Společenské dopady informačních technologií: Porovnání verzí

Řádek 14: Řádek 14:
 
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
 
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
 
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),
 
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),
−
* netholismus (psychycká závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).<ref>KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf</ref>
+
* netholismus (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).<ref>KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf</ref>
  
 
=== Přesnost informací ===
 
=== Přesnost informací ===

Verze z 12. 5. 2016, 14:36

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni.[1] Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:[2]

  • soukromí jednotlivce,
  • přesnost informací,
  • vlastnictví informací,
  • přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata [3]:

  • stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),[4]
  • data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
  • sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
  • monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
  • únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks),
  • netholismus (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).[5]

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.[6]

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:[7]

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).[8][9]

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Souček 2006, s. 78
  2. ↑ Šlerka 2011, s. 19
  3. ↑ Šlerka 2011, s. 20
  4. ↑ Wikipedie 2014, Stalking
  5. ↑ KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf
  6. ↑ Šlerka 2011, s. 21
  7. ↑ Šlerka 2011, s. 22
  8. ↑ Wikipedie 2014, Digitální propast
  9. ↑ Šlerka 2011, s. 24-26

Použitá literatura

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Společenské_dopady_informačních_technologií&oldid=33727“