Služby veřejných a odborných knihoven: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
{{Pracuje se}}
 
−
Aby bylo možné jasně definovat ''služby veřejné knihovny'', bude nejdříve vhodné definovat ''veřejnou knihovnu''.
 
−
 
 
==Definice veřejné knihovny==
 
==Definice veřejné knihovny==
 
''[[Veřejná knihovna]]'' je organizace, která je zřízena a dotována "společností". Pojem "společnost" v tomto kontextu nejčastěji označuje místní správu (městskou, regionální, národní) ale může označovat i jinou společenskou organizaci (pokud jí zřízená knihovna splňuje i následující body definice).
 
''[[Veřejná knihovna]]'' je organizace, která je zřízena a dotována "společností". Pojem "společnost" v tomto kontextu nejčastěji označuje místní správu (městskou, regionální, národní) ale může označovat i jinou společenskou organizaci (pokud jí zřízená knihovna splňuje i následující body definice).
 
<ref name="test2">GILL, Philip. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj [online]. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002 [cit. 2017-01-08]. Aktuality SKIP. ISBN 80-85851-14-8. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/ifla.pdf</ref> Z definice '''směrnic [[IFLA]]/UNESCO pro rozvoj''' ''veřejná knihovna'': ''"zajiššťuje přístup k vědění, informacím a uměleckým dílům prostřednictvím různých zdrojů a služžeb. Je přístupná vššem členům společnosti stejně, bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, nábožženství, jazyk, invaliditu, ekonomické postavení, zaměstnání a dosažžený stupeň vzdělání."''<ref name="test3">GILL, Philip. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj [online]. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002 [cit. 2017-01-08]. Aktuality SKIP. s. 11 - 12. ISBN 80-85851-14-8. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/ifla.pdf</ref>
 
<ref name="test2">GILL, Philip. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj [online]. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002 [cit. 2017-01-08]. Aktuality SKIP. ISBN 80-85851-14-8. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/ifla.pdf</ref> Z definice '''směrnic [[IFLA]]/UNESCO pro rozvoj''' ''veřejná knihovna'': ''"zajiššťuje přístup k vědění, informacím a uměleckým dílům prostřednictvím různých zdrojů a služžeb. Je přístupná vššem členům společnosti stejně, bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, nábožženství, jazyk, invaliditu, ekonomické postavení, zaměstnání a dosažžený stupeň vzdělání."''<ref name="test3">GILL, Philip. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj [online]. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002 [cit. 2017-01-08]. Aktuality SKIP. s. 11 - 12. ISBN 80-85851-14-8. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/ifla.pdf</ref>
  
−
==Služby veřejných knihoven==
+
==Služby veřejných knihoven podle legislativy==
 
Definice ''služeb veřejných knihoven'' se s podobným obsahem ale v rozdílných formulacích objevují v '''[[knihovní zákon|knihovním zákoně]]''' a v základních dokumentech knihovny ('''zřizovací listině''' a '''knihovním řádu''').
 
Definice ''služeb veřejných knihoven'' se s podobným obsahem ale v rozdílných formulacích objevují v '''[[knihovní zákon|knihovním zákoně]]''' a v základních dokumentech knihovny ('''zřizovací listině''' a '''knihovním řádu''').
  
Řádek 37: Řádek 34:
 
* Zprostředkovává informace z vnějších informačních zdrojů, zejména z oblasti státní správy a samosprávy.<ref name="test1">DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné také z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf</ref>
 
* Zprostředkovává informace z vnějších informačních zdrojů, zejména z oblasti státní správy a samosprávy.<ref name="test1">DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné také z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf</ref>
  
−
'''Knihovní řád''' už nijak služby nedefinuje a věnuje se jim už jen v malém rozsahu, aby vymezil jejich konkrétní podmínky poskytnutí a práva a povinností ve vztahu uživatele a knihovny.<ref name="test1">DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné také z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf</ref>
+
===V knihovním řádu===
 +
'''Knihovní řád''' služby zmiňuje, ale už nijak nedefinuje a věnuje se jim už jen v malém rozsahu, aby vymezil jejich konkrétní podmínky poskytnutí a práva a povinností ve vztahu uživatele a knihovny.<ref name="test1">DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné také z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf</ref>
  
 
==Výpůjční služby==
 
==Výpůjční služby==
Řádek 72: Řádek 70:
  
 
==Služby odborných knihoven==
 
==Služby odborných knihoven==
 +
===Definice odborných knihoven===
 
Pojem ''odborné knihovny'' má v rámci legislativy ČR ekvivalent v pojmu "''specializované knihovny''". Ty jsou vedle ''[[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]]'' a knihoven ''krajských'' a ''základních'' součástí '''[[Systém knihoven ČR|Systému knihoven ČR]]'''. Tyto knihovny jsou specifické  ''"specializovaným knihovním fondem"'' (k určitému oboru)<ref name="test">Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb'' [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm</ref>. Mezi ''specializované knihovny'' v ČR patří např.: ''Národní pedagogická knihovna Komenského v Praze'', ''Národní technická knihovna v Praze'' nebo ''Národní lékařská knihovna''.  
 
Pojem ''odborné knihovny'' má v rámci legislativy ČR ekvivalent v pojmu "''specializované knihovny''". Ty jsou vedle ''[[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]]'' a knihoven ''krajských'' a ''základních'' součástí '''[[Systém knihoven ČR|Systému knihoven ČR]]'''. Tyto knihovny jsou specifické  ''"specializovaným knihovním fondem"'' (k určitému oboru)<ref name="test">Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb'' [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm</ref>. Mezi ''specializované knihovny'' v ČR patří např.: ''Národní pedagogická knihovna Komenského v Praze'', ''Národní technická knihovna v Praze'' nebo ''Národní lékařská knihovna''.  
  
Řádek 84: Řádek 83:
  
 
'''Národní pedagogická knihovna J. A. Komenského''' provozuje tzv. ''elektronickou pedagogickou knihovnu (e-pk)'', v níž jsou prostřednictvím internetu pro registrovaného uživatele dostupné nejen klasické ''rešeršní služby'', ale i možnost ''pořízení el. kopií'' z odborných zdrojů - kopii obdrží uživatel od 48 do 72 hodin od zadání požadavku. V rámci ''e-pk'' má uživatel své konto, z něhož se automaticky hradí placené služby.<ref name="test9">Služby e-PK – základní informace. ''Elektronická pedagogická knihovna'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: https://epk.cz/app/sluzby</ref>
 
'''Národní pedagogická knihovna J. A. Komenského''' provozuje tzv. ''elektronickou pedagogickou knihovnu (e-pk)'', v níž jsou prostřednictvím internetu pro registrovaného uživatele dostupné nejen klasické ''rešeršní služby'', ale i možnost ''pořízení el. kopií'' z odborných zdrojů - kopii obdrží uživatel od 48 do 72 hodin od zadání požadavku. V rámci ''e-pk'' má uživatel své konto, z něhož se automaticky hradí placené služby.<ref name="test9">Služby e-PK – základní informace. ''Elektronická pedagogická knihovna'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: https://epk.cz/app/sluzby</ref>
 +
 +
'''Národní lékařská knihovna''' poskytuje také vzdálený přístup k (odborným) ''licencovaným online zdrojům'' a ''digitální kopie'' z odborných časopisů. Mimo to provozuje ''zdravotnické muzeum'', kde je možné prezenčně prostudovat některé vystavené exempláře a archiválie.<ref name="test10">Naše služby. ''Národní lékařská knihovna'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: https://nlk.cz/sluzby/</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Aktuální verze z 16. 1. 2017, 10:55

Definice veřejné knihovny

Veřejná knihovna je organizace, která je zřízena a dotována "společností". Pojem "společnost" v tomto kontextu nejčastěji označuje místní správu (městskou, regionální, národní) ale může označovat i jinou společenskou organizaci (pokud jí zřízená knihovna splňuje i následující body definice). [1] Z definice směrnic IFLA/UNESCO pro rozvoj veřejná knihovna: "zajiššťuje přístup k vědění, informacím a uměleckým dílům prostřednictvím různých zdrojů a služžeb. Je přístupná vššem členům společnosti stejně, bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, nábožženství, jazyk, invaliditu, ekonomické postavení, zaměstnání a dosažžený stupeň vzdělání."[2]

Služby veřejných knihoven podle legislativy

Definice služeb veřejných knihoven se s podobným obsahem ale v rozdílných formulacích objevují v knihovním zákoně a v základních dokumentech knihovny (zřizovací listině a knihovním řádu).

Podle zákona

Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) veřejné knihovnické a informační služby shrnuje na konkrétnější definici, podle níž spočívají:

  • ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
  • v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
  • ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
  • v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.[3]

Tyto veřejné knihovnické a informační služby je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně s výjimkou (následující text je oproti znění v zákoně zjednodušen):

  • kopírování z jakýchkoli materiálů knihovny
  • poskytování kopií z materiálů jiných knihoven
  • poskytování mezinárodních meziknihovních služeb.[3]

Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající:

  • v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu,
  • v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
  • ve vydávání tematických publikací,
  • v poskytování reprografických služeb,
  • bibliografických, referenčních a rešeršních služeb.[3]

Podle zřizovací listiny

Podle zřizovací listiny, jednoho ze základních dokumentů knihovny, se ve "vymezení předmětu činnosti" nachází stručnější výčet podle něhož veřejná knihovna:

  • Poskytuje meziknihovní služby (výpůjční, informační a reprografické).
  • Poskytuje bibliografické, referenční a faktografické informace (ústní i písemné).
  • Zprostředkovává informace z vnějších informačních zdrojů, zejména z oblasti státní správy a samosprávy.[4]

V knihovním řádu

Knihovní řád služby zmiňuje, ale už nijak nedefinuje a věnuje se jim už jen v malém rozsahu, aby vymezil jejich konkrétní podmínky poskytnutí a práva a povinností ve vztahu uživatele a knihovny.[4]

Výpůjční služby

Základní a nejčastěji využívané služby knihoven můžeme označit jako výpůjční. Zahrnují všechny formy zákonem stanovené služby "zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny".[4] Tyto služby můžeme rozdělit na:

  • absenční uživatel je oprávněn si při využití této služby odnést dokument na určitou dobu domů.
  • prezenční uživatel si může dokument prostudovat pouze "prezenčně", tedy přímo v knihovně.[4]

Výpůjční služby (u absenčních služeb podmíněné registrací uživatele) mohou probíhat buď formou objednávky a následného vyzvednutí dokumentu, nebo samostatným výběrem v tzv. volném výběru. Výpůjčky jsou společně s lhůtou, údaji uživatele a dalšími souvisejícími daty evidovány v automatizovaném knihovním systému (dále jen AKS).[4]

Lhůta výpůjčky je čas na který si může uživatel knihu absenčně půjčit. Je určena knihovním řádem.[4]

V rámci výpůjčních služeb funguje služby prolongace, která může o dobu určenou knihovním řádem prodloužit uživateli lhůtu výpůjčky. Pokud uživatel lhůtu výpůjčky překročí je upomenut v rámci tzv. urgence a to na kontaktu, který knihovně sám poskytl při registraci. Knihovna není ze zákona povinna urgencí výpůjček. Při překročení lhůty výpůjčky je současně pokutován sankcí určenou knihovním (či výpůjčním) řádem.[4]

Meziknihovní výpůjční služby

Meziknihovní výpůjční služby (MVS), někdy zkráceno jen na meziknihovní služby (MS), jsou určené zákonem[3] a ukládají knihovně povinnost "zpřístupnit uživatelům knihovní fondy bez ohledu na místo jejich uložení", tedy i z jiných knihoven. Tato služba zahrnuje, při níž knihovny spolupracují, zahrnuje "komplex odborných organizačních, technických a metodických činností" [4] spojených se zažádáním a zprostředkováním dokumentu. Službu knihovna poskytuje bezplatně, může za ni však požadovat úhradu nákladů spojenou s dopravou dokumentu případně s pořízením jeho kopie (pokud žádaná knihovna nemůže dodat originál)[3]

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS), někdy zkráceno na Mezinárodní meziknihovní služby (MMS), jsou také zmíněny v současném knihovním zákoně[3], ale zároveň jsou součástí směrnic IFLA, jimiž byly poprvé vymezeny už v roce 1954. Směrnice pro MMVS byly několikrát aktualizovány až do dnešní podoby. MMVS je také součástí programu Universal Availability of Publications (UAP), který byl v roce 1982 založen organizací UNESCO. Program členským zemím ukládá "že všechny publikované informace, bez ohledu na to, kdy a kde a jakou formou byly zveřejněny, by měly být přístupné každému čtenáři, a to bez ohledu na to, kde a kdy o ně požádá."[5] V praxi stejně jako u MVS žadatel podává žádanku (může použít i el. formulář). Služba je zpoplatněná a v ČR ji poskytuje jen 6 knihoven. Např.: Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně, Státní vědecká knihovna v Olomouci nebo Knihovna Akademie věd ČR. [6]

Další služby knihoven

Vyjma jiných služeb zmíněných v knihovním zákoně (reprografické, zpřístupnění informací na internetu atd.) nabízí knihovna dále služby:

Ptejte se knihovny

Službu Ptejte se knihovny mohou poskytovat základní, krajské i odborné knihovny. Je druhem informační služby, kdy uživatel prostřednictvím internetového formuláře položí knihovně libovolný faktografický dotaz a do 48 hodin by na něj měl obdržet odpověď nebo seznam odpovídajících informačních zdrojů. Služba je poskytována bezplatně. [7]

Rešeršní služby

Knihovna disponuje nejen informačními zdroji svého fondu, ale má i přístup k různým vědomostním bázím. V rámci rešeršních služeb by měla uživateli podle jím zadaného tématu dodat vyčerpávající seznam informačních zdrojů k tomuto tématu, kterými disponuje.[8] Rešeršní služby jsou zmíněny v knihovním zákoně. Jde o placenou službu. [3]

Služby odborných knihoven

Definice odborných knihoven

Pojem odborné knihovny má v rámci legislativy ČR ekvivalent v pojmu "specializované knihovny". Ty jsou vedle Národní knihovny ČR a knihoven krajských a základních součástí Systému knihoven ČR. Tyto knihovny jsou specifické "specializovaným knihovním fondem" (k určitému oboru)[3]. Mezi specializované knihovny v ČR patří např.: Národní pedagogická knihovna Komenského v Praze, Národní technická knihovna v Praze nebo Národní lékařská knihovna.

Základní služby specializovaných knihoven jsou obdobné jako u knihoven veřejných (výpůjční, MVS, rešeršní, zpřístupnění placených inf. zdrojů na internetu), ale podle své specializace je poskytují s hlubším průnikem do daného oboru. Specializovaným knihovnám knihovní zákon ukládá vykonávat:

"koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti" ty z hlediska služeb pro uživatele znamenají např.: "zpracovávání a zpřístupňování tematické a oborové bibliografie a databází".[3]

Některé odborné knihovny nad rámec tohoto poskytují i jiné specifické služby odpovídající potřebám jejich uživatelů.

Příklady služeb odborných knihoven

Národní technická knihovna v Praze poskytuje svým uživatelům např. přístup k patentům a platným technickým normám (přístup k databázi ČSN). Je možné zde pronajmout celé počítačové učebny, noční studovnu a na dobu celého semestru i individuální studovnu.[8]

Národní pedagogická knihovna J. A. Komenského provozuje tzv. elektronickou pedagogickou knihovnu (e-pk), v níž jsou prostřednictvím internetu pro registrovaného uživatele dostupné nejen klasické rešeršní služby, ale i možnost pořízení el. kopií z odborných zdrojů - kopii obdrží uživatel od 48 do 72 hodin od zadání požadavku. V rámci e-pk má uživatel své konto, z něhož se automaticky hradí placené služby.[9]

Národní lékařská knihovna poskytuje také vzdálený přístup k (odborným) licencovaným online zdrojům a digitální kopie z odborných časopisů. Mimo to provozuje zdravotnické muzeum, kde je možné prezenčně prostudovat některé vystavené exempláře a archiválie.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ GILL, Philip. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj [online]. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002 [cit. 2017-01-08]. Aktuality SKIP. ISBN 80-85851-14-8. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/ifla.pdf
  2. ↑ GILL, Philip. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj [online]. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002 [cit. 2017-01-08]. Aktuality SKIP. s. 11 - 12. ISBN 80-85851-14-8. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/ifla.pdf
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné také z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf
  5. ↑ PLANKOVÁ, Jindra. Meziknihovní výpůjční služby v ČR a světové trendy jejich rozvoje [online]. 2007 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/28120.
  6. ↑ Zásady meziknihovních výpůjčních služeb v ČR. Informace pro knihovny [online]. 9. 2. 2015 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/archiv/Zasady_meziknihovni_vypujcni_sluzby.htm
  7. ↑ O službě. Ptejte se knihovny [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/o-sluzbe
  8. ↑ 8,0 8,1 Rešeršní služby. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/reserse Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „test8“ použit vícekrát s různým obsahem
  9. ↑ Služby e-PK – základní informace. Elektronická pedagogická knihovna [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: https://epk.cz/app/sluzby
  10. ↑ Naše služby. Národní lékařská knihovna [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: https://nlk.cz/sluzby/

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

služby, knihovní služby, výpůjční služby, informační služby, rešerše, ptejte se knihovny, MVS, MMVS, veřejná knihovna, odborná knihovna

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Služby_veřejných_a_odborných_knihoven&oldid=42378“