Pozdní thébská kosmogonie: Porovnání verzí

Verze z 22. 2. 2015, 16:21

Pozdní thébská kosmogonie, nazývaná též chonsuovská kosmogonie, je představa o stvoření světa, pocházející z pozdějších období egyptských dějin. Svůj název získala od města Théb (egyptsky Vaset). Právě v Thébách, a to v Chonsuově svatyni, se dochoval text, který tento náboženský koncept popisuje. Jedná se o synkretický text, který spojuje dohromady různé starší představy a mytologie, a propojuje je s náboženským prostředím Théb.

Obsah

1 Text thébské kosmogonie
2 Stvoření světa
3 Vztah k ostatním kosmogoniím
- 3.1 Reference
4 Literatura

Text thébské kosmogonie

Text byl nalezen v jedné z místností za Chonsuovou svatyní chrámu v Karnaku (odtud druhé označení této kosmogonie). Na západní a východní zdi je zde zobrazen panovník při rituálu předkládání maat bohům, přičemž se vždy nalézá před jedním božstvem z Théb a několika dalšími, která zastupují náboženské koncepty jiných významných oblastí. Část těchto výjevů pochází již z doby Ramesse IV., jiné pasáže pocházejí z Ptolemaiovské doby.^[1]

Stvoření světa

Stvoření světa zde probíhá ve čtyřech generacích, v nichž se objevují různé podoby boha Amona, hlavního božstva Théb, který stvořil synkrezi se slunečním božstvem (Amon-Re).

První generace

Na počátku se z pravodstva Nunu vynořuje Amon Kematef („Ten, který dokončil svůj čas/jehož čas je dokončen“) v hadí podobě. Někdy je Kematef s pravodstvem přímo identifikován, zde můžeme vidět podobnost s verzí héliopolské kosmogonie, kdy se v pravodstvu nachází v hadí podobě bůh Atum. Amon Kematef následně stvoří nebesa, ze kterých se vynoří vejce (nebe bylo podle představ starých Egypťanů vodní plochou). Ačkoliv se jedná o variaci na prastarý mýtus, Kematef a jeho kult je doložen až od Ptolemaiovské doby.^[2]

Druhá generace

Z vejce se následně zrodí Ptah Tatenen, který bývá identifikován s další z Amonových podob. Ten stvoří zemi, a proto je označován jako Irita, jménem, které znamená „Stvořitel země“. Kromě země ale také stvoří Osmero, které tvoří třetí generaci.

Třetí generace

Do třetí generace thébské verze stvoření patří Osmero, osm prvotních bohů, které podle hermopolské kosmogonie stvořilo svět. Ti pak tvoří slunečního boha, a tak nastává skutečný počátek světa. Poté, co Osmero splnilo svou úlohu, vyčerpalo své síly a odpočívalo na pahorku Džeme, který se měl nacházet v oblasti Medínet Habu, a kde byl uctíván hrob Osmera a místo spočinutí Kamutefa, a které bylo považováno za místo, kde se obnovují síly počátečních bohů a tím i celého světa.^[3]

Čtvrtá generace

Čtvrtou generaci tvoří sluneční bůh Re, respektive synkreze Amon-Re, který následně stvoří celý svět. Někdy je také ztotožňován s jednou z podob boha Hora. ^[4]

Vztah k ostatním kosmogoniím

Záměrem tohoto složitého systému bylo vytvořit náboženský koncept, ve kterém se prolínaly tři nejvýznamnější egyptské kosmogonie, tedy héliopolská, ve které vystupuje sluneční bůh jako stvořitel světa, hermopolská, kde na počátku světa stojí Osmero, a mennoferská, kde roli stvořitele plní bůh Ptah. Nešlo ale jen o to, spojit tyto mýty o stvoření světa dohromady, ale také poukázat na skutečnost, že bůh Amon a thébská kosmogonie stojí nad všemi ostatními náboženskými představami – ať už šlo o kteroukoliv z nejrozšířenějších egyptských verzí o stvoření světa, Amon v některé své podobě podle thébské varianty vždy existoval dříve. Thébští kněží tak chtěli vyjádřit nadřazenost svého pojetí náboženství nad ostatními.

Reference

↑ Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.
↑ Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri.
↑ Sethe, Kurt Heinrich. Amun und die acht Urgötter von Hermopolis: eine Untersuchung über Ursprung und Wesen des ägyptischen Götterkönigs. Berlin: Verlag der Akademie der Wissenschaft, 1929.
↑ Demuss, Katja: Dsr-s.t : Studien zum Kleinen Tempel von Medinet Habu, Göttingen 2010, (disertation).

Literatura

Cruz-Uribe, E. 1994 : The Khonsu cosmogony, In : Journal of the American Research Center in Egypt, Vol. 31, 169 -189.

Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh, 108 - 110.

Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri.

Lesko, Leonard H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.

McClain, B. 2011 : Cosmogony (Ptolemaic and Roman periods), In: UCLA, Encyclopaediaof Egyptology.

Parker, Richard A. and Leonard H. Lesko 1988. The Khonsu cosmogony. In Baines, John, T. G. H. James, Anthony Leahy, and A. F. Shore (eds), Pyramid studies and other essays presented to I. E. S. Edwards, 168-175. London: Egypt Exploration Society.

Sethe, Kurt Heinrich. Amun und die acht Urgötter von Hermopolis: eine Untersuchung über Ursprung und Wesen des ägyptischen Götterkönigs. Berlin: Verlag der Akademie der Wissenschaft, 1929.

Zivie-Coche, C. 2013 : L'Ogdoade à Thèbes à l'époque ptolémaïque II: Le périptère du petit temple de Médinet Habou. In Thiers, Christophe (ed.), Documents de théologies thébaines tardives (D3T 2), 227-284. Montpellier: Université Paul Valéry.

[1] Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.

[2] Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri.

[3] Sethe, Kurt Heinrich. Amun und die acht Urgötter von Hermopolis: eine Untersuchung über Ursprung und Wesen des ägyptischen Götterkönigs. Berlin: Verlag der Akademie der Wissenschaft, 1929.

[4] Demuss, Katja: Dsr-s.t : Studien zum Kleinen Tempel von Medinet Habu, Göttingen 2010, (disertation).

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Pozdní thébská kosmogonie''', nazývaná též '''chonsuovská kosmogonie''', je představa o stvoření světa, pocházející z pozdějších období egyptských dějin. Svůj název získala od města [[Théby|Théb]] (egyptsky Vaset). Právě v Thébách, a to v [[Chonsu|Chonsuově]] svatyni, se dochoval text, který tento náboženský koncept popisuje. Jedná se o synkretický text, který spojuje dohromady různé starší představy a mytologie, a propojuje je s náboženským prostředím Théb.
-===Text thébské kosmogonie===
+== Text thébské kosmogonie ==
 Text byl nalezen v jedné z místností za Chonsuovou svatyní chrámu v Karnaku (odtud druhé označení této kosmogonie). Na západní a východní zdi je zde zobrazen panovník při rituálu předkládání [[maat]] bohům, přičemž se vždy nalézá před jedním božstvem z Théb a několika dalšími, která zastupují náboženské koncepty jiných významných oblastí. Část těchto výjevů pochází již z doby [[Ramesse IV.]], jiné pasáže pocházejí z [[Ptolemaiiovský Egypt|Ptolemaiovské doby]].<ref>Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.</ref>
-===Stvoření světa===
+== Stvoření světa ==
 Stvoření světa zde probíhá ve čtyřech generacích, v nichž se objevují různé podoby boha [[Amon|Amona]], hlavního božstva Théb, který stvořil synkrezi se slunečním božstvem (Amon-Re).
-'''První generace'''
+=== '''První generace''' ===
 Na počátku se z pravodstva [[Nu|Nunu]] vynořuje Amon Kematef („Ten, který dokončil svůj čas/jehož čas je dokončen“) v hadí podobě. Někdy je Kematef s pravodstvem přímo identifikován, zde můžeme vidět podobnost s verzí [[héliopolská kosmogonie|héliopolské kosmogonie]], kdy se v pravodstvu nachází v hadí podobě bůh [[Atum]]. Amon Kematef následně stvoří nebesa, ze kterých se vynoří vejce (nebe bylo podle představ starých Egypťanů vodní plochou). Ačkoliv se jedná o variaci na prastarý mýtus, Kematef a jeho kult je doložen až od Ptolemaiovské doby.<ref>Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri.</ref>
-'''Druhá generace'''
+=== '''Druhá generace''' ===
 Z vejce se následně zrodí [[Ptah]] Tatenen, který bývá identifikován s další z Amonových podob. Ten stvoří zemi, a proto je označován jako Irita, jménem, které znamená „Stvořitel země“. Kromě země ale také stvoří Osmero, které tvoří třetí generaci.
-'''Třetí generace'''
+=== '''Třetí generace''' ===
 Do třetí generace thébské verze stvoření patří '''Osmero''', osm prvotních bohů, které podle [[hermopolská kosmogonie|hermopolské kosmogonie]] stvořilo svět. Ti pak tvoří slunečního boha, a tak nastává skutečný počátek světa. Poté, co Osmero splnilo svou úlohu, vyčerpalo své síly a odpočívalo na pahorku Džeme, který se měl nacházet v oblasti [[Medínet Habu]], a kde byl uctíván hrob Osmera a místo spočinutí Kamutefa, a které bylo považováno za místo, kde se obnovují síly počátečních bohů a tím i celého  světa.<ref>Sethe, Kurt Heinrich. Amun und die acht Urgötter von Hermopolis: eine Untersuchung über Ursprung und Wesen des ägyptischen Götterkönigs. Berlin: Verlag der Akademie der Wissenschaft, 1929.</ref>
-'''Čtvrtá generace'''
+=== '''Čtvrtá generace''' ===
 Čtvrtou generaci tvoří sluneční bůh [[Re]], respektive synkreze Amon-Re, který následně stvoří celý svět. Někdy je také ztotožňován s jednou z podob boha [[Hor|Hora]]. <ref>Demuss, Katja:  Dsr-s.t : Studien zum Kleinen Tempel von Medinet Habu, Göttingen 2010, (disertation).</ref>
-===Vztah k ostatním kosmogoniím===
+== Vztah k ostatním kosmogoniím ==
 Záměrem tohoto složitého systému bylo vytvořit náboženský koncept, ve kterém se prolínaly tři nejvýznamnější egyptské kosmogonie, tedy héliopolská, ve které vystupuje sluneční bůh jako stvořitel světa, hermopolská, kde na počátku světa stojí Osmero, a [[mennoferská teologie|mennoferská]], kde roli stvořitele plní bůh Ptah. Nešlo ale jen o to, spojit tyto mýty o stvoření světa dohromady, ale také poukázat na skutečnost, že bůh Amon a thébská kosmogonie stojí nad všemi ostatními náboženskými představami – ať už šlo o kteroukoliv z nejrozšířenějších egyptských verzí o stvoření světa, Amon v některé své podobě podle thébské varianty vždy existoval dříve. Thébští kněží tak chtěli vyjádřit nadřazenost svého pojetí náboženství nad ostatními.
@@ Řádek 32: / Řádek 25: @@
 <references/>
-=== Literatura ===
+== Literatura ==
 Cruz-Uribe, E. 1994 : The Khonsu cosmogony, In : Journal of the American Research Center in Egypt, Vol. 31, 169  -189.
@@ Řádek 39: / Řádek 31: @@
 Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri.
+Lesko, Leonard H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.
 McClain, B. 2011 : Cosmogony (Ptolemaic and Roman periods), In: UCLA, Encyclopaediaof Egyptology.
+Parker, Richard A. and Leonard H. Lesko 1988. The Khonsu cosmogony. In Baines, John, T. G. H. James, Anthony Leahy, and A. F. Shore (eds), Pyramid studies and other essays presented to I. E. S. Edwards, 168-175. London: Egypt Exploration Society.
 Sethe, Kurt Heinrich. Amun und die acht Urgötter von Hermopolis: eine Untersuchung über Ursprung und Wesen des ägyptischen Götterkönigs. Berlin: Verlag der Akademie der Wissenschaft, 1929.
-[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]
+Zivie-Coche, C. 2013 : L'Ogdoade à Thèbes à l'époque ptolémaïque II: Le périptère du petit temple de Médinet Habou. In Thiers, Christophe (ed.), Documents de théologies thébaines tardives (D3T 2), 227-284. Montpellier: Université Paul Valéry.[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]