Chemické látky přítomné v nervové soustavě

• Jedná se o organické i anorganické látky.
• Cukry (glukóza), tuky (lipidy), bílkoviny.

Glukóza

• Jediný zdroj energie pro mozek.
• Podílí se také na syntéze neurotransmiterů.
• Transglukogeneze = vznik cukrů, možnost tvorby do zásoby → mozek toho není schopen – aktivní příjem glukózy přes krev
• Při hypoglykemii (nízké hladina glukózy v krvi) útlum mozkové aktivity (útlum kognitivních funkcí nebo celková inhibice aktivity)

Lipidy

• Důležitá složka membrány nervové buňky (dvoufázová lipidová složka).
• Syntetizují se přímo v nervových buňkách, krví se dostanou do nervové tkáně.
• Ischémie, křeče - změna hladiny lipidů v krvi, uvolňují se vlivem neurotransmiterů do krevního řečiště.
  

Popisek: Základem buněčných membrán je fosfolipidová dvouvrstva (Phospholipid bilayer, na obrázku), která odděluje vnější buněčný (Extracellular) a vnitřní buněčný (Intracellular). Je tvořena dvěma vrstvami lipidových molekul, přičemž vně dvouvrstvy (směrem k extracellulárnímu i intracellulárnímu prostoru) se nachází hydrofilní hlava (Hydrophylic head; váže na sebe molekuly vody) molekuly, směrem dovnitř dvouvrstvy najdeme hydrofóbní část, "ocas" (Hydrophobic tail).

Dělení podle typu řetězce:

Prostaglandiny

• Ve všech tkáních organismu, vznik z kyseliny prostanové.
• Pro nervovou tkáň typický prostagladin E, který vzniká z kyseliny arachidonové (mastná kyselina), ovlivňuje vápník, metabolismus neurotransmiterů (katecholaminů a serotoninu), ovlivňuje termoregulační centrum mozku svým pyrogenním účinkem (ochrana těla před přehřátím), na perifériích je to doprovázeno zánětlivým procesem, je blokován glukokortikoidy, kyselina acetylsalicilová → proti horečce, aby nedošlo k přehřátí (blokují prostagladin E).

Fosfolipidy

• Obsahují fosforečnou vazbu.
• 4 typy:

1. Glycerofosfatidy - obsahují glycerol → lecitin = podporuje myelinizaci, podíl na vzniku acetylcholinu (látka nutná pro paměťové stopy).
2. Sfingomyeliny - základní složka myelinových pochev.
3. Glykosfingolipidy - sfingomyelin + glukozová složka → přenos hormonů v nervové tkáni.
4. Cholesterol - stálá složka membrány (v tomto smyslu nejde o patologický proces – určitém %), při patologii (porucha jeho metabolismu) se začne cholesterol kumulovat a tvořit aterosklerotické pláty – problém.

Složené lipidy

• Lipifuscin – tuková složka + fosfolipid + aminová kyselina → je to pigment, vyskytuje se v podobě jemných granulí v nervových buňkách, věkem se jeho hladina zvyšuje, dochází k zmožení a doprovází senilní změny, odpovídá za presenilní demenci.

Aminokyseliny

• Základní stavební kámen membrány nervových buněk.
• Některé přichází do mozku krví a některé si mozek vyrábí sám.
• Proces tvorby a uvolnění bílkovin je standardní → při patologických procesech je narušen a vzniká amoniak, amoniak v těle svědčí o hypoxii, ischemii,…
• Podobně je tomu na periférii, ale ta umí amoniak vylučovat do močoviny (to mozek neumí).
• Vyskytují se více v neuronech než v neurogliích.

Anorganické látky - ionty (přenos informací).

Neurotransmitery

• Látky, které zajišťují přenos informací v rámci synapse.
• Nespotřebovaný neurotransmiter je uklizen na základě zpětného vychytávání (na čemž se podílí i intersticiální tkáň, i.e. neuroglie) a podle potřeby znovu využit.

1. Aminokyseliny (inhibiční, excitační)
2. Biogenní aminy (katecholaminy, jednotlivé)

Biogenní aminy

Acetylcholin

• Vytváří se z cholinu pomocí enzymu cholinacetyltransferáza a zpátky se štěpí pomocí acetylcholinesterázy.
• Cholin ovlivňuje lecitin.
• Nachází se především v motoneuronech (motorické přenosy v rámci neurosvalových plotének) a hlavně v oblasti mozkových a míšních nervů
• Dále v centrálním systému v bazálních gangliích (především v substancia nigra a talamu).
• Při jeho úbytku v centrálních oblastech dojde k poruše aktivity thalamu a bazálních ganglií → Parkinsonova choroba, symptomy Alzheimera a senilní demence.
• ovlivnění psychofarmaky → vedlejší příznaky zhoršení a zpomalení kognitivních funkcí
• ovlivňuje svou aktivitou dopamin

Karecholaminy

• Navzájem se ze sebe syntetizují: thyrozin → dopa → dopamin → noradrenalin → adrenalin (nejsou to ty samé hormony, které známe z periférií)

Dopamin

• Dopamin se dá naleznout v bazálních gangliích v oblasti substancia nigra a striatum, v limbickém systému, mozkové kůře a hypotalamu.
• Podílí se na motorických funkcích (díky působení v substanci nigra a striatum), emocích, motivacích a chování (limbický systém) a na hypotalamo-hypofyzárním systému (zpomaluje sekreci prolaktinu).
• Tři hlavní cesty a směry dopaminu, kterými ovlivňuje projevy a poruchy

1. nigrostriatální cesta- směr oblasti substancia nigra do putamen (bazální ganglia)

• Dráha motorická
• Při narušení této cesty vznikají tzv. dyskinézy

1. mezokortikolimbická cesta- ze substancia nigra do hypothalamu

• Psychická funkce
• Při narušení této cesty dochází k narušení psychických funkcí – bludy, paranoia, dezintegrace myšlení

1. tuberoinfundibulární cesta- ze subsrancia nigra do hypofýzy

• Hormonální cesta

Jestliže podáme psychofarmaka z důvodu depresí, neovlivní to jen mezokortikolimbickou cestu, která je právě psychická, ale i ostatní cesty, což může způsobit nežádoucí projevy. Ovlivněním třetí tuberoifundibulární, hormonální cesty může u některých mužů způsobit například gynekomastii (růst prsní žlázy), což pro depresivní pacienty není příliš povzbudivé.Vědci se snaží vyvinout taková psychofarmaka, která by ovlivnila pouze psychickou, druhou dráhu

• Při patologii vzniká Parkinsonova choroba.
• Vlivem některých psychofarmak může dojde ke snížení kvality → farmakologický parkinsonoid.

Noradrenalin

• Výskyt v hypotalamu, limbickém systému, směrem k periferii (prodloužená mícha)
• Ovlivňuje chování, emoce.
• Porucha = porucha emocí = rozvoj deprese.
• Výrazné změny jeho hladiny jsou popisovány při změně hladiny dopaminu → mohou se objevit u Parkinsona poruchy nálad (parkinsonská deprese).

Adrenalin

• Význam není jasný.
• Výskyt v prodloužené míše.

5-HT - pěthydroxytriptamin = serotonin)

• Výskyt v limbickém systému, mozkové kůře, směrem k periferii (Varolův most, střední mozek, prodloužená mícha).
• Vzniká z triptofanu za enzymu monoaminooxidáza.
• Nedostatek = deprese, úzkost, narušení biorytmu (společně s noradrenalinem), narušení psychomotorické aktivity = snížený výkon (společně s dopaminem), ovlivňuje sexuální aktivitu, chuť k jídlu, agresivitu, neuroendokrinní regulaci.
• Na enzymu monoamonooxidáza jsou založena některá psychofarmaka (antidepresiva) neovlivňují přímo serotonin, ale inhibují výše zmiňovaný enzym.
• Deprese vzniká vlivem:

1. serotininu = čistá deprese
2. serotoninu a dopaminu = zpomalená deprese
3. serotoninu a noradrenalinu = psycholeptický účinek

Histamin (Hi)

• Výskyt v žirných buňkách (periferie), mozkové kůře a hypotalamu.
• Na periferii souvisí s tvorbou prostaglandinu E → odpovídá za pyrogenní účinek (zvyšování teploty těla), změnu prokrvení, zánětlivé procesy.
• V centrálním systému podporuje cirkadiánní rytmy (reguluje bdění) – obsahují ho protialergika, proto je po nich člověk utlumený.

Aminokyseliny

1. Inhibiční: GABA, taurin, glycin → jsou nejdůležitější
2. Excitační: kyselina asparagová (aspartát), kyselina glutamátová (glutamát)

GABA - kyselina gamaaminomáselná

• Hlavní inhibiční neurotransmiter
• V celé centrální mozkové tkáni, v míše, na sítnici, není na periferii.
  • 1. význam – váže se na chloridový aniont → benzodiazepinový receptor – váží se na něj všechny léky na úzkost.
  • 2. význam – v míše je zodpovědná za spastické a tetanické křeče (při nedostatku) a v centrální části ovlivňuje extrapyramidové funkce (motorické funkce, které doprovázejí parkinsonismus a Huntingtonovu choreu).

Glycin

• V páteřní i prodloužené míše, Varolův most.
• Váže se na vápníkový kationt.
• Při poruše vznik tetanových křečí (strychnin (jed na krysy) a botulotoxin (jed z jídla) – smrt na tyto křeče dýchacích svalů.

Taurin

• Ve velkém mozku (mozková kůra + mozeček).
• Nedostatek = muskulární dystrofie (svalová ochablost).

Aspartát

• Nemá jasně definovanou funkci.

Glutamát

• Výskyt v pyramidových buňkách mozkové kůry (přenos motorik) – porucha především Alzheimer (porucha v rámci motoriky).

Neurohormony - neuromodulátory

• Ovlivňují fungování celé CNS.

Kategorie:

• Opioidní peptidy - v CNS, ovlivňují opiátové receptory, které jsou difúzně roztroušené po celém mozku:
  • enkefaliny a endorfiny - mají mobilizující efekt – pozitivně ovlivňují emoce, motivaci, chování, současně tlumí bolest.
• Systémové peptidy - peptidy v CNS a v gastrointestinálním systému:
  • angiotenzin - ovlivňuje cévy na perifériích, způsobuje retenci vody a sodíku, zpomaluje trávení → řídí to z CNS.
  • inzulín (jiný než je ten hormon) – vznik v mozku ve fetálním období, ovlivňuje metabolický proces = příjem potravy.
  • sekretin – odpovídá za aktivaci a sekreci všech trávících enzymů a hormonů, aby vše v trávicím procesu šlo tak, jak má, vznik v CNS.
  • substance P – má analgosedativní účinek, snižuje práh bolesti
• Vlastní neurohormony:
  • liberiny a statiny, vylučují se z hypotalamu, ovlivňují hormonální sekreci hypofýzy (všechny hormony hypofýzy jsou ovlivněny něčím, co je postaveno nad nimi).
• Hormony adenohypofýzy
• Hormony neurohypofýzy - oxytocin, antidiuretický hormon