Neuropsychologie ve světě a u nás: Porovnání verzí

Aktuální verze z 4. 5. 2014, 11:41

Obsah

1 Pojem neuropsychologie
2 Dějiny vývoje neuropsychologie
3 Základní proudy
4 Zdroje

Pojem neuropsychologie

Poprvé jej použil William Osler (1913)
Běžným se stal s Karlem Lashleyem (1936) - principy ekvipotenciality mozku (Equipotentiality Principle) a vlivu objemu ("The Mass Action Principle").
v roce 1949 píše D.Hebb "The organization of behavior: a neuropsychological theory"
Heinrich Kluwer (1957) - "Behavior mechanism in monkeys" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil

Dějiny vývoje neuropsychologie

zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
hlavně lokalizační práce (K.Brodmann - Broadmannovy mapy)
poté i funkční přístup (P.Broca - 1860, K.Wernicke - 1874)

Psychologie a psychofyzika

Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri

Tvorba psychologických testů

Binet, Simon, Cattel, Galton, Spearman

Psychotechnika

A.R.Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí

Vliv I. světové války

hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
Popelreuter, Goldstein, Kleist
později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke

Výzkum primátů

Lashleyova a Yerkesova laboratoř
Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, R.W.Sperry, Semmes

Halstead (1947)

Mozek a inteligence
soubor testů
spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii

Základní proudy

západní
východní - A.R.Lurija
neurofyziologové - I.M.Sečenov, V.M.Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, L.Vygotskij
psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen
Tonkonogij (Petrohrad)
Wasserman
D.N.Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik
Simernickaja (vývojové aspekty)
Achutina (neurolingvistika)
Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)
Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal

Zdroje

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-* pojem neuropsychologie poprvé použil '''William Osler''' (1913)
+== Pojem neuropsychologie ==
-* běžným se stal s '''Karlem Lashleyem''' (1936) - hypotéza '''ekvipotenciality mozku''' ("mass action")
+* Poprvé jej použil '''William Osler''' (1913)
-* v roce 1949 píše '''Hebb''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''"
+* Běžným se stal s '''[[Karl Lashley|Karlem Lashleyem]]''' (1936) - principy [[Princip ekvipotenciality|'''ekvipotenciality mozku''']] (''Equipotentiality Principle'') a [[Princip vlivu objemu|'''vlivu objemu''']] ("The Mass Action Principle").
-* '''Heinrich Kluwer''' (1957) - „''Behavior mechanism in monkeys''“ - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce
+* v roce 1949 píše '''[[Donald Hebb|D.Hebb]]''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''"
-* 1933 – ještě nepoužil
+* '''Heinrich Kluwer''' (1957) - "''Behavior mechanism in monkeys''" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil
+== Dějiny vývoje neuropsychologie ==
+* zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
+* hlavně lokalizační práce ([[Korbinian Brodmann|K.Brodmann]] - Broadmannovy mapy)
+* poté i funkční přístup ([[Paul Broca|P.Broca]] - 1860, [[Karl Wernicke|K.Wernicke]] - 1874)
+=== Psychologie a psychofyzika ===
+* Binet, [[Hermann Ebbinghaus|Ebbinghaus]], [[Gustav Theodor Fechner|Fechner]], [[William Stern|Stern]], [[Wilhelm Wundt|Wundt]], [[Alfred Binet|Binet]], Henri
+=== Tvorba psychologických testů ===
+* [[Alfred Binet|Binet]], [[Herbert Simon|Simon]], [[Raymond B. Cattel|Cattel]], [[Francis Galton|Galton]], [[Charles Spearman|Spearman]]
+=== Psychotechnika ===
+* [[Alexandr Romanovič Lurija|A.R.Lurija]] - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí
+=== Vliv I. světové války ===
+* hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
+* vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
+* Popelreuter, Goldstein, Kleist
+* později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke
+=== Výzkum primátů ===
+* [[Karl Lashley|Lashleyova]] a [[Robert Yerkes|Yerkesova]] laboratoř
+* Blum, Clark, [[Donald Hebb|Hebb]], Nissen, Riesen, [[Roger Wolcott Sperry|R.W.Sperry]], Semmes
+=== Halstead (1947) ===
+* ''Mozek a inteligence''
+* soubor testů
+* spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii
+== Základní proudy ==
+* západní
+* východní - [[Alexandr Romanovič Lurija|A.R.Lurija]]
+* neurofyziologové - [[Ivan Michajlovič Sečenov|I.M.Sečenov]], [[Vladimir Michajlovič Bechtěrev|V.M.Bechtěrev]], Bernštein, Sokolov, Anochin, [[Lev Vygotskij|L.Vygotskij]]
+* psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen
+* Tonkonogij (Petrohrad)
+* Wasserman
+* [[Dimitri N. Uznadze|D.N.Uznadze]] (Tbilisi), Zejgarnik
+* Simernickaja (vývojové aspekty)
+* Achutina ([[Neurolingvistika|neurolingvistika]])
+* Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)
+*  Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal
+== Zdroje ==
+[[Kategorie: Neuropsychologie|*]]