Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci

Verze z 5. 8. 2018, 17:38, kterou vytvořil Denis.Skopan (diskuse | příspěvky) (→‎Harvard Open Access Project (HOAP))
Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS

Open Access (OA) se týká výzkumných výstupů, které jsou distribuovány online, bez bariér v podobě předplatného a dalších paywallů, často je (zejména v zeleném OA) přidána licence Creative Commons na podporu opětovného použití.

Otevřený přístup ve vědě může být aplikován na všechny formy publikovaného výzkumného výstupu (recenzovaných článků akademických časopisů, konferenčních článků a sborníků, závěrečných prací, monografií a jejich kapitol.

Cílem ideologie OA není jen zpřístupňovat něco zdarma, ale najít způsob jak vědecké výstupy zpřístupnit čtenářům bez zbytečných bariér s co největším impaktem, čímž se zrychluje vědecký cyklus a tempo objevů.[1]

Vývoj a momentální situace v problematice OA

Dalo by se říct, že OA jako ideologie v jisté podobě existoval už od počátku publikování vědeckých výsledků v prvních vědeckých časopisech (Philosophical Transactions a Journal des sçavans) již od roku 1665 - základním kamenem v ideologii OA je totiž ochota publikující vědce vzdát se honoráře a publikovat dvou práci ne z důvodu vlastního obohacení, ale aby zvýšili dopad svého výzkumu tím, že se dostane co k největšímu počtu lidí. První vědecké časopisy byly na tomto modelu založeny a výsledky byly publikované bez honoráře pro autory.[2]

Na principech volného šíření vědeckých výsledků stojí nejen samotný OA, ale i akademická svoboda jako taková. Až do dob digitální revoluce se tato idea nedala praktikovat v té nejčistší podobě – sdílení perfektních kopií díla téměř ihned po jeho dokončení (někdy dokonce i před ním) v elektronické podobě bez přístupových bariér po celém světě.[3]

K problematice se momentálně ve světě přistupuje z několika úhlů:

  • Všechny vědecké výsledky by měly být volně přístupné, bez ohledu na to, co si myslí autoři nebo vydavatelé (SciHub).
  • Lobbování proti OA ze strachu nad ztrátou zisku (korporátní vydavatelé, ale i sdružení která reprezentují vědce jako je např. FASEB)[4]
  • Parazitování na zlatém OA modelu (predátorští vydavatelé).
  • Snaha o vydávání jednou z legálních cest (mnozí autoři, univerzitní vydavatelství, etc.).
  • Věda, která vzniká z veřejných peněz by měla také být veřejně přístupná (OA iniciativy, OpenAIRE, etc.).
  • Kompromisem je materiály zpřístupnit v OA po určitém časovém embgargu, čímž se sníží impakt na vydavatele (kteří si ale stejně stěžují, že přícházejí o zisk). Tato metoda umožňuje zpřístupnit obsah lidem, kteří by se k němu z finančních důvodů jinak nedostali, nicméně vůbec neřeší jeden z hlavních pilířů OA, kterým je urychlit výzkumný cyklus rychlejší diseminací výsledků.[5]

Hlavní zdroje OA materiálů

Self archiving preprintů a postprintů

  • OA alternativa, která je nejvíc v souladu s OA ideologií.
  • Rešeršér archivuje a zpřístupňuje svou práci na vlastní pěst a náklady, zpravidla na svém webu.
  • Problém s diseminací výsledků, pokud není kapacitou svého oboru, o výsledcích se buď neví, nebo o ně ještě není zájem.

OA archívy a repozitáře

  • Zpravidla neposkytují peer-review, pouze obsah volně zpřístupňují (pokud ano, bývá na dobrovolnické bázi).
  • Ty repozitáře, které mají metadata podle OAI (Open Archives Initiative), jsou vzájemně prohladetelné a uživatel tak nemusí navštěvovat jednotlivé archivy po jednom.
  • Pro správu OAI repozitářů existuje bezpočet open source softwarů (Invenio, Zenodo, OPUS, etc.).

OA periodika

  • Poskytují peer-review (zásadní je sledovat jeho kvalitu, mimo jiné se podle ní se dají celkem snadno určit predátorští vydavatelé).
  • Hlavní výdaje pro tyto časopisy je peer review, editorské zásahy do díla, místo na serveru, propagace a poskytování zákaznického servisu předplatitelům.

Příklady OA registrů

Registry of Open Access Repositories (ROAR)

Cílem projektu ROAR je podporovat rozvoj OA poskytováním včasných informací o růstu a stavu OA úložišť na celém světě. OA maximalizuje přístup k výzkumu, a tím i jeho dopad výzkumu, čímž je výzkum produktivnější a efektivnější.[6]

Momentálně je v registrování a monitorováno ROAR 4666.[7]

Zenodo

Zenodo je OA repositář výzkumných dat. Byl vytvořen ve spolupráci OpenAIRE s CERN za účelem poskytnutí místa kde výzkumníci mohou uložit datových soubory souvisejícíc s jejich výzkumem. Zenodo je integrováno s GitHub, aby byl kód hostován v GitHubu citovalený.[8]

Podpora OA

Hlavními podporovateli OA jsou mimo univerzit a grantových agentur hlavně knihovny a knihovníci, jelikož rostoucí ceny předplatných časopisů a ebookových balíčků jsou velikou přítěží na knihovních rozpočtech a jak čas plyne, knihovny si mohou dovolit kupovat méně zdrojů za vyšší ceny.[9]

Harvard Open Access Project (HOAP)

Hoap v čele s Peterem Suberem podporuje od roku 2011 růst otevřeného přístupu k výzkumu v Harvardu i mimo něj, a to pomocí kombinace konzultací, spolupráce, budování komunity a přímé asistence s OA publikováním.[10]

International Open Access Week

Týden věnovaný osvětě a rozvoji OA, probíhá koncem října v mnoha knihovnách, univerzitách a vědeckých pracovištích. OA Week je možnost jak lokálně podpořit hnutí OA.[11]


Odkazy

Reference

  1. ↑ SUBER, Peter. Knowledge unbound: selected writings on open access, 2002-2011. London, England: The MIT Press, 2016. ISBN 978-026-2528-498.
  2. ↑ GUÉDON, Jean-Claude. In Oldenburg's long shadow: librarians, research scientists, publishers, and the control of scientific publishing. Washington, D.C: Association of Research Libraries, 2001. ISBN 09-180-0681-3.
  3. ↑ Giving knowledge for free: the emergence of open educational resources. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 2007. ISBN 978-926-4031-746.
  4. ↑ TEYTELMAN, Lenny. When lobbying against preprints and open access, FASEB is more effective and dangerous than corporate publishers. Protocols.io [online]. 2018, 2017 [cit. 2018-08-05]. ISSN 2473-1838. Dostupné z: https://www.protocols.io/groups/protocolsio/news/when-lobbying-against-preprints-and-open-access-faseb
  5. ↑ Embargo (academic publishing). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2017 [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Embargo_(academic_publishing)
  6. ↑ Registry of Open Access Repositories [online]. Southampton: EPrints, 2003 [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://roar.eprints.org/
  7. ↑ Registry of Open Access Repositories [online]. Southampton: EPrints, 2003 [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://roar.eprints.org/
  8. ↑ Zenodo [online]. Ženeva: CERN, 2013 [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: https://zenodo.org/
  9. ↑ MULLEN, Laura Bowering. Open access and its practical impact on the work of academic librarians: collection development, public services, and the library and information science literature. Oxford: Chandos Pub., 2010. ISBN 978-184-3345-930
  10. ↑ Harvard Open Access Project. The Berkman Klein Center: for Internet & Society at Harvard University [online]. Cambridge: Harvard University, 2011 [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://cyber.harvard.edu/research/hoap
  11. ↑ ABOUT: International Open Access Week. International Open Access Week [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/page/about

Použitá literatura

  • Giving knowledge for free: the emergence of open educational resources. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 2007. ISBN 978-926-4031-746.
  • GUÉDON, Jean-Claude. In Oldenburg's long shadow: librarians, research scientists, publishers, and the control of scientific publishing. Washington, D.C: Association of Research Libraries, 2001. ISBN 09-180-0681-3.
  • MULLEN, Laura Bowering. Open access and its practical impact on the work of academic librarians: collection development, public services, and the library and information science literature. Oxford: Chandos Pub., 2010. ISBN 978-184-3345-930.
  • SUBER, Peter. Knowledge unbound: selected writings on open access, 2002-2011. London, England: The MIT Press, 2016. ISBN 978-026-2528-498.
  • TEYTELMAN, Lenny. When lobbying against preprints and open access, FASEB is more effective and dangerous than corporate publishers. Protocols.io [online]. 2018, 2017 [cit. 2018-08-05]. ISSN 2473-1838. Dostupné z: https://www.protocols.io/groups/protocolsio/news/when-lobbying-against-preprints-and-open-access-faseb

Použité obrázky

Další literatrura

  • EVE, Martin Paul. Password. New York: Bloomsbury, Bloomsbury Academic, An Imprint of Bloomsbury Publishing, 2016. ISBN 978-150-1314-872.
  • KATSIRIKOU, Anthi. Open access to STM information: trends, models and strategies for libraries. Boston: De Gruyter Saur, 2011. ISBN 9783110253283.
  • Open access and the humanities: contexts, controversies and the future. Cambridge: Cambridge University Press, 2014. ISBN 9781107097896.
  • PRIMARY RESEARCH GROUP. The survey of higher education faculty: use of digital repositories & views on open access. New York, N.Y: Primary Research Group, 2009. ISBN 1-57440-137-8.
  • WILLINSKY, John. The access principle: the case for open access to research and scholarship. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2006. Digital libraries and electronic publishing. ISBN 02-622-3242-1.

Související články

Externí odkazy

Klíčová slova

open access, vydávání, copyright, institucionální repositáře

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Otevřený_přístup_(Open_Access)_k_informacím_ve_vědě_a_výzkumu,_jeho_vývoj,hlavní_zdroje,_jejich_registry_a_podpora_v_globálním_rámci&oldid=55266“