Informační politika Evropské unie
Informační politika Evropské unie je typ informační politiky, která je definována Evropskou unií. Jedná se obecně o „Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti“ a v současné době je nepostradatelnou součástí rozvoje informační společnosti v jednotlivých členských zemích EU. [1]
V pojetí informační politiky Evropskou unií lze charakterizovat tyto tři hlavní pilíře:
- Rozvoj informační společnosti.
- Výzkum, vývoj a podpora pro vytváření a využívání informačních technologií.
- Šíření podvědomí mezi občany členských zemí o možnostech a výhodách, které EU nabízí.
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských států. Oblasti přiděluje předseda, Jean-Claude Juncker pro období 2014-2019, každému komisaři. [2]
Obsah
Projekty a jejich vývoj
eEurope
Iniciativa eEurope byla vyhlášena v roce 1999 Evropskou komisí a schválena následně v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. Nese podtitul Informační společnost pro všechny a deklaruje přístup k internetu jako základní právo každého občana. Dává si za úkol rozšířit digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby a chce, aby tyto služby byly dostupné všem. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:
- e-research - kvalitní a rychlý internet pro vědce a studenty
- e-security - bezpečné platby, karetní transakce
- e-education - soustřeďuje se na připojení škol k internetu a uplatnění e-learning
- e-working - zvyšování počítačové gramotnosti např. formou celoživotního vzdělávání
- e-accessibility - usnadnění zveřejňování informací, odbourává technické a administrativní problémy
- e-commerce - zlepšení podmínek pro rozvoj elektronického obchodu
- e-health - podpora jen ověřených zdravotnických informací na webu
- e-content - tvorba zajímavého obsahu, digitalizace evropského kulturního dědictví
- e-transport - zefektivnění dopravy v Evropské unii
- e-government - přibližování elektronické státní správy občanům i podnikatelům [3]
Projekt eEurope internet a přístup k němu definoval jako základní kámen budoucí elektronické Evropy. Od rozvoje jednotlivých oblastí byl očekáván hospodářský růst, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života.
eEurope 2002 - Bring Europe online!
První podmínkou pro naplnění iniciativy eEurope bylo rozšíření připojení k internetu. Etapa eEurope 2002 si dává za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností. Všestranně podporovat používání internetu a legislativně ukotvit e-commerce v členských státech.
eEurope+
Program eEurope+ byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z iniciativy eEurope s důrazem na zmenšení digital divide vůči členským zemím Evropské unie. Česká republika program eEurope+ přijala v roce 2001. [4]
eEurope 2005
Druhá etapa eEurope 2005 klade důraz na rozšíření veřejných online služeb, jako jsou e-government, e-learning a e-health. Vyžaduje ochranu a bezpečnost informační infrastruktury a dále rozšíření šírokopásmového přístupu k internetu (broadband). [5]
i2010 - An European Information Society
Nová strategie Evropské unie i2010 si dala za cíl tyto tři hlavní priority:
- 1. Jednotný Evropský informační prostor, který bude podporovat digitální ekonomiku a nabízené služby.
- 2. Posílit inovace a investice týkajících se informačních a komunikačních technologií.
- 3. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života.
Odkazy
Reference
- ↑ VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a vyspělých demokraciích. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011.
- ↑ The European Commission's political leadership. [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en
- ↑ ČADILOVÁ, Kateřina. Elektronická Evropa aneb Jak naučit starý kontinent novým kouskům. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/elektronicka-evropa-aneb-jak-naucit-stary-kontinent-novym-kouskum. ISSN 1212-5075.
- ↑ Historie naší liberalizace, díl XXI: Akční plán eEurope+. Earchiv.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b03/b0203001.php3
- ↑ eEurope 2005: An information society for all. ETSI [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.etsi.org/WebSite/document/aboutETSI/EC_Communications/eEurope2005_actionPlan.pdf
Související články
Klíčová slova
informační politika, jednotný digitální trh, e-government, Evropská unie