Společenské dopady informačních technologií: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.<ref>Souček 2006, s. 78</ref> Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:<ref>Šlerka 2011, s. 19</ref>
+
Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.<ref>Souček 2006, s. 78</ref> Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:<ref>Šlerka 2011, s. 19</ref>
 
* soukromí jednotlivce,
 
* soukromí jednotlivce,
−
* přesnost informací,
+
* přesnost [[informace|informací]],
 
* vlastnictví informací,
 
* vlastnictví informací,
 
* přístupnost informací.
 
* přístupnost informací.
 +
== Soukromí ==
  
−
=== Soukromí ===
+
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata <ref>Šlerka 2011, s. 20</ref>:
−
 
 
−
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata (Šlerka 2011, s. 20):
 
  
 
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),<ref>Wikipedie 2014, Stalking</ref>
 
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),<ref>Wikipedie 2014, Stalking</ref>
Řádek 13: Řádek 12:
 
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
 
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
 
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
 
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
−
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks'').
+
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),
 +
* [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).<ref>Koudelková, 2013, s.9.</ref>
  
−
=== Přesnost informací ===
+
== Přesnost informací ==
  
 
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].<ref>Šlerka 2011, s. 21</ref>
 
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].<ref>Šlerka 2011, s. 21</ref>
Řádek 21: Řádek 21:
 
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].
 
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].
  
−
=== Vlastnictví informací ===
+
== Vlastnictví informací ==
  
 
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:<ref>Šlerka 2011, s. 22</ref>
 
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:<ref>Šlerka 2011, s. 22</ref>
Řádek 29: Řádek 29:
 
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).
 
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).
  
−
=== Přístupnost informací ===
+
== Přístupnost informací ==
  
 
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref>
 
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref>
Řádek 44: Řádek 44:
  
 
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.  
 
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.  
 +
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
 
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
 
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
−
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
 
 
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
 
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
 
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
 
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
 +
* KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf
 +
 +
=== Související články ===
 +
* [[Digital divide]]
 +
* [[Cenzura internetu|Cenzura Internetu]]
 +
* [[Duševní vlastnictví]]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
stalking, data mining, netholismus, [[digital divide]]
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]]
 +
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 4. 4. 2017, 14:30

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni.[1] Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:[2]

  • soukromí jednotlivce,
  • přesnost informací,
  • vlastnictví informací,
  • přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata [3]:

  • stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),[4]
  • data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
  • sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
  • monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
  • únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks),
  • netholismus (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).[5]

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.[6]

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:[7]

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).[8][9]

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Souček 2006, s. 78
  2. ↑ Šlerka 2011, s. 19
  3. ↑ Šlerka 2011, s. 20
  4. ↑ Wikipedie 2014, Stalking
  5. ↑ Koudelková, 2013, s.9.
  6. ↑ Šlerka 2011, s. 21
  7. ↑ Šlerka 2011, s. 22
  8. ↑ Wikipedie 2014, Digitální propast
  9. ↑ Šlerka 2011, s. 24-26

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

stalking, data mining, netholismus, digital divide

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Společenské_dopady_informačních_technologií&oldid=46941“