Společenské dopady informačních technologií: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
* vlastnictví informací, | * vlastnictví informací, | ||
* přístupnost informací. | * přístupnost informací. | ||
| − | + | == Soukromí == | |
| − | |||
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata <ref>Šlerka 2011, s. 20</ref>: | Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata <ref>Šlerka 2011, s. 20</ref>: | ||
| Řádek 16: | Řádek 15: | ||
* [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).<ref>Koudelková, 2013, s.9.</ref> | * [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).<ref>Koudelková, 2013, s.9.</ref> | ||
| − | + | == Přesnost informací == | |
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].<ref>Šlerka 2011, s. 21</ref> | Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].<ref>Šlerka 2011, s. 21</ref> | ||
| Řádek 22: | Řádek 21: | ||
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie]. | Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie]. | ||
| − | + | == Vlastnictví informací == | |
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:<ref>Šlerka 2011, s. 22</ref> | Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:<ref>Šlerka 2011, s. 22</ref> | ||
| Řádek 30: | Řádek 29: | ||
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software). | * [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software). | ||
| − | + | == Přístupnost informací == | |
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref> | Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref> | ||
| Řádek 57: | Řádek 56: | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| − | stalking, data mining, netholismus, digital divide | + | stalking, data mining, netholismus, [[digital divide]] |
| − | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]] | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
| + | [[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]] | ||
| + | [[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 4. 4. 2017, 14:30
Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni.[1] Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:[2]
- soukromí jednotlivce,
- přesnost informací,
- vlastnictví informací,
- přístupnost informací.
Obsah
Soukromí
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata [3]:
- stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),[4]
- data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
- sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
- monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
- únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks),
- netholismus (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).[5]
Přesnost informací
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.[6]
Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.
Vlastnictví informací
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:[7]
- pirátství a neoprávněné šíření dat,
- sdílené vlastnictví a copyleft (open source, Creative Commons), které naopak těží ze snadného šíření dat,
- hacking a jailbreaking (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).
Přístupnost informací
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).[8][9]
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
- PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
- PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
- SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
- KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf
Související články
Klíčová slova
stalking, data mining, netholismus, digital divide
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
