Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Čtenářství

Čtení

Čtení je základem čtenářské gramotnosti, a proto se do vzdělávání zařazuje hned od první třídy základní školy. V souvislosti se čtenářskou gramotností se pojem čtení posouvá na jinou úroveň, gramotnost totiž nepředpokládá pouze zvládnutí techniky čtení a rozpoznání tištěných znaků, ale také porozumění danému obsahu a práci s ním.

• Základního čtení: jedná se o dovednost identifikovat jednotlivá písmena a jiné grafické znaky, rozpoznat jednotlivá slova a věty. Tuto metodu se děti učí již v počáteční fázi školní výuky. Jedná se o technickou dovednost, kterou děti musí zvládnout tak, aby ji používaly automatizovaně. Proto je nutné i v následujících letech výuky této technické dovednosti věnovat dostatek času.
• Pokročilé čtení: věnuje se vyšším úrovním procesu čtení než pouhému dekódování jednotlivých písmen a grafických znaků. Toto čtení se zaměřuje na co nejúplnější porozumění obsahu čtených textů –čtení s porozuměním. Činnost není plně automatizovaná, vyžaduje přítomnost vědomí, soustředění, rychlost čtení a dostatečnou kapacitu paměti krátkodobé i střednědobé.

Čtenářství

Čtenářství je charakterizováno jako záliba ve čtení. Je jednou ze složek čtenářské gramotnosti. Tento pojem začíná mít smysl až s osvojením čtení a psaní. Pojem zahrnuje především vztah k četbě a zájem o ni. Mluví se také o záměrném a plánovaném rozvíjení četby, které je podporováno zejména školami, knihovnami, knižním trhem a v neposlední řadě rodiči. Čtenářství vyjadřuje aktivní vztah k četbě a literatuře vůbec. Je vnímáno jako důležitý faktor kultivace a socializace jedince, a proto se dá předpokládat, že jeho úroveň do jisté míry ovlivňuje i celkovou vzdělanost národa. V posledních letech se ujalo organizování různých akcí na podporu čtenářství a propagaci četby. Mezi nejznámější se řadí Noc s Andersenem, Moje kniha a Týden knihoven, které si kladou za cíl oslovit širokou veřejnost a snažit se ovlivnit její vztah ke čtenářství.

Portály na podporu čtenářství:

• ČTEnářův SYmpatický RÁDce na stránkách ČteSyRád
• BIBLIO HELP
• LibraryThing

Proces čtení

Proces čtení je proces vnímání textu zrakem a porozumění smyslu textu.

Čtení je otázkou cviku, mohu ho zdokonalovat, zrychlovat, zpřesňovat skrze:

• pokles počtu fixací v jednom řádku (zkušený čtenář zachytí na jednu fixaci až 3x tolik textu, co začátečník)
• zkracování fixací (rychlejší zachycení textu)
• pokles počtu zpětných (regresivních) pohybů. Pokud se vyskytuje malý počet těchto pohybů znamená to, že čtenářčte pozorně a vrací se pouze pro objasnění obtížného místa.

Způsoby čtení:

• racionální (pochopení): lepší duševní výkon při četbě, pochopení textu (četba naučné literatury X četba poezie)
• orientační (přehled): získat základní informace o knize (autor, název, vydavatel, rozčlenění do kapitol a subkapitol, marginálie, ilustrace, stylistika apod.)
• statarické (pečlivost): pečlivé pročítání a studium textu, rychlost čtení je dána mírou chápavosti čtenáře.
• kurzorické: zběžné, zachycování klíčových slov a pasáží, ke kterým se budeme ještě vracet.
• selektivní – výběrové, hledáme určitý údaj (datum, jméno aj.) nebo pasáže věnované vymezenému tématu.
• vztah mezi čtením nahlas a potichu – rozsah oko-hlas je závislý na cviku čtenáře a na způsobu jeho vyjadřování a tempu řeči, na artikulaci a intonaci. Řečový výkon se vyznačuje relativně konstantní rychlostí, zatímco zrak má určitý předstih (anticipaci), aby čtení bylo plynulé.

Co se děje, když čteme?

Dešifrování grafických znaků a chápání významu slov na základě spojování obsahu a formy. Forma je psaná nebo tištěná podoba slova, obsahuje jeho konvenční význam. Součinnost první a druhé signální soustavy. Z fyziologického a psychologického aspektu během procesu čtení zapojujeme svaly uvnitř očního bulvu – ciliární (umožňuje pohyb čočky při akomodaci) a duhovku (mění průměr zorničky podle intenzity světla). Vnější (okohybné) svaly párové umožňují pohyb oka horizontální, vertikální a kruhový. Svaly nastaví oko tak, aby světlo odražené z předmětu dopadalo na foveu (oblast největší ostrosti vidění - toto nastavení se nazývá fixace). Při přenášení fixace oči vykonávají pohyby paralelní; opačné (sbíhavé) vykonávají tehdy mění-li konvergenci k blízkým nebo vzdáleným předmětům. Divergence – návrat očních os do paralelní polohy. Sakadické pohyby představují přesuny fixací z předmětu na předmět nebo jeho části (např. při čtení). vyjadřování a tempu řeči, na artikulaci a intonaci. Řečový výkon se vyznačuje relativně konstantní rychlostí zatímco zrak má určitý předstih (anticipaci), aby čtení bylo plynulé.

Hlavní metody výuky čtení:

• Analyticko-syntetická metoda: rozvoj jemné motoriky, slabikování, učí se všechna písmena a A (malá, velká), důraz na zvládnutí techniky čtení, menší důraz na porozumění textu, nejprve se učí jednoduché texty ze slabikáře
• Genetická metoda: knihy jsou ve velkých písmenech, naučí se nejprve celou abecedu ve velkých písmenech, má to motivační aspekt, děti jsou dříve schopny něco napsat, hůře se pak učí psát tiskacím písmem

Role pozornosti v kontextu čtení

Pozornost je schopnost vědomě a úmyslně soustředit psychickou činnost na určitý úkol nebo cíl.

Typy pozornosti:

• pozornost bezděčná (neúmyslná): vyvolána silným nebo nezvyklým podnětem. Příklad: reklama, nápadná ilustrace, výkřik, záblesk.
• pozornost záměrná (úmyslná): zaměřené vnímání a pozorování. Je vzbuzována předem vytčeným cílem a udržuje se volním úsilím (více unavuje a vyčerpává).

Průběh pozornosti:

• První fáze: vzbuzení pozornosti – vzestup – dosažení jisté úrovně (plató) - setrvání po určitou dobu – pokles pozornosti (únava nebo nezajímavost předmětu).
• Druhá fáze: překonání únavy (či volní úsilí překonat nezajímavost) – vzestup pozornosti – dosažení původní úrovně - kratší, než bylo první plató – hlubší poklesu pozornosti.

Vlastnosti pozornosti

• cyklus se několikrát opakuje, poté nastane rozpad pozornosti;
• nutno vkládat přestávky, střídat obtížné a snadné poznatky, respektovat věk a intelektuální úroveň posluchačů (čtenářů, žáků);
• stálost, rozsah, intenzita, rozdělení, převádění.

Poruchy čtení

Porucha čtení je snížená schopnost nebo neschopnost čtení (vnímání) textu způsobena různými příčinami. Mezi ty nejčastější příčiny patří slepota, zrakové vady, poškození mozku, snížení intelektuálních schopností, fyzické zdravotní problémy ztěžující manipulaci s knihou, smyslové poruchy, poruchy řeči, sociální zanedbání dítěte, nesprávná volba vyučovacích metod, nepříznivé vlivy školního anebo rodinného prostředí.

Typy poruch

Dyslexie

Jde o typ poruchy čtení, která může být vrozená nebo získaná (poškození mozku). Projevy této poruchy se mohou vyskytovat v různých oblastech čtenářského výkonu, jako je rychlost, správnost, technika čtení a porozumění čtenému textu. Často se objevují potíže s rozpoznáním tvarově podobných písmen (b-d-p), zvukově podobných písmen (t-d), při spojování hlásek do slabik, s měkčením hlásek. Objevuje se vynechávání písmen, vynechávání slov, nesprávné čtení předložkových vazeb nebo délky samohlásek. Čtení bývá pomalé a potíže obvykle dělá čtení delšího textu nebo zaznamenání obsahu textu. Nejčastější forma vývojové poruchy učení u dětí je, že dítě začne pozdě mluvit, je pro něj obtížné vyjadřování či má malou slovní zásobu.

Projekty zaměřené na dyslexii:

• www.nadanedeti.cz
• Dyslang http://dyslang.eu/?jazyk=cz (e-learningový kurz pro dyslektiky)

Dysgrafie

Je porucha grafické podoby psaného projevu. Psaný projev je ovlivňován nedostatečnou kontrolou a organizací pohybů. Písmo bývá neuspořádané, neobratné, s nepravidelnou hustotou, velikostí nebo řazením písmen. Objevují se nedopsaná slova či písmena, zvláštní držení těla při psaní a výrazně pomalé tempo, časté škrtání. Samotné psaní často zaměstná pozornost natolik, že postižený není schopen soustředit se na obsahovou nebo gramatickou stránku písemného projevu.

Dysortografie

Je specifická porucha pravopisu, která se vyskytuje velmi často společně s dyslexií. Projevuje se zvýšeným počtem chyb a potížemi s použitím gramatických pravidel.

Pseudodyslexie

Porucha čtení, jejíž příčina nespočívá v primárních schopnostech ke čtení, ale u nichž se tyto základní schopnosti z nějakých vnějších příčin nemohly rozvinout nebo byly potlačeny (citová frustrace a napětí, sociální zanedbanost, špatný zdravotní stav, smyslové poruchy, poruchy řeči, dvojjazyčná výchova apod.). Roli hraje výchovná zanedbanost dítěte v rodině, napjatá citová situace, špatný zdravotní stav dítěte, nevhodný didaktický postup učitele, nevhodné pedagogické zacházení, které může vést ke skrytému nebo i otevřenému konfliktu. Nápravné snahy by měly směřovat především k odstranění příčiny.

Alexie

Ztráta schopnosti číst při zachovaném zraku jako důsledek organického poškození mozku.

Pomůcky při řešení poruchy čtení

Mezi pomůcky patří:

• výukový program Mentio
• kostky pro dyslektiky (dřevo, měkké/tvrdé i na měkké/tvrdé straně ...) – pomoc při učení
• interaktivní hmatové pomůcky pro ČJ (abeceda, podstatná jména, pravopis,...)
• pexeso pro dyslektiky (rozpoznávání písmen, slabik, ...) doplněno obrázkem
• obkreslování (pro dysgrafiky, obtahování obrazců, plynulost obkresu)

Zdroje

Doporučená literatura

• Fasnerová, Martina a kol. Aspekty čtenářství žáků elementárního ročníku základní školy. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2017. 97 stran. Monografie. ISBN 978-80-244-5236-4.
• Fasnerová, Martina a kol. Aspekty čtenářství žáků druhého ročníku základní školy. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019. 137 stran. Monografie. ISBN 978-80-244-5610-2.
• Dubec, Michal et al. Baví mě číst a hýbat světem: jak efektivně vyučovat průřezová témata a současně rozvíjet čtenářství: vývoj sdružených příkladů dobré praxe pro učitele základních škol. [Praha]: Projekt Odyssea, ©2012. 94 s. ISBN 978-80-87145-43-2.
• Lepilová, Květuše. Cesty ke čtenářství: vyprávějte si s námi!. 1. vyd. Brno: Edika, 2014. 168 s. ISBN 978-80-266-0112-8.
• Friedlanderová, Hana et al. České děti a mládež jako čtenáři 2017. První vydání. Brno: Host, 2018. 150 stran. ISBN 978-80-7577-804-8.
• Wolf, Maryanne. Čtenáři, vrať se: mozek a čtení v digitálním světě. Překlad Romana Hegedüsová. První vydání. Brno: Host, 2020. 262 stran. ISBN 978-80-275-0011-6.

Související články

Podpora dětského čtenářství
Metody výuky počátečního čtení
Čtenářské výzkumy
Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty
Čtení pomáhá
Čtení a čtenářské dovednosti
Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty
Uživatel a čtenář v knihovně
Knihovna a čtenářství v kontextu českých dějin, s rozpracováním konkrétního období.