Chemické látky přítomné v nervové soustavě: Porovnání verzí
m (Petr.Kosik přesunul stránku Biochemie na Chemické látky přítomné v nervové soustavě: přesnější označení) |
|||
| (Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | * | + | * Na fungování organismu se podílí velké množství nejen organických i anorganických látek. |
| − | * | + | == Kyslík == |
| + | *Mozek patří mezi orgány s největší spotřebou kyslíku a je ze všech orgánů těla nejcitlivější na jeho nedostatek | ||
| + | *Za nedostatku kyslíku se ztrácí schopnost generovat a vést vzruchy. Tyto změny jsou reversibilní jen do určité míry. Trvá-li nedostatečné zásobování('''anoxie''')příliš dlouho, dochází k nenapravitelným ireverzibilním změnám. | ||
| + | * Při částečném nedostatku kyslíku ('''hypoxii''')dochází k poruše motorické koordinace a k závažným psychologickým změnám (např. snížení sebekontroly, neurotické příznaky. Konečnou fází je pak ztráta [[Vědomí|vědomí]]<ref name="radil"> Radil, T. (1978). Základy neurofyziologie: Pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref> | ||
== Glukóza == | == Glukóza == | ||
| − | * | + | * Jediný zdroj energie pro mozek. |
| − | * | + | * Podílí se také na syntéze [[Biochemie#Neurotransmitery|neurotransmiterů]]. |
| − | * | + | * ''Transglukogeneze'' = vznik cukrů, možnost tvorby do zásoby (mozek toho sám není schopen) – aktivní příjem glukózy přes krev |
| − | * | + | *Činnost centrálního nervstva je závislá jednak na krevním zásobení ale také právě na množství glukózy v krvi |
| + | * Při hypoglykemii (nízké hladina glukózy v krvi)dochází k útlumu mozkové aktivity (útlum kognitivních funkcí nebo celková inhibice aktivity)<ref name="radil" /> | ||
== Lipidy == | == Lipidy == | ||
| − | * | + | * Důležitá složka membrány nervové buňky (dvoufázová lipidová složka). |
| − | * | + | * Syntetizují se přímo v nervových buňkách, krví se dostanou do nervové tkáně. |
| − | * | + | * Ischémie, křeče - změna hladiny lipidů v krvi, uvolňují se vlivem neurotransmiterů do krevního řečiště.<br /> |
| − | + | [[Soubor:0302 Phospholipid Bilayer.jpg|Fosfolipidová dvouvrstva]]<br /> | |
| − | ''' | + | <small>'''Popisek''': ''Základem buněčných membrán je fosfolipidová dvouvrstva ('''Phospholipid bilayer''', na obrázku), která odděluje vnější buněčný ('''Extracellular''') a vnitřní buněčný ('''Intracellular'''). Je tvořena dvěma vrstvami lipidových molekul, přičemž vně dvouvrstvy (směrem k extracellulárnímu i intracellulárnímu prostoru) se nachází hydrofilní hlava ('''Hydrophylic head'''; váže na sebe molekuly vody) molekuly, směrem dovnitř dvouvrstvy najdeme hydrofóbní část, "ocas" ('''Hydrophobic tail''')''<ref name="boundless">''Boundless.com''. Retrieved from: https://www.boundless.com/biology/biological-macromolecules/lipids/phospholipids/</ref>.</small><br /><br /> |
| − | + | Dělení podle typu řetězce:<br /><br /> | |
| − | ''' | + | '''Prostaglandiny''' |
| − | * | + | * Ve všech tkáních organismu, vznik z kyseliny prostanové. |
| − | * | + | * Pro nervovou tkáň typický '''prostagladin E''', který vzniká z '''kyseliny arachidonové''' (mastná kyselina), ovlivňuje vápník, metabolismus neurotransmiterů (katecholaminů a serotoninu), ovlivňuje termoregulační centrum mozku svým pyrogenním účinkem (ochrana těla před přehřátím), na perifériích je to doprovázeno zánětlivým procesem, je blokován glukokortikoidy, kyselina acetylsalicilová → proti horečce, aby nedošlo k přehřátí (blokují prostagladin E). |
| − | ''' | + | '''Fosfolipidy''' |
| − | * | + | * Obsahují fosforečnou vazbu. |
* 4 typy: | * 4 typy: | ||
| − | # | + | # ''Glycerofosfatidy'' - obsahují glycerol → lecitin = podporuje myelinizaci, podíl na vzniku acetylcholinu (látka nutná pro paměťové stopy). |
| − | # | + | # ''Sfingomyeliny'' - základní složka myelinových pochev. |
| − | # | + | # ''Glykosfingolipidy'' - sfingomyelin + glukozová složka → přenos hormonů v nervové tkáni. |
| − | # | + | # ''Cholesterol'' - stálá složka membrány (v tomto smyslu nejde o patologický proces – určitém %), při patologii (porucha jeho metabolismu) se začne cholesterol kumulovat a tvořit aterosklerotické pláty – problém. |
| − | ''' | + | '''Složené lipidy''' |
| − | * | + | * '''Lipifuscin''' – tuková složka + fosfolipid + aminová kyselina → je to pigment, vyskytuje se v podobě jemných granulí v nervových buňkách, věkem se jeho hladina zvyšuje, dochází k zmožení a doprovází senilní změny, odpovídá za presenilní demenci. |
| − | |||
== Aminokyseliny == | == Aminokyseliny == | ||
| − | * | + | * Základní stavební kámen membrány nervových buněk. |
| − | * | + | * Některé přichází do mozku krví a některé si mozek vyrábí sám. |
| − | * | + | * Proces tvorby a uvolnění bílkovin je standardní → při patologických procesech je narušen a vzniká amoniak, amoniak v těle svědčí o [[Hypoxie|hypoxii]], [[Ischemie|ischemii]],… |
| − | * | + | * Podobně je tomu na periférii, ale ta umí amoniak vylučovat do močoviny (to mozek neumí). |
| − | * | + | * Vyskytují se více v neuronech než v neurogliích. |
| − | + | Anorganické látky - ionty (přenos informací). | |
| − | |||
== Neurotransmitery == | == Neurotransmitery == | ||
| − | * | + | * Látky, které zajišťují přenos informací v rámci synapse. |
| − | * | + | * Nespotřebovaný neurotransmiter je uklizen na základě zpětného vychytávání (na čemž se podílí i intersticiální tkáň, i.e. neuroglie) a podle potřeby znovu využit. |
| − | # | + | # Aminokyseliny (inhibiční, excitační) |
| − | # | + | # Biogenní aminy (katecholaminy, jednotlivé) |
| − | |||
=== Biogenní aminy === | === Biogenní aminy === | ||
==== Acetylcholin ==== | ==== Acetylcholin ==== | ||
| − | * | + | * Vytváří se z cholinu pomocí enzymu '''cholinacetyltransferáza''' a zpátky se štěpí pomocí '''acetylcholinesterázy'''. |
| − | * | + | * Cholin ovlivňuje lecitin. |
| − | * | + | * Nachází se především v '''motoneuronech''' (motorické přenosy v rámci neurosvalových plotének) a hlavně v oblasti mozkových a míšních nervů |
| − | * | + | * Dále v centrálním systému v [[Bazální ganglia|bazálních gangliích]] (především v substancia nigra a talamu). |
| − | * | + | * Při jeho úbytku v centrálních oblastech dojde k poruše aktivity thalamu a bazálních ganglií → [[Parkinsonova choroba]], symptomy [[Alzheimerova choroba|Alzheimera]] a senilní demence. |
* ovlivnění psychofarmaky → vedlejší příznaky zhoršení a zpomalení kognitivních funkcí | * ovlivnění psychofarmaky → vedlejší příznaky zhoršení a zpomalení kognitivních funkcí | ||
* ovlivňuje svou aktivitou dopamin | * ovlivňuje svou aktivitou dopamin | ||
| + | ==== Karecholaminy ==== | ||
| + | * Navzájem se ze sebe syntetizují: thyrozin → dopa → dopamin → noradrenalin → adrenalin (nejsou to ty samé hormony, které známe z periférií) | ||
| + | '''Dopamin''' | ||
| + | * Dopamin se dá naleznout v [[Bazální ganglia|bazálních gangliích]] v oblasti substancia nigra a striatum, v [[Limbický systém|limbickém systému]], [[Kůra velkého mozku (neokortex)|mozkové kůře]] a [[Hypotalamus|hypotalamu]]. | ||
| + | * Podílí se na motorických funkcích (díky působení v substanci nigra a striatum), emocích, motivacích a chování (limbický systém) a na hypotalamo-hypofyzárním systému (zpomaluje sekreci prolaktinu). | ||
| + | *Tři hlavní cesty a směry dopaminu, kterými ovlivňuje projevy a poruchy | ||
| + | 1.'''nigrostriatální cesta'''- směr oblasti [[Bazální ganglia|substancia nigra]] do putamen [[Bazální ganglia|(bazální ganglia)]] | ||
| + | *Dráha motorická | ||
| + | *Při narušení této cesty vznikají tzv. dyskinézy | ||
| + | 2.'''mezokortikolimbická cesta'''- ze substancia nigra do [[Hypotalamus|hypothalamu]] | ||
| + | *Psychická funkce | ||
| + | * Při narušení této cesty dochází k narušení psychických funkcí – bludy, paranoia, dezintegrace myšlení | ||
| + | 3.'''tuberoinfundibulární cesta'''- ze subsrancia nigra do hypofýzy | ||
| + | * Hormonální cesta | ||
| − | + | ''Jestliže podáme psychofarmaka z důvodu depresí, neovlivní to jen mezokortikolimbickou cestu, která je právě psychická, ale i ostatní cesty, což může způsobit nežádoucí projevy. Ovlivněním třetí tuberoifundibulární, hormonální cesty může u některých mužů způsobit například gynekomastii (růst prsní žlázy), což pro depresivní pacienty není příliš povzbudivé.Vědci se snaží vyvinout taková psychofarmaka, která by ovlivnila pouze psychickou, druhou dráhu'' | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | * Při patologii vzniká [[Parkinsonova choroba]]. | ||
| + | * Vlivem některých psychofarmak může dojde ke snížení kvality → '''farmakologický parkinsonoid'''. | ||
'''Noradrenalin''' | '''Noradrenalin''' | ||
| − | * | + | * Výskyt v [[Hypotalamus|hypotalamu]], [[Limbický systém|limbickém systému]], směrem k periferii (prodloužená mícha) |
| − | * | + | * Ovlivňuje chování, [[Emoce|emoce]]. |
| − | * | + | * Porucha = porucha emocí = rozvoj deprese. |
| − | * změny jeho hladiny jsou popisovány při změně hladiny dopaminu → u Parkinsona | + | * Výrazné změny jeho hladiny jsou popisovány při změně hladiny dopaminu → mohou se objevit u Parkinsona [[Poruchy emocí, nálad a afektivity|poruchy nálad]] (parkinsonská deprese). |
| − | |||
'''Adrenalin''' | '''Adrenalin''' | ||
| − | * | + | * Význam není jasný. |
| − | * | + | * Výskyt v prodloužené míše. |
| − | |||
==== 5-HT - pěthydroxytriptamin = serotonin) ==== | ==== 5-HT - pěthydroxytriptamin = serotonin) ==== | ||
| − | * | + | * Výskyt v [[Limbický systém|limbickém systému]], [[Kůra velkého mozku (neokortex)|mozkové kůře]], směrem k periferii (Varolův most, střední mozek, prodloužená mícha). |
| − | * | + | * Vzniká z triptofanu za enzymu monoaminooxidáza. |
| − | * | + | * Nedostatek = deprese, úzkost, narušení biorytmu (společně s noradrenalinem), narušení psychomotorické aktivity = snížený výkon (společně s dopaminem), ovlivňuje sexuální aktivitu, chuť k jídlu, agresivitu, neuroendokrinní regulaci. |
| − | * | + | * Na enzymu monoamonooxidáza jsou založena některá psychofarmaka ([[Psychofarmaka#Antidepresiva|antidepresiva]]) neovlivňují přímo serotonin, ale inhibují výše zmiňovaný enzym. |
| − | * | + | * Deprese vzniká vlivem: |
# serotininu = čistá deprese | # serotininu = čistá deprese | ||
# serotoninu a dopaminu = zpomalená deprese | # serotoninu a dopaminu = zpomalená deprese | ||
# serotoninu a noradrenalinu = psycholeptický účinek | # serotoninu a noradrenalinu = psycholeptický účinek | ||
| − | |||
==== Histamin (Hi) ==== | ==== Histamin (Hi) ==== | ||
| − | * | + | * Výskyt v žirných buňkách (periferie), [[Kůra velkého mozku (neokortex)|mozkové kůře]] a [[Hypotalamus|hypotalamu]]. |
| − | * | + | * Na periferii souvisí s tvorbou prostaglandinu E → odpovídá za pyrogenní účinek (zvyšování teploty těla), změnu prokrvení, zánětlivé procesy. |
| − | * | + | * V centrálním systému podporuje [[Cirkadiánní rytmus|cirkadiánní rytmy]] (reguluje bdění) – obsahují ho protialergika, proto je po nich člověk utlumený. |
| − | |||
=== Aminokyseliny === | === Aminokyseliny === | ||
| − | # ''' | + | # '''Inhibiční''': GABA, taurin, glycin → jsou nejdůležitější |
| − | # ''' | + | # '''Excitační''': kyselina asparagová (aspartát), kyselina glutamátová (glutamát) |
| − | |||
==== GABA - kyselina gamaaminomáselná ==== | ==== GABA - kyselina gamaaminomáselná ==== | ||
| − | * | + | * Hlavní ''inhibiční neurotransmiter'' |
| − | * | + | * V celé centrální mozkové tkáni, v míše, na sítnici, není na periferii. |
| − | * 1. význam – váže se na chloridový aniont → benzodiazepinový receptor – váží | + | ** ''1. význam'' – váže se na chloridový aniont → benzodiazepinový receptor – váží se na něj všechny léky na [[Úzkost|úzkost]]. |
| − | * 2. význam – v míše je zodpovědná za spastické a tetanické křeče (při nedostatku) a v centrální části ovlivňuje extrapyramidové funkce (motorické funkce, které doprovázejí parkinsonismus a Huntingtonovu choreu) | + | ** ''2. význam'' – v míše je zodpovědná za spastické a tetanické křeče (při nedostatku) a v centrální části ovlivňuje extrapyramidové funkce (motorické funkce, které doprovázejí parkinsonismus a Huntingtonovu choreu). |
==== Glycin ==== | ==== Glycin ==== | ||
| − | * | + | * V páteřní i [[Mozkový_kmen#Prodloužená_mícha|prodloužené míše]], [[Mozkový_kmen#Varolův_most|Varolův most]]. |
| − | * | + | * Váže se na vápníkový kationt. |
| − | * | + | * Při poruše vznik tetanových křečí (strychnin (jed na krysy) a botulotoxin (jed z jídla) – smrt na tyto křeče dýchacích svalů. |
==== Taurin ==== | ==== Taurin ==== | ||
| − | * | + | * Ve velkém mozku ([[Kůra velkého mozku (neokortex)|mozková kůra]] + [[Mozeček|mozeček]]). |
| − | * | + | * Nedostatek = muskulární dystrofie (svalová ochablost). |
==== Aspartát ==== | ==== Aspartát ==== | ||
| − | * | + | * Nemá jasně definovanou funkci. |
==== Glutamát ==== | ==== Glutamát ==== | ||
| − | * | + | * Výskyt v pyramidových buňkách mozkové kůry (přenos motorik) – porucha především [[Alzheimerova choroba|Alzheimer]] (porucha v rámci motoriky). |
| + | == Neurohormony - neuromodulátory == | ||
| + | * Ovlivňují fungování celé [[Centrální nervová soustava|CNS]]. | ||
| + | Kategorie: | ||
| + | * '''Opioidní peptidy''' - v CNS, ovlivňují opiátové receptory, které jsou difúzně roztroušené po celém mozku: | ||
| + | ** '''enkefaliny''' a '''endorfiny''' - mají mobilizující efekt – pozitivně ovlivňují [[Emoce|emoce]], [[Motivace|motivaci]], chování, současně tlumí bolest. | ||
| + | * '''Systémové peptidy''' - peptidy v CNS a v gastrointestinálním systému: | ||
| + | ** '''angiotenzin''' - ovlivňuje cévy na perifériích, způsobuje retenci vody a sodíku, zpomaluje trávení → řídí to z CNS. | ||
| + | ** '''inzulín''' (jiný než je ten hormon) – vznik v mozku ve fetálním období, ovlivňuje metabolický proces = příjem potravy. | ||
| + | ** '''sekretin''' – odpovídá za aktivaci a sekreci všech trávících enzymů a hormonů, aby vše v trávicím procesu šlo tak, jak má, vznik v CNS. | ||
| + | ** '''substance P''' – má analgosedativní účinek, snižuje práh bolesti | ||
| + | * '''Vlastní neurohormony''': | ||
| + | ** '''liberiny''' a '''statiny''', vylučují se z hypotalamu, ovlivňují hormonální sekreci hypofýzy (všechny hormony hypofýzy jsou ovlivněny něčím, co je postaveno nad nimi). | ||
| + | * '''Hormony adenohypofýzy''' | ||
| + | * '''Hormony neurohypofýzy''' - oxytocin, antidiuretický hormon | ||
| + | |||
| + | == Zdroje == | ||
| + | <references /> | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | ||
Aktuální verze z 19. 7. 2017, 18:09
- Na fungování organismu se podílí velké množství nejen organických i anorganických látek.
Obsah
Kyslík
- Mozek patří mezi orgány s největší spotřebou kyslíku a je ze všech orgánů těla nejcitlivější na jeho nedostatek
- Za nedostatku kyslíku se ztrácí schopnost generovat a vést vzruchy. Tyto změny jsou reversibilní jen do určité míry. Trvá-li nedostatečné zásobování(anoxie)příliš dlouho, dochází k nenapravitelným ireverzibilním změnám.
- Při částečném nedostatku kyslíku (hypoxii)dochází k poruše motorické koordinace a k závažným psychologickým změnám (např. snížení sebekontroly, neurotické příznaky. Konečnou fází je pak ztráta vědomí[1]
Glukóza
- Jediný zdroj energie pro mozek.
- Podílí se také na syntéze neurotransmiterů.
- Transglukogeneze = vznik cukrů, možnost tvorby do zásoby (mozek toho sám není schopen) – aktivní příjem glukózy přes krev
- Činnost centrálního nervstva je závislá jednak na krevním zásobení ale také právě na množství glukózy v krvi
- Při hypoglykemii (nízké hladina glukózy v krvi)dochází k útlumu mozkové aktivity (útlum kognitivních funkcí nebo celková inhibice aktivity)[1]
Lipidy
- Důležitá složka membrány nervové buňky (dvoufázová lipidová složka).
- Syntetizují se přímo v nervových buňkách, krví se dostanou do nervové tkáně.
- Ischémie, křeče - změna hladiny lipidů v krvi, uvolňují se vlivem neurotransmiterů do krevního řečiště.
Popisek: Základem buněčných membrán je fosfolipidová dvouvrstva (Phospholipid bilayer, na obrázku), která odděluje vnější buněčný (Extracellular) a vnitřní buněčný (Intracellular). Je tvořena dvěma vrstvami lipidových molekul, přičemž vně dvouvrstvy (směrem k extracellulárnímu i intracellulárnímu prostoru) se nachází hydrofilní hlava (Hydrophylic head; váže na sebe molekuly vody) molekuly, směrem dovnitř dvouvrstvy najdeme hydrofóbní část, "ocas" (Hydrophobic tail)[2].
Dělení podle typu řetězce:
Prostaglandiny
- Ve všech tkáních organismu, vznik z kyseliny prostanové.
- Pro nervovou tkáň typický prostagladin E, který vzniká z kyseliny arachidonové (mastná kyselina), ovlivňuje vápník, metabolismus neurotransmiterů (katecholaminů a serotoninu), ovlivňuje termoregulační centrum mozku svým pyrogenním účinkem (ochrana těla před přehřátím), na perifériích je to doprovázeno zánětlivým procesem, je blokován glukokortikoidy, kyselina acetylsalicilová → proti horečce, aby nedošlo k přehřátí (blokují prostagladin E).
Fosfolipidy
- Obsahují fosforečnou vazbu.
- 4 typy:
- Glycerofosfatidy - obsahují glycerol → lecitin = podporuje myelinizaci, podíl na vzniku acetylcholinu (látka nutná pro paměťové stopy).
- Sfingomyeliny - základní složka myelinových pochev.
- Glykosfingolipidy - sfingomyelin + glukozová složka → přenos hormonů v nervové tkáni.
- Cholesterol - stálá složka membrány (v tomto smyslu nejde o patologický proces – určitém %), při patologii (porucha jeho metabolismu) se začne cholesterol kumulovat a tvořit aterosklerotické pláty – problém.
Složené lipidy
- Lipifuscin – tuková složka + fosfolipid + aminová kyselina → je to pigment, vyskytuje se v podobě jemných granulí v nervových buňkách, věkem se jeho hladina zvyšuje, dochází k zmožení a doprovází senilní změny, odpovídá za presenilní demenci.
Aminokyseliny
- Základní stavební kámen membrány nervových buněk.
- Některé přichází do mozku krví a některé si mozek vyrábí sám.
- Proces tvorby a uvolnění bílkovin je standardní → při patologických procesech je narušen a vzniká amoniak, amoniak v těle svědčí o hypoxii, ischemii,…
- Podobně je tomu na periférii, ale ta umí amoniak vylučovat do močoviny (to mozek neumí).
- Vyskytují se více v neuronech než v neurogliích.
Anorganické látky - ionty (přenos informací).
Neurotransmitery
- Látky, které zajišťují přenos informací v rámci synapse.
- Nespotřebovaný neurotransmiter je uklizen na základě zpětného vychytávání (na čemž se podílí i intersticiální tkáň, i.e. neuroglie) a podle potřeby znovu využit.
- Aminokyseliny (inhibiční, excitační)
- Biogenní aminy (katecholaminy, jednotlivé)
Biogenní aminy
Acetylcholin
- Vytváří se z cholinu pomocí enzymu cholinacetyltransferáza a zpátky se štěpí pomocí acetylcholinesterázy.
- Cholin ovlivňuje lecitin.
- Nachází se především v motoneuronech (motorické přenosy v rámci neurosvalových plotének) a hlavně v oblasti mozkových a míšních nervů
- Dále v centrálním systému v bazálních gangliích (především v substancia nigra a talamu).
- Při jeho úbytku v centrálních oblastech dojde k poruše aktivity thalamu a bazálních ganglií → Parkinsonova choroba, symptomy Alzheimera a senilní demence.
- ovlivnění psychofarmaky → vedlejší příznaky zhoršení a zpomalení kognitivních funkcí
- ovlivňuje svou aktivitou dopamin
Karecholaminy
- Navzájem se ze sebe syntetizují: thyrozin → dopa → dopamin → noradrenalin → adrenalin (nejsou to ty samé hormony, které známe z periférií)
Dopamin
- Dopamin se dá naleznout v bazálních gangliích v oblasti substancia nigra a striatum, v limbickém systému, mozkové kůře a hypotalamu.
- Podílí se na motorických funkcích (díky působení v substanci nigra a striatum), emocích, motivacích a chování (limbický systém) a na hypotalamo-hypofyzárním systému (zpomaluje sekreci prolaktinu).
- Tři hlavní cesty a směry dopaminu, kterými ovlivňuje projevy a poruchy
1.nigrostriatální cesta- směr oblasti substancia nigra do putamen (bazální ganglia)
- Dráha motorická
- Při narušení této cesty vznikají tzv. dyskinézy
2.mezokortikolimbická cesta- ze substancia nigra do hypothalamu
- Psychická funkce
- Při narušení této cesty dochází k narušení psychických funkcí – bludy, paranoia, dezintegrace myšlení
3.tuberoinfundibulární cesta- ze subsrancia nigra do hypofýzy
- Hormonální cesta
Jestliže podáme psychofarmaka z důvodu depresí, neovlivní to jen mezokortikolimbickou cestu, která je právě psychická, ale i ostatní cesty, což může způsobit nežádoucí projevy. Ovlivněním třetí tuberoifundibulární, hormonální cesty může u některých mužů způsobit například gynekomastii (růst prsní žlázy), což pro depresivní pacienty není příliš povzbudivé.Vědci se snaží vyvinout taková psychofarmaka, která by ovlivnila pouze psychickou, druhou dráhu
- Při patologii vzniká Parkinsonova choroba.
- Vlivem některých psychofarmak může dojde ke snížení kvality → farmakologický parkinsonoid.
Noradrenalin
- Výskyt v hypotalamu, limbickém systému, směrem k periferii (prodloužená mícha)
- Ovlivňuje chování, emoce.
- Porucha = porucha emocí = rozvoj deprese.
- Výrazné změny jeho hladiny jsou popisovány při změně hladiny dopaminu → mohou se objevit u Parkinsona poruchy nálad (parkinsonská deprese).
Adrenalin
- Význam není jasný.
- Výskyt v prodloužené míše.
5-HT - pěthydroxytriptamin = serotonin)
- Výskyt v limbickém systému, mozkové kůře, směrem k periferii (Varolův most, střední mozek, prodloužená mícha).
- Vzniká z triptofanu za enzymu monoaminooxidáza.
- Nedostatek = deprese, úzkost, narušení biorytmu (společně s noradrenalinem), narušení psychomotorické aktivity = snížený výkon (společně s dopaminem), ovlivňuje sexuální aktivitu, chuť k jídlu, agresivitu, neuroendokrinní regulaci.
- Na enzymu monoamonooxidáza jsou založena některá psychofarmaka (antidepresiva) neovlivňují přímo serotonin, ale inhibují výše zmiňovaný enzym.
- Deprese vzniká vlivem:
- serotininu = čistá deprese
- serotoninu a dopaminu = zpomalená deprese
- serotoninu a noradrenalinu = psycholeptický účinek
Histamin (Hi)
- Výskyt v žirných buňkách (periferie), mozkové kůře a hypotalamu.
- Na periferii souvisí s tvorbou prostaglandinu E → odpovídá za pyrogenní účinek (zvyšování teploty těla), změnu prokrvení, zánětlivé procesy.
- V centrálním systému podporuje cirkadiánní rytmy (reguluje bdění) – obsahují ho protialergika, proto je po nich člověk utlumený.
Aminokyseliny
- Inhibiční: GABA, taurin, glycin → jsou nejdůležitější
- Excitační: kyselina asparagová (aspartát), kyselina glutamátová (glutamát)
GABA - kyselina gamaaminomáselná
- Hlavní inhibiční neurotransmiter
- V celé centrální mozkové tkáni, v míše, na sítnici, není na periferii.
- 1. význam – váže se na chloridový aniont → benzodiazepinový receptor – váží se na něj všechny léky na úzkost.
- 2. význam – v míše je zodpovědná za spastické a tetanické křeče (při nedostatku) a v centrální části ovlivňuje extrapyramidové funkce (motorické funkce, které doprovázejí parkinsonismus a Huntingtonovu choreu).
Glycin
- V páteřní i prodloužené míše, Varolův most.
- Váže se na vápníkový kationt.
- Při poruše vznik tetanových křečí (strychnin (jed na krysy) a botulotoxin (jed z jídla) – smrt na tyto křeče dýchacích svalů.
Taurin
- Ve velkém mozku (mozková kůra + mozeček).
- Nedostatek = muskulární dystrofie (svalová ochablost).
Aspartát
- Nemá jasně definovanou funkci.
Glutamát
- Výskyt v pyramidových buňkách mozkové kůry (přenos motorik) – porucha především Alzheimer (porucha v rámci motoriky).
Neurohormony - neuromodulátory
- Ovlivňují fungování celé CNS.
Kategorie:
- Opioidní peptidy - v CNS, ovlivňují opiátové receptory, které jsou difúzně roztroušené po celém mozku:
- Systémové peptidy - peptidy v CNS a v gastrointestinálním systému:
- angiotenzin - ovlivňuje cévy na perifériích, způsobuje retenci vody a sodíku, zpomaluje trávení → řídí to z CNS.
- inzulín (jiný než je ten hormon) – vznik v mozku ve fetálním období, ovlivňuje metabolický proces = příjem potravy.
- sekretin – odpovídá za aktivaci a sekreci všech trávících enzymů a hormonů, aby vše v trávicím procesu šlo tak, jak má, vznik v CNS.
- substance P – má analgosedativní účinek, snižuje práh bolesti
- Vlastní neurohormony:
- liberiny a statiny, vylučují se z hypotalamu, ovlivňují hormonální sekreci hypofýzy (všechny hormony hypofýzy jsou ovlivněny něčím, co je postaveno nad nimi).
- Hormony adenohypofýzy
- Hormony neurohypofýzy - oxytocin, antidiuretický hormon
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 Radil, T. (1978). Základy neurofyziologie: Pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
- ↑ Boundless.com. Retrieved from: https://www.boundless.com/biology/biological-macromolecules/lipids/phospholipids/
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
