Epagomenální dny: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Jako '''epagomenální dny''' je v egyptologii označováno pět dní na konci roku, které se vymykaly ze staroegyptského kalendář (Egypt)|kalendář…“) |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Jako '''epagomenální dny''' je v egyptologii označováno pět dní na konci roku, které se vymykaly ze staroegyptského [[kalendář (Egypt)|kalendáře]], který měl 360 dní. Proto jsou v egyptšině tyto dny také označovány jako "dny, které jsou nad rokem", slovo epagomena pak pochází z řečtiny. | + | Jako '''epagomenální dny''' je v egyptologii označováno pět dní na konci roku, které se vymykaly ze staroegyptského [[kalendář (Egypt)|kalendáře]], který měl 360 dní. Proto jsou v egyptšině tyto dny také označovány jako "dny, které jsou nad rokem", slovo epagomena pak pochází z řečtiny. |
| − | Podle egyptské mytologie byl každý z těchto dní dnem zrození jednoho z významných bohů - [[Usir|Usira]], [[Eset|Esety]], [[Sutech|Sutecha]], [[Nebthet|Nebthety]] a [[Hor|Hora]]. | + | |
| − | Jelikož tyto dny nezapadaly do kalendáře, byly považovány za dobu, která se vymyká běžnému vesmírnému řádu, a tedy za nebezpečné období, na které bylo třeba dávat si pozor a vykonávat v něm ochranné rituály.<ref>Vymazalová-Coppens 2011: 147</ref> V těchto dnech některá božstva, jako např. [[Sachmet]], [[Bastet]], [[Neit]] nebo [[Tutu]] ve svých zlověstných aspektech vysílali do světa své posly-démony, kteří roznášeli nemoci a mor, předcházející novou záplavu a její obrodu. Ze staroegyptských textů máme doloženo mnoho rituálů a zaříkání, která měla odehnat tzv. novoroční mor, případně zahnat jeho původce - démony (např. Kniha posledních dní roku - p. Leiden I 349 nebo dokonce zaříkání z chirurgického papyru Edwina Smithe. | + | Podle egyptské mytologie byl každý z těchto dní dnem zrození jednoho z významných bohů - [[Usir|Usira]], [[Eset|Esety]], [[Sutech|Sutecha]], [[Nebthet|Nebthety]] a [[Hor|Hora]]. |
| + | |||
| + | Jelikož tyto dny nezapadaly do kalendáře, byly považovány za dobu, která se vymyká běžnému vesmírnému řádu, a tedy za nebezpečné období, na které bylo třeba dávat si pozor a vykonávat v něm ochranné rituály.<ref>Vymazalová-Coppens 2011: 147</ref> V těchto dnech některá božstva, jako např. [[Sachmet]], [[Bastet]], [[Neit]] nebo [[Tutu]] ve svých zlověstných aspektech vysílali do světa své posly-démony, kteří roznášeli nemoci a mor, předcházející novou záplavu a její obrodu. Ze staroegyptských textů máme doloženo mnoho rituálů a zaříkání, která měla odehnat tzv. novoroční mor, případně zahnat jeho původce - démony (např. Kniha posledních dní roku - p. Leiden I 349 nebo dokonce zaříkání z chirurgického papyru Edwina Smithe. | ||
[[Ptolemaios III.]] se pokusil přidat k pěti epagomenálním dním každý čtvrtý rok ještě jeden den navíc a zavést tak přestupný rok, tato reforma kalendáře však nebyla úspěšná.<ref>Verner-Bareš-Vachala 1997: 189</ref> | [[Ptolemaios III.]] se pokusil přidat k pěti epagomenálním dním každý čtvrtý rok ještě jeden den navíc a zavést tak přestupný rok, tato reforma kalendáře však nebyla úspěšná.<ref>Verner-Bareš-Vachala 1997: 189</ref> | ||
Aktuální verze z 13. 1. 2017, 13:59
Jako epagomenální dny je v egyptologii označováno pět dní na konci roku, které se vymykaly ze staroegyptského kalendáře, který měl 360 dní. Proto jsou v egyptšině tyto dny také označovány jako "dny, které jsou nad rokem", slovo epagomena pak pochází z řečtiny.
Podle egyptské mytologie byl každý z těchto dní dnem zrození jednoho z významných bohů - Usira, Esety, Sutecha, Nebthety a Hora.
Jelikož tyto dny nezapadaly do kalendáře, byly považovány za dobu, která se vymyká běžnému vesmírnému řádu, a tedy za nebezpečné období, na které bylo třeba dávat si pozor a vykonávat v něm ochranné rituály.[1] V těchto dnech některá božstva, jako např. Sachmet, Bastet, Neit nebo Tutu ve svých zlověstných aspektech vysílali do světa své posly-démony, kteří roznášeli nemoci a mor, předcházející novou záplavu a její obrodu. Ze staroegyptských textů máme doloženo mnoho rituálů a zaříkání, která měla odehnat tzv. novoroční mor, případně zahnat jeho původce - démony (např. Kniha posledních dní roku - p. Leiden I 349 nebo dokonce zaříkání z chirurgického papyru Edwina Smithe.
Ptolemaios III. se pokusil přidat k pěti epagomenálním dním každý čtvrtý rok ještě jeden den navíc a zavést tak přestupný rok, tato reforma kalendáře však nebyla úspěšná.[2]
Literatura
Bomhard, Anne-Sophie von 1999. Der ägyptische Kalender: ein Werk für die Ewigkeit. Translated by Ludwig von Bomhard. London: Periplus.
Depuydt, Leo 1997. Civil calendar and lunar calendar in ancient Egypt. Orientalia Lovaniensia Analecta 77. Leuven: Peeters. Raven, Maarten J. 1997. Charms for protection during the epagomenal days. In Dijk, Jacobus van (ed.), Essays on ancient Egypt in honour of Herman te Velde, 275-291. Groningen: Styx.
Spalinger, Anthony 1995. Some remarks on the epagomenal days in ancient Egypt. Journal of Near Eastern Studies 54 (1), 33-47.
Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha.
Vymazalová, H. - Coppens, F. 2011: Moudrost svitků boha Thovta: vědecké poznání za vlády faraonů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta,
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
