Public relations: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 57 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
  
−
{| class="wikitable"
+
'''Public relations''' lze stručně shrnout jako '''vztahy s veřejností'''.
−
|-
+
*Nejlépe asi shrnul PR v obsáhlé definici Rex Harlow, a nejstručněji Gruning a Hunt: „''PR představují řízení komunikace mezi organizací a jejími veřejnostmi.''“<ref name="kopecky" /> PR je staré jako lidské dorozumívání, ale v novodobé historii je třeba za geografické území vzniku PR považovat USA.
−
| '''Klíčová slova''' || komunikace, veřejné mínění, image
+
*Za zakladatele PR jsou považováni progresivní publicista [[Walter Lippmann]] (1891-1974), [[Edward Bernays]] (1891-1995) a novinář [[Ivy Lee]] (1877-1934)<ref name="ftorek" />, ten byl přesvědčen, „''že veřejné mínění musí mít vedle své ničivé síly i schopnost utvářet pozitivní názory a měnit mínění veřejnosti správným směrem''“<ref name="svoboda">SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.</ref>.
−
|-
 
−
| '''Synonyma''' || vztah s veřejností
 
−
|-
 
−
| '''Nadřazené pojmy''' || komunikace, řízení
 
−
|-
 
−
| '''Podřazené pojmy''' || press relations, media relations, online PR
 
−
|}
 
  
 +
V Evropě je PR považováno za součást sociologie a politologie. PR lze rozdělit do těchto '''kategorií'''<ref>STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.</ref>:
 +
#media press relations,
 +
#corporate publishing (identity),
 +
#politické lobby,
 +
#management řízení a eventy,
 +
#řízení značky.
  
−
Stručně lze PR shrnout jako '''vztah s veřejností''',<sup>1</sup>  nejlépe asi shrnul PR v definici Rex Harlow.<sup>2</sup> PR jsou staré jako lidské dorozumívání, ale v novodobé historii je třeba za geografické území vzniku PR považovat USA. Za zakladatele PR jsou považováni progresivní publicista Walter Lippmann (1891-1974), Edward Bernays (1891-1995) a novinář Ivy Lee (1877-1934),<sup>3</sup>  ten byl přesvědčen, „''že veřejné mínění musí mít vedle své ničivé síly i schopnost utvářet pozitivní názory a měnit mínění veřejnosti správným směrem''“.<sup>4</sup>  V Evropě jsou PR považovány za součást [[Sociologie|sociologie]] a [[Politologie|politologie]]. PR lze rozdělit do těchto '''kategorií''':<sup>5</sup>
+
=== Rozsah PR===
−
* media press relations
+
PR je aktivitou zaměřenou vně instituce, a jeho součástí je komunikace orientovaná na různé skupiny či kategorie veřejnosti.  
−
* corporate publishing (identity)
 
−
* politické lobby
 
−
* management řízení a eventy
 
−
* řízení značky
 
  
−
=== <big>Rozsah PR</big> ===
+
PR staví na:
−
PR jsou aktivitou zaměřenou vně instituce, a jejich součástí je komunikace orientovaná na různé skupiny či kategorie veřejnosti. PR staví na '''[[veřejné mínění|veřejném mínění]]''', [[corporate identity]] a [[image]], vždy usilují o pozitivní přijetí subjektu veřejností, a k tomu potřebují právě dlouhodobější koncepci corporate identity.<sup>6</sup>
+
* [[veřejné mínění|veřejném mínění]],
 +
* [[corporate identity]], 
 +
* [[image]].  
  
−
PR lze zařadit mezi společenské vědy i umění. Mají poměrně komplexní záběr od analýz sklonů specifických skupin veřejnosti, přes předpokládaný budoucí vývoj těchto trendů až ke konkrétnímu uskutečnění plánů prospívajících jak organizacím, tak veřejnosti, a ovlivňují svými dopady politiku, ekonomiku i kulturu. Jde jednak o přísně vědeckou disciplínu, ale žádoucí je i volnější až kreativní pojetí, jenž je více uměním než vědou. '''PR je dialog odesílatele''' – organizátora '''a adresáta''' – skupiny veřejnosti, během procesu se mění chování organizátora i cílové skupiny, účelem je nastolit vzájemně prospěšné vztahy mezi oběma činiteli procesu.  
+
PR vždy usiluje o pozitivní přijetí subjektu veřejností, a k tomu potřebuje právě dlouhodobější koncepci corporate identity.<ref name="svoboda"/>
  
−
PR usiluje o '''ovlivnění mínění''', a proto lze vztahy s médii – [[media relations]] označit za jednu z klíčových disciplín.<sup>7</sup>  PR nelze pokládat jen za marketing, reklamu, propagandu, press relations, publicistiku či komunikaci, ačkoli tyto procesy jsou v PR buď do jisté míry zastoupené, nebo je PR jejich součástí. PR lze praktikovat jednak prostřednictvím profesionálních organizací tzv. PR agentur, ale i individuálně, jak v ziskové, tak neziskové sféře.
+
PR lze zařadit mezi společenské vědy i umění. Má poměrně komplexní záběr od analýz sklonů specifických skupin veřejnosti, přes předpokládaný budoucí vývoj těchto trendů až ke konkrétnímu uskutečnění plánů prospívajících jak organizacím, tak veřejnosti, a ovlivňuje svými dopady politiku, ekonomiku i kulturu. Jde jednak o přísně vědeckou disciplínu, ale žádoucí je i volnější až kreativní pojetí, jenž je více uměním než vědou.  
  
−
===== <big>Historie PR</big> =====
+
'''PR je dialog odesílatele''' – organizátora '''a adresáta''' – skupiny veřejnosti, během procesu se mění chování organizátora i [[cílová skupina|cílové skupiny]], účelem je nastolit vzájemně prospěšné vztahy mezi oběma činiteli procesu.
−
Poprvé opravdu PR použil prezident USA [[Thomas Jefferson]] 27.října 1807 ve zprávě pro Kongres o stavu Unie.<sup>8</sup> Jako příklady využití PR v praxi lze uvést Henryho Forda – koncept positioningu, [[Tomáš Baťa|Tomáše Baťu]] – interní vnitropodniková komunikace a human relations, F. D. Roosevelta – PR v programu New Deal.<sup>9</sup> Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v masmédiích, globalizace a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovaly do všech oblastí života.<sup>10</sup>
+
 
 +
PR usiluje o '''ovlivnění mínění''', a proto lze vztahy s [[média|médii]] – [[media relations]] označit za jednu z klíčových disciplín.<ref name="ftorek">FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.</ref>
 +
 
 +
PR nelze pokládat jen za:
 +
* [[Marketing|marketing]], 
 +
* [[reklama|reklamu]], 
 +
* [[propaganda|propagandu]], 
 +
* [[press relations]], 
 +
* [[publicistika|publicistiku]], 
 +
* [[komunikace|komunikaci]],
 +
ačkoli tyto procesy jsou v PR buď do jisté míry zastoupené, nebo je PR jejich součástí.
 +
 
 +
PR lze praktikovat jednak prostřednictvím profesionálních organizací tzv. PR agentur, ale i individuálně, jak v ziskové, tak neziskové sféře.
 +
 
 +
===== Historie PR =====
 +
Poprvé opravdu PR použil prezident USA [[Thomas Jefferson]] '''27.října 1807''' ve zprávě pro Kongres o stavu Unie.<ref name="kopecky">KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny - teorie - praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 238 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4229-8.</ref>
 +
 
 +
Jako příklady využití PR v praxi lze uvést (Kopecký, 2013, s. 58-61):
 +
* [[Henry Ford|Henryho Forda]] – koncept [[positioning|positioningu]],
 +
* [[Tomáš Baťa|Tomáše Baťu]] – interní [[vnitropodniková komunikace]] a [[personální management|human relations]],
 +
* [[F. D. Roosevelt|F. D. Roosevelta]] – PR v programu New Deal.  
 +
Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v [[hromadné sdělovací prostředky|masmédiích]], globalizace a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovalo do všech oblastí života.<ref name="kopecky" />
  
 
=== <big>Online PR</big> ===
 
=== <big>Online PR</big> ===
−
Technologický rozvoj znamenal kromě posílení [[globalizace]] také větší kvantum informací.<sup>11</sup> Díky '''[[internet|internetu]]''' a '''[[sociální sítě|sociálním sítím]]''' jsou online PR přesněji cílena na '''specifické skupiny internetové veřejnosti'''.<sup>12</sup> Jsou součástí řídících činností korporací, politických (public affaires) i vládních institucí (government relations), mezinárodních vztahů (public diplomacy či economic diplomacy). Součástí public affaires je i tolik kritizovaný lobbing. S tím souvisí i naprostá svoboda vyjadřování, a PR tak přestávají být čistě korporátním specifikem, mohou využívat Facebook, Twitter, LinkedIn (využíváno zákaznickým servisem) nebo blogy (sdílení vizí, reklama či komentáře). Různé diskuzní skupiny v kyberprostoru působí vlastně jako online PR, mají velký vliv, ale pro tuto oblast zatím neexistuje jasněji definovaný etický kodex.
+
Technologický rozvoj znamenal kromě posílení globalizace také větší kvantum [[informace|informací]].  
 +
 
 +
Díky '''[[internet|internetu]]''' a '''[[online sociální sítě|sociálním sítím]]''' je online PR přesněji cílena na '''specifické skupiny internetové veřejnosti'''.<ref>PHILLIPS, David. Online public relations. Praha: Grada, c2003, 215 s. ISBN 80-247-0368-8.</ref>
 +
 
 +
Je součástí:
 +
* řídících činností korporací,
 +
* politických institucí (public affairs), 
 +
* vládních institucí (government relations),
 +
* mezinárodních vztahů (public diplomacy či economic diplomacy).  
 +
Součástí public affaires je i tolik kritizovaný [[lobbing]].  
 +
 
 +
S tímto souvisí i naprostá [[svoboda vyjadřování]], a PR tak přestává být čistě korporátním specifikem, mohou využívat [[Facebook]], [[Twitter]], LinkedIn (využíváno zákaznickým servisem) nebo blogy (sdílení vizí, reklama či komentáře). Různé diskuzní skupiny v [[kyberprostor|kyberprostoru]] působí vlastně jako online PR, mají velký vliv, ale pro tuto oblast zatím neexistuje jasněji definovaný etický kodex.
 +
 
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references />
 +
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
* FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.
 +
* KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny - teorie - praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 238 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4229-8.
 +
* PHILLIPS, David. Online public relations. Praha: Grada, c2003, 215 s. ISBN 80-247-0368-8.
 +
* STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.
 +
* SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
* [[Hromadné sdělovací prostředky]]
 +
* [[Marketing]]
  
 +
=== Klíčová slova ===
 +
veřejné mínění, vztahy s veřejností, image
  
−
=== <big>Zdroje</big> ===
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Management]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 5. 4. 2017, 13:09

Public relations lze stručně shrnout jako vztahy s veřejností.

  • Nejlépe asi shrnul PR v obsáhlé definici Rex Harlow, a nejstručněji Gruning a Hunt: „PR představují řízení komunikace mezi organizací a jejími veřejnostmi.“[1] PR je staré jako lidské dorozumívání, ale v novodobé historii je třeba za geografické území vzniku PR považovat USA.
  • Za zakladatele PR jsou považováni progresivní publicista Walter Lippmann (1891-1974), Edward Bernays (1891-1995) a novinář Ivy Lee (1877-1934)[2], ten byl přesvědčen, „že veřejné mínění musí mít vedle své ničivé síly i schopnost utvářet pozitivní názory a měnit mínění veřejnosti správným směrem“[3].

V Evropě je PR považováno za součást sociologie a politologie. PR lze rozdělit do těchto kategorií[4]:

  1. media press relations,
  2. corporate publishing (identity),
  3. politické lobby,
  4. management řízení a eventy,
  5. řízení značky.

Rozsah PR

PR je aktivitou zaměřenou vně instituce, a jeho součástí je komunikace orientovaná na různé skupiny či kategorie veřejnosti.

PR staví na:

PR vždy usiluje o pozitivní přijetí subjektu veřejností, a k tomu potřebuje právě dlouhodobější koncepci corporate identity.[3]

PR lze zařadit mezi společenské vědy i umění. Má poměrně komplexní záběr od analýz sklonů specifických skupin veřejnosti, přes předpokládaný budoucí vývoj těchto trendů až ke konkrétnímu uskutečnění plánů prospívajících jak organizacím, tak veřejnosti, a ovlivňuje svými dopady politiku, ekonomiku i kulturu. Jde jednak o přísně vědeckou disciplínu, ale žádoucí je i volnější až kreativní pojetí, jenž je více uměním než vědou.

PR je dialog odesílatele – organizátora a adresáta – skupiny veřejnosti, během procesu se mění chování organizátora i cílové skupiny, účelem je nastolit vzájemně prospěšné vztahy mezi oběma činiteli procesu.

PR usiluje o ovlivnění mínění, a proto lze vztahy s médii – media relations označit za jednu z klíčových disciplín.[2]

PR nelze pokládat jen za:

ačkoli tyto procesy jsou v PR buď do jisté míry zastoupené, nebo je PR jejich součástí.

PR lze praktikovat jednak prostřednictvím profesionálních organizací tzv. PR agentur, ale i individuálně, jak v ziskové, tak neziskové sféře.

Historie PR

Poprvé opravdu PR použil prezident USA Thomas Jefferson 27.října 1807 ve zprávě pro Kongres o stavu Unie.[1]

Jako příklady využití PR v praxi lze uvést (Kopecký, 2013, s. 58-61):

Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v masmédiích, globalizace a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovalo do všech oblastí života.[1]

Online PR

Technologický rozvoj znamenal kromě posílení globalizace také větší kvantum informací.

Díky internetu a sociálním sítím je online PR přesněji cílena na specifické skupiny internetové veřejnosti.[5]

Je součástí:

  • řídících činností korporací,
  • politických institucí (public affairs),
  • vládních institucí (government relations),
  • mezinárodních vztahů (public diplomacy či economic diplomacy).

Součástí public affaires je i tolik kritizovaný lobbing.

S tímto souvisí i naprostá svoboda vyjadřování, a PR tak přestává být čistě korporátním specifikem, mohou využívat Facebook, Twitter, LinkedIn (využíváno zákaznickým servisem) nebo blogy (sdílení vizí, reklama či komentáře). Různé diskuzní skupiny v kyberprostoru působí vlastně jako online PR, mají velký vliv, ale pro tuto oblast zatím neexistuje jasněji definovaný etický kodex.


Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny - teorie - praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 238 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4229-8.
  2. ↑ 2,0 2,1 FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.
  3. ↑ 3,0 3,1 SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.
  4. ↑ STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.
  5. ↑ PHILLIPS, David. Online public relations. Praha: Grada, c2003, 215 s. ISBN 80-247-0368-8.

Použitá literatura

  • FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.
  • KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny - teorie - praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 238 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4229-8.
  • PHILLIPS, David. Online public relations. Praha: Grada, c2003, 215 s. ISBN 80-247-0368-8.
  • STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.
  • SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.

Související články

Klíčová slova

veřejné mínění, vztahy s veřejností, image

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Public_relations&oldid=47045“