Nehebkau: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „==Jméno== Jméno '''Nehebkau''' znamená '''"Ten, který poutá kau."''' Zřejmě se jedná o odkaz na to, že Nehekebkau pomáhá v podsvětí zemřelém…“) |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
==Mýty a funkce== | ==Mýty a funkce== | ||
− | Nehebkau měl být synem bohyně [[Selket]], spojované se štíry, nebo syn slunečního boha [[Re|Rea]] a '''Renenutet''', bohyně úrody v podobě kobry. Již v jeho genealogii se tedy objevuje spojitost s hady a chtonickými aspekty. | + | Nehebkau měl být synem bohyně [[Selket]], spojované se štíry, nebo syn slunečního boha [[Re|Rea]] a '''Renenutet''', bohyně úrody v podobě kobry. Již v jeho genealogii se tedy objevuje spojitost s hady a chtonickými aspekty. Mohl být spojován i s dalšími božstvy s hadími aspekty, např. s různými bohyněmi v podobě kober a/nebo těmi, které představovaly Reovo oko.<ref>Shorter, A.W. 1935, The God Nehebkau, In: The Journal of Egyptian Archaeology Vol. 21, No. 1, s. 41-48</ref> |
+ | |||
Podle jednoho mýtu měl Nehebkau spolknout sedm sedm kober, které byly zdrojem jeho obrovské moci, které mu náležela, a to vzláště v pozdních textech, kde je zmiňováno, že Nehebkau nemůže být přemožen vodou, ohněm, ani žádnou magickou mocí.<ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, 224 - 225.</ref> | Podle jednoho mýtu měl Nehebkau spolknout sedm sedm kober, které byly zdrojem jeho obrovské moci, které mu náležela, a to vzláště v pozdních textech, kde je zmiňováno, že Nehebkau nemůže být přemožen vodou, ohněm, ani žádnou magickou mocí.<ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, 224 - 225.</ref> | ||
Řádek 12: | Řádek 13: | ||
S kulten Nehebkausa je spojeno město Hérákleopolis Magna, a zřejmě bykl uctíván na jiných místech. Od [[Střední říše]] je doložen i jeho svátek, který se konal prvního dne prvního měsíce období peret. Nehebkau se také často objevuje na amuletech, které měly zajistit jeho ochranu.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri, 124.</ref> | S kulten Nehebkausa je spojeno město Hérákleopolis Magna, a zřejmě bykl uctíván na jiných místech. Od [[Střední říše]] je doložen i jeho svátek, který se konal prvního dne prvního měsíce období peret. Nehebkau se také často objevuje na amuletech, které měly zajistit jeho ochranu.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri, 124.</ref> | ||
− | == Reference == | + | === Reference === |
<references/> | <references/> | ||
==Literatura== | ==Literatura== | ||
+ | |||
+ | Hornung, E. 1999 : The ancient Egyptian books of the afterlife. 1. publ. Ithaca: Cornell University Press. | ||
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri. | Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri. | ||
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press. | Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press. | ||
+ | |||
+ | Shorter, A.W. 1935, The God Nehebkau, In: The Journal of Egyptian Archaeology Vol. 21, No. 1, s. 41-48 | ||
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson. | Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson. | ||
[[Kategorie:Egyptští bohové]] | [[Kategorie:Egyptští bohové]] |
Verze z 13. 2. 2015, 14:21
Jméno
Jméno Nehebkau znamená "Ten, který poutá kau." Zřejmě se jedná o odkaz na to, že Nehekebkau pomáhá v podsvětí zemřelému člověku, aby se opět spojit se svou duší ka.
Ikonografie a sféry vlivu
Jedná se o božstvo v hadí podobě, vyskytující se již od Textů pyramid. Jde o ochranné božstvo, které pomáhá zemřelému při jeho cestě podsvětím a výstupu na nebesa. Někdy může být zobrazen i jako muž s hadí hlavou a ocasem.[1]
Mýty a funkce
Nehebkau měl být synem bohyně Selket, spojované se štíry, nebo syn slunečního boha Rea a Renenutet, bohyně úrody v podobě kobry. Již v jeho genealogii se tedy objevuje spojitost s hady a chtonickými aspekty. Mohl být spojován i s dalšími božstvy s hadími aspekty, např. s různými bohyněmi v podobě kober a/nebo těmi, které představovaly Reovo oko.[2]
Podle jednoho mýtu měl Nehebkau spolknout sedm sedm kober, které byly zdrojem jeho obrovské moci, které mu náležela, a to vzláště v pozdních textech, kde je zmiňováno, že Nehebkau nemůže být přemožen vodou, ohněm, ani žádnou magickou mocí.[3]
Kult
S kulten Nehebkausa je spojeno město Hérákleopolis Magna, a zřejmě bykl uctíván na jiných místech. Od Střední říše je doložen i jeho svátek, který se konal prvního dne prvního měsíce období peret. Nehebkau se také často objevuje na amuletech, které měly zajistit jeho ochranu.[4]
Reference
- ↑ Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
- ↑ Shorter, A.W. 1935, The God Nehebkau, In: The Journal of Egyptian Archaeology Vol. 21, No. 1, s. 41-48
- ↑ Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, 224 - 225.
- ↑ Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri, 124.
Literatura
Hornung, E. 1999 : The ancient Egyptian books of the afterlife. 1. publ. Ithaca: Cornell University Press.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Shorter, A.W. 1935, The God Nehebkau, In: The Journal of Egyptian Archaeology Vol. 21, No. 1, s. 41-48
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.