Elektronická čtečka knih: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[Soubor: Sony PRS T2 vs Amazon Kindle Touch.jpg|thumb|upright 1.2|Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)]]
 +
'''Elektronické čtečky knih''' (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení [[Elektronické knihy|elektronických knih]] či jiných elektronických [[Dokument|dokumentů]]. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka
  
'''Elektronické čtečky knih''' (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení [[Elektronické knihy|elektronických knih]] či jiných elektronických [[Dokument|dokumentů]]. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka).<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Čtečka elektronických knih. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000015939&local_base=KTD.</ref>
+
== Historie ==
 +
Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie.  
  
[[Soubor: Sony PRS T2 vs Amazon Kindle Touch.jpg|náhled|upright 1.2|Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)]]
+
Jako první na trh přišla v roce 2007  elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader  aj.
 +
 
 +
Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. <ref>Historie čteček eknih. ''Eknihovna''[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.</ref>
  
 
== Výhody elektronických čteček ==
 
== Výhody elektronických čteček ==
Řádek 31: Řádek 36:
 
* některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí,
 
* některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí,
 
* špatná čitelnost za sníženého osvětlení.
 
* špatná čitelnost za sníženého osvětlení.
 +
 +
== Nejznámější výrobci elektronických čteček knih==
 +
Elektronické čtečky knih se neustále vyvíjejí, ale mezi celosvětově nejznámější výrobce čteček patří například:
 +
* Amazon
 +
* Kobo
 +
* PocketBook
 +
 +
Mezi regionální výrobce se zahrnují:
 +
* E-reading (Česká republika)
 +
* Tolino (Německo)
 +
* Barnes & Noble (Velká Británie).<ref>VYTLAČIL, Petr. ''Jak vybrat čtečku e-knih''. Eknihovna[online]. 2014 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: Dostupné z: http://www.ebooky.cz/jak-vybrat-ctecku-e-knih-nejen-pod-stromecek/.</ref>
  
 
==Budoucnost elektronických čteček==
 
==Budoucnost elektronických čteček==
 
 
Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření  
 
Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření  
 
elektronických čteček důsledkem.
 
elektronických čteček důsledkem.
Řádek 48: Řádek 63:
 
<references/>
 
<references/>
  
===Související články ===
+
===Související články ===  
 +
* [[Autorský zákon a knihovny]]
 +
* [[Digitalizace a knihovnictví]]
 +
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]
 +
* [[Digitální knihovna]]
 
* [[Elektronické knihy]]
 
* [[Elektronické knihy]]
 +
* [[E-learning]]
 +
* [[Informační zdroje, podpora, kanály]]
 +
* [[Internet]]
 +
* [[Metadata]]
 +
* [[Operační systém]]
 +
* [[Půjčování e-knih v ČR]]
 +
* [[Software]]
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
Řádek 60: Řádek 86:
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]
 
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 17. 5. 2017, 13:28

Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)

Elektronické čtečky knih (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení elektronických knih či jiných elektronických dokumentů. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka

Historie

Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie.

Jako první na trh přišla v roce 2007 elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader aj.

Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. [1]

Výhody elektronických čteček

Čtečky e-booků (elektronických knih) mají několik výhod oproti klasickým knihám:

  • Můžete si zvolit velikost textu či měnit font.
  • Do čtečky se vejdou až stovky knih najednou.
  • Čtečka s 6“ displejem je lehčí než běžná tištěná kniha, leckdy i výrazně kompaktnější. Dobře se drží.
  • Většina čteček umožňuje připojení na internet pomocí Wi-Fi.
  • Některé čtečky podporují slovníky, předčítání textu, přehrávání hudby, audio knih apod.[2]

Podporované formáty e-knih

Knihy v elektronické podobě (tzv. e-booky) jsou dostupné v různých textových formátech a záleží na konkrétní čtečce, které formáty podporuje.

Display s elektronickým inkoustem

Elektronická čtečka Kobo

Většina čteček využívá tzv. elektronický inkoust. Displeje s elektronickým inkoustem jsou složeny z váčků napuštěných miniaturními pigmentovými částicemi. U černobílých displejů jsou bílé částice nabité pozitivně, naopak černé částice negativně. Každou kapsli shora a zespoda obklopuje elektroda, jedna kladná a druhá záporná. Jejich neustálé přepólování přitahuje částice na jednu či druhou stranu podle potřeby. Měnící se náboj elektrod s pigmentovými kapslemi pohybuje. Výsledkem je požadovaný odstín každé jednotlivé kapsle. Veškeré kapsle dohromady pak vytvoří obraz na displeji.[3]

E-inkoust je založen na fyzikálním fenoménu nazývaném elektroforéza. Zjednodušeně řečeno jde o využití pohybu částic s elektrickým nábojem v tekutém prostředí mezi dvěma vodivými deskami.[4]

Výhody displejů s E-ink oproti LCD panelům

  • displej je energeticky nenáročný, čtečka tak výdrží nabitá v řádech týdnů,
  • text je stejně čitelný jako na skutečném papíru,
  • displej je šetrný k lidským očím, neboť nevydává očím škodlivé záření.

Nevýhody displejů s E-ink oproti LCD panelům

  • některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí,
  • špatná čitelnost za sníženého osvětlení.

Nejznámější výrobci elektronických čteček knih

Elektronické čtečky knih se neustále vyvíjejí, ale mezi celosvětově nejznámější výrobce čteček patří například:

  • Amazon
  • Kobo
  • PocketBook

Mezi regionální výrobce se zahrnují:

  • E-reading (Česká republika)
  • Tolino (Německo)
  • Barnes & Noble (Velká Británie).[5]

Budoucnost elektronických čteček

Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření elektronických čteček důsledkem. Pro budoucnost e-knih a jejich čteček je rozhodující zájem ze stran čtenářů. Podle pana Caleyho je přechod z tištěných knih na elektronické stejný jako přechod z rukopisů na tištěné knihy. Díky elektornickým knihám se přidali i další možnosti jako interaktivita a propojení s internetem.[6]

Elektronické knihy navíc v sobě obsahují metadata a usnadňují tak organizaci a katalogizaci. Navíc je elektronické zařízení i dalším z bodů na trhu výrobců elektroniky, kteří svými zařízeními bojují o prestiž a nabízejí stále výkonnější zařízení.

Díky elektronickým knihám jsou i mnohé dokumenty přístupnější široké veřejnosti př. vysokoškolská skripta.

Odkazy

Reference

  1. Historie čteček eknih. Eknihovna[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.
  2. STLUKOVÁ, Iva. E-knihy a čtečky – úvod do problematiky pro každého. Městská knihovna Beroun [online]. 24.9.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.knihovnaberoun.cz/e-knihy-a-ctecky-uvod-do-problematiky-pro-kazdeho/
  3. Jak funguje čtečka knih. Okay.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.okay.cz/jak-funguje-ctecka-knih/
  4. Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux. AbcLinuxu.cz [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky-inkoust-amazon-kindle-a-linux
  5. VYTLAČIL, Petr. Jak vybrat čtečku e-knih. Eknihovna[online]. 2014 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: Dostupné z: http://www.ebooky.cz/jak-vybrat-ctecku-e-knih-nejen-pod-stromecek/.
  6. RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099

Související články

Klíčová slova

E-book, E-knihy, E-ink, display, čtení

Zdroje obrázků

Wikimedia Commons