Vysvětlete, co je bibliometrie, řekněte, na čem je založena a jaké má limity ve svém použití. Vysvětlete pojem citační rejstřík, uveďte příklady. Popište bibliometrické zákony.

Verze z 29. 11. 2020, 19:13, kterou vytvořil Jana.Hecova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání.

Na čem stojí bibliometrie?

  • Autoři používají při tvorbě článku obvykle řadu pramenů.
  • Předpokládá se, že je-li práce některého autora citována jiným autorem, znamená to, že je relevantní k danému tématu a má sama o sobě jistou váhu
  • Rovněž tak se předpokládá, že je-li citován článek z časopisu, má tento časopis určitou odbornou úroveň

Hlavní postupy

  1. Citační analýza – bibliometrická metoda založená na analýze počtu citací, předpokládá citační morálku. Předpokládáme, že citace práce znamená, že tato práce byla pro autora významná. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno přihlížet k možnostem a mezím těchto metod
  2. Citační rejstříky – databázový nástroj pro citační analýzu. Umožňují mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů, pracovišť atd. Cílem je sledovat, kolikrát a kde byla určitá práce citována. Příslušná databáze a s ní spojené zázemí se nazývá citační index.

Problémy bibliometrie

  • Citační zvyklosti se v jednotlivých oborech liší – v molekulární biologii a biomedicíně je snazší dosáhnout citovanosti než v teoretické fyzice.
  • Řada autorů bádá na pomezí oborů – vyšší citovanost.
  • Mimořádně vysokou citovanost mívají přehledové články a některé metodické práce.
  • Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.
  • Nezasloužená citovanost – zneužití „mocenského“ postavení, nebo proto, že k práci přispěl nějakou drobností. V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem. Značnou část citací rovněž mohou představovat autocitace.

Základní indikátory bibliometrie

Individuální citační index

počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období.

Relativní citační index

(RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.

Relativní národní citační index

neboli (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.

Index bezprostřední odezvy

Immediacy Index měří rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.

Poločas citovanosti

Udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány

Poločas citování

Pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů

Impact factor

Číslo, které určitým způsobem určuje kvalitu časopisu v daném oboru a udává, s jakou pravděpodobností lze očekávat, že články z daného časopisu budou citovány. Jde tedy o míru citovanosti periodika, která udává jeho kvalitu a relevanci. Ty které jsou hodně citované, ty mají vysoký impact factor (IF). Tedy, čím vyšší ID tím prestižnější periodikum.

  • výpočet: počet citací : počet článků publikovaných v posledních dvou letech.


př. IF 2012 = A (2010-2011)/B(2010-2011)

  • A: kolikrát byly publikované články z časopisu A v letech 2010-2011 citovány jinými sledovanými časopisy.
  • B: kolik v časopise A vyšlo v období 2010-2011 článků celkem.

Relevantní data o zdrojích s vysokým Impact factorem udává např. citační databáze Web of Science, která zahrnuje také Journal Citation Reports.

H-index (Hirschův index)

Tvůrcem indexu je J. E. Hirsch. Udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány (lze odečíst ze seznamu publikací seřazených podle počtu citací). Hodnota h je rovna počtu prací, které článek citovaly (N) na seznamu, která má N nebo více citací.

Citační rejstřík (citační index)

Citační index, neboli míra citovanosti autorů. Jedná se o databázový nástroj pro citační analýzy. Jeho záměrem je mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, pracovišť...atd. Nabízí seznam publikovaných článků dle jejich citovanosti v daném časovém období. Za zakladatele je považován Eugene Garfield. Citační index odborného článku je dán počtem prací v odborných vědeckých časopisech, které na daný článek odkazují.

Databáze citačních rejstříků

  • SCI (Science Citation inces)
  • SSCI (Social Scientific index)
  • AHCI Arts and Humanities Citation Index

Bázi citačních rejstříků (indexů) vytváří jako jedná firma ISI (Institute for Scientific Information). Databáze registruje údaje o citovaných dokumentech (citace) výběrově z nejdůležitějších časopisů (avšak poměrně nerovnoměrně geograficky rozvržených). Nově je umožněno vytvářet selekční dotazy pomocí autorských klíčových slov, autorských anotací a pomocných doplňkových klíčových slov.

  • Mezinárodní adresář vydávaný ISI - Who is publishing in science (WIPIS).
  • Jednotlivé seznamy knih a periodik, vydavatelské katalogy (Publishers Trade List Annual)
  • Plné texty dokumentů
  • Adresáře a seznamy
  • Bibliografie[1]

Bibliometrické zákony

Lotkův zákon – zákon měření vědecké produktivity

  • Podle Lotky můžeme předem určit, kolik autorů publikuje více článků v případě, že známe počet autorů, kteří publikovali 1 článek v dané oblasti.
  • Počet autorů s n tituly činí cca 1/n2 z počtu těch, kteří jsou autory pouze 1 titulu. Podíl autorů, kteří jsou autory pouze 1 titulu, je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů exponenciálně klesá.
  • Na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články.
  • Pokud a1 autorů publikuje jeden článek v dané tematické oblasti, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků.
an = a1 / n2

Bradfordův zákon – zákon rozptylu informací

  • Zkoumá rozptyl relevantních článků v časopisech vůči konkrétnímu oboru.
  • Maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.
  • Vědecké časopisy rozdělíme podle klesající produktivity článků o daném tématu na
    • a.) Jádro periodik - výhradně o příslušném subjektu.
    • b.) Další zóny, které mají stejný počet článků jako jádro.
1:n:n2

Zipfův zákon – frekvenční analýza

  • Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov.
  • Zipf slova uspořádal podle frekvence f výskytu a slovo s hodnotou nejvyššího výskytu dostalo rank jedna r = 1, další slovo rank dvě atd.
  • Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí r a četnosti f pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu.
r * f = c

Zdroje

Literatura

Reference

  1. ↑ Murysová, Tereza, Možnosti využití bibliometrických metod

Související články

Klíčová slova

Bibliometrie, kvantitativní výzkum, vědecká komunikace, citace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vysvětlete,_co_je_bibliometrie,_řekněte,_na_čem_je_založena_a_jaké_má_limity_ve_svém_použití._Vysvětlete_pojem_citační_rejstřík,_uveďte_příklady._Popište_bibliometrické_zákony.&oldid=63074“