Bastet

Jméno

Bastet byla kočičí bohyní, která měla především ochranitelské aspekty. Její jméno zřejmě znamená "Ta z nádoby na posvátné masti".

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení bohyně Bastet

Bastet je zobrazována jako žena se lví nebo kočičí hlavou, případně ve svém zvířecím aspektu jako kočka. Nejstarší dochované zobrazení Bastet pochází ze 2.dynastie, a tehdy se objevuje jako nebezpečná lví bohyně, zobrazená jako žena s hlavou lvice. Od Střední říše bývá spojována spíše s kočkami než se lvy, což souvisí s kladením důrazu na její mírnější ochranitelský aspekt, a od Nové říše je už téměř vždy zobrazena s hlavou kočičí.

Často drží v ruce sistrum, hudební nástroj spojovaný především s kultem bohyně Hathor, a na krku mívá náhrdelník menit. V Pozdní době se objevují nepopsané sošky lvích bohyní, často se se sistrem, náhrdelníkem menit nebo Horovým okem wedžat, některé z nich mohou zobrazovat právě Bastet. Ve svém mateřském aspektu bývá někdy zobrazována s koťaty. Zvláště od Nové říše se objevuje jako Reova kočka, která zabíjí nepřítele slunečního boha, obrovitého hada Apopa.

Mýty a funkce

Původně se zřejmě jednalo o lví bohyni, postupem času byla ale ve své mírnější podobě spojována spíše s kočkami. Už v Textech pyramid se objevuje v obou těchto podobách, jako nebezpečná a zuřivá bohyně i jako ochránkyně zemřelého panovníka. Postupně byl dáván důraz spíše na její ochranitelskou fuknci, a v pozdních obdobích egyptských dějin bývá nejčastěji spojována právě s ochranou a také s mateřstvím.

Bastet byla spojována a ztotožňována s dalšími bohyněmi se lvími a kočičími aspekty. V Thébách spojována také s partnerkou Amona, bohyní Mut. Řekové později ztotožnili Bastet se svou bohyní Artemis.

Spojitost se slunečním bohem

Podobně jako ostatní lví bohyně byla Bastet označována za dceru nebo partnerku slunečního boha. Pokud je označována za jeho partnerku, někdy se u nich objevuje i jejich syn, lví božstvo Mahes či Mihos.Mohla být ztotožněna i s Reovým okem. Kvůli své kočičí podobě bývala spojována i s kočičí podobou boha Rea, a objevuje se tedy jak kočka, která zabíjí Apopa.

Nemoci a léčení

Ve své démonické podobě se Bastet objevuje v souvislosti s magickými prostředky v lékařství - její poslové měli, podobně jako je tomu u bohyně Sachmet, roznášet mor a další choroby, a tak byla tato bohyně vzývána jako ochranitelka proti nim. V jednom magickém zaříkání se objevuje otrávená kočka, která je vyléčena Reem, přečmž tato kočka zřejmě představuje právě Bastet.

Lví bohyně v poušti

Jako Bastet bývá také někdy identifikována kočičí bohyně z mýtu, ve kterém se jako dcera slunečního boha po roztržce se svým otcem odebere do núbijské pouště. V tomto aspektu bývá zobrazována jako lvice nebo divoká kočka s hlavou núbijské ženy. Následně se v příběhu objevují bohové Šu a / nebo Thovt, kteří bohyni přemluví, aby se vrátila zpět do Egypta. V jiných interpretacích se však v tomto mýtu jedná o jinou lví bohyni, například Sachmet nebo Tefnut.

Setne Chamuaset

Bastet byla spojována také se sexualitou. Odkazy na tento její aspekt můžeme najít například v démotické povídce o Setne Chamuasetovi, kde se hlavní hrdina pod vlivem kouzla zamiluje do dcery Bastetina kněze, Tabubue, která jej pozve do města Búbastidy, kultovního centra bohyně Bastet, a za slib, že s ním stráví noc, jej přiměje přepsat na ni všechen majetek, a posléze i zabít své vlastní děti a předhodit jejich těla psům a kočkám. Když se nakonec Setne pokusí Tabubue dotknout, ta zmizí a on se probudí nahý na ulici, a zjistí, že vše byl sen, který nedovedl rozeznat od skutečnosti, a který jej měl potrestat za to, že ukradl tajnou knihu boha Thovta. Tabubue může v této povídce zastupovat samotnou Bastet v roli bohyně, která trestá lidi za provinění vůči bohům.

Kult

Bastet byla významnou bohyní už od nejstarších dob. V údolním chrámu Rachefova pyramidového komplexu v Gíze jsou v dochovaných nápisech zmíněny pouze dvě bohyně, a to Bastet, která symbolizuje Dolní Egypta, a Hathor, která naopak reprezentuje Egypt Horní. Obzvláště populární se kult této bohyně stal v ptolemaiovské a římské době.

Hlavním střediskem jejího kultu byla Búbastis, dnešní Tell Basta. Oslavy na počest Bastet, které se konaly v tomto městě, popisuje ještě řecký spisovatel a cestovatel Hérodotos z 5.století př.n.l. jako jedny z nejvýznamnějších a nejvelkolepějších egyptských svátků. Okolo Búbastidy byla nalezena četná pohřebiště posvátných koček, ta se ale nacházela i na dalších lokalitách, například v Sakkáře, kde se nacházel chrámový komplex Búbasteion.

Amulety v podobě koček se často objevují ve spojitosti s oslavami nového roku, jelikož měly přinášet prosperitu a bohatství, ale také ochraňovat před zlými vlivy v pěti epagomenálních dnech na konci egyptského roku.

Literatura

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Málek, J. 1997 _ The cat in ancient Egypt. 1st published in paperback. London: British Museum Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press

Quaegebeur, J. 1991 : Le culte de Boubastis - Bastet en Egypte gréco-romaine, In : Delvaux L.;Warmenbol, E. : Les divins chat d'Egypte. Leuven. pp. 117–27

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.