Bastet: Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 2. 2015, 12:51

Obsah

1 Jméno
2 Ikonografie a sféry vlivu
3 Mýty a funkce
4 Kult
- 4.1 Reference
5 Literatura

Jméno

Bastet byla kočičí bohyní, která měla především ochranitelské aspekty. Její jméno zřejmě znamená "Ta z nádoby na posvátné masti". ^[1]

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení bohyně Bastet

Bastet je zobrazována jako žena se lví nebo kočičí hlavou, případně ve svém zvířecím aspektu jako kočka. Nejstarší dochované zobrazení Bastet pochází ze 2.dynastie, a tehdy se objevuje jako nebezpečná lví bohyně, zobrazená jako žena s hlavou lvice. Od Střední říše bývá spojována spíše s kočkami než se lvy, což souvisí s kladením důrazu na její mírnější ochranitelský aspekt, a od Nové říše je už téměř vždy zobrazena s hlavou kočičí.

Často drží v ruce sistrum, hudební nástroj spojovaný především s kultem bohyně Hathor, a na krku mívá náhrdelník menit. V Pozdní době se objevují nepopsané sošky lvích bohyní, často se se sistrem, náhrdelníkem menit nebo Horovým okem wedžat, některé z nich mohou zobrazovat právě Bastet. Ve svém mateřském aspektu bývá někdy zobrazována s koťaty. Zvláště od Nové říše se objevuje jako Reova kočka, která zabíjí nepřítele slunečního boha, obrovitého hada Apopa. ^[2]

Mýty a funkce

Původně se zřejmě jednalo o lví bohyni, postupem času byla ale ve své mírnější podobě spojována spíše s kočkami. Už v Textech pyramid se objevuje v obou těchto podobách, jako nebezpečná a zuřivá bohyně i jako ochránkyně zemřelého panovníka. Postupně byl dáván důraz spíše na její ochranitelskou fuknci, a v pozdních obdobích egyptských dějin bývá nejčastěji spojována právě s ochranou a také s mateřstvím.

Bastet byla spojována a ztotožňována s dalšími bohyněmi se lvími a kočičími aspekty. V Thébách spojována také s partnerkou Amona, bohyní Mut. Řekové později ztotožnili Bastet se svou bohyní Artemis. ^[2]

Spojitost se slunečním bohem

Podobně jako ostatní lví bohyně byla Bastet označována za dceru nebo partnerku slunečního boha. Pokud je označována za jeho partnerku, někdy se u nich objevuje i jejich syn, lví božstvo Mahes či Mihos.^[3]Mohla být ztotožněna i s Reovým okem. Kvůli své kočičí podobě bývala spojována i s kočičí podobou boha Rea, a objevuje se tedy jak kočka, která zabíjí Apopa.

Nemoci a léčení

Ve své démonické podobě se Bastet objevuje v souvislosti s magickými prostředky v lékařství - její poslové měli, podobně jako je tomu u bohyně Sachmet, roznášet mor a další choroby, a tak byla tato bohyně vzývána jako ochranitelka proti nim. V jednom magickém zaříkání se objevuje otrávená kočka, která je vyléčena Reem, přečmž tato kočka zřejmě představuje právě Bastet. ^[1]

Lví bohyně v poušti

Jako Bastet bývá také někdy identifikována kočičí bohyně z mýtu, ve kterém se jako dcera slunečního boha po roztržce se svým otcem odebere do núbijské pouště. V tomto aspektu bývá zobrazována jako lvice nebo divoká kočka s hlavou núbijské ženy. Následně se v příběhu objevují bohové Šu a / nebo Thovt, kteří bohyni přemluví, aby se vrátila zpět do Egypta. V jiných interpretacích se však v tomto mýtu jedná o jinou lví bohyni, například Sachmet nebo Tefnut. ^[1]

Setne Chamuaset

Bastet byla spojována také se sexualitou. Odkazy na tento její aspekt můžeme najít například v démotické povídce o Setne Chamuasetovi, kde se hlavní hrdina pod vlivem kouzla zamiluje do dcery Bastetina kněze, Tabubue, která jej pozve do města Búbastidy, kultovního centra bohyně Bastet, a za slib, že s ním stráví noc, jej přiměje přepsat na ni všechen majetek, a posléze i zabít své vlastní děti a předhodit jejich těla psům a kočkám. Když se nakonec Setne pokusí Tabubue dotknout, ta zmizí a on se probudí nahý na ulici, a zjistí, že vše byl sen, který nedovedl rozeznat od skutečnosti, a který jej měl potrestat za to, že ukradl tajnou knihu boha Thovta. Tabubue může v této povídce zastupovat samotnou Bastet v roli bohyně, která trestá lidi za provinění vůči bohům. ^[1]

Kult

Bastet byla významnou bohyní už od nejstarších dob. V údolním chrámu Rachefova pyramidového komplexu v Gíze jsou v dochovaných nápisech zmíněny pouze dvě bohyně, a to Bastet, která symbolizuje Dolní Egypta, a Hathor, která naopak reprezentuje Egypt Horní. Obzvláště populární se kult této bohyně stal v ptolemaiovské a římské době.

Hlavním střediskem jejího kultu byla Búbastis, dnešní Tell Basta. Oslavy na počest Bastet, které se konaly v tomto městě, popisuje ještě řecký spisovatel a cestovatel Hérodotos z 5.století př.n.l. jako jedny z nejvýznamnějších a nejvelkolepějších egyptských svátků. Okolo Búbastidy byla nalezena četná pohřebiště posvátných koček, ta se ale nacházela i na dalších lokalitách, například v Sakkáře, kde se nacházel chrámový komplex Búbasteion.^[3]

Amulety v podobě koček se často objevují ve spojitosti s oslavami nového roku, jelikož měly přinášet prosperitu a bohatství, ale také ochraňovat před zlými vlivy v pěti epagomenálních dnech na konci egyptského roku.

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 Pinch 2004 :115 - 116..
↑ ^2,0 ^2,1 Wilkinson, Richard 2003 : 177 - 178.
↑ ^3,0 ^3,1 Janák 2005 43 - 44.

Literatura

Brandl, Helmut 2007. Unbekannte Schätze: zur Ikonographie der Göttin Bastet im Museum von Herriat Raznah. Isched 2007 (1), 13-19.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lange, Eva 2012. Das Fest der Bastet: archäologische Spuren eines altägyptischen Mythos'. Isched 2012 (2), 15-17.

Málek, J. 1997 _ The cat in ancient Egypt. 1st published in paperback. London: British Museum Press.

Neal, Jody 2010. Life and death of the sacred cats of Bastet. KMT 21 (2), 79-82.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Quaegebeur, J. 1991 : Le culte de Boubastis - Bastet en Egypte gréco-romaine, In : Delvaux L.;Warmenbol, E. : Les divins chat d'Egypte. Leuven. pp. 117–27.

Rosenow, Daniela 2008. The great temple of Bastet at Bubastis. Egyptian Archaeology 32, 11-13.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.

[:0-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 Pinch 2004 :115 - 116..

[:1-2] 2,0 ^2,1 Wilkinson, Richard 2003 : 177 - 178.

[:2-3] 3,0 ^3,1 Janák 2005 43 - 44.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-===Jméno===
+== Jméno ==
-Bastet byla kočičí bohyní, která měla především ochranitelské aspekty. Její jméno zřejmě znamená "Ta z nádoby na posvátné masti". <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref>
+Bastet byla kočičí bohyní, která měla především ochranitelské aspekty. Její jméno zřejmě znamená '''"Ta z nádoby na posvátné masti"'''. <ref name=":0">Pinch 2004 :115 - 116..</ref>
-===Ikonografie a sféry vlivu===
+== Ikonografie a sféry vlivu ==
-Bastet je zobrazována jako žena se lví nebo kočičí hlavou, případně ve svém zvířecím aspektu jako kočka. Nejstarší dochované zobrazení Bastet pochází ze [[2.dynastie]], a tehdy se objevuje jako nebezpečná lví bohyně, a zobrazena je jako žena s hlavou lvice. Od [[Střední říše]] bývá spojována spíše s kočkami než se lvy, což souvisí s kladením důrazu na její mírnější ochranitelský aspekt,  a od [[Nové říše]] je už téměř vždy zobrazena s hlavou kočičí. Často drží v ruce sistrum, hudební nástroj spojovaný především s kultem bohyně [[Hathor]], a na krku mívá náhrdelník ''menit''. V Pozdní době se objevují nepopsané sošky lvích bohyní, často se se sistrem, náhrdelníkem menit nebo Horovým okem ''wedžat'', některé z nich mohou zobrazovat právě Bastet. Ve svém mateřském aspektu bývá někdy zobrazována s koťaty. Zvláště od Nové říše se objevuje jako Reova kočka, která zabíjí nepřítele slunečního boha, obrovitého hada [[Apop|Apopa]]. <ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref>
+[[File:Bastet.svg|thumb|150x150px|Zobrazení bohyně Bastet]]
+Bastet je zobrazována jako žena se lví nebo kočičí hlavou, případně ve svém zvířecím aspektu jako kočka. Nejstarší dochované zobrazení Bastet pochází ze [[2.dynastie]], a tehdy se objevuje jako nebezpečná lví bohyně, zobrazená jako žena s hlavou lvice. Od [[Střední říše]] bývá spojována spíše s kočkami než se lvy, což souvisí s kladením důrazu na její mírnější ochranitelský aspekt,  a od [[Nová říše|Nové říše]] je už téměř vždy zobrazena s hlavou kočičí.
-===Mýty a funkce===
+Často drží v ruce sistrum, hudební nástroj spojovaný především s kultem bohyně [[Hathor]], a na krku mívá náhrdelník ''menit''. V Pozdní době se objevují nepopsané sošky lvích bohyní, často se se sistrem, náhrdelníkem ''menit'' nebo Horovým okem ''wedžat'', některé z nich mohou zobrazovat právě Bastet. Ve svém mateřském aspektu bývá někdy zobrazována s koťaty. Zvláště od Nové říše se objevuje jako Reova kočka, která zabíjí nepřítele slunečního boha, obrovitého hada [[Apop|Apopa]]. <ref name=":1">Wilkinson, Richard 2003 : 177 - 178.</ref>
-Původně se zřejmě jednalo o lví bohyni, postupem času byla ale ve svém mírnějším aspektu spojována spíše s kočkami. Už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se objevuje v obou těchto podobách, jako nebezpečná a zuřivá bohyně i jako ochránkyně zemřelého panovníka. Postupně byl dáván důraz spíše na její ochranitelskou fuknci, a v pozdních obdobích egyptských dějin bývá nejčastěji spojována právě s ochranou a také s mateřstvím.
-Bastet byla spojována a ztotožňována s dalšími bohyněmi se lvími a kočičími aspekty. V Thébách spojována s partnerkou [[Amon|Amona]], bohyní [[Mut]]. Řekové později ztotožnili Bastet s bohyní Artemis. <ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref>
-'''Spojitost se slunečním bohem'''
+== Mýty a funkce ==
-Podobně jako ostatní lví bohyně byla Bastet označována za dceru nebo partnerku slunečního boha. Pokud je označována za  jeho partnerku, někdy se u nich objevuje i jejich syn, lví božstvo Mahes či Mihos.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref> Mohla být ztotožněna i s Reovým okem. Kvůli své kočičí podobě bývala spojována i s kočičí podobou boha Rea, a objevuje se tedy jak kočka, která zabíjí Apopa.
+Původně se zřejmě jednalo o lví bohyni, postupem času byla ale ve své mírnější podobě spojována spíše s kočkami. Už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se objevuje v obou těchto podobách, jako nebezpečná a zuřivá bohyně i jako ochránkyně zemřelého panovníka. Postupně byl dáván důraz spíše na její ochranitelskou fuknci, a v pozdních obdobích egyptských dějin bývá nejčastěji spojována právě s ochranou a také s mateřstvím.
+Bastet byla spojována a ztotožňována s dalšími bohyněmi se lvími a kočičími aspekty. V Thébách spojována také s partnerkou [[Amon|Amona]], bohyní [[Mut]]. Řekové později ztotožnili Bastet se svou bohyní Artemis. <ref name=":1" />
+'''Spojitost se slunečním bohem'''
+Podobně jako ostatní lví bohyně byla Bastet označována za dceru nebo partnerku slunečního boha. Pokud je označována za  jeho partnerku, někdy se u nich objevuje i jejich syn, lví božstvo Mahes či Mihos.<ref name=":2" />Mohla být ztotožněna i s Reovým okem. Kvůli své kočičí podobě bývala spojována i s kočičí podobou boha Rea, a objevuje se tedy jak kočka, která zabíjí Apopa.
 '''Nemoci a léčení'''
-Ve své démonické podobě se Bastet objevuje v souvislosti s magickými prostředky v lékařství - její poslové měli, podobně jako je tomu u bohyně [[Sachmet]], roznášet mor a další choroby, a tak byla tato bohyně vzývána jako ochranitelka proti nim. V jednom magickém zaříkání se objevuje otrávená kočka, která je vyléčena [[Re|Reem]], přečmž tato kočka zřejmě představuje právě Bastet. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref>
+Ve své démonické podobě se Bastet objevuje v souvislosti s magickými prostředky v lékařství - její poslové měli, podobně jako je tomu u bohyně [[Sachmet]], roznášet mor a další choroby, a tak byla tato bohyně vzývána jako ochranitelka proti nim. V jednom magickém zaříkání se objevuje otrávená kočka, která je vyléčena [[Re|Reem]], přečmž tato kočka zřejmě představuje právě Bastet. <ref name=":0" />
 '''Lví bohyně v poušti'''
-Jako Bastet bývá také někdy identifikována kočičí bohyně z mýtu, ve kterém se jako dcera slunečního boha po roztržce se svým otcem odebere do núbijské pouště. V tomto aspektu bývá zobrazována jako lvice nebo divoká kočka s hlavou núbijské ženy. Následně se v příběhu objevují bohové [[Šu]] a / nebo [[Thovt]], kteří bohyni přemluví, aby se vrátila zpět do Egypta. V jiných interpretacích se však v tomto mýtu jedná o jinou lví bohyni, například Sachmet nebo [[Tefnut]]. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press</ref>
+Jako Bastet bývá také někdy identifikována kočičí bohyně z mýtu, ve kterém se jako dcera slunečního boha po roztržce se svým otcem odebere do núbijské pouště. V tomto aspektu bývá zobrazována jako lvice nebo divoká kočka s hlavou núbijské ženy. Následně se v příběhu objevují bohové [[Šu]] a / nebo [[Thovt]], kteří bohyni přemluví, aby se vrátila zpět do Egypta. V jiných interpretacích se však v tomto mýtu jedná o jinou lví bohyni, například Sachmet nebo [[Tefnut]]. <ref name=":0" />
 '''Setne Chamuaset'''
-Bastet byla spojována také se sexualitou. Odkazy na tento její aspekt můžeme najít například v démotické povídce o Setne Chamuasetovi, kde se hlavní hrdina pod vlivem kouzla zamiluje do dcery Bastetina kněze, Tabubue, která jej pozve do města [[Bubastis|Búbastidy]], kultovního centra bohyně Bastet, a za slib, že s ním stráví noc, jej přiměje přepsat na ni všechen majetek, a posléze i zabít své vlastní děti a předhodit jejich těla psům a kočkám. Když se nakonec Setme pokusí Tabubue dotknout, ta zmizí a on se probudí nahý na ulici, a zjistí, že vše byl sen, který nedovedl rozeznat od skutečnosti, a který jej měl potrestat za to, že ukradl tajnou knihu boha Thovta. Tabubue může v této povídce zastupovat samotnou Bastet v roli bohyně, která trestá lidi za provinění proti bohům. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref>
+Bastet byla spojována také se sexualitou. Odkazy na tento její aspekt můžeme najít například v démotické povídce o [[Setne Chamuaset|Setne Chamuasetovi]], kde se hlavní hrdina pod vlivem kouzla zamiluje do dcery Bastetina kněze, Tabubue, která jej pozve do města [[Bubastis|Búbastidy]], kultovního centra bohyně Bastet, a za slib, že s ním stráví noc, jej přiměje přepsat na ni všechen majetek, a posléze i zabít své vlastní děti a předhodit jejich těla psům a kočkám. Když se nakonec Setne pokusí Tabubue dotknout, ta zmizí a on se probudí nahý na ulici, a zjistí, že vše byl sen, který nedovedl rozeznat od skutečnosti, a který jej měl potrestat za to, že ukradl tajnou knihu boha Thovta. Tabubue může v této povídce zastupovat samotnou Bastet v roli bohyně, která trestá lidi za provinění vůči bohům. <ref name=":0" />
+== Kult ==
+Bastet byla významnou bohyní už od nejstarších dob. V údolním chrámu [[Rachef|Rachefova]] pyramidového komplexu v [[Gíza|Gíze]] jsou v dochovaných nápisech zmíněny pouze dvě bohyně, a to Bastet, která symbolizuje Dolní Egypta, a Hathor, která naopak reprezentuje Egypt Horní. Obzvláště populární se kult této bohyně stal v [[Ptolemaiiovský Egypta|ptolemaiovské]] a [[Římská doba (Egypt)|římské době]].
+Hlavním střediskem jejího kultu byla Búbastis, dnešní Tell Basta. Oslavy na počest Bastet, které se konaly v tomto městě, popisuje ještě řecký spisovatel a cestovatel Hérodotos z 5.století př.n.l. jako jedny z nejvýznamnějších a nejvelkolepějších egyptských svátků. Okolo Búbastidy byla nalezena četná pohřebiště posvátných koček, ta se ale nacházela i na dalších lokalitách, například v [[Sakkára|Sakkáře]], kde se nacházel chrámový komplex Búbasteion.<ref name=":2">Janák 2005 43 - 44.</ref>
-===Kult===
-Bastet byla významnou bohyní už od nejstarších dob. V údolním chrámu [[Rachef|Rachefova]] pyramidového komplexu v [[Gíza|Gíze]] jsou v dochovaných nápisech zmíněny pouze dvě bohyně, a to Bastet, která symbolizuje Dolní Egypta, a Hathor, která naopak reprezentuje Egypt Horní. Obzvláště populární se kult této bohyně stal v [[Ptolemaiiovský Egypta|ptolemaiovské]] a [[Římská doba (Egypt)|římské době]].
-Hlavním střediskem jejího kultu byla Búbastis, dnešní Tell Basta. Oslavy na počest Bastet, které se konaly v tomto městě, popisuje ještě řecký spisovatel a cestovatel Hérodotos z 5.století př.n.l. jako jedny z nejvýznamnějších a nejvelkolepějších egyptských svátků. Okolo Búbastidy byla nalezena četná pohřebiště posvátných koček, ta se ale nacházela i na dalších lokalitách, například v [[Sakkára|Sakkáře]], kde se nacházel chrámový komplex Búbasteion.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref>
 Amulety v podobě koček se často objevují ve spojitosti s oslavami nového roku, jelikož měly přinášet prosperitu a bohatství, ale také ochraňovat před zlými vlivy v pěti epagomenálních dnech na konci egyptského roku.
@@ Řádek 32: / Řádek 40: @@
 <references/>
-[[Kategorie: Egyptologie|*]]
+== Literatura ==
+Brandl, Helmut 2007. Unbekannte Schätze: zur Ikonographie der Göttin Bastet im Museum von Herriat Raznah. Isched 2007 (1), 13-19.
+Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
+Lange, Eva 2012. Das Fest der Bastet: archäologische Spuren eines altägyptischen Mythos'. Isched 2012 (2), 15-17.
+Málek, J. 1997 _ The cat in ancient Egypt. 1st published in paperback. London: British Museum Press.
+Neal, Jody 2010. Life and death of the sacred cats of Bastet. KMT 21 (2), 79-82.
+Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
+Quaegebeur, J. 1991 : Le culte de Boubastis - Bastet en Egypte gréco-romaine,  In : Delvaux L.;Warmenbol, E. : Les divins chat d'Egypte. Leuven. pp. 117–27.
+Rosenow, Daniela 2008. The great temple of Bastet at Bubastis. Egyptian Archaeology 32, 11-13.
+Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
+[[Kategorie:Egyptští bohové]]