bohové jí však vyrobí novou hlavu, a to hlavu kraví.
 +
 
 +
Jelikož s Horem byl identifikován každý egyptský panovník, byla také matkou faraonů, s čímž zřejmě souvisí i jeden z aspektů významu jejího jména.  
 +
 
 +
'''Ochránkyně'''
  
−
Kouzelnice
+
Kromě toho, že byla Eset ochránkyní a patronkou panovníků zaživa, po smrti pro faraona (a později každého zemřelého), identifikovaného s Usirem, vykonala totéž, co pro něj, tedy strážila a ochránila jeho mrtvé tělo a pomohla mu ke vzkříšení.
  
 +
'''Kouzelnice'''
 +
Eset byla také považována za mocnou kouzelnici a bývá označována epitetem Weret-hekau, což doslova znamená "Velká magií."
  
  

Verze z 15. 1. 2017, 14:37

Jméno

Bohyně Eset (řecky Isis) je asi nejznámější a nejuctívanější bohyně starého Egypta. Její jméno znamená "Trůn", nicméně jeho přesné nuance a vztah k této bohyni a jejím aspektům je nejasný.[1]

Ikonografie a sféry vlivu

Eset byla součástí héliopolského Devatera, dcerou Geba a Nut sestrou a partnerkou boha Usira a matkou Hora.Většinou bývá zobrazována v lidské podobě se znakem svého jména nad hlavou. Mohla být také ale zobrazována jako kobra, chránící panovníka a plivající jed proti jeho nepřátelům.[2]


Mýty a funkce

Eset a Usir

Odkazy na příběh o Usirově smrti a vzkříšení, a tedy i Esetinu roli v něm, nalezneme již v Textech pyramid, nicméně se jedná o narážky nebo implicitní zmínky o mýtu, který byl Egypťanům zjevně dobře znám. Nejúplnější zdroj celkového příběhu je řecký spisovatel Plútarchos,[3] nicméně jeho verze je o tisíciletí mladší a jistě v ní mnoho informací chybí. Poté, co byl Usir zrádně zavražděn svým bratrem Sutechem a jeho tělo bylo rozsekáno na několik kusů a ty rozházeny po celé zemi, vydala se jej Eset hledat. Poté, co jej za pomoci své sestry Nebthet nalezla, jeho tělo bylo opět složeno dohromady, Usir byl oživen na tak dlouho, aby s Esetou stihl zplodit jejich syna Hora a posléze se, mrtvý a znovu vzkříšený, stal vládcem podsvětní říše.


Není však jasné, zdali byla významnou součástí usirovského příběhu ve všech jeho variantách, jelikož v některých kultovních centrech Usira, jako např. v Abydu, byla její role po dlouhou dobu marginální.[4]

Matka

Eset byla matkou boha Hora, kterého po Usirově smrti ukryla v houštinách Delty, aby jej ochránila před Sutechem. Pozdější boj o egyptský trůn mezi Usirův bratrem a synem je popsán ve Sporu Hora se Sutechem, v němž Eset pomocí kouzel Horovi vydatně pomáhá. Když se jednou smiluje nad Sutechem, kterého zasáhla očarovanou harpunou, když bojoval s Horem v hroší podobě, a zachrání jej, rozzuřený Hor jí utne hlavu. Bohové jí však vyrobí novou hlavu, a to hlavu kraví.

Jelikož s Horem byl identifikován každý egyptský panovník, byla také matkou faraonů, s čímž zřejmě souvisí i jeden z aspektů významu jejího jména.

Ochránkyně

Kromě toho, že byla Eset ochránkyní a patronkou panovníků zaživa, po smrti pro faraona (a později každého zemřelého), identifikovaného s Usirem, vykonala totéž, co pro něj, tedy strážila a ochránila jeho mrtvé tělo a pomohla mu ke vzkříšení.

Kouzelnice Eset byla také považována za mocnou kouzelnici a bývá označována epitetem Weret-hekau, což doslova znamená "Velká magií."


Kult

Reference

  1. ↑ Janák 2003: 54
  2. ↑ Pinch 2002: 151
  3. ↑ Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.
  4. ↑ Pinch 2002: 150

Literatura

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eset&oldid=42201“