Vnímání: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Vnímání''' (''percepce'') je [[kognitivní psychologie|kognitivní]] proces zahrnující '''organizaci a interpretaci senzorických informací'''. Výsledkem vnímání jsou '''[[vjemy]]''' (ty se liší od neúplných údajů zaznamenaných smysly). Senzorické informace jsou přenášeny po senzorických (aferentních) nervových drahách do centrální nervové soustavy. V určitých částech mozku ([[Senzorická kůra|senzorická kůra]]) se tyto informace třídí a zpracovávají, načež interpretace jsou přeneseny do [[vědomí]]. '''Podstatou percepce''' je odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
== Teorie percepce == | == Teorie percepce == | ||
− | |||
* v současné době dvě hlavní teorie: | * v současné době dvě hlavní teorie: | ||
− | + | :# vnímání jako konstruktivní mentální děj | |
− | # vnímání jako konstruktivní mentální děj | + | :# přímá percepce |
− | # přímá percepce | ||
− | |||
− | |||
=== Konstruktivní teorie === | === Konstruktivní teorie === | ||
− | + | * vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, [[učení|učením]] a dalšími [[Kognitivní psychologie|kognitivními procesy]] (včetně [[myšlení]]) | |
− | * vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, učením a dalšími kognitivními procesy (včetně myšlení) | + | * [[George Berkeley|'''G. Berkeley''']] (1709) existuje řada vodítek, která napomáhají přesnému odhadu vzdálenosti (ostrost obrazu na sítnici apod.) – při vnímání [[nevědomí|nevědomě]] využíváme zkušenosti |
− | * [[George Berkeley|'''G. Berkeley''']] | + | * [[Hermann von Helmholtz|'''Hermann von Helmholtz''']] – dotváření senzorických informací v lidské mysli – '''"nevědomé usuzování"''' |
− | * [[Hermann von Helmholtz|'''Hermann von Helmholtz''']] – dotváření senzorických informací v lidské mysli – | + | * [[Irvin Rock|'''Irvin Rock''']] – '''teorie konstruktivní percepce''' – vjemy jsou výsledkem nevědomého usuzování – při tom využíváme několik informačních zdrojů (aktuální senzorické informace + dosavadní zkušenosti) |
− | * [[Irvin Rock|'''Irvin Rock''']] – teorie konstruktivní percepce | + | * na tvorbě [[vjemy|vjemů]] se podílí [[inteligence]], [[myšlení]] i [[učení]] → inteligentní vnímání (Irvin Rock) |
− | * na tvorbě vjemů se podílí inteligence, myšlení i učení → inteligentní vnímání (Rock) | ||
− | |||
− | |||
=== Přímé vnímání === | === Přímé vnímání === | ||
− | + | * [[James Gibson|'''James Gibson''']] - '''Ekologická teorie vnímání''' – většina informací, které potřebujeme pro přesné vnímání, je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná | |
− | * [[James Gibson|'''James Gibson''']] – většina informací, které potřebujeme pro přesné vnímání, je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná | ||
* např. gradient (spád) struktury - údaje o vzdálenosti – čím je dále např. dav, tím blíže se jeví jednotlivé elementy | * např. gradient (spád) struktury - údaje o vzdálenosti – čím je dále např. dav, tím blíže se jeví jednotlivé elementy | ||
− | + | * z [[Vývojová psychologie|vývojové psychologie]] - děti zřejmě vybaveny percepčními dispozicemi – novorozenci reagují na silný hluk, mají větší zájem o živé objekty, atp. | |
− | + | * i zastánci nativistických teorií (přímého vnímání) uznávají, že ke správnému vývoji vrozených percepčních programů je třeba pravidelný přísun podnětů v raných obdobích života | |
− | * z vývojové psychologie - děti zřejmě vybaveny percepčními dispozicemi – novorozenci reagují na silný hluk, mají větší zájem o živé objekty, atp. | ||
− | * i zastánci nativistických teorií (přímého vnímání) uznávají, že ke správnému vývoji vrozených percepčních programů je třeba pravidelný přísun podnětů v raných | ||
− | |||
− | |||
== Organizace percepčního pole == | == Organizace percepčního pole == | ||
− | + | * doména [[Gestaltismus|gestalt psychologie]] ([[Max Wertheimer]]) | |
− | |||
− | * doména gestalt psychologie ([[Max Wertheimer]]) | ||
* silná, nejspíše univerzální tendence seskupovat vnímané podněty do určitých celků | * silná, nejspíše univerzální tendence seskupovat vnímané podněty do určitých celků | ||
* celek vtiskuje ráz částem | * celek vtiskuje ráz částem | ||
− | + | === Tvarové zákony (principy organizace) === | |
− | + | * '''figura a pozadí''' (centrace) – soustředění se na jednu část vjemového pole – tvoří figuru, ne jen u zraku (sólo na housle figura, zbytek orchestru pozadí), '''reverzibilní figura''' – střídání figury a pozadí – '''reverzibilní oscilace''' | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
* '''zákon pregnantnosti''' – tendence k dobrému tvaru – nedokonalé, nedokončené tvary – vnímáme jako dokonalé | * '''zákon pregnantnosti''' – tendence k dobrému tvaru – nedokonalé, nedokončené tvary – vnímáme jako dokonalé | ||
* '''zákon proximity''' (blízkosti) – jako tvar vnímáme prvky, které jsou blízko sebe | * '''zákon proximity''' (blízkosti) – jako tvar vnímáme prvky, které jsou blízko sebe | ||
Řádek 53: | Řádek 28: | ||
* '''zákon uzavřenosti''' – jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami | * '''zákon uzavřenosti''' – jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami | ||
− | + | == Detektory rysů v senzorické kůře == | |
− | == Detektory rysů v | + | * David H. Hubel a Torsten N. Wiesel - '''receptivní pole''' – oblast zrakového pole, v níž se nachází podnět, který evokuje nervový vzruch |
− | + | * tři typy korových (nervových) buněk, které reagují na vizuální podněty: | |
− | * | + | :# '''jednoduché buňky''' – reagují, když na určité místo sítnice působí tenký pruh určité orientace nebo rozhraní mezi světlou a tmavou oblastí |
− | + | :# '''komplexní buňky''' – do těch přivádějí skupiny jednoduchých buněk informace, komplexní buňky je zpracovávají a koordinují – reagují na pruhy určitého směru nebo na světelná rozhraní, ale kdekoli v receptivním poli, také reagují na pohyb předmětů přes své receptivní pole | |
− | * tři typy korových buněk, které reagují na vizuální podněty: | + | :# '''hyperkomplexní buňky''' – reagují pouze na specifické podněty (pohybující se úsečky určité délky) |
− | + | * '''detektory rysů''' - korové buňky specializující se na registraci tvarových podnětů | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | * korové buňky se | ||
* výzkum těchto buněk ukázal, že lidský mozek výběrově reaguje na určité podnětové vzorce | * výzkum těchto buněk ukázal, že lidský mozek výběrově reaguje na určité podnětové vzorce | ||
− | * obraz předmětů se utváří teprve v mozku, respektive ve vědomí | + | * obraz předmětů se utváří teprve v mozku, respektive ve [[vědomí]] |
− | |||
− | |||
− | |||
+ | == Rozpoznávání (rekognice) == | ||
* pochopení významu percipovaných objektů a jejich pojmenování | * pochopení významu percipovaných objektů a jejich pojmenování | ||
− | * | + | * psychický proces významně ovlivněný dřívějšími zkušenostmi |
− | |||
− | |||
=== Teorie rozpoznávání === | === Teorie rozpoznávání === | ||
− | + | * '''transpozice''' (Christian von Ehrenfels) - schopnost rozpoznat smysluplný percepční celek, i když je znázorněn různými způsoby | |
− | * '''transpozice''' | + | * '''analýza rysů''' (Oliver Selfridge) - podle něj proces rozpoznávání začíná pátráním po přítomnosti základních tvarových prvků. Poté následuje porovnávání s tím, co je uloženo v [[Paměť|paměti]]. |
− | * '''analýza rysů''' | + | * '''analyticko – syntetické teorie''' (procesy zdola nahoru – od malých částí k velkým) – mozek informace ze sítnice rozloží (na jednotlivé [http://en.wikipedia.org/wiki/Geon_%28psychology%29 geony]), poté sestaví do celistvých [[Vjemy|vjemů]] (viz. Irving Biederman). Výzkumy tyto teorie nepotvrdily – poznávání geonů je ''závislé na úhlu''. |
− | * '''analyticko – syntetické teorie''' | + | * '''procesy postupující shora dolů''' – vliv dřívějších zkušeností, vliv kontextu na vnímání, percepční očekávání, efekt nadřazenosti slov (písmena rozeznáme snáze, jsou-li začleněna do slov (takzvaný '''[[Reicher-Wheelerův efekt]]'''). Vnímání jako řešení problému - Irvin Rock. |
− | * '''procesy postupující shora dolů''' – vliv dřívějších zkušeností, vliv kontextu na vnímání, percepční očekávání , efekt nadřazenosti slov (písmena rozeznáme snáze, jsou-li začleněna do slov | + | Pro rozpoznání (rekognici) objektů je důležité, aby se setkaly procesy shora - dolů a zdola - nahoru. |
− | |||
− | |||
− | |||
== Prostorové vidění == | == Prostorové vidění == | ||
− | + | * podněty z 3D světa dopadají na 2D povrch sítnice | |
− | * podněty z 3D světa dopadají na 2D povrch sítnice | + | * mozek zpracovává pouze nervové impulsy a ty obsahují definice, které umožňují vnímání vzdálenosti a tím i vnímání třetího rozměru |
− | |||
− | |||
=== Monokulární vodítka === | === Monokulární vodítka === | ||
− | |||
* kromě 7. také malířská vodítka | * kromě 7. také malířská vodítka | ||
− | + | :# '''interpozice''' – překrývání objektů v percepčním poli, | |
− | + | :# '''lineární perspektiva''' – přibližování rovnoběžných linií ve větší vzdálenosti. | |
− | + | :# '''atmosférická perspektiva''' – vzdálené objekty vidíme méně jasně a v bleších barvách (kouř, prach, smog). | |
− | + | :# '''relativní velikost''' – u 2 známých předmětů – menší vnímáme jako vzdálenější. | |
− | + | :# '''relativní výška''' (výška umístění) – u 2 známých předmětů – ten který je výš je vnímán jako vzdálenější. | |
− | + | :# '''gradient/ spád struktury''' (Gibson) – přejíždíme-li zrakem po určité scenérii – dochází ke změnám vnímané členitosti povrchu, velikosti objektů a hustoty jejich rozmístění. | |
− | + | :# '''pohybová paralaxa''' – rozdíl v rychlosti a směru pohybů objektů, které sledujeme z jedoucího dopravního prostředku. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
=== Binokulární vodítka === | === Binokulární vodítka === | ||
− | + | * '''binokulární konvergence''' – dívám se na blízký předmět – oči se k sobě stáčejí víc, než když sleduji předmět vzdálený (aby obraz dopadal na žlutou skvrnu), konvergentní pohyby provádějí [[Okohybné svaly|okohybné svaly]]. Informace o jejich pohybech slouží jako vodítko pro určování vzdálenosti. | |
− | + | * '''binokulární disparita''' – oči jsou umístěny několik cm od sebe – každé oko vnímá zorné pole z jiného úhlu. | |
− | * '''binokulární konvergence''' – dívám se na blízký předmět – oči se k sobě stáčejí víc, než když sleduji předmět vzdálený (aby obraz dopadal na žlutou skvrnu), konvergentní pohyby | + | * vnímání pohybu - rozlišuje se vnímání skutečného a zdánlivého pohybu (využití v animovaném filmu – '''stroboskopický pohyb – fí fenomén''' [[Max Wertheimer|Maxe Wertheimera]], '''indukovaný pohyb''' a '''autokinetická iluze''') |
− | * '''binokulární disparita''' – oči jsou umístěny několik cm od sebe – každé oko vnímá zorné pole z jiného úhlu | + | Stálost (konstantnost) vnímání – umožňuje vnímat vlastnosti (tvar, barva, jas a velikost) jako stálé, a to nezávisle na jejich vzdálenosti, změně osvětlení či úhlu pohledu ('''proximální podnětové vzorce'''). |
− | |||
− | * vnímání pohybu - rozlišuje se vnímání skutečného a zdánlivého pohybu | ||
− | |||
− | |||
* '''stálost tvaru''' – v mysli je utvořena ustálená mentální reprezentace objektu | * '''stálost tvaru''' – v mysli je utvořena ustálená mentální reprezentace objektu | ||
* '''stálost barvy''' – nefunguje u nových předmětů | * '''stálost barvy''' – nefunguje u nových předmětů | ||
− | * '''stálost jasu''' – percepční systém vyhodnocuje | + | * '''stálost jasu''' – percepční systém vyhodnocuje relativní množství odraženého světla (spíše než jeho absolutní množství) |
− | * '''stálost velikosti''' – | + | * '''stálost velikosti''' |
− | + | :* Emmert – percipovaná velikost objektu se rovná násobku jeho vnímané vzdálenosti a velikosti sítnicového obrazu | |
+ | :* H. Helmholtz – vnímání velikosti je výsledkem dlouhodobé zkušenosti (Kenge a buvolové jako hmyz) | ||
+ | '''Dvojité vidění''' (''diplopie'') – dochází k uvědomění toho, že každé oko vnímá jinou výseč percipované oblasti (např.: po otřesu mozku) | ||
== Percepční iluze == | == Percepční iluze == | ||
− | |||
− | |||
* fyzikální ≠ percepční iluze | * fyzikální ≠ percepční iluze | ||
* fyzikální – hůl do vody ponořená se jeví jako zlomená – voda funguje jako prizma, lomí světelné vlny | * fyzikální – hůl do vody ponořená se jeví jako zlomená – voda funguje jako prizma, lomí světelné vlny | ||
− | * percepční klamy jsou ale zkreslené vjemy, vznikají nezávisle na vůli a přetrvávají i po | + | * '''percepční klamy''' jsou ale ''zkreslené vjemy'', vznikají nezávisle na [[Vůle|vůli]] a přetrvávají i po odhalení skutečnosti |
* opticko-geometrické klamy – vznikají kvůli percepčním vodítkům a kompenzačním mechanismům | * opticko-geometrické klamy – vznikají kvůli percepčním vodítkům a kompenzačním mechanismům | ||
− | + | :* '''Müller-Lyerova iluze''' – zkoumání lidí z průmyslového světa a přírodních národů – na přírodní tolik nepůsobí → hypotéza „tesařského světa“ – lidé žijící obklopeni pravými úhly | |
− | + | :* '''Heringova figura''' - horizontálně – vertikální iluze – tendence posuzovat svislé úsečky jako delší než vodorovné, vliv kontrastu | |
− | * '''Müller-Lyerova iluze''' – zkoumání lidí z průmyslového světa a přírodních národů – na přírodní tolik nepůsobí → hypotéza „tesařského světa“ – lidé žijící obklopeni pravými úhly | + | :* '''Ponzova iluze''' - nejspíše vliv lineární perspektivy – jednoho z percepčních vodítek, která zajišťují stálost vnímání velikosti (iluze měsíce – nad obzorem vypadá větší než vysoko na obloze – Irvin Rock – vnímání vzdálenosti horizontu – zdá se nám dále než obloha – kompenzace – velký měsíc) |
− | + | :* '''Reverzibilní figury''' | |
<gallery> | <gallery> | ||
− | Soubor:muller.png|www.computervision.wz.cz | + | Soubor:muller.png|Müller-Lyerova iluze (Zdroj: www.computervision.wz.cz) |
+ | Soubor:heringova_figura.png|Heringova figura (Zdroj: www.samouk.cz) | ||
+ | Soubor:ponzova.gif|Ponzova iluze (Zdroj: www.web.quick.cz) | ||
+ | Soubor:reverz.png|Reverzibilní figury 1 (Zdroj: www.samouk.cz) | ||
+ | Soubor:rev.png|Reverzibilní figury 2 (Zdroj: www.gymnaziumhranice.cz) | ||
</gallery> | </gallery> | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
== Individuální rozdíly ve vnímání == | == Individuální rozdíly ve vnímání == | ||
+ | * každý člověk si vytváří svou '''percepční realitu''', některé individuální proměnné: | ||
+ | :* [[Kognitivní styly|'''kognitivní styl''']] – lidé závislí a nezávislí na poli (Witkin), vyostřování/ vyhlazování (leverers/sharpeners, Klein), percepční a intuitivní typ ([[Carl Gustav Jung|Jung]]) | ||
+ | :* [[Motivace|'''motivace''']] – které podněty upoutají [[Pozornost|pozornost]] - např. pokud někdo něco potřebuje, bude to poutat jeho pozornost | ||
+ | ::* '''Bruner a Goodman''' – sociální hodnota předmětu ovlivňuje vnímání velikosti – děti z chudých a bohatých rodin posuzovaly velikost mincí | ||
+ | ::* '''McClelland a Atkinson''' – vliv hladu na vnímání – čím déle o hladu, tím více jim záblesky připomínali podněty vztahující se k přijímání potravy, silné vnitřní pohnutky poměrně výrazně ovlivňují vnímání | ||
+ | :* [[Psychologie osobnosti|'''osobnost''']] – čím více jsou podněty nejasné nebo dvojznačné, tím více k interpretaci přispívá osobnost (projekce, externalizace) | ||
+ | :* '''percepční obrana''' – nepříjemné podněty vnímáme pomalu, nepřesně nebo vůbec | ||
+ | :* '''percepční očekávání – prekoncepce''' (očekávání) působí, že některé podněty změníme, nebo jakoby vymažeme (nevnímáme) – výzkum např. Lachman | ||
+ | * [[Priming]] | ||
+ | :* [http://en.wikipedia.org/wiki/Anthony_Marcel Anthony Marcel] | ||
+ | :* vědomé zpracování informace může být ovlivněno předchozími podněty, které si zcela neuvědomujeme | ||
+ | :* [[Robert Zajonc|Zajonc]] – podprahové vnímání ovlivňuje sympatie k určitým objektům – [[Efekt pouhého vystavení|efekt pouhého vystavení]] (''mere exposure effect'') | ||
− | + | == Zdroje == | |
− | + | '''Zdroje obrázků:''' | |
− | + | * [http://www.computervision.wz.cz www.computervision.wz.cz] | |
− | * [ | + | * [http://www.samouk.cz www.samouk.cz] |
− | * [ | + | * [http://www.web.quick.cz www.web.quick.cz] |
− | * | + | * [http://www.gymnaziumhranice.cz www.gymnaziumhranice.cz] |
− | + | '''Literatura:''' | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | * | + | [[Kategorie: Psychika|*]] |
− | * | + | [[Kategorie: Obecná psychologie|*]] |
− | * [[ | + | [[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]] |
+ | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] |
Aktuální verze z 6. 9. 2014, 15:59
Vnímání (percepce) je kognitivní proces zahrnující organizaci a interpretaci senzorických informací. Výsledkem vnímání jsou vjemy (ty se liší od neúplných údajů zaznamenaných smysly). Senzorické informace jsou přenášeny po senzorických (aferentních) nervových drahách do centrální nervové soustavy. V určitých částech mozku (senzorická kůra) se tyto informace třídí a zpracovávají, načež interpretace jsou přeneseny do vědomí. Podstatou percepce je odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích.
Obsah
Teorie percepce
- v současné době dvě hlavní teorie:
- vnímání jako konstruktivní mentální děj
- přímá percepce
Konstruktivní teorie
- vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, učením a dalšími kognitivními procesy (včetně myšlení)
- G. Berkeley (1709) existuje řada vodítek, která napomáhají přesnému odhadu vzdálenosti (ostrost obrazu na sítnici apod.) – při vnímání nevědomě využíváme zkušenosti
- Hermann von Helmholtz – dotváření senzorických informací v lidské mysli – "nevědomé usuzování"
- Irvin Rock – teorie konstruktivní percepce – vjemy jsou výsledkem nevědomého usuzování – při tom využíváme několik informačních zdrojů (aktuální senzorické informace + dosavadní zkušenosti)
- na tvorbě vjemů se podílí inteligence, myšlení i učení → inteligentní vnímání (Irvin Rock)
Přímé vnímání
- James Gibson - Ekologická teorie vnímání – většina informací, které potřebujeme pro přesné vnímání, je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná
- např. gradient (spád) struktury - údaje o vzdálenosti – čím je dále např. dav, tím blíže se jeví jednotlivé elementy
- z vývojové psychologie - děti zřejmě vybaveny percepčními dispozicemi – novorozenci reagují na silný hluk, mají větší zájem o živé objekty, atp.
- i zastánci nativistických teorií (přímého vnímání) uznávají, že ke správnému vývoji vrozených percepčních programů je třeba pravidelný přísun podnětů v raných obdobích života
Organizace percepčního pole
- doména gestalt psychologie (Max Wertheimer)
- silná, nejspíše univerzální tendence seskupovat vnímané podněty do určitých celků
- celek vtiskuje ráz částem
Tvarové zákony (principy organizace)
- figura a pozadí (centrace) – soustředění se na jednu část vjemového pole – tvoří figuru, ne jen u zraku (sólo na housle figura, zbytek orchestru pozadí), reverzibilní figura – střídání figury a pozadí – reverzibilní oscilace
- zákon pregnantnosti – tendence k dobrému tvaru – nedokonalé, nedokončené tvary – vnímáme jako dokonalé
- zákon proximity (blízkosti) – jako tvar vnímáme prvky, které jsou blízko sebe
- zákon kontinuity (návaznosti) – zákon dobré křivky – tendence organizovat podněty do souvislých linií (subjektivní kontura)
- zákon podobnosti – podobné objekty přiřazujeme k sobě a vnímáme jako celky
- zákon společného osudu – lidé jdoucí jedním směrem = procesí
- zákon uzavřenosti – jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami
Detektory rysů v senzorické kůře
- David H. Hubel a Torsten N. Wiesel - receptivní pole – oblast zrakového pole, v níž se nachází podnět, který evokuje nervový vzruch
- tři typy korových (nervových) buněk, které reagují na vizuální podněty:
- jednoduché buňky – reagují, když na určité místo sítnice působí tenký pruh určité orientace nebo rozhraní mezi světlou a tmavou oblastí
- komplexní buňky – do těch přivádějí skupiny jednoduchých buněk informace, komplexní buňky je zpracovávají a koordinují – reagují na pruhy určitého směru nebo na světelná rozhraní, ale kdekoli v receptivním poli, také reagují na pohyb předmětů přes své receptivní pole
- hyperkomplexní buňky – reagují pouze na specifické podněty (pohybující se úsečky určité délky)
- detektory rysů - korové buňky specializující se na registraci tvarových podnětů
- výzkum těchto buněk ukázal, že lidský mozek výběrově reaguje na určité podnětové vzorce
- obraz předmětů se utváří teprve v mozku, respektive ve vědomí
Rozpoznávání (rekognice)
- pochopení významu percipovaných objektů a jejich pojmenování
- psychický proces významně ovlivněný dřívějšími zkušenostmi
Teorie rozpoznávání
- transpozice (Christian von Ehrenfels) - schopnost rozpoznat smysluplný percepční celek, i když je znázorněn různými způsoby
- analýza rysů (Oliver Selfridge) - podle něj proces rozpoznávání začíná pátráním po přítomnosti základních tvarových prvků. Poté následuje porovnávání s tím, co je uloženo v paměti.
- analyticko – syntetické teorie (procesy zdola nahoru – od malých částí k velkým) – mozek informace ze sítnice rozloží (na jednotlivé geony), poté sestaví do celistvých vjemů (viz. Irving Biederman). Výzkumy tyto teorie nepotvrdily – poznávání geonů je závislé na úhlu.
- procesy postupující shora dolů – vliv dřívějších zkušeností, vliv kontextu na vnímání, percepční očekávání, efekt nadřazenosti slov (písmena rozeznáme snáze, jsou-li začleněna do slov (takzvaný Reicher-Wheelerův efekt). Vnímání jako řešení problému - Irvin Rock.
Pro rozpoznání (rekognici) objektů je důležité, aby se setkaly procesy shora - dolů a zdola - nahoru.
Prostorové vidění
- podněty z 3D světa dopadají na 2D povrch sítnice
- mozek zpracovává pouze nervové impulsy a ty obsahují definice, které umožňují vnímání vzdálenosti a tím i vnímání třetího rozměru
Monokulární vodítka
- kromě 7. také malířská vodítka
- interpozice – překrývání objektů v percepčním poli,
- lineární perspektiva – přibližování rovnoběžných linií ve větší vzdálenosti.
- atmosférická perspektiva – vzdálené objekty vidíme méně jasně a v bleších barvách (kouř, prach, smog).
- relativní velikost – u 2 známých předmětů – menší vnímáme jako vzdálenější.
- relativní výška (výška umístění) – u 2 známých předmětů – ten který je výš je vnímán jako vzdálenější.
- gradient/ spád struktury (Gibson) – přejíždíme-li zrakem po určité scenérii – dochází ke změnám vnímané členitosti povrchu, velikosti objektů a hustoty jejich rozmístění.
- pohybová paralaxa – rozdíl v rychlosti a směru pohybů objektů, které sledujeme z jedoucího dopravního prostředku.
Binokulární vodítka
- binokulární konvergence – dívám se na blízký předmět – oči se k sobě stáčejí víc, než když sleduji předmět vzdálený (aby obraz dopadal na žlutou skvrnu), konvergentní pohyby provádějí okohybné svaly. Informace o jejich pohybech slouží jako vodítko pro určování vzdálenosti.
- binokulární disparita – oči jsou umístěny několik cm od sebe – každé oko vnímá zorné pole z jiného úhlu.
- vnímání pohybu - rozlišuje se vnímání skutečného a zdánlivého pohybu (využití v animovaném filmu – stroboskopický pohyb – fí fenomén Maxe Wertheimera, indukovaný pohyb a autokinetická iluze)
Stálost (konstantnost) vnímání – umožňuje vnímat vlastnosti (tvar, barva, jas a velikost) jako stálé, a to nezávisle na jejich vzdálenosti, změně osvětlení či úhlu pohledu (proximální podnětové vzorce).
- stálost tvaru – v mysli je utvořena ustálená mentální reprezentace objektu
- stálost barvy – nefunguje u nových předmětů
- stálost jasu – percepční systém vyhodnocuje relativní množství odraženého světla (spíše než jeho absolutní množství)
- stálost velikosti
- Emmert – percipovaná velikost objektu se rovná násobku jeho vnímané vzdálenosti a velikosti sítnicového obrazu
- H. Helmholtz – vnímání velikosti je výsledkem dlouhodobé zkušenosti (Kenge a buvolové jako hmyz)
Dvojité vidění (diplopie) – dochází k uvědomění toho, že každé oko vnímá jinou výseč percipované oblasti (např.: po otřesu mozku)
Percepční iluze
- fyzikální ≠ percepční iluze
- fyzikální – hůl do vody ponořená se jeví jako zlomená – voda funguje jako prizma, lomí světelné vlny
- percepční klamy jsou ale zkreslené vjemy, vznikají nezávisle na vůli a přetrvávají i po odhalení skutečnosti
- opticko-geometrické klamy – vznikají kvůli percepčním vodítkům a kompenzačním mechanismům
- Müller-Lyerova iluze – zkoumání lidí z průmyslového světa a přírodních národů – na přírodní tolik nepůsobí → hypotéza „tesařského světa“ – lidé žijící obklopeni pravými úhly
- Heringova figura - horizontálně – vertikální iluze – tendence posuzovat svislé úsečky jako delší než vodorovné, vliv kontrastu
- Ponzova iluze - nejspíše vliv lineární perspektivy – jednoho z percepčních vodítek, která zajišťují stálost vnímání velikosti (iluze měsíce – nad obzorem vypadá větší než vysoko na obloze – Irvin Rock – vnímání vzdálenosti horizontu – zdá se nám dále než obloha – kompenzace – velký měsíc)
- Reverzibilní figury
Individuální rozdíly ve vnímání
- každý člověk si vytváří svou percepční realitu, některé individuální proměnné:
- kognitivní styl – lidé závislí a nezávislí na poli (Witkin), vyostřování/ vyhlazování (leverers/sharpeners, Klein), percepční a intuitivní typ (Jung)
- motivace – které podněty upoutají pozornost - např. pokud někdo něco potřebuje, bude to poutat jeho pozornost
- Bruner a Goodman – sociální hodnota předmětu ovlivňuje vnímání velikosti – děti z chudých a bohatých rodin posuzovaly velikost mincí
- McClelland a Atkinson – vliv hladu na vnímání – čím déle o hladu, tím více jim záblesky připomínali podněty vztahující se k přijímání potravy, silné vnitřní pohnutky poměrně výrazně ovlivňují vnímání
- osobnost – čím více jsou podněty nejasné nebo dvojznačné, tím více k interpretaci přispívá osobnost (projekce, externalizace)
- percepční obrana – nepříjemné podněty vnímáme pomalu, nepřesně nebo vůbec
- percepční očekávání – prekoncepce (očekávání) působí, že některé podněty změníme, nebo jakoby vymažeme (nevnímáme) – výzkum např. Lachman
- Anthony Marcel
- vědomé zpracování informace může být ovlivněno předchozími podněty, které si zcela neuvědomujeme
- Zajonc – podprahové vnímání ovlivňuje sympatie k určitým objektům – efekt pouhého vystavení (mere exposure effect)
Zdroje
Zdroje obrázků:
Literatura: