Neuropsychologie ve světě a u nás: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
'''pojem neuropsychologie'''  
 
'''pojem neuropsychologie'''  
* poprvé použil '''William Osler''' (1913)  
+
* Poprvé jej použil '''William Osler''' (1913)  
* běžným se stal s '''Karlem Lashleyem''' (1936) - hypotéza '''ekvipotenciality mozku''' ("mass action")  
+
* Běžným se stal s '''[[Karl Lashley|Karlem Lashleyem]]''' (1936) - principy [[Princip ekvipotenciality|'''ekvipotenciality mozku''']] (''Equipotentiality Principle'') a [[Princip vlivu objemu|'''vlivu objemu''']] ("The Mass Action Principle").
* v roce 1949 píše '''Hebb''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''"  
+
* v roce 1949 píše '''[[Donald Hebb|D.Hebb]]''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''"  
* '''Heinrich Kluwer''' (1957) - ''Behavior mechanism in monkeys''- předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil
+
* '''Heinrich Kluwer''' (1957) - "''Behavior mechanism in monkeys''" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil
 
'''dějiny vývoje neuropsychologie'''  
 
'''dějiny vývoje neuropsychologie'''  
 
* zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií  
 
* zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií  
Řádek 9: Řádek 9:
 
* poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874)  
 
* poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874)  
 
'''psychologie a psychofyzika'''  
 
'''psychologie a psychofyzika'''  
* Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri  
+
* Binet, [[Hermann Ebbinghaus|Ebbinghaus]], [[Gustav Theodor Fechner|Fechner]], [[William Stern|Stern]], [[Wilhelm Wundt|Wundt]], [[Alfred Binet|Binet]], Henri  
 
'''tvorba psychologických testů'''  
 
'''tvorba psychologických testů'''  
* Binet, Simon, Cattel, Galton, Spearman  
+
* [[Alfred Binet|Binet]], [[Herbert Simon|Simon]], [[Raymond B. Cattel|Cattel]], [[Francis Galton|Galton]], [[Charles Spearman|Spearman]]
 
'''psychotechnika'''  
 
'''psychotechnika'''  
* Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí  
+
* [[Alexandr Romanovič Lurija|A.R.Lurija]] - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí  
 
'''vliv I. světové války'''  
 
'''vliv I. světové války'''  
 
* hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)  
 
* hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)  
Řádek 21: Řádek 21:
 
'''výzkum primátů'''  
 
'''výzkum primátů'''  
 
* Lashleyova a Yerkesova laboratoř  
 
* Lashleyova a Yerkesova laboratoř  
* Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, Sperry, Semmes  
+
* Blum, Clark, [[Donald Hebb|Hebb]], Nissen, Riesen, [[Roger Wolcott Sperry|R.W.Sperry]], Semmes  
 
'''Halstead (1947)'''
 
'''Halstead (1947)'''
 
* ''Mozek a inteligence''  
 
* ''Mozek a inteligence''  
Řádek 28: Řádek 28:
 
'''základní proudy'''  
 
'''základní proudy'''  
 
* západní  
 
* západní  
* východní - A. R. Lurija  
+
* východní - [[Alexandr Romanovič Lurija|A.R.Lurija]]
* neurofyziologové - Sečenov, Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, Vygotskij  
+
* neurofyziologové - [[Ivan Michajlovič Sečenov|I.M.Sečenov]], [[Vladimir Michajlovič Bechtěrev|V.M.Bechtěrev]], Bernštein, Sokolov, Anochin, [[Lev Vygotskij|L.Vygotskij]]
 
* psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen  
 
* psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen  
 
* Tonkonogij (Petrohrad)  
 
* Tonkonogij (Petrohrad)  
 
* Wasserman  
 
* Wasserman  
* Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik  
+
* [[Dimitri N. Uznadze|D.N.Uznadze]] (Tbilisi), Zejgarnik  
 
* Simernickaja (vývojové aspekty)  
 
* Simernickaja (vývojové aspekty)  
 
* Achutina (neurolingvistika)  
 
* Achutina (neurolingvistika)  

Verze z 4. 5. 2014, 12:34

pojem neuropsychologie

  • Poprvé jej použil William Osler (1913)
  • Běžným se stal s Karlem Lashleyem (1936) - principy ekvipotenciality mozku (Equipotentiality Principle) a vlivu objemu ("The Mass Action Principle").
  • v roce 1949 píše D.Hebb "The organization of behavior: a neuropsychological theory"
  • Heinrich Kluwer (1957) - "Behavior mechanism in monkeys" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil

dějiny vývoje neuropsychologie

  • zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
  • hlavně lokalizační práce (Brodmann)
  • poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874)

psychologie a psychofyzika

tvorba psychologických testů

psychotechnika

  • A.R.Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí

vliv I. světové války

  • hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
  • vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
  • Popelreuter, Goldstein, Kleist
  • později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke

výzkum primátů

  • Lashleyova a Yerkesova laboratoř
  • Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, R.W.Sperry, Semmes

Halstead (1947)

  • Mozek a inteligence
  • soubor testů
  • spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii

základní proudy

  • západní
  • východní - A.R.Lurija
  • neurofyziologové - I.M.Sečenov, V.M.Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, L.Vygotskij
  • psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen
  • Tonkonogij (Petrohrad)
  • Wasserman
  • D.N.Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik
  • Simernickaja (vývojové aspekty)
  • Achutina (neurolingvistika)
  • Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)

Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal

== Zdroje ==