Long term preservation

Verze z 9. 2. 2017, 13:27, kterou vytvořil Lucie.Krejzlova (diskuse | příspěvky) (→‎Odkazy)


Long term preservation zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako „dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).[1]

Cíle LTP

Tak jako se archivují tištěné dokumenty a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost.

To znamená:

  • vyhledatelnost,
  • dostupnost,
  • udržení srozumitelnosti,
  • udržení využitelnosti,
  • ochrana před ztrátou,
  • ochrana před zničením,
  • ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,
  • nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. [2]

Bit-stream preservation, content preservation

Rozlišujeme mezi ochranou bitů tzv. bit-stream preservation a logickou ochranou (content preservation = ochrana obsahu). Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými. Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče. Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. Dokumenty se opatřují tzv. metadaty. Metadata podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.[2]

Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace

V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst elektronického publikování. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost.

Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:

  • informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),
  • kódování textu, jazyk, kterým je text psán,
  • informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,
  • informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),
  • kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. [2]

Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu

U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát. Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně.

Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:

  • Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru.
  • Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů.
  • Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran.
  • Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu.
  • Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním hardware, operačním systému či software.
  • Dopad patentů – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.
  • Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. [2]

OAIS

OAIS (Open Archival Information Systém) je referenční model, který sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. [3]

Národní digitální knihovna

Národní digitální knihovna (NKD) je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat. Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho digitalizace. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. [4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ LTP Knihovna, [online]. [cit. 2017-01-07].
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908
  3. ↑ OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu
  4. ↑ Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/

Literatura

  • CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.

Související články

Externí odkazy

Klíčová slova

Ochrana, digitální dokumenty, archivace

Kategorie

,,

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&oldid=44388“