Bastet: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „===Jméno=== Bastet byla kočičí bohyní, která měla především ochranitelské aspekty. Její jméno zřejmě znamená "Ta z nádoby na posvátné ma…“)
 
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
===Ikonografie a sféry vlivu===
 
===Ikonografie a sféry vlivu===
−
Bastet je zobrazována jako žena se lví nebo kočičí hlavou, případně ve svém zvířecím aspektu jako kočka. Nejstarší dochované zobrazení Bastet pochází ze [[2.dynastie]], a tehdy se objevuje jako nebezpečná lví bohyně, a zobrazena je jako žena s hlavou lvice. Od [[Střední říše]] bývá spojována spíše s kočkami než se lvy, což souvisí s kladením důrazu na její mírnější ochranitelský aspekt,  a od [[Nové říše]] je už téměř vždy zobrazena s hlavou kočičí. Často drží v ruce sistrum, hudební nástroj spojovaný především s kultem bohyně [[Hathor]], a na krku mívá náhrdelník ''menit''. V Pozdní době se objevují nepopsané sošky lvích bohyní, často se se sistrem, náhrdelníkem menit nebo Horovým okem ''wedžat'', některé z nich mohou zobrazovat právě Bastet. Ve svém mateřském aspektu bývá někdy zobrazována s koťaty. Zvláště od Nové říše se objevuje jako Reova kočka, která zabíjí nepřítele slunečního boha, obrovitého hada [[Apop|Apopa]]. <ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref>
+
Bastet je zobrazována jako žena se lví nebo kočičí hlavou, případně ve svém zvířecím aspektu jako kočka. Nejstarší dochované zobrazení Bastet pochází ze [[2.dynastie]], a tehdy se objevuje jako nebezpečná lví bohyně, zobrazená jako žena s hlavou lvice. Od [[Střední říše]] bývá spojována spíše s kočkami než se lvy, což souvisí s kladením důrazu na její mírnější ochranitelský aspekt,  a od [[Nové říše]] je už téměř vždy zobrazena s hlavou kočičí.  
 +
 
 +
Často drží v ruce sistrum, hudební nástroj spojovaný především s kultem bohyně [[Hathor]], a na krku mívá náhrdelník ''menit''. V Pozdní době se objevují nepopsané sošky lvích bohyní, často se se sistrem, náhrdelníkem ''menit'' nebo Horovým okem ''wedžat'', některé z nich mohou zobrazovat právě Bastet. Ve svém mateřském aspektu bývá někdy zobrazována s koťaty. Zvláště od Nové říše se objevuje jako Reova kočka, která zabíjí nepřítele slunečního boha, obrovitého hada [[Apop|Apopa]]. <ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref>
  
 
===Mýty a funkce===
 
===Mýty a funkce===
−
Původně se zřejmě jednalo o lví bohyni, postupem času byla ale ve svém mírnějším aspektu spojována spíše s kočkami. Už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se objevuje v obou těchto podobách, jako nebezpečná a zuřivá bohyně i jako ochránkyně zemřelého panovníka. Postupně byl dáván důraz spíše na její ochranitelskou fuknci, a v pozdních obdobích egyptských dějin bývá nejčastěji spojována právě s ochranou a také s mateřstvím.
+
Původně se zřejmě jednalo o lví bohyni, postupem času byla ale ve své mírnější podobě spojována spíše s kočkami. Už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se objevuje v obou těchto podobách, jako nebezpečná a zuřivá bohyně i jako ochránkyně zemřelého panovníka. Postupně byl dáván důraz spíše na její ochranitelskou fuknci, a v pozdních obdobích egyptských dějin bývá nejčastěji spojována právě s ochranou a také s mateřstvím.
−
Bastet byla spojována a ztotožňována s dalšími bohyněmi se lvími a kočičími aspekty. V Thébách spojována s partnerkou [[Amon|Amona]], bohyní [[Mut]]. Řekové později ztotožnili Bastet s bohyní Artemis. <ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref>
+
 
 +
Bastet byla spojována a ztotožňována s dalšími bohyněmi se lvími a kočičími aspekty. V Thébách spojována také s partnerkou [[Amon|Amona]], bohyní [[Mut]]. Řekové později ztotožnili Bastet se svou bohyní Artemis. <ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref>
 +
 
 +
'''Spojitost se slunečním bohem'''
  
−
'''Spojitost se slunečním bohem'''
 
 
Podobně jako ostatní lví bohyně byla Bastet označována za dceru nebo partnerku slunečního boha. Pokud je označována za  jeho partnerku, někdy se u nich objevuje i jejich syn, lví božstvo Mahes či Mihos.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref> Mohla být ztotožněna i s Reovým okem. Kvůli své kočičí podobě bývala spojována i s kočičí podobou boha Rea, a objevuje se tedy jak kočka, která zabíjí Apopa.  
 
Podobně jako ostatní lví bohyně byla Bastet označována za dceru nebo partnerku slunečního boha. Pokud je označována za  jeho partnerku, někdy se u nich objevuje i jejich syn, lví božstvo Mahes či Mihos.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref> Mohla být ztotožněna i s Reovým okem. Kvůli své kočičí podobě bývala spojována i s kočičí podobou boha Rea, a objevuje se tedy jak kočka, která zabíjí Apopa.  
  
 +
'''Nemoci a léčení'''
  
−
'''Nemoci a léčení'''
 
 
Ve své démonické podobě se Bastet objevuje v souvislosti s magickými prostředky v lékařství - její poslové měli, podobně jako je tomu u bohyně [[Sachmet]], roznášet mor a další choroby, a tak byla tato bohyně vzývána jako ochranitelka proti nim. V jednom magickém zaříkání se objevuje otrávená kočka, která je vyléčena [[Re|Reem]], přečmž tato kočka zřejmě představuje právě Bastet. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref>
 
Ve své démonické podobě se Bastet objevuje v souvislosti s magickými prostředky v lékařství - její poslové měli, podobně jako je tomu u bohyně [[Sachmet]], roznášet mor a další choroby, a tak byla tato bohyně vzývána jako ochranitelka proti nim. V jednom magickém zaříkání se objevuje otrávená kočka, která je vyléčena [[Re|Reem]], přečmž tato kočka zřejmě představuje právě Bastet. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref>
  
 
'''Lví bohyně v poušti'''
 
'''Lví bohyně v poušti'''
 +
 
Jako Bastet bývá také někdy identifikována kočičí bohyně z mýtu, ve kterém se jako dcera slunečního boha po roztržce se svým otcem odebere do núbijské pouště. V tomto aspektu bývá zobrazována jako lvice nebo divoká kočka s hlavou núbijské ženy. Následně se v příběhu objevují bohové [[Šu]] a / nebo [[Thovt]], kteří bohyni přemluví, aby se vrátila zpět do Egypta. V jiných interpretacích se však v tomto mýtu jedná o jinou lví bohyni, například Sachmet nebo [[Tefnut]]. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press</ref>
 
Jako Bastet bývá také někdy identifikována kočičí bohyně z mýtu, ve kterém se jako dcera slunečního boha po roztržce se svým otcem odebere do núbijské pouště. V tomto aspektu bývá zobrazována jako lvice nebo divoká kočka s hlavou núbijské ženy. Následně se v příběhu objevují bohové [[Šu]] a / nebo [[Thovt]], kteří bohyni přemluví, aby se vrátila zpět do Egypta. V jiných interpretacích se však v tomto mýtu jedná o jinou lví bohyni, například Sachmet nebo [[Tefnut]]. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press</ref>
  
 
'''Setne Chamuaset'''
 
'''Setne Chamuaset'''
−
Bastet byla spojována také se sexualitou. Odkazy na tento její aspekt můžeme najít například v démotické povídce o Setne Chamuasetovi, kde se hlavní hrdina pod vlivem kouzla zamiluje do dcery Bastetina kněze, Tabubue, která jej pozve do města [[Bubastis|Búbastidy]], kultovního centra bohyně Bastet, a za slib, že s ním stráví noc, jej přiměje přepsat na ni všechen majetek, a posléze i zabít své vlastní děti a předhodit jejich těla psům a kočkám. Když se nakonec Setme pokusí Tabubue dotknout, ta zmizí a on se probudí nahý na ulici, a zjistí, že vše byl sen, který nedovedl rozeznat od skutečnosti, a který jej měl potrestat za to, že ukradl tajnou knihu boha Thovta. Tabubue může v této povídce zastupovat samotnou Bastet v roli bohyně, která trestá lidi za provinění proti bohům. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref>
+
 
 +
Bastet byla spojována také se sexualitou. Odkazy na tento její aspekt můžeme najít například v démotické povídce o Setne Chamuasetovi, kde se hlavní hrdina pod vlivem kouzla zamiluje do dcery Bastetina kněze, Tabubue, která jej pozve do města [[Bubastis|Búbastidy]], kultovního centra bohyně Bastet, a za slib, že s ním stráví noc, jej přiměje přepsat na ni všechen majetek, a posléze i zabít své vlastní děti a předhodit jejich těla psům a kočkám. Když se nakonec Setne pokusí Tabubue dotknout, ta zmizí a on se probudí nahý na ulici, a zjistí, že vše byl sen, který nedovedl rozeznat od skutečnosti, a který jej měl potrestat za to, že ukradl tajnou knihu boha Thovta. Tabubue může v této povídce zastupovat samotnou Bastet v roli bohyně, která trestá lidi za provinění vůči bohům. <ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref>
  
  
 
===Kult===
 
===Kult===
−
Bastet byla významnou bohyní už od nejstarších dob. V údolním chrámu [[Rachef|Rachefova]] pyramidového komplexu v [[Gíza|Gíze]] jsou v dochovaných nápisech zmíněny pouze dvě bohyně, a to Bastet, která symbolizuje Dolní Egypta, a Hathor, která naopak reprezentuje Egypt Horní. Obzvláště populární se kult této bohyně stal v [[Ptolemaiiovský Egypta|ptolemaiovské]] a [[Římská doba (Egypt)|římské době]].  
+
Bastet byla významnou bohyní už od nejstarších dob. V údolním chrámu [[Rachef|Rachefova]] pyramidového komplexu v [[Gíza|Gíze]] jsou v dochovaných nápisech zmíněny pouze dvě bohyně, a to Bastet, která symbolizuje Dolní Egypta, a Hathor, která naopak reprezentuje Egypt Horní. Obzvláště populární se kult této bohyně stal v [[Ptolemaiiovský Egypta|ptolemaiovské]] a [[Římská doba (Egypt)|římské době]].
−
Hlavním střediskem jejího kultu byla Búbastis, dnešní Tell Basta. Oslavy na počest Bastet, které se konaly v tomto městě, popisuje ještě řecký spisovatel a cestovatel Hérodotos z 5.století př.n.l. jako jedny z nejvýznamnějších a nejvelkolepějších egyptských svátků. Okolo Búbastidy byla nalezena četná pohřebiště posvátných koček, ta se ale nacházela i na dalších lokalitách, například v [[Sakkára|Sakkáře]], kde se nacházel chrámový komplex Búbasteion.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref>  
+
 
 +
Hlavním střediskem jejího kultu byla Búbastis, dnešní Tell Basta. Oslavy na počest Bastet, které se konaly v tomto městě, popisuje ještě řecký spisovatel a cestovatel Hérodotos z 5.století př.n.l. jako jedny z nejvýznamnějších a nejvelkolepějších egyptských svátků. Okolo Búbastidy byla nalezena četná pohřebiště posvátných koček, ta se ale nacházela i na dalších lokalitách, například v [[Sakkára|Sakkáře]], kde se nacházel chrámový komplex Búbasteion.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref>
 +
 
 
Amulety v podobě koček se často objevují ve spojitosti s oslavami nového roku, jelikož měly přinášet prosperitu a bohatství, ale také ochraňovat před zlými vlivy v pěti epagomenálních dnech na konci egyptského roku.  
 
Amulety v podobě koček se často objevují ve spojitosti s oslavami nového roku, jelikož měly přinášet prosperitu a bohatství, ale také ochraňovat před zlými vlivy v pěti epagomenálních dnech na konci egyptského roku.  
  

Verze z 2. 1. 2015, 13:36

Jméno

Bastet byla kočičí bohyní, která měla především ochranitelské aspekty. Její jméno zřejmě znamená "Ta z nádoby na posvátné masti". [1]

Ikonografie a sféry vlivu

Bastet je zobrazována jako žena se lví nebo kočičí hlavou, případně ve svém zvířecím aspektu jako kočka. Nejstarší dochované zobrazení Bastet pochází ze 2.dynastie, a tehdy se objevuje jako nebezpečná lví bohyně, zobrazená jako žena s hlavou lvice. Od Střední říše bývá spojována spíše s kočkami než se lvy, což souvisí s kladením důrazu na její mírnější ochranitelský aspekt, a od Nové říše je už téměř vždy zobrazena s hlavou kočičí.

Často drží v ruce sistrum, hudební nástroj spojovaný především s kultem bohyně Hathor, a na krku mívá náhrdelník menit. V Pozdní době se objevují nepopsané sošky lvích bohyní, často se se sistrem, náhrdelníkem menit nebo Horovým okem wedžat, některé z nich mohou zobrazovat právě Bastet. Ve svém mateřském aspektu bývá někdy zobrazována s koťaty. Zvláště od Nové říše se objevuje jako Reova kočka, která zabíjí nepřítele slunečního boha, obrovitého hada Apopa. [2]

Mýty a funkce

Původně se zřejmě jednalo o lví bohyni, postupem času byla ale ve své mírnější podobě spojována spíše s kočkami. Už v Textech pyramid se objevuje v obou těchto podobách, jako nebezpečná a zuřivá bohyně i jako ochránkyně zemřelého panovníka. Postupně byl dáván důraz spíše na její ochranitelskou fuknci, a v pozdních obdobích egyptských dějin bývá nejčastěji spojována právě s ochranou a také s mateřstvím.

Bastet byla spojována a ztotožňována s dalšími bohyněmi se lvími a kočičími aspekty. V Thébách spojována také s partnerkou Amona, bohyní Mut. Řekové později ztotožnili Bastet se svou bohyní Artemis. [3]

Spojitost se slunečním bohem

Podobně jako ostatní lví bohyně byla Bastet označována za dceru nebo partnerku slunečního boha. Pokud je označována za jeho partnerku, někdy se u nich objevuje i jejich syn, lví božstvo Mahes či Mihos.[4] Mohla být ztotožněna i s Reovým okem. Kvůli své kočičí podobě bývala spojována i s kočičí podobou boha Rea, a objevuje se tedy jak kočka, která zabíjí Apopa.

Nemoci a léčení

Ve své démonické podobě se Bastet objevuje v souvislosti s magickými prostředky v lékařství - její poslové měli, podobně jako je tomu u bohyně Sachmet, roznášet mor a další choroby, a tak byla tato bohyně vzývána jako ochranitelka proti nim. V jednom magickém zaříkání se objevuje otrávená kočka, která je vyléčena Reem, přečmž tato kočka zřejmě představuje právě Bastet. [5]

Lví bohyně v poušti

Jako Bastet bývá také někdy identifikována kočičí bohyně z mýtu, ve kterém se jako dcera slunečního boha po roztržce se svým otcem odebere do núbijské pouště. V tomto aspektu bývá zobrazována jako lvice nebo divoká kočka s hlavou núbijské ženy. Následně se v příběhu objevují bohové Šu a / nebo Thovt, kteří bohyni přemluví, aby se vrátila zpět do Egypta. V jiných interpretacích se však v tomto mýtu jedná o jinou lví bohyni, například Sachmet nebo Tefnut. [6]

Setne Chamuaset

Bastet byla spojována také se sexualitou. Odkazy na tento její aspekt můžeme najít například v démotické povídce o Setne Chamuasetovi, kde se hlavní hrdina pod vlivem kouzla zamiluje do dcery Bastetina kněze, Tabubue, která jej pozve do města Búbastidy, kultovního centra bohyně Bastet, a za slib, že s ním stráví noc, jej přiměje přepsat na ni všechen majetek, a posléze i zabít své vlastní děti a předhodit jejich těla psům a kočkám. Když se nakonec Setne pokusí Tabubue dotknout, ta zmizí a on se probudí nahý na ulici, a zjistí, že vše byl sen, který nedovedl rozeznat od skutečnosti, a který jej měl potrestat za to, že ukradl tajnou knihu boha Thovta. Tabubue může v této povídce zastupovat samotnou Bastet v roli bohyně, která trestá lidi za provinění vůči bohům. [7]


Kult

Bastet byla významnou bohyní už od nejstarších dob. V údolním chrámu Rachefova pyramidového komplexu v Gíze jsou v dochovaných nápisech zmíněny pouze dvě bohyně, a to Bastet, která symbolizuje Dolní Egypta, a Hathor, která naopak reprezentuje Egypt Horní. Obzvláště populární se kult této bohyně stal v ptolemaiovské a římské době.

Hlavním střediskem jejího kultu byla Búbastis, dnešní Tell Basta. Oslavy na počest Bastet, které se konaly v tomto městě, popisuje ještě řecký spisovatel a cestovatel Hérodotos z 5.století př.n.l. jako jedny z nejvýznamnějších a nejvelkolepějších egyptských svátků. Okolo Búbastidy byla nalezena četná pohřebiště posvátných koček, ta se ale nacházela i na dalších lokalitách, například v Sakkáře, kde se nacházel chrámový komplex Búbasteion.[8]

Amulety v podobě koček se často objevují ve spojitosti s oslavami nového roku, jelikož měly přinášet prosperitu a bohatství, ale také ochraňovat před zlými vlivy v pěti epagomenálních dnech na konci egyptského roku.


Reference

  1. ↑ Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
  2. ↑ Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
  3. ↑ Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
  4. ↑ Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
  5. ↑ Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
  6. ↑ Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press
  7. ↑ Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
  8. ↑ Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bastet&oldid=13382“