Neuropsychologie ve světě a u nás: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | == Pojem neuropsychologie == | |
* Poprvé jej použil '''William Osler''' (1913) | * Poprvé jej použil '''William Osler''' (1913) | ||
* Běžným se stal s '''[[Karl Lashley|Karlem Lashleyem]]''' (1936) - principy [[Princip ekvipotenciality|'''ekvipotenciality mozku''']] (''Equipotentiality Principle'') a [[Princip vlivu objemu|'''vlivu objemu''']] ("The Mass Action Principle"). | * Běžným se stal s '''[[Karl Lashley|Karlem Lashleyem]]''' (1936) - principy [[Princip ekvipotenciality|'''ekvipotenciality mozku''']] (''Equipotentiality Principle'') a [[Princip vlivu objemu|'''vlivu objemu''']] ("The Mass Action Principle"). | ||
* v roce 1949 píše '''[[Donald Hebb|D.Hebb]]''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''" | * v roce 1949 píše '''[[Donald Hebb|D.Hebb]]''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''" | ||
* '''Heinrich Kluwer''' (1957) - "''Behavior mechanism in monkeys''" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil | * '''Heinrich Kluwer''' (1957) - "''Behavior mechanism in monkeys''" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil | ||
− | + | == Dějiny vývoje neuropsychologie == | |
* zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií | * zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií | ||
* hlavně lokalizační práce (Brodmann) | * hlavně lokalizační práce (Brodmann) | ||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
* Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér) | * Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér) | ||
Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal | Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal | ||
− | + | == Zdroje == | |
[[Kategorie: Neuropsychologie|*]] | [[Kategorie: Neuropsychologie|*]] |
Verze z 4. 5. 2014, 11:35
Pojem neuropsychologie
- Poprvé jej použil William Osler (1913)
- Běžným se stal s Karlem Lashleyem (1936) - principy ekvipotenciality mozku (Equipotentiality Principle) a vlivu objemu ("The Mass Action Principle").
- v roce 1949 píše D.Hebb "The organization of behavior: a neuropsychological theory"
- Heinrich Kluwer (1957) - "Behavior mechanism in monkeys" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil
Dějiny vývoje neuropsychologie
- zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
- hlavně lokalizační práce (Brodmann)
- poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874)
psychologie a psychofyzika
- Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri
tvorba psychologických testů
psychotechnika
- A.R.Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí
vliv I. světové války
- hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
- vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
- Popelreuter, Goldstein, Kleist
- později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke
výzkum primátů
- Lashleyova a Yerkesova laboratoř
- Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, R.W.Sperry, Semmes
Halstead (1947)
- Mozek a inteligence
- soubor testů
- spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii
základní proudy
- západní
- východní - A.R.Lurija
- neurofyziologové - I.M.Sečenov, V.M.Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, L.Vygotskij
- psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen
- Tonkonogij (Petrohrad)
- Wasserman
- D.N.Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik
- Simernickaja (vývojové aspekty)
- Achutina (neurolingvistika)
- Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)
Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal