ISBN

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Mezinárodní standardní číslo knihy (International Standard Book Number, ISBN) pomáhá jednoznačné identifikaci knižních publikací včetně informací o nich v mezinárodním měřítku.

Číslo ISBN pro identifikaci zhmotnění díla

Identifikace číslem ISBN cílí dle pojetí modelu FRBR na tzv. entity zhmotnění děl, tedy na produkty vydavatelské sféry. Původně se číslo užívalo pouze pro tištěné knižní publikace, na základě aktualizované mezinárodní normy z roku 2005 se užívá pro monografické publikace fixované i na jiných médiích včetně elektronických, je-li jejich obsahem převážně text nebo mapy a plány. Příručka systému ISBN stanovuje seznam dílčích druhů knižních publikací: knihy včetně bibliofilských publikací, brožury, sborníky, monografie, učebnice, skripta, materiály z konferencí, tematické sborníky, oficiální publikace, leporela, bibliografie, adresáře, atlasy, mapy, plány, faksimile, slepecké tisky, smíšené publikace, zpěvníky, ceníky, jízdní řády aj. Číslo je možné dokonce přidělit také samostatně publikovaným článkům, statím ze sborníků nebo kapitolám z knih. Číslo ISBN má značný význam nejenom v prostředí vydavatelském či knihkupeckém, ale i v prostředí knihovnickém, bibliografickém (číslo ISBN je povinně uváděno v systému národní bibliografie), autorskoprávním aj.

Systém ISBN

Systém ISBN se zrodil v roce 1968 na základě předcházejícího „Standardního čísla knihy“ (Standard Book Number, SBN) ve Velké Británii. Na základě dobrých zkušeností s jeho provozem v britském vydavatelství Whitaker & Sons a americkém vydavatelství R.R. Bowker byl na půdě ISO přijat projekt mezinárodní normy čísla ISBN, které bylo připravováno již jako 10-místné. Mezinárodní norma ISO 2108 byla poprvé přijata 23 státy a vyšla v roce 1972. Aktuální 4. vydání této normy, které přineslo zásadní proměny v systému ISBN včetně restrukturalizace čísla ISBN, pochází z roku 2005:

       ISO 2108:2005. Information and documentation – International Standard Book Number (ISBN). 4th ed. Geneva : ISO, May 2005. 21 s.
       Předchozí vydání pocházelo z roku 1992:
           ISO 2108:1992. Information and documentation – International Standard Book Numbering (ISBN). 3rd ed. Geneva : ISO, 1992. 3 s.
       Práce na revizi normy ISBN probíhaly od roku 2002 (zvětšení kapacity číslování související s nárůstem e-publikování (číslo je nyní již 13-místné), specifikace povinných metadat, přidělování ISBN dalším typům monografických publikací (například elektronickým), organizační proměna globálního systému ISBN aj.)
       Český překlad normy byl poprvé publikován pod označením ČSN 01 0189 v roce 1988. Aktuální vydání překladu 4. vydání normy pochází z roku 2006 a zahrnuje označení ČSN ISO:
       ČSN ISO 2108. Informace a dokumentace – Mezinárodní standardní číslo knihy (ISBN).
       Předcházející vydání překladu 3. vydání normy vyšlo v roce 2001:
           ČSN ISO 2108. Informace a dokumentace – Mezinárodní standardní číslování knih (ISBN). Praha : ČSNI, prosinec 2001. 8 s.
       Systém byl od roku 1972 řízen Mezinárodní agenturou ISBN (International ISBN Agency, ISBN MA), která měla dlouhá léta sídlo v Berlíně na půdě Státní knihovny v Berlíně (Staatsbibliothek zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz).
           Revidované 4. vydání standardu vedlo ale k proměně celého systému - stává se organizací založenou na členství jednotlivých národních organizací (Národní agentura ISBN v ČR - NK ČR - příprava připojení ČR probíhala od roku 1983, systém byl uveden do provozu od 1. 1. 1989), platící členské příspěvky na údržbu celého systému. NK ČR - Národní agentura ČR uzavřela s MA ISBN novou smlouvu vroce 2005 a nově tak vstoupila do tohoto celosvětového systému. Rozhodnuto také bylo o přestěhování Mezinárodní agentury ISBN (MA ISBN) z Berlína do Londýna (od dubna 2006 sídlí na půdě společnosti EDItEUR, http://www.isbn-international.org/).
       Celosvětový systém zahrnuje 170 zemí světa. Celý systém je řízen na třech úrovních: na úrovni MA ISBN, na úrovni národních agentur ISBN a na úrovni jednotlivých vydavatelů.
       Úkolem MA ISBN je, kromě jiného, přidělování a registrace skupinových identifikátorů pro skupinové (jsou vymezené na jazykovém nebo geografickém principu) nebo národní agentury ISBN, vydavatelství s mezinárodní nebo nadnárodní působností, podstatným úkolem je správa čísel ISBN a souvisejících metadat prostřednictvím registračních databází ISBN národních agentur.
       Skupinové a národní agentury: přidělují vydavatelům vydavatelské identifikátory a bloky čísel ISBN s vypočtenými kontrolními číslicemi, udržují registraci vydavatelů a jejich identifikačních čísel, kontrolují správnost přidělování čísel ISBN, budují a spravují registrační databáze čísel ISBN a souvisejících metadat aj.
       Jednotliví vydavatelé spravují přidělené bloky čísel, přidělují jednotlivé identifikátory ISBN vydávaným publikacím, vedou jejich evidenci a ohlašují pomocí ohlašovacích lístků (v papírové nebo elektronické formě) metadata národním agenturám.
       Čísla ISBN se přidělují každému novému vydání knihy. Dotisky ze stejné sazby nové číslo nedostávají. Jazykové mutace vydané knihy získávají každá nové ISBN. Stejně tak dostávají nová čísla ISBN různé formy vydání dané publikace (kožená a vázaná vazba), různé nosiče knihy (papírová a na CD-ROM), jednotlivé svazky vícesvazkové publikace a soubor jako celek. Publikace vycházející v koedici dvou vydavatelů může mít přidělená dvě ISBN.

Národní agentury budují a provozují databáze záznamů o vydavatelích a registrační databázi záznamů ohlášených knižních titulů (Národní česká agentura ISBN udržuje bázi ohlášených knih a hudebnin ISN abázi záznamů o nakladatelích NAK – viz http://sigma.nkp.cz/F/). Čísla ISBN lze podle nové normy a návazné příručky uvádět v okem čitelné formě na různých místech knihy. Lze ho uvádět i v čárovém kódu EAN (viz část 3.4.5). V čárovém kódu se okem čitelné ISBN uvádí s mezerami mezi skupinami a bez pomlček.

Struktura identifikátoru

• Číslo ISBN se dříve skládalo z celkem 10 znaků (viz první příklad níže v textu), a to buď arabských číslic (0-9) nebo písmene X, které zastupovalo římskou číslici „10“ (mohla se vyskytovat pouze na úrovni poslední kontrolní číslice).
• Podle nové normy se číslo ISBN skládá z celkem 13 číslic. V mezidobí 2004-2007 bylo možné v publikacích tisknout obě verze čísla ISBN (viz druhý příklad níže v textu - označení „ISBN“ muselo být doplněno po pomlčce číslem označujícím počet užitých číslic), od 1. 1. 2007 se do publikací tisknou již jen 13-místní čísla. Užívání dříve přidělených čísel ISBN s novým prefixem není dovoleno [Guidelines, 2004, s. 8].

       Identifikátor, kterému vždy předchází zkratka ISBN, je v novém modelu vnitřně rozdělen do pěti skupin (druhá, třetí a čtvrtá mají proměnlivou délku – viz příklad 3.). Skupiny jsou odděleny spojovníkem v následující struktuře:
           ISBN Prefix-Identifikátor skupiny-Identif. vydavatele-Identif. titulu-Kontrolní číslice Příklady:
           1. Kniha „Keltové a Čechy“ autorů Petra Drdy a Aleny Rybové, vydaná nakladatelstvím Academia v roce 1998, dostala v té době desetimístné ISBN:
               ISBN 80-200-0658-3
           2. Publikace „Guidelines for the implementation of 13-digit ISBNs“, vydaná v roce 2004 MA ISBN, dostala následující dvě verze ISBN:
               ISBN-10: 3-88053-108-0 ISBN-13: 978-3-88053-108-0
           3. Publikace „Institucionální pilíře soukromého práva v dynamice vývoje společnosti“, vydaná v roce 2007 nakladatelstvím C.H. Beck, dostala již jen nové ISBN:
               ISBN 978-80-7179-379-3
           Prefix u nového modelu ISBN je trojmístný, poskytuje ho společnost EAN International. Prozatím jsou k dispozici prefixy 978 a 979, v budoucnu může být přidělen i další.
           Identifikátor skupiny identifikuje národ, geografickou, nebo jazykovou oblast, přiděluje ho MA ISBN. Může být dlouhý 1-5 znaků (číslice „1“ a „0“ jsou vyhrazeny pro anglickou jazykovou oblast, Česká a Slovenská republika mají stejný identifikátor „80“ - podle původně vymezené geografické oblasti ČSFR).
           Identifikátor vydavatele může být dlouhý 1-7 číselných znaků. Přiděluje ho také Mezinárodní agentura ISBN, jeho délka závisí na objemu publikovaných prací daného vydavatele.
           Identifikátor titulu (knihy) má variabilní délku v závislosti na délce předchozích skupin a přiděluje ho vydavatel každému novému vydání, verzi nebo svazku vícesvazkové publikace.
           Kontrolní číslici tvoří jeden znak, který slouží k vyloučení chyb, jež mohou být způsobeny nesprávným zápisem čísla ISBN. Vypočítává se z předchozích 12 číslic podle specifického algoritmu (modul 10, metodika výpočtu je součásti nové normy v příloze). Grafickou prezentaci kódu EAN/ISBN viz část 3.4.5.1.

Odkazy

Doporučená literatura

• BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.
• BRATKOVÁ, Eva. Tvůrčí díla, systémy informací o nich a nová mezinárodní čísla a kódy. Národní knihovna. 2000, roč. 11, č. 4, s. 147-155. Přístup také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0004/0004147.html. ISSN 0862-7487.
• ISO 2108:2005. Information and documentation – International Standard Book Number (ISBN). 4th ed. Geneva : ISO, May 2005. 21 s.

Související články

• CISAC
• ISMN
• ISSN
• ISWC
• Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb

Klíčová slova

autorská díla, trvalé identifikátory, knižní publikace,