Ach

Staroegyptským slovem ach označovali Egypťané posmrtnou formu existence člověka, který prošel všemi nástrahami podsvětí a přeměnil se tak v blaženého zesnulého. Samotné označení je odvozeno od stejně či podobně znějícího slova, které znamená "užitečný", "prospěšný", nebo také "mocný". Někdy je ovšem toto slovo spojováno také se světlem. Plurál achu může označovat obecně proměněné zemřelé, ale také předky, dávné krále, nebo ve významu abstrakta moc a magické působení. (s. 1 - 39)

Ach jako forma posmrtné existence

Aby se člověk achem stal, musel být zaopatřen pro život po smrti, musely pro něj být provedeny všechny potřebné rituály, a on sám také musel projít všemi nástrahami podsvětí a mít všechny potřebné znalosti, kterými prokázal, že je vstupu do zásvětní existence hoden. Usir, pán podsvětní říše, je tak někdy označován jako vládce achu (plurálový tvar). Tito přeměnění zesnulí byli považováni za velmi mocné, bylo jim připisováno nadpřirozené působení a mohli fungovat jako prostředníci mezi světem živých a zásvětím. (s. 247)

Ach ve světě živých

V určitém kontextu se pojem ach však netýkal pouze posmrtného života. V běžném světě mohl tento pojem označovat moc či účinnost jednání panovníka, nebo také úředníků. Jakékoliv prospěšné činy či slova také mohla být označena adjectivem ach, přičemž velice často se tento pojem vtahuje k různým autoritám, ať už se jedná o božstva, panovníky, nebo např. předky.

Ach jako projev bohů

Achu se v egyptských textech většinou objevují jako mocné bytosti, které jsou ale podřízené bohům. Někdy jsou ovšem termínem ach označena konkrétní božstva, nebo jsou jako achu označeni bohové obecně, ve druhém případě ovšem není jasné, zda se jedná o označení bohů jako takových, nebo spíše o projev jejich moci a působení (viz níže). (s. 245 - 250)

Achu jako (magická) moc

V některých textech se pojem achu, který může gramaticky vyjadřovat jak množné číslo, tak abstractum, vyskytuje ve významu působení právě přeměněných zemřelých, někdy se ovšem objevuje jako označení (magického) působení, ať už bohů, zemřelých nebo někoho jiného, případně přímo ve významu moc nebo magie.

V tomto kontextu se s tímto pojmem setkáváme již v Textech pyramid, a to v tzv. kanibalském hymnu, kde zemřelý panovník pojídá moc heka i achu, které patří bohům, a díky tomu se stává stejně mocným jako oni. ^[zdroj?] V dalších textech ale mocí achu disponují různá božstva, mágové, ale také lékaři, případně tyto texty samotné. Někdy je tak slovo achu překládáno jako tvořivá moc nebo zkrátka magie. (s. 30 - 35)

Odkazy

Literatura

• Englund, G. 1978 : Akh - une notion religieuse dans l'Égypte pharaonique. Acta Universitatis Upsaliensis, Boreas 11. Uppsala: Almqvist & Wiksell.
• Friedman, F. D 2001 : "Akh", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt I, Oxford and New York, 47 - 48.
• Friedman, F. D. 1981 : On the meaning of Akh (Ax) in Egyptian mortuary texts. Dissertation Abstracts International A: the humanities and social sciences 42 (6).
• Hasenfratz, Hans-Peter 1991. Tod und Seele im Alten Ägypten. In Binder, Gerhard and Bernd Effe (eds), Tod und Jenseits im Altertum, 88-102. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier.
• Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.
• Janák, J. 2007 : Migratory spirits: remarks on the akh sign. In Cannata, Maria and Christina Adams (eds), Current research in Egyptology 2006: proceedings of the seventh annual symposium which took place at the University of Oxford, April 2006, 116-119. Oxford: Oxbow.
• Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh, 224 - 238.
• Kees 1952 : "Ba", In : Bonne, H.: Reallexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Berlin: Gruyter
• Loprieno, Antonio 2003. Wieviele Seelen hatten die alten Ägypter? In Guksch, Heike, Eva Hofmann, and Martin Bommas (eds), Grab und Totenkult im alten Ägypten, 200-225. München: Beck.
• Ritner, Robert Kriech : 2008 The mechanics of ancient Egyptian magical practice, 4th printing. Chicago : Oriental Institute of the University of Chicago.
• Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)