Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Bibliometrie

Bibliometrie zkoumá kavntitativními metodami různé typy dokumentů (články, časopisy, monografie, patenty). Bibliometrické metody jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí. [1]

Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. [2]

Zipfův zákon

Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. [3]

Bradfordův zákon

Samuel Clement Bradford, povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu informací. kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) 15 . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2 , kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor https://is.muni.cz/th/p0qcz/Bakalarska_prace_Prikryl_.pdf

Bradfordův zákon (Bradford’s law) je dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. [4]

Lotkův zákon

Zákon definovaný v roce 1935 americkým psychologem a lingvistou George Kingsley Zipfem, nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. https://is.muni.cz/th/p0qcz/Bakalarska_prace_Prikryl_.pdf

Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. [5]

Scientometrie

Dle definice TDKIV je scientometrie Vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. [6] Z pohledu sociologického se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. [7]


Impakt faktor

Impakt faktor (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických databází společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). [8]

Impakt faktor byl definován v roce 1955 Eugenem Garfieldem v rámci vzniku a tvorby citačních rejstříků. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018.

Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory

H-index

Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp.

H-index lze najít v databázích: Web of Science Scopus Google Scholar [8]

Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf

Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf

Odkazy

Reference

  1. MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
  2. ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.
  3. JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD
  4. JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD.
  5. JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD
  6. JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.
  7. VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online].2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf
  8. 8,0 8,1 Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/

Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky