Soukromá knihovna: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
{{Pracuje se}}
+
'''Soukromá knihovna''' je sbírka knih, časopisů či jiných [[Dokument|dokumentů]], kterou vybudovala fyzická osoba nebo korporace, a je využívána omezeným počtem osob či pouze jednotlivcem (vlastníkem). Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]] může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka. Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako ''„osobní knihovna“''. Soukromé knihovny často odráží zájmy vlastníků, rozsah a podrobnost takových sbírek může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven.
  
 +
==Vývoj==
  
 
[[File:Folger's Paster Reading Room.jpg|thumb|upright 1|right|Čítárna Folger Shakespeare Library]]
 
[[File:Folger's Paster Reading Room.jpg|thumb|upright 1|right|Čítárna Folger Shakespeare Library]]
  
 +
Všechny nejstarší knihovny byly soukromé nebo polosoukromé, patřily králům, řádům a dalším jednotlivcům či institucím. Často byly určeny pouze pro šlechtu, učence či duchovenstvo. Mezi nejstarší soukromé knihovny patří knihovna v starověkém Ugaritu a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aššurbanipalova_knihovna Aššurbanipalova knihovna] v Ninive. Velký rozkvět soukromých knihoven nastal v Mezopotámii, Egyptě a starověkém Římě.<ref><i>Private library</i> [online]. 2015. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Private_library</ref>
  
−
'''Soukromá knihovna''' je sbírka knih, časopisů či jiných dokumentů, kterou vlastní fyzická osoba nebo korporace<ref><i>Soukromá knihovna</i> [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct</ref>, a je využívána pouze malým počtem osob či jednotlivcem.<ref><i>Osobní knihovny</i> [online]. [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleid=1131</ref> Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od veřejných knihoven může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka.<ref><i>Typy knihoven</i>. Dostupné také z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=5997</ref> Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako ''„osobní knihovna“''.
+
Mezi nejznámější osobní knihovny patří např. [http://www.folger.edu/ Folger Shakespeare Library] (největší sbírka tištěných děl W. Shakespeara na světě)<ref><i>Private library</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library</ref> či [https://www.royalcollection.org.uk/collection/about/books-and-manuscripts Královská knihovna ve Windsoru].
−
 
 
−
Soukromá knihovna často odráží zájmy vlastníka, rozsah a podrobnost takové sbírky může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven (viz. [http://www.folger.edu/ Folger Shakespeare Library], která je největší sbírkou tištěných děl W. Shakespeara na světě).<ref><i>Private library</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library</ref>  
 
−
 
 
−
==Vývoj==
 
−
 
 
−
Všechny nejstarší knihovny byly soukromé nebo polosoukromé, patřily králům, řádům a dalším jednotlivcům či institucím. Často byly určeny pouze pro šlechtu, učence či duchovenstvo. Mezi nejstarší soukromé knihovny patří knihovna v starověkém Ugaritu a Aššurbanipalova knihovna v Ninive. Velký rozkvět soukromých knihoven nastal v Mezopotámii, Egyptě a starověkém Římě.<ref><i>Private library</i> [online]. 2015. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Private_library</ref>
 
  
 
===Vývoj v českých zemích===
 
===Vývoj v českých zemích===
Řádek 19: Řádek 15:
 
==Projekt ''Knihovny významných českých osobností''==
 
==Projekt ''Knihovny významných českých osobností''==
  
−
Cílem projektu je vytvoření digitální knihovny, která uchovává a zpřístupňuje informace získané výzkumem osobních knihoven pro odbornou i laickou veřejnost. Projekt byl realizován na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, Knihovnou Národního muzea, Českým muzeem hudby, Muzeem Vysočiny v Havlíčkové Brodě, Městskou knihovnou v Praze a Knihovnou Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Popis jednotlivých knihovních celků významných osobností české kultury zahrnuje popisné informace, např. historii a vývoj sbírky, velikost a současné umístění, charakteristiku celku a seznam všech zjištěných dokumentů osobní knihovny. Dále jsou také obrazově ilustrovány významné prvky v knihách, např. ex libris, poznámky, kresby, atp.<ref><i>Osobní knihovny</i> [online]. [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.osobniknihovny.cz/</ref>
+
Cílem projektu je vytvoření [[Digitální knihovna|digitální knihovny]], která uchovává a zpřístupňuje informace získané výzkumem osobních knihoven pro odbornou i laickou veřejnost. Projekt byl realizován na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, Knihovnou Národního muzea, Českým muzeem hudby, Muzeem Vysočiny v Havlíčkové Brodě, Městskou knihovnou v Praze a Knihovnou Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Popis jednotlivých knihovních celků významných osobností české kultury zahrnuje popisné informace, např. historii a vývoj sbírky, velikost a současné umístění, charakteristiku celku a seznam všech zjištěných dokumentů osobní knihovny. Dále jsou také obrazově ilustrovány významné prvky v knihách, např. [[Ex libris|ex libris]], poznámky, kresby, atp.<ref name="OK1"><i>Osobní knihovny</i> [online]. [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleid=1131</ref>
  
 
V projektu byly zpracovány knihovní sbírky následujících osobností:
 
V projektu byly zpracovány knihovní sbírky následujících osobností:
Řádek 30: Řádek 26:
  
 
==Knihovna Václava Havla==
 
==Knihovna Václava Havla==
 +
 +
Knihovna Václava Havla je soukromá knihovna, která má v první řadě za úkol shromažďovat, zkoumat, zveřejňovat a šířit myšlenkový, literární a politický odkaz Václava Havla, zabývá se osobnostmi a událostmi, které s Václavem Havlem souvicí. U jejího zrodu stáli Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miroslav Petrusek, výkonným ředitelem je Michael Žantovský. Knihovna Václava Havla nyní sídlí na adrese Ostrovní 13, Praha 1 a pořádá výstavy, semináře, debaty, autorská čtení, divadelní představení, koncerty a další kulturní akce.<ref><i>Knihovna Václava Havla</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-7]. Dostupné z: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/o-nas</ref>
  
 
==Libri prohibiti==
 
==Libri prohibiti==
  
 +
Libri prohibiti je soukromá knihovna, jejímž zřizovatelem je občanské sdružení Společnost Libri prohibiti. Knihovna zpřístupňuje exilovou a samizdatovou literaturu nejen české a slovenské provenience, ale také literaturu polskou, ruskou a ukrajinskou, materiály vytvořené místní i zahraniční opozicí, jako jsou například plakáty, letáky apod., dokumenty [http://www.vons.cz VONS] a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Charta_77 Charty 77]. Základem fondu je samizdatová edice [http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1673 Popelnice], kterou vydával [[Jiří Gruntorád]] (zástupce Společnosti Libri prohibiti) a další publikace získané během normalizace. Knihovna pořádá výstavy exilových a samizdatových autorů a literární večery.<ref><i>Libri prohibiti</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-7]. Dostupné z: http://www.libpro.cz/cs/lp/o-nas</ref>
 +
 +
=== Galerie ===
 +
<gallery>
 +
Soubor:Václav_Havel_cut_out.jpg|Václav Havel
 +
Soubor:Library_of_Ashurbanipal_The_Flood_Tablet.jpg|Deska z Aššurbanipalovy knihovny
 +
</gallery>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
Řádek 39: Řádek 44:
  
 
===Doporučená literatura===
 
===Doporučená literatura===
 +
 +
*PETRUŽELKOVÁ, Alena. Knihovní celky. In: ''Knihovna plus'' [online]. 2010, č. 1 [cit. 2015-11-07]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus101/petruz.htm.
 +
*PETRUŽELKOVÁ, Alena. Z pokladů... Knižní sbírky Památníku národního písemnictví. In: ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2014, '''66'''(7/8), s. 255-256 [cit. 2015-11-07]. ISSN 0011-2321. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2014-roc-66/0708-2014/z-pokladu%E2%80%A6-knizni-sbirky-pamatniku-narodniho-pisemnictvi-128-1741.htm.
 +
*VORLÍČKOVÁ, Blanka. Digitální knihovna pro zpřístupnění dat z výzkumu osobních knihoven významných českých osobností. In: ''Duha'' [online]. 2012, '''26'''(3) [cit. 2015-11-07]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/digitalni-knihovna-pro-zpristupneni-dat-z-vyzkumu-osobnich-knihoven-vyznamnych-ceskych-osobno.
 +
*STREIT, Vincenc. Knihovna jako svědectví své doby. In: ''Knižnica''. 2008, '''9'''(9), s. 21-24  [cit. 2015-11-07]. ISSN 1335-7026. Dostupné z: http://www.snk.sk/images/snk/casopis_kniznica/2008/september/21.pdf.
  
 
===Externí odkazy===
 
===Externí odkazy===
−
*[http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleId=1131 Knihovny významných českých osobností]
+
* [http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleId=1131 Knihovny významných českých osobností]
−
*[http://www.provenio.net/index.php/cz/ Projekt PROVENIO]
+
* [http://www.provenio.net/index.php/cz/ Projekt PROVENIO]
−
*[http://www.vaclavhavel-knihovna.org/ Knihovna Václava Havla]
+
* [http://www.vaclavhavel-knihovna.org/ Knihovna Václava Havla]
−
*[http://www.libpro.cz/ Libri prohibiti]
+
* [http://www.libpro.cz/ Libri prohibiti]
 +
* [http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=3d7f2e8f-1bc2-4890-8309-eb7eed6abdf9%40sessionmgr111&vid=1&hid=114 The English Private Library in the Seventeenth Century (EBSCO)]
 +
* [http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=d34ca33c-c987-48fc-a134-9bc9e9af5f50%40sessionmgr115&vid=1&hid=114 Making personal libraries accessible (EBSCO)]
 +
 
 +
===Související články===
 +
* [[Veřejná knihovna]]
 +
* [[Knihovny a informační instituce]]
 +
 
 +
===Klíčová slova===
  
 +
osobní knihovna, soukromá knihovní sbírka, šlechtická knihovna
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]
 
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 4. 4. 2017, 14:10

Soukromá knihovna je sbírka knih, časopisů či jiných dokumentů, kterou vybudovala fyzická osoba nebo korporace, a je využívána omezeným počtem osob či pouze jednotlivcem (vlastníkem). Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od veřejných knihoven může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka. Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako „osobní knihovna“. Soukromé knihovny často odráží zájmy vlastníků, rozsah a podrobnost takových sbírek může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven.

Vývoj

Čítárna Folger Shakespeare Library

Všechny nejstarší knihovny byly soukromé nebo polosoukromé, patřily králům, řádům a dalším jednotlivcům či institucím. Často byly určeny pouze pro šlechtu, učence či duchovenstvo. Mezi nejstarší soukromé knihovny patří knihovna v starověkém Ugaritu a Aššurbanipalova knihovna v Ninive. Velký rozkvět soukromých knihoven nastal v Mezopotámii, Egyptě a starověkém Římě.[1]

Mezi nejznámější osobní knihovny patří např. Folger Shakespeare Library (největší sbírka tištěných děl W. Shakespeara na světě)[2] či Královská knihovna ve Windsoru.

Vývoj v českých zemích

Soukromé knihovny se ve větším počtu v českých zemích začaly objevovat až ve 14. století, které je spojeno s rozvojem intelektuálního života. Knihy nesloužily pouze ke čtení, ale také k reprezentaci vlastníka knihovny. V období renesance převládala při budování knihoven snaha obsáhnout veškeré tehdejší vědění, vznikaly encyklopedické sbírky, v nichž byla zastoupena veškerá evropská literatura. Mezi nejznámější soukromé knihovny renesančního období v českých zemích patří knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, Rožmberská knihovna, knihovna Karla Staršího ze Žerotína. Barokní soukromé knihovny již nesloužily pouze svým majitelům, ale byly dostupné také vzdělaným úředníkům či badatelům.[3]

Projekt Knihovny významných českých osobností

Cílem projektu je vytvoření digitální knihovny, která uchovává a zpřístupňuje informace získané výzkumem osobních knihoven pro odbornou i laickou veřejnost. Projekt byl realizován na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, Knihovnou Národního muzea, Českým muzeem hudby, Muzeem Vysočiny v Havlíčkové Brodě, Městskou knihovnou v Praze a Knihovnou Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Popis jednotlivých knihovních celků významných osobností české kultury zahrnuje popisné informace, např. historii a vývoj sbírky, velikost a současné umístění, charakteristiku celku a seznam všech zjištěných dokumentů osobní knihovny. Dále jsou také obrazově ilustrovány významné prvky v knihách, např. ex libris, poznámky, kresby, atp.[4]

V projektu byly zpracovány knihovní sbírky následujících osobností:

Knihovna Václava Havla

Knihovna Václava Havla je soukromá knihovna, která má v první řadě za úkol shromažďovat, zkoumat, zveřejňovat a šířit myšlenkový, literární a politický odkaz Václava Havla, zabývá se osobnostmi a událostmi, které s Václavem Havlem souvicí. U jejího zrodu stáli Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miroslav Petrusek, výkonným ředitelem je Michael Žantovský. Knihovna Václava Havla nyní sídlí na adrese Ostrovní 13, Praha 1 a pořádá výstavy, semináře, debaty, autorská čtení, divadelní představení, koncerty a další kulturní akce.[5]

Libri prohibiti

Libri prohibiti je soukromá knihovna, jejímž zřizovatelem je občanské sdružení Společnost Libri prohibiti. Knihovna zpřístupňuje exilovou a samizdatovou literaturu nejen české a slovenské provenience, ale také literaturu polskou, ruskou a ukrajinskou, materiály vytvořené místní i zahraniční opozicí, jako jsou například plakáty, letáky apod., dokumenty VONS a Charty 77. Základem fondu je samizdatová edice Popelnice, kterou vydával Jiří Gruntorád (zástupce Společnosti Libri prohibiti) a další publikace získané během normalizace. Knihovna pořádá výstavy exilových a samizdatových autorů a literární večery.[6]

Galerie

  • Václav Havel

  • Deska z Aššurbanipalovy knihovny

Odkazy

Reference

  1. ↑ Private library [online]. 2015. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Private_library
  2. ↑ Private library [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library
  3. ↑ Soukromé knihovny: Šlechtické knihovny v českých zemích [online]. Dostupné také z: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2014/VIKBB50/um/SOUKROME_KNIHOVNY-zamecke_knihovny.pdf
  4. ↑ Osobní knihovny [online]. [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleid=1131
  5. ↑ Knihovna Václava Havla [online]. 2015 [cit. 2015-11-7]. Dostupné z: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/o-nas
  6. ↑ Libri prohibiti [online]. 2015 [cit. 2015-11-7]. Dostupné z: http://www.libpro.cz/cs/lp/o-nas

Doporučená literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

osobní knihovna, soukromá knihovní sbírka, šlechtická knihovna

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soukromá_knihovna&oldid=46925“