Elektronická čtečka knih: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[Soubor: Sony PRS T2 vs Amazon Kindle Touch.jpg|thumb|upright 1.2|Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)]] | ||
| + | '''Elektronické čtečky knih''' (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení [[Elektronické knihy|elektronických knih]] či jiných elektronických [[Dokument|dokumentů]]. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka | ||
| − | + | == Historie == | |
| + | Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie. | ||
| − | + | Jako první na trh přišla v roce 2007 elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader aj. | |
| + | |||
| + | Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. <ref>Historie čteček eknih. ''Eknihovna''[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.</ref> | ||
== Výhody elektronických čteček == | == Výhody elektronických čteček == | ||
| Řádek 31: | Řádek 36: | ||
* některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí, | * některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí, | ||
* špatná čitelnost za sníženého osvětlení. | * špatná čitelnost za sníženého osvětlení. | ||
| + | |||
| + | == Nejznámější výrobci elektronických čteček knih== | ||
| + | Elektronické čtečky knih se neustále vyvíjejí, ale mezi celosvětově nejznámější výrobce čteček patří například: | ||
| + | * Amazon | ||
| + | * Kobo | ||
| + | * PocketBook | ||
| + | |||
| + | Mezi regionální výrobce se zahrnují: | ||
| + | * E-reading (Česká republika) | ||
| + | * Tolino (Německo) | ||
| + | * Barnes & Noble (Velká Británie).<ref>VYTLAČIL, Petr. ''Jak vybrat čtečku e-knih''. Eknihovna[online]. 2014 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: Dostupné z: http://www.ebooky.cz/jak-vybrat-ctecku-e-knih-nejen-pod-stromecek/.</ref> | ||
==Budoucnost elektronických čteček== | ==Budoucnost elektronických čteček== | ||
| − | |||
Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření | Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření | ||
elektronických čteček důsledkem. | elektronických čteček důsledkem. | ||
| − | Pro budoucnost e-knih a jejich čteček je rozhodující zájem ze stran čtenářů. Podle pana Caleyho je přechod z tištěných knih na | + | Pro budoucnost e-knih a jejich čteček je rozhodující zájem ze stran čtenářů. Podle pana Caleyho je přechod z tištěných knih na elektronické stejný jako přechod z rukopisů na tištěné knihy. Díky elektornickým knihám se přidali i další možnosti jako interaktivita a propojení s internetem.<ref>RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099</ref> |
| − | elektronické stejný jako přechod z rukopisů na tištěné knihy. Díky elektornickým knihám se přidali i další možnosti jako | + | |
| − | interaktivita a propojení s internetem.<ref>RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099</ref> | ||
Elektronické knihy navíc v sobě obsahují metadata a usnadňují tak organizaci a katalogizaci. | Elektronické knihy navíc v sobě obsahují metadata a usnadňují tak organizaci a katalogizaci. | ||
Navíc je elektronické zařízení i dalším z bodů na trhu výrobců elektroniky, kteří svými zařízeními bojují o prestiž a nabízejí stále výkonnější zařízení. | Navíc je elektronické zařízení i dalším z bodů na trhu výrobců elektroniky, kteří svými zařízeními bojují o prestiž a nabízejí stále výkonnější zařízení. | ||
| + | |||
| + | Díky elektronickým knihám jsou i mnohé dokumenty přístupnější široké veřejnosti př. vysokoškolská skripta. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 47: | Řádek 63: | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | ===Související články === | + | ===Související články === |
| + | * [[Autorský zákon a knihovny]] | ||
| + | * [[Digitalizace a knihovnictví]] | ||
| + | * [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]] | ||
| + | * [[Digitální knihovna]] | ||
* [[Elektronické knihy]] | * [[Elektronické knihy]] | ||
| + | * [[E-learning]] | ||
| + | * [[Informační zdroje, podpora, kanály]] | ||
| + | * [[Internet]] | ||
| + | * [[Metadata]] | ||
| + | * [[Operační systém]] | ||
| + | * [[Půjčování e-knih v ČR]] | ||
| + | * [[Software]] | ||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
| Řádek 59: | Řádek 86: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]] | [[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] | ||
Aktuální verze z 17. 5. 2017, 12:28
Elektronické čtečky knih (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení elektronických knih či jiných elektronických dokumentů. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka
Obsah
Historie
Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie.
Jako první na trh přišla v roce 2007 elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader aj.
Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. [1]
Výhody elektronických čteček
Čtečky e-booků (elektronických knih) mají několik výhod oproti klasickým knihám:
- Můžete si zvolit velikost textu či měnit font.
- Do čtečky se vejdou až stovky knih najednou.
- Čtečka s 6“ displejem je lehčí než běžná tištěná kniha, leckdy i výrazně kompaktnější. Dobře se drží.
- Většina čteček umožňuje připojení na internet pomocí Wi-Fi.
- Některé čtečky podporují slovníky, předčítání textu, přehrávání hudby, audio knih apod.[2]
Podporované formáty e-knih
Knihy v elektronické podobě (tzv. e-booky) jsou dostupné v různých textových formátech a záleží na konkrétní čtečce, které formáty podporuje.
Display s elektronickým inkoustem
Většina čteček využívá tzv. elektronický inkoust. Displeje s elektronickým inkoustem jsou složeny z váčků napuštěných miniaturními pigmentovými částicemi. U černobílých displejů jsou bílé částice nabité pozitivně, naopak černé částice negativně. Každou kapsli shora a zespoda obklopuje elektroda, jedna kladná a druhá záporná. Jejich neustálé přepólování přitahuje částice na jednu či druhou stranu podle potřeby. Měnící se náboj elektrod s pigmentovými kapslemi pohybuje. Výsledkem je požadovaný odstín každé jednotlivé kapsle. Veškeré kapsle dohromady pak vytvoří obraz na displeji.[3]
E-inkoust je založen na fyzikálním fenoménu nazývaném elektroforéza. Zjednodušeně řečeno jde o využití pohybu částic s elektrickým nábojem v tekutém prostředí mezi dvěma vodivými deskami.[4]
Výhody displejů s E-ink oproti LCD panelům
- displej je energeticky nenáročný, čtečka tak výdrží nabitá v řádech týdnů,
- text je stejně čitelný jako na skutečném papíru,
- displej je šetrný k lidským očím, neboť nevydává očím škodlivé záření.
Nevýhody displejů s E-ink oproti LCD panelům
- některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí,
- špatná čitelnost za sníženého osvětlení.
Nejznámější výrobci elektronických čteček knih
Elektronické čtečky knih se neustále vyvíjejí, ale mezi celosvětově nejznámější výrobce čteček patří například:
- Amazon
- Kobo
- PocketBook
Mezi regionální výrobce se zahrnují:
- E-reading (Česká republika)
- Tolino (Německo)
- Barnes & Noble (Velká Británie).[5]
Budoucnost elektronických čteček
Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření elektronických čteček důsledkem. Pro budoucnost e-knih a jejich čteček je rozhodující zájem ze stran čtenářů. Podle pana Caleyho je přechod z tištěných knih na elektronické stejný jako přechod z rukopisů na tištěné knihy. Díky elektornickým knihám se přidali i další možnosti jako interaktivita a propojení s internetem.[6]
Elektronické knihy navíc v sobě obsahují metadata a usnadňují tak organizaci a katalogizaci. Navíc je elektronické zařízení i dalším z bodů na trhu výrobců elektroniky, kteří svými zařízeními bojují o prestiž a nabízejí stále výkonnější zařízení.
Díky elektronickým knihám jsou i mnohé dokumenty přístupnější široké veřejnosti př. vysokoškolská skripta.
Odkazy
Reference
- ↑ Historie čteček eknih. Eknihovna[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.
- ↑ STLUKOVÁ, Iva. E-knihy a čtečky – úvod do problematiky pro každého. Městská knihovna Beroun [online]. 24.9.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.knihovnaberoun.cz/e-knihy-a-ctecky-uvod-do-problematiky-pro-kazdeho/
- ↑ Jak funguje čtečka knih. Okay.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.okay.cz/jak-funguje-ctecka-knih/
- ↑ Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux. AbcLinuxu.cz [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky-inkoust-amazon-kindle-a-linux
- ↑ VYTLAČIL, Petr. Jak vybrat čtečku e-knih. Eknihovna[online]. 2014 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: Dostupné z: http://www.ebooky.cz/jak-vybrat-ctecku-e-knih-nejen-pod-stromecek/.
- ↑ RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099
Související články
- Autorský zákon a knihovny
- Digitalizace a knihovnictví
- Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století
- Digitální knihovna
- Elektronické knihy
- E-learning
- Informační zdroje, podpora, kanály
- Internet
- Metadata
- Operační systém
- Půjčování e-knih v ČR
- Software
Klíčová slova
E-book, E-knihy, E-ink, display, čtení
Zdroje obrázků
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
