Public relations: Porovnání verzí
(rekategorizace) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Public relations''' lze stručně shrnout jako '''vztahy s veřejností'''. | '''Public relations''' lze stručně shrnout jako '''vztahy s veřejností'''. | ||
*Nejlépe asi shrnul PR v obsáhlé definici Rex Harlow, a nejstručněji Gruning a Hunt: „''PR představují řízení komunikace mezi organizací a jejími veřejnostmi.''“<ref name="kopecky" /> PR je staré jako lidské dorozumívání, ale v novodobé historii je třeba za geografické území vzniku PR považovat USA. | *Nejlépe asi shrnul PR v obsáhlé definici Rex Harlow, a nejstručněji Gruning a Hunt: „''PR představují řízení komunikace mezi organizací a jejími veřejnostmi.''“<ref name="kopecky" /> PR je staré jako lidské dorozumívání, ale v novodobé historii je třeba za geografické území vzniku PR považovat USA. | ||
− | *Za zakladatele PR jsou považováni progresivní publicista [[Walter Lippmann]] (1891-1974), [[Edward Bernays]] (1891-1995) a novinář [[Ivy Lee]] (1877-1934)<ref name="ftorek" />, ten byl přesvědčen, „''že veřejné mínění musí mít vedle své ničivé síly i schopnost utvářet pozitivní názory a měnit mínění veřejnosti správným směrem''“<ref>SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.</ref>. | + | *Za zakladatele PR jsou považováni progresivní publicista [[Walter Lippmann]] (1891-1974), [[Edward Bernays]] (1891-1995) a novinář [[Ivy Lee]] (1877-1934)<ref name="ftorek" />, ten byl přesvědčen, „''že veřejné mínění musí mít vedle své ničivé síly i schopnost utvářet pozitivní názory a měnit mínění veřejnosti správným směrem''“<ref name="svoboda">SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.</ref>. |
V Evropě je PR považováno za součást sociologie a politologie. PR lze rozdělit do těchto '''kategorií'''<ref>STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.</ref>: | V Evropě je PR považováno za součást sociologie a politologie. PR lze rozdělit do těchto '''kategorií'''<ref>STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.</ref>: | ||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
* [[image]]. | * [[image]]. | ||
− | PR vždy usiluje o pozitivní přijetí subjektu veřejností, a k tomu potřebuje právě dlouhodobější koncepci corporate identity.<ref | + | PR vždy usiluje o pozitivní přijetí subjektu veřejností, a k tomu potřebuje právě dlouhodobější koncepci corporate identity.<ref name="svoboda"/> |
PR lze zařadit mezi společenské vědy i umění. Má poměrně komplexní záběr od analýz sklonů specifických skupin veřejnosti, přes předpokládaný budoucí vývoj těchto trendů až ke konkrétnímu uskutečnění plánů prospívajících jak organizacím, tak veřejnosti, a ovlivňuje svými dopady politiku, ekonomiku i kulturu. Jde jednak o přísně vědeckou disciplínu, ale žádoucí je i volnější až kreativní pojetí, jenž je více uměním než vědou. | PR lze zařadit mezi společenské vědy i umění. Má poměrně komplexní záběr od analýz sklonů specifických skupin veřejnosti, přes předpokládaný budoucí vývoj těchto trendů až ke konkrétnímu uskutečnění plánů prospívajících jak organizacím, tak veřejnosti, a ovlivňuje svými dopady politiku, ekonomiku i kulturu. Jde jednak o přísně vědeckou disciplínu, ale žádoucí je i volnější až kreativní pojetí, jenž je více uměním než vědou. | ||
− | '''PR je dialog odesílatele''' – organizátora '''a adresáta''' – skupiny veřejnosti, během procesu se mění chování organizátora i cílové skupiny, účelem je nastolit vzájemně prospěšné vztahy mezi oběma činiteli procesu. | + | '''PR je dialog odesílatele''' – organizátora '''a adresáta''' – skupiny veřejnosti, během procesu se mění chování organizátora i [[cílová skupina|cílové skupiny]], účelem je nastolit vzájemně prospěšné vztahy mezi oběma činiteli procesu. |
PR usiluje o '''ovlivnění mínění''', a proto lze vztahy s [[média|médii]] – [[media relations]] označit za jednu z klíčových disciplín.<ref name="ftorek">FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.</ref> | PR usiluje o '''ovlivnění mínění''', a proto lze vztahy s [[média|médii]] – [[media relations]] označit za jednu z klíčových disciplín.<ref name="ftorek">FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.</ref> | ||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
Je součástí: | Je součástí: | ||
− | * řídících činností | + | * řídících činností korporací, |
* politických institucí (public affairs), | * politických institucí (public affairs), | ||
* vládních institucí (government relations), | * vládních institucí (government relations), | ||
− | * | + | * mezinárodních vztahů (public diplomacy či economic diplomacy). |
Součástí public affaires je i tolik kritizovaný [[lobbing]]. | Součástí public affaires je i tolik kritizovaný [[lobbing]]. | ||
− | S tímto souvisí i naprostá [[svoboda vyjadřování]], a PR tak přestává být čistě korporátním specifikem, mohou využívat [[Facebook]], Twitter, LinkedIn (využíváno zákaznickým servisem) nebo blogy (sdílení vizí, reklama či komentáře). Různé diskuzní skupiny v kyberprostoru působí vlastně jako online PR, mají velký vliv, ale pro tuto oblast zatím neexistuje jasněji definovaný etický kodex. | + | S tímto souvisí i naprostá [[svoboda vyjadřování]], a PR tak přestává být čistě korporátním specifikem, mohou využívat [[Facebook]], [[Twitter]], LinkedIn (využíváno zákaznickým servisem) nebo blogy (sdílení vizí, reklama či komentáře). Různé diskuzní skupiny v [[kyberprostor|kyberprostoru]] působí vlastně jako online PR, mají velký vliv, ale pro tuto oblast zatím neexistuje jasněji definovaný etický kodex. |
Řádek 81: | Řádek 81: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie: Management]] | ||
+ | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] |
Aktuální verze z 5. 4. 2017, 13:09
Public relations lze stručně shrnout jako vztahy s veřejností.
- Nejlépe asi shrnul PR v obsáhlé definici Rex Harlow, a nejstručněji Gruning a Hunt: „PR představují řízení komunikace mezi organizací a jejími veřejnostmi.“[1] PR je staré jako lidské dorozumívání, ale v novodobé historii je třeba za geografické území vzniku PR považovat USA.
- Za zakladatele PR jsou považováni progresivní publicista Walter Lippmann (1891-1974), Edward Bernays (1891-1995) a novinář Ivy Lee (1877-1934)[2], ten byl přesvědčen, „že veřejné mínění musí mít vedle své ničivé síly i schopnost utvářet pozitivní názory a měnit mínění veřejnosti správným směrem“[3].
V Evropě je PR považováno za součást sociologie a politologie. PR lze rozdělit do těchto kategorií[4]:
- media press relations,
- corporate publishing (identity),
- politické lobby,
- management řízení a eventy,
- řízení značky.
Obsah
Rozsah PR
PR je aktivitou zaměřenou vně instituce, a jeho součástí je komunikace orientovaná na různé skupiny či kategorie veřejnosti.
PR staví na:
PR vždy usiluje o pozitivní přijetí subjektu veřejností, a k tomu potřebuje právě dlouhodobější koncepci corporate identity.[3]
PR lze zařadit mezi společenské vědy i umění. Má poměrně komplexní záběr od analýz sklonů specifických skupin veřejnosti, přes předpokládaný budoucí vývoj těchto trendů až ke konkrétnímu uskutečnění plánů prospívajících jak organizacím, tak veřejnosti, a ovlivňuje svými dopady politiku, ekonomiku i kulturu. Jde jednak o přísně vědeckou disciplínu, ale žádoucí je i volnější až kreativní pojetí, jenž je více uměním než vědou.
PR je dialog odesílatele – organizátora a adresáta – skupiny veřejnosti, během procesu se mění chování organizátora i cílové skupiny, účelem je nastolit vzájemně prospěšné vztahy mezi oběma činiteli procesu.
PR usiluje o ovlivnění mínění, a proto lze vztahy s médii – media relations označit za jednu z klíčových disciplín.[2]
PR nelze pokládat jen za:
ačkoli tyto procesy jsou v PR buď do jisté míry zastoupené, nebo je PR jejich součástí.
PR lze praktikovat jednak prostřednictvím profesionálních organizací tzv. PR agentur, ale i individuálně, jak v ziskové, tak neziskové sféře.
Historie PR
Poprvé opravdu PR použil prezident USA Thomas Jefferson 27.října 1807 ve zprávě pro Kongres o stavu Unie.[1]
Jako příklady využití PR v praxi lze uvést (Kopecký, 2013, s. 58-61):
- Henryho Forda – koncept positioningu,
- Tomáše Baťu – interní vnitropodniková komunikace a human relations,
- F. D. Roosevelta – PR v programu New Deal.
Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v masmédiích, globalizace a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovalo do všech oblastí života.[1]
Online PR
Technologický rozvoj znamenal kromě posílení globalizace také větší kvantum informací.
Díky internetu a sociálním sítím je online PR přesněji cílena na specifické skupiny internetové veřejnosti.[5]
Je součástí:
- řídících činností korporací,
- politických institucí (public affairs),
- vládních institucí (government relations),
- mezinárodních vztahů (public diplomacy či economic diplomacy).
Součástí public affaires je i tolik kritizovaný lobbing.
S tímto souvisí i naprostá svoboda vyjadřování, a PR tak přestává být čistě korporátním specifikem, mohou využívat Facebook, Twitter, LinkedIn (využíváno zákaznickým servisem) nebo blogy (sdílení vizí, reklama či komentáře). Různé diskuzní skupiny v kyberprostoru působí vlastně jako online PR, mají velký vliv, ale pro tuto oblast zatím neexistuje jasněji definovaný etický kodex.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny - teorie - praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 238 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4229-8.
- ↑ 2,0 2,1 FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.
- ↑ 3,0 3,1 SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.
- ↑ STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.
- ↑ PHILLIPS, David. Online public relations. Praha: Grada, c2003, 215 s. ISBN 80-247-0368-8.
Použitá literatura
- FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.
- KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny - teorie - praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 238 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4229-8.
- PHILLIPS, David. Online public relations. Praha: Grada, c2003, 215 s. ISBN 80-247-0368-8.
- STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.
- SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.
Související články
Klíčová slova
veřejné mínění, vztahy s veřejností, image