Sokar

Jméno

Pro význam jména boha Sokara existují dvě různá vysvětlení, nicméně v obou případech se zřejmě jedná spíše o pozdější slovní hříčky než o reálnou etymologii. Podle Textů pyramid je jeho jméno překládáno jako "přijď ke mně",což měla být slova Usira, který Sokara volal, podle Textů rakví pak jako "vyčištění úst", což by mohlo mít souvislost s rituálem otevírání úst, při kterém byly zemřelému vraceny jeho smysly.

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení Sokar-Usira

Sokar byl původně zřejmě božstvo s podobě sokola, spojované především s memfidským regionem a patronátem nad řemesly, ale postupem času se stal mnohem známější jako chtonické božstvo, spojené se zemřelými, nekropolemi, vzkříšením a znovuzrozením.I zde ovšem stále zůstávají jeho aspekty řemeslného tvůrce, neboť podle Egypťanů například modeloval kosti. V zásvětních textech je také zmiňováno to, že vyráběl různé rituální předměty a látky, potřebné při pohřbívání.

Sokarovou původní podobou byl sokol - v této podobě se typicky objevuje ve Staré říši, případně bývá zobrazen jakko muž se sokolí hlavou, často v obinadlech jako mumie. Někdy mívá na hlavě hornoegyptskou Bílou korunu či korunu atef se dvěma rohy, případně sluneční kotouč a rohy. Jindy bývá zobrazen v podobě pahorku, případně pahorku se sokolí hlavou.

Mýty a funkce

Sokar byl především božstvem spojovaným s pohřby, smrtí, zásvětím a posmrtnou existencí. Byl strážcem vstupu do zásvětí, na což odkazují jeho mnohá epiteta, například Pán Rasetau nebo Pán posvátné země.

Bárka henu

Už od Textů pyramid se v souvislosti se Sokarem objevuje bárka henu - jednalo se o bráku, nesenou na saních, na jejíž přídi byla hlava antilopy, býka, ruby, sokola nebo vlaštovky a na zádi tři či čtyři kormidla, a uprostřed níž se nacházela svatyně. Na tuto bárku byl zemřelý panovník vyzvedán a následně ztotožněn s božstvem.

Ptah-Sokar-Usir

Kvůli své spojitosti s řemesly a též Memfidou byl Sokar spojován s dalším božským řemeslníkem, Ptahem, a kvůli vazbě na podsvětí se také často objevuje v souvislosti s Usirem. Už od Střední říše se tak objevuje synkretické božstvo Ptah-Sokar-Usir. V této podobě bývá zobrazován jako trpaslík, a bývá nazýván jménem Pataikos. Sošky tohoto synkretického božstva se objevují hrobkách především od Pozdní doby, někdy bývají duté a ukrývají v sobě svitek s texty Knihy mrtvých, nebo také malou hliněnou mumii.

Kult

Hlavním místem Sokarova kultu byla Memfis, jelikož byl spojován především s memfidskou nekropolí. Už v dobách Staré říše se tak memfidská oblast stala dějištěm oslav na Sokarovu počest. Během tohoto svátku byl bůh vynášen ze své svatyně, a díky svému chtonickému aspektu asistoval králi např. při okopávání země nebo zakládání kanálů. Od Střední říše je kult Sokara doložen na více místech, například ve Fajjúmu nebo v oblasti Théb, a v této době je jeho kult již propojen s kultem Usirovým.

V Nové říši se jeho kult rozšiřuje, a bývá propojen i s kultem panovníka a trváním a obnovou řádu maat, Sokar je v této době uctíván i ve spojitosti s královskými zádušními chrámy.

Ještě v Ptolemaiovské době byl Sokarův kult velmi populátní, tento bůh byl ucitávn například v chrámu Hora v Edfú nebo v Hathořině chrámu v Dendeře, a to především ve spojistosti s usirovskými svátky v měsíci choiak.

Literatura

Graindorge, C. 2001 : "Sokar", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt III, Oxford and New York.

Graindorge, C. 1994 : Le Dieu Sokar a Thebes Au Nouvel Empire, Otto Harrassowitz Verlag.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Mikhail, L. B. 1984 : The Festival of Sokar: An Episode of the Osirian Khoiak Festival, Göttinger Miszellen 82.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.