Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Rešerše

Rešerše je výsledek (popřípadě proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popřípadě plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. Rešeršním požadavkem se myslí konkrétně formulovaná žádost uživatele o zpracování rešerše. Rešeršní požadavek je obvykle formulován v přirozeném jazyce, prezentován písemně, ústně nebo jiným způsobem.

Za rešeršní službu pak považujeme dokumentografické nebo faktografické služby spočívající ve zpracování a poskytování rešerší uživatelům odborných informací. Rešerše mohou být průběžné nebo retrospektivní. Průběžné rešerše v dávkovém režimu představuje adresní rozšiřování informací. K rešeršním službám patří také online informační služby. Během poskytování rešeršních služeb je potřeba zvolit vhodnou rešeršní strategii, což je metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat relevantní dokument. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie. Pojem rešeršní strategie může být chápán v širším pojetí tj. včetně výběru informačního zdroje. Většinou je rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním informačním systémem.

Typologie rešerší Rešerše lze rozdělovat podle mnoha hledisek. Pro účely tohoto materiálu však postačí rozlišit typy rešerší podle hlediska časového na:

• retrospektivní: vyhledávání v určitém vědeckém oboru za určité časové období
• souběžné: vyhledávání probíhající v daných periodách opakovaně. Účelem tohoto druhu rešerší je získat přehled o novinkách ve sledovaném oboru.

A podle hlediska úplnosti na:

• úplné
• orientační
• výběrové.

Kdo vyhotovuje rešerše

• Informační pracovník: v tomto případě dostane odborný informační pracovník, který má zkušenosti s vyhledáváním ve vybraných informačních zdrojích, požadavek od uživatele a na základě jeho zadání vyhotoví rešerši. Informační instituce mají obvykle na svých internetových stránkách speciální rešeršní formuláře pro správné zadání rešerše. Nebezpečím při tomto druhu vyhledávání může být fakt, že rešeršér nemusí zcela správně pochopit informační požadavek uživatele.
• Uživatel: uživatel si může rešerši provést vlastními silami. Vystavuje se však nebezpečí, že při nedostatečné znalosti informačních zdrojů a vyhledávacích strategií nedosáhne kýžených výsledků.
• Informační pracovník v přítomnostiuživatele: tato varianta vyhledávání je pro účely rešerše optimální. Uživatel může v průběhu vyhledávacího procesu upřesňovat a korigovat svoje požadavky. Informační pracovník provádí samotné vyhledávání v systému. Jestliže bylo uvedeno, že je tato alternativa ideální, je nutno rovněž poznamenat, že je nejméně frekventovaná.

Fáze realizace rešerší

Samotný průběh rešeršní činnosti lze rozdělit do několika fází:

1. zadání(převzetí) dotazu,
2. výběr selekčních prvků (zvolení klíčových slov pro vyhledávání),
3. výběr optimálního informačního zdroje,
4. definice dotazu (kombinace klíčových slov spojených booleovskými či proximitními operátory),
5. vyhledání záznamů,
6. posouzení relevance,
7. případné doladění nebo přeformulování dotazu,
8. výběr relevantních záznamů pro samotné použití.

Typy rešeršní strategií

Analytické vyhledávání

Analytické strategie

• ti, kdo je využívají, využívají nástroje, které jim rešeršní systémy dovolují • využívají se analytické nástroje (např. používání logických operátorů, dotazovacího jazyka)

Strategie stavebních kamenů

Dotaz je rozložen na jednotlivé části (koncepty, fazety), které se zpracují samostatně a následně se kombinují. Mezi výhody patří to, že je možné jednotlivé koncepty mezi sebou libovolně kombinovat a dále také skutečnost, že vidíme, kolik dokumentů se váže k jednotlivým konceptům. Nevyhodou však může být fakt, že tato strategie může být zdlouhavá. Vhodné je tuto strategii využít ve chvíli, když jsme seznámeni s daným tématem a když má téma jasnou strukturu.

Strategie rostoucí perly

Jedná se o postupné rozšiřování dotazu a doplňování dalších klíčových slov tak, abychom získali více výsledků. Na začátku vyhledávání máme velmi malou množinu výsledných záznamů, avšak při postupném rozšiřování vyhledávaných pojmů získáváme další výsledky. Tato metoda je vhodná ve chvíli, kdy dochází k orientačnímu seznamování se s daným tématem či ve chvíli, když pokud známe relevantní dokument. Za nevýhodu by se dalo považovat vyžadování velké interakce se systémem při hledání a skutečnost, že se nemusí dařit nalézt výchozí dokument.

Strategie omezení /osekávání

Postup je opačný než u předchozího příkladu. V první fázi vyhledávání definujeme velmi všeobecný pojem, po jehož vyhledání získáme velké množství záznamů. Postupným zpřesňováním (osekáváním) dotazu dostáváme stále menší množinu relevantních výsledků. K omezení dochází pomocí dalšího upřesnění klíčových slov, omezení vyhledávání na určitá pole či využitím filtru a fazet. Výhodou je, že máme přehled o jednotlivých krocích a možnost vracet se zpět. Nevýhodou je že pokud zadám velmi obecný dotaz, množina bude velmi velká a nepřehledná a mi se v ní moůžeme ztratit. Tuto strategii je vhodné využít na počátku vyhledávání, když se seznamujeme s daným tématem.

Intuitivní strategie

Prohlížecí (browsting) strategie

Metoda zběžného prohlížení dokumentů, umožňující vidět další související dokumenty v kontextu. Typické pro koncové uživatele, kteří ty analytické nástroje neznají, nebo je neumí využívat. Hodí se pro vyhledávání odborné literatury, kdy není téma přesně definováno (potřebuji získat přehled), není ale vhodné pro velké databáze. Využívání této metody vzrostlo s nástupem webu.

Typy prohlížení:

• skenování,
• pozorování,
• navigování,
• monitorování.

Sběr lesních plodů

Nejedná se vysloveně o strategii, spíše intuitivní způsob vyhledávání, ale využívá analytické prvky.

- soubor několika strategií (hledání citací, skenování oblastí, hledání podle autora, využití poznámek v dokumentu, vyhledávání v bibliografických databázích podle klíčových slov)

Vyhledávací pomůcky

Booleovské operátory Pomocí booleovských operátorů vymezujeme vztahy mezi hledanými termíny

AND Operátor AND udává, že ve výsledcích vyhledávání musí být pouze dokumenty obsahující oba vyhledávané pojmy. Příklad: management AND marketing. Při zadání takovéhoto dotazu nalezne systém veškeré dokumenty, které obsahují slovo management a zároveň slovo marketing. OR Při použití tohoto operátoru je postačující to, že se ve výsledcích vyhledávání objeví dokumenty, které obsahují alespoň jeden z požadovaných termínů. Příklad: management OR marketing. V tomto případě se ve výsledcích objevily všechny dokumenty, které obsahují slovo management nebo slovo marketing, a taktéž dokumenty, které obsahujíoba tyto výrazy. NOT V tomto případě je vymezeno, že se ve výsledcích vyhledávání musí objevit dokumenty obsahující první ze zadaných výrazů, avšak vyloučeny jsou dokumenty, které mají ve svém obsahu pojem druhý. Příklad: management NOT marketing. Systém vyhledá dokumenty, které obsahují slovo management, ale neobsahují zároveň slovo marketing

Proximitní operátory Proximitní operátory vyjadřují vztahy mezi hledanými termíny v kontextu jejich postavení v textu. U některých z nich lze navíc číselně vyjádřit, v jakém rozptylu se v textu mohou hledané pojmy vyskytovat. Near – jsou nalezena slovní spojení, v nichž se objevují požadovaná slova odděleně od sebe maximálně ve vzdálenosti určené číslem, a to bez ohledu na pořadí, ve kterém se vyskytují. 12Příklad: auto N2 škoda – ve výsledcích se objeví jak spojení „auto značky škoda“, tak spojení „škoda auto“.Within – systémnalezne slovní spojení, ve kterých se vyskytují požadovaná slova v pořadí, v jakém byla zapsána, a to v rozmezí, které je udáno číslem. Příklad: daňová W3 reforma – ve výsledcích se objeví např. spojení „daňová a sociální reforma“, nikoliv však spojení „reforma daňová a sociální“

Zdroje

Doporučená literatura

• Rechtořík, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.
• Šulc, Miloslav. Metodika a technika rešerší. 1. vyd. Praha: Státní technická knihovna, 1971. 46 s. Učební texty St. techn. knihovny.
• Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.
• Piáček, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.
• Landová, Helena a Landová, Hana. Informační zdroje ve vašich službách: jak a kde hledat informace pro studium a vědeckou práci. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2007. 35 s. ISBN 978-80-7040-984-8.

Související články

Rešerše
Rešeršní strategie
Modely chování při vyhledávání informací
Zpětná vazba v rešeršních službách
Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.

Klíčová slova

rešerše, typologie rešerší, rešeršní služby, rešeršní strategie, rešeršní postupy