Pozdní thébská kosmogonie

Pozdní thébská kosmogonie, nazývaná též chonsuovská kosmogonie, je představa o stvoření světa, pocházející z pozdějších období egyptských dějin. Svůj název získala od města Théb (egyptsky Vaset). Právě v Thébách, a to v Chonsuově svatyni, se dochoval text, který tento náboženský koncept popisuje. Jedná se o synkretický text, který spojuje dohromady různé starší představy a mytologie, a propojuje je s náboženským prostředím Théb.

Text thébské kosmogonie

Text byl nalezen v jedné z místností za Chonsuovou svatyní chrámu v Karnaku (odtud druhé označení této kosmogonie). Na západní a východní zdi je zde zobrazen panovník při rituálu předkládání maat bohům, přičemž se vždy nalézá před jedním božstvem z Théb a několika dalšími, která zastupují náboženské koncepty jiných významných oblastí. Část těchto výjevů pochází již z doby Ramesse IV., jiné pasáže pocházejí z Ptolemaiovské doby.

Stvoření světa

Stvoření světa zde probíhá ve čtyřech generacích, v nichž se objevují různé podoby boha Amona, hlavního božstva Théb, který stvořil synkrezi se slunečním božstvem (Amon-Re).

První generace

Na počátku se z pravodstva Nunu vynořuje Amon Kematef („Ten, který dokončil svůj čas/jehož čas je dokončen“) v hadí podobě. Někdy je Kematef s pravodstvem přímo identifikován, zde můžeme vidět podobnost s verzí héliopolské kosmogonie, kdy se v pravodstvu nachází v hadí podobě bůh Atum. Amon Kematef následně stvoří nebesa, ze kterých se vynoří vejce (nebe bylo podle představ starých Egypťanů vodní plochou). Ačkoliv se jedná o variaci na prastarý mýtus, Kematef a jeho kult je doložen až od Ptolemaiovské doby.

Druhá generace

Z vejce se následně zrodí Ptah Tatenen, který bývá identifikován s další z Amonových podob. Ten stvoří zemi, a proto je označován jako Irita, jménem, které znamená „Stvořitel země“. Kromě země ale také stvoří Osmero, které tvoří třetí generaci.

Třetí generace

Do třetí generace thébské verze stvoření patří Osmero, osm prvotních bohů, které podle hermopolské kosmogonie stvořilo svět. Ti pak tvoří slunečního boha, a tak nastává skutečný počátek světa. Poté, co Osmero splnilo svou úlohu, vyčerpalo své síly a odpočívalo na pahorku Džeme, který se měl nacházet v oblasti Medínet Habu, a kde byl uctíván hrob Osmera a místo spočinutí Kamutefa, a které bylo považováno za místo, kde se obnovují síly počátečních bohů a tím i celého světa.

Čtvrtá generace

Čtvrtou generaci tvoří sluneční bůh Re, respektive synkreze Amon-Re, který následně stvoří celý svět. Někdy je také ztotožňován s jednou z podob boha Hora.

Vztah k ostatním kosmogoniím

Záměrem tohoto složitého systému bylo vytvořit náboženský koncept, ve kterém se prolínaly tři nejvýznamnější egyptské kosmogonie, tedy héliopolská, ve které vystupuje sluneční bůh jako stvořitel světa, hermopolská, kde na počátku světa stojí Osmero, a mennoferská, kde roli stvořitele plní bůh Ptah. Nešlo ale jen o to, spojit tyto mýty o stvoření světa dohromady, ale také poukázat na skutečnost, že bůh Amon a thébská kosmogonie stojí nad všemi ostatními náboženskými představami – ať už šlo o kteroukoliv z nejrozšířenějších egyptských verzí o stvoření světa, Amon v některé své podobě podle thébské varianty vždy existoval dříve. Thébští kněží tak chtěli vyjádřit nadřazenost svého pojetí náboženství nad ostatními.

Další literatura

Cruz-Uribe, E. 1994 : The Khonsu cosmogony, In : Journal of the American Research Center in Egypt, Vol. 31, 169 -189.

McClain, B. 2011 : Cosmogony (Ptolemaic and Roman periods), In: UCLA, Encyclopaediaof Egyptology.