Informetrie je nauka o užití matematických metod v informatice k popisu a analýze informatických jevů za účelem nalezení jejich zákonitostí a důkazů. Tedy tak definují informetrii Marie Königová a Hana Pessrová ve své publikaci Příklady užití informetrických metod. Pojem dále vymezují do širšího a užšího pojetí.
Informetrii v širším pojetí lze chápat jako aplikaci všech matematických metod v informatice, v užším pojetí jako využití měřících procedur na informační procesy a funkce.[1]

Informetrie má však i mnoho jiných definic. Jednodušší by bylo možná říct, že informetrie je metoda zkoumající a kvantitativně měřící vznik, oběh a působení informací v jakékoli oblasti společenského života jednotlivce nebo společnosti. Usiluje o vyjádření hodnoty informačního sdělení. Její výsledky slouží např. pro analýzu kvantitativního růstu literatury, účinnosti informačních systémů či role informací ve vědecké komunikaci.[2]

Informetrie úzce souvisí s bibliometrií a scientometrií, prakticky se s nimi výrazně překrývá. Je z nich však nejširší a celkově vědou zastřešující. Její povaha je více teoretická a zajišťuje takto metodologický základ zbývajícíma dvěma.[2]

Vztah mezi bibliometrií a informetrií

Informetrie je podstatně širší než bibliometrie. Bibliometrie se omezuje na zkoumání informačních toků a její základní jednotkou měření je dokument. Základním problémem, který se snaží řešit, je stav a vývoj množství dokumentů charakterizovaných určitými znaky. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). [3]
Oproti tomu informetrie řeší množství informace obsažené v dokumentu nebo jiném sdělení a změny tohoto množství při různých transformacích informace. Bibliometrie tedy zkoumá především zákonitosti publikační činnosti, informetrie by měla zkoumat samu podstatu informace a její měření. [1]


Prolínání informetrie s dalšími disciplínami

Informetrie se neprolíná jen se zmíněnou bibliometrií nebo scientometrií. Zasahuje také například do [1]

  • webometrie,
  • teorie čtení,
  • teorie propagandy,
  • teorie rozhodování,
  • teorie uživatele informací,
  • teorie selekce a selekčních systémů,
  • matematické teorie informace.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 KÖNIGOVÁ, Marie a Hana PESSROVÁ. Příklady užití informetrických metod. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.
  2. ↑ 2,0 2,1 SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  3. ↑ ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.

Použitá literatura

  • KÖNIGOVÁ, Marie a Hana PESSROVÁ. Příklady užití informetrických metod. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986
  • SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  • Informetrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Informetrie

Externí odkazy

Informetrie na německé wikipedii

Související články

Klíčová slova

informetrie, bibliometrie, informace, měření informace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informetrie&oldid=16788“