Standard veřejných knihovnických a informačních služeb: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.<ref>Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.</ref><br />
+
<br />
 +
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.<ref name="standard">Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.</ref><br />
  
 
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). <ref>ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm </ref> Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. <ref>RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 </ref>
 
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). <ref>ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm </ref> Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. <ref>RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 </ref>
Řádek 7: Řádek 8:
 
== Obsah a účel standardu ==
 
== Obsah a účel standardu ==
 
<br />
 
<br />
−
Standard pro veřejné knihovnické a informační služby stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případech formu doporučení týkajícího se správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.<br />
+
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.<br />
  
−
Dělí se na 13 článků z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu. Zbylé články ...  
+
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.
  
 
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===
 
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===
Řádek 25: Řádek 26:
 
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''
 
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''
 
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':
 
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':
−
:*  ''podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti''
+
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''
−
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''
+
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''<ref name="standard" />
  
−
Standard dává knihovnám zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].
+
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].
 
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.
 
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.
 
<br />
 
<br />
Řádek 34: Řádek 35:
 
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===
 
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===
 
<br />
 
<br />
−
Standard vymezuje 10 kategorií s indikátory (kritéria), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům:
+
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.<br />
−
 
+
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.
−
*  ''provozní doba knihovny pro veřejnost''
 
−
*  ''tvorba knihovního fondu a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]]''
 
−
*  ''umístění knihovny v obci''
 
−
*  ''plocha knihovny určená pro uživatele''
 
−
*  ''studijní místa pro uživatele knihovny''
 
−
*  ''přístup k  [[internet|internetu]] a [[informační technologie|informačním technologiím]]''
 
−
*  ''[[World Wide Web|webová prezentace]] knihovny''
 
−
*  ''[[elektronický|elektronický katalog]] knihovny na internetu''
 
−
*  ''pracovníci knihovny a jejich vzdělávání''
 
−
*  ''měření spokojenosti uživatelů knihovny''
 
−
 
 
−
Standard stanovuje optimální hodnoty těchto indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb uživatelům. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve který knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.
 
 
<br />
 
<br />
  
 
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===
 
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===
 
<br />
 
<br />
−
Knihovna by měla mít otevírací dobu, která maximálně vyhovovuje těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické, 24 hodinové spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.
+
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.<br />
−
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech, se stanovuje podle situace v místě (doprava, frekventovanost aj.)  
+
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.<br />
−
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny.
+
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. <ref name="standard" />
 
<br />
 
<br />
  
 
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===
 
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===
 
<br />
 
<br />
−
Knihovní fondy musí odpovídat všem věkovým vrstevám a obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].
+
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].
−
Knihovna v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovna plnící funkci základní knihovny, systematicky doplňuje do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou inflaci v uplynulém roce.
+
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.
 
<br />
 
<br />
  
 
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===
 
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===
 
<br />
 
<br />
−
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, které veřejnost maximálně využívá a je pro ni výhodná. Jeli to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodou je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.
+
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.
 
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.
 
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.
 
<br />
 
<br />
Řádek 71: Řádek 60:
 
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===
 
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===
 
<br />
 
<br />
−
Knihovny by měly poskytovat adekátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělený na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.
+
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.
−
INDIKÁTOR?
+
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].
−
Plocha pro uživatele je chápana jako celková užitná plocha určená návštěvníkům, jak v hlavní budově, tak na pobočkách. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení aj. Metodický pokyn ministerstva kultury ČR hodnotí prostorové zajištění knihovny, její výstavby či rekonstrukce.
 
 
<br />
 
<br />
  
 
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===
 
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===
 
<br />
 
<br />
−
V knihovně lze využít studijní místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou uživatelům k dispozici knihovní dokumenty, informační zdroje, se kterými uživatelé pracují a to ve skupině nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné vytvářet místa pro soustředěné studium, čítárny a studovny.
+
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.<br />
 +
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. <ref name="standard" />
 
<br />
 
<br />
  
 
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===
 
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===
 
<br />
 
<br />
−
Neomezený přístup k internetu a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti nové příležitosti, rady a pomoc. Umožňují tak překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb v knihovnách je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a informačně chudými. Je tedy nezbytné, aby knihovny umožnily každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu, k veřejným online katalogům, čtečkám, audio a MP3 přehrávačům, magnetofonům, dataprojektorům a zařízením pro tělesně postižené.
+
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.<br />
−
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu. Knihovna by měla nabídnout uživatelům dostatečný počet přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokání bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítač by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech.  
+
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech.  
−
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, musí být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.
+
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.
 
<br />
 
<br />
  
 
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===
 
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===
 
<br />
 
<br />
−
Knihovna má používat informační a komunikační technologie (ICT) k přístupu do svých elektronických fondů a služeb z domovů, škol nebo pracovišť a to po dobu 24 hodin denně a sedmy dní v týdnu.
+
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]].  
−
Indikátor: Informace o knihovně a jejích službách skrze dálkový přístup je zajištěn přes webovou prezentaci knihovny.Webová prezentace knihoven disponuje vlastní doménou na intefernetu nebo využívají domény svých provozovatelů. Obsahuje soubory digitálních dokumentů, které obsahují základní informace o knihovně a soubory, které zprostředkují elektronické služby knihoven (vlastní i licencované databáze, elektronický katalog, online výpůjční služby a online informační služby.
+
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.
−
Webová prezentace musí zahrnovat tyto údaje: název a sídlo knihovny, kontaktní údaje, název zřizovatele (provozovatele), stručnou charakteristiku knihovny, výčet oddělení (pokud existují), provozní dobu, knihovní řád, přehled nabízených služeb, poplatky. Odkaz do souborného katalogu ČR má sloužit jako základní doporučený údaj, další spolupracující knihovny a centrální služby jako “Ptejte se knihovny”.
 
−
Webové prezentace knihoven by měly být zpracovány v souladu s pravidly tvorby přístupného webu, který bude brát ohledy na zrakově a sluchově znevýhodněné uživatele a uživatele sníženou hybností rukou nebo poruchami soustředění.
 
 
<br />
 
<br />
  
 
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===
 
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===
 
<br />
 
<br />
−
Díky internetu je možné zlepšit přístupnost knihovních katalogů pro veřejnost i pro jiné knihovny, přičemž se zvyšuje kvalita služeb. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)
+
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.<ref name="standard" />
−
Indikátor: Knihovny v obcích, které mají vyšší počet obyvatel než 500, disponují elektronickým katalogem knihovny, ke kterému mají uživatelé vzdálený přístup.
 
  
 
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===
 
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===
 
<br />
 
<br />
−
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník má sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl knihovník nabízet služby na dostatečné úrovni je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. <br />
+
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. <br />
−
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: například počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem odděleních v budovách, úrovní využívání, nebo službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.<br />
+
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.<br />
−
Na 1 pracovníka spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně, absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. <ref>[1]</ref>
+
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. <ref name="standard" />
 
<br />
 
<br />
  
 
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===
 
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===
 
<br />
 
<br />
−
Veřejné knihovny musí zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týkáuživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.
+
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.<br />
 +
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. <ref name="standard" />
 +
<br />
  
−
* Indikátory spokojenosti uživatelů knihovny starších 15 let:  
+
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===
−
: Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré.
 
 
<br />
 
<br />
−
 
+
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].
−
* Indikátor spokojenosti uživatelů knihovny do 15 let:  
+
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult <ref>NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88</ref>. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.
−
: Více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny jako dobré.
+
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. <ref name="standard" />
 
<br />
 
<br />
−
 
−
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===
 
 
<br />
 
<br />
−
Vyhodnocení plnění standard knihovnických služeb se provádí:
 
−
:*na místní úrovni - provozovatelem knihovny
 
−
:*na krajské úrovni - krajskou knihovnou, případně ve spolupráci s knihovnami pověřenými výkonem regionálních funkcí
 
−
:*na celostátní úrovni - [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou České republiky]]
 
  
−
Vyhodnocení vychází se statistik, které jsou prováděné z výkazů statistik pro veřejné knihovny - ve formuláři Kult <ref><i>NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS</i> [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88</ref>. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.
+
== Odkazy ==
  
−
:Krajská knihovna, knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí a Národní knihovna ČR jednou za dva roky zveřejní prostřednictvím internetu výsledky plnění standardu knihovnických služeb.
+
=== Reference ===
−
:Vždy po pěti letech budou indikátory porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. Srovnání budou probíhat jak na krajské úrovni, tak i na úrovni celostátní.
+
<references/>
−
<br />
 
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
−
Článek vychází z: Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.
+
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88
−
RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357
+
# RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357
 +
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.
 +
 
 +
=== Externí odkazy ===
 +
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch
 +
http://ipk.nkp.cz/legislativa/normy-standardy-doporuceni
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
[[Knihovní zákon]]<br />
 +
[[Strategie pro evropské knihovny]]
  
−
=== Reference: ===
+
=== Klíčová slova ===
−
<references/>
+
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], [[veřejná knihovna]], služby, VKIS, knihovní zákon, pokyny
 +
<br />
 
<br />
 
<br />
−
 
−
=== Externí odkazy: ===
 
−
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch
 
  
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
−
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]
+
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]
 
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 25. 9. 2019, 08:23


Standard veřejných knihovnických a informačních služeb vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.[1]

Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (Knihovní zákon). [2] Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. [3]


Obsah a účel standardu


Standard pro veřejné knihovnické a informační služby stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.

Dělí se na 13 článků, z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.

1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb


Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:

  • vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství
  • podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání
  • poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj
  • povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže
  • podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy
  • zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění
  • podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti
  • podpora tradice lidové slovesnosti
  • zpřístupňování všech druhů obecních informací
  • poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám:
  • podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti
  • podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.[1]

Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým uživatelům. Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.

2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb


Standard vymezuje 10 kategorií s indikátory (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.

3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost


Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. [1]

4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů


Knihovní fond by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů cenzurovány. Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou inflaci v uplynulém roce.

5. článek: Umístění knihovny v obci


Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například (galerie, muzea či sportovní zařízení. Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.

6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele


Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny. Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva ISO.

7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny


V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. [1]

8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím


Neomezený přístup k internetu a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je PC s přístupem k internetu a online katalogům, čtečky, audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě (WiFi). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.

9. článek: Webová prezentace knihovny


Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický katalog. Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.

10. článek: Elektronický katalog knihovny (OPAC) na internetu


Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.[1]

11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání


Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním.
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. Benchmarking pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. [1]

12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny


Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. [1]

13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb


Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni Národní knihovnou ČR. Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult [4]. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem. Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. [1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.
  2. ↑ ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm
  3. ↑ RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357
  4. ↑ NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88

Použitá literatura

  1. NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88
  2. RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357
  3. Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.

Externí odkazy

http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch http://ipk.nkp.cz/legislativa/normy-standardy-doporuceni

Související články

Knihovní zákon
Strategie pro evropské knihovny

Klíčová slova

knihovna, veřejná knihovna, služby, VKIS, knihovní zákon, pokyny

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_veřejných_knihovnických_a_informačních_služeb&oldid=57898“