Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim?

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Dle definice TDKIV je informační etiketa dílčí část etiky, která se zabývá morálními principy a pravidly souvisejícími se zpracováním informací. Informační etika dále zahrnuje etiku tvůrce informace (autorská etika), etiku zprostředkovatele informací a etiku uživatele informací. [1] Je to oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací. [2]

Cíle informační etiky

  • Poukázat na potřebu a význam informační etiky pro osoby (jejich vlastní rozvoj), pracující ve sféře informací, zejména profesionálně.
  • Poukázat na potřebu a význam informační etiky z hlediska prospěšnosti práce osob neprofesionálních, pracujících ve sféře informací.
  • Vyzdvihnout nezbytnost informační etiky pro celou sféru informací.
  • Zvýšit úroveň, profesionalitu informační práce jako službu společnosti.
  • Přispět k tomu, aby informace byly faktorem příznivě působícím na morální rozvoj společnosti.
  • Přispět k aktivní činnosti za uplatnění etiky do všech sfér společenského života, kde jde o působení informací (máme být pasivní k lavině pseudoinformací, jejichž následkem se lidé stále méně zajímají o potřebné informace pro duchovní rozvoj?).
  • Preventivně působit na ochranu před nesprávným zacházením s informacemi.

Mikroetické a makroetické problémy

Informační etika se tedy zaměřuje na dvě hlavní oblasti, za prvé na mikroetické problémy, tj. problémy, související s vlastní informační prací a individuálním chováním, např. ochrana duševního vlastnictví. Za druhé na makroetické problémy, které souvisejí s dopady informačních technologií na společnost, např. problém zranitelnosti informační společnosti. [3]

Mikroetické problémy:

Makroetická problémy:

  • spojení informační technologie a moci - např.: autonomní zbraně
  • kyberprostor a zájem o dění v reálném světě
  • digitální rozdělení společnosti - nerovný přístup k informacím
  • informační technologie ve výuce [3]
  • informační technologie a životní prostředí


[2]

Etika je soubor morálních zásad, kterými se řídí chování skupiny nebo jednotlivce.

Základní etické zákony formulované L. Floridim

Luciano Floridi, italský filozof, logik, a především zakladatel filozofie informace, buduje informační etiku jako obecnou etiku nazíranou z hlediska informace. Jeho principy informační etiky jsou de facto modifikované obecné zásady přirozeného zákona, podle kterého máme konat dobro a vyhýbat se zlu. Dobrem je informace, chápaná v ontologickém smyslu jako uspořádanost, zlem je entropie.

Floridi stanovuje několik zásad takto chápané etiky:

  • V infosféře nesmí být způsobována entropie.
  • Infosféra by měla být chráněna před entropií.
  • Entropie by měla být odstraněna z infosféry.
  • Informační bohatství by mělo v infosféře být podporováno jeho šířením (kvantita informací), zdokonalováním (kvalita informací) a obohacováním (informační různost).

Floridiho kodex, ač jinak pozoruhodný, ovšem zdůrazňuje především hodnotu šíření pravdivých informací, což je sice důležité hledisko, ale pro etické posuzování jen jedno z možných. [4]

Počítačová etika

Počítačová etika (computer ethics), která je dnes s informační etikou nejčastěji zaměňována, je chápána jako analýza přirozenosti a společenských dopadů počítačové technologie a oprávnění politiky pro její etické užívání.

Počítačová etika je souborem morálních zásad, které upravují používání počítačů. Mezi běžné problémy počítačové etiky patří práva duševního vlastnictví (například elektronický obsah chráněný autorskými právy), obavy o soukromí a vliv počítačů na společnost. Například je snadné duplikovat elektronický (nebo digitální) obsah avšak počítačová etika by toto chování označovala jako neetické, pokud k tomu nemáme souhlas autora. Počítačová etika také podporuje diskusi o tom, jaký velký vliv by měly mít počítače v oblastech jako je umělá inteligence a lidská komunikace. [5]

počítačová etika někdy nazývána nettiquette, česky zdomácněle netiketa. Netiquette od net = síť a etiquette = etiketa, pravidla chování [2]

Desatero přikázání počítačové etiky:

  1. nepoužívat počítač ke škodě jiného,
  2. nezasahovat ničivě do práce druhých lidí,
  3. neslídit v souborech jiných lidí,
  4. nepoužívat počítač ke škodě jiného či ke krádeži,
  5. nepoužívat počítač pro křivé svědectví,
  6. nepoužívat nebo pořizovat kopii softwaru, za který jsme nezaplatili,
  7. nepoužívat neoprávněně počítačového zdroje jiných lidí,
  8. nepřivlastňovat si intelektuální dílo jiných,
  9. přemýšlet o společenských následcích programu, který jsme vytvořili,
  10. používat počítač ohleduplně a s úctou. [6]


https://www.netinbag.com/cs/internet/what-are-computer-ethics.html https://www.blackwellpublishing.com/content/BPL_Images/Content_store/Sample_chapter/9781855548442/CEAC01.pdf

Globální etika

V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane globální etikou, která nahradí dosavadní etické systémy (někdy se tato teze označuje jako Górniak hypothesis).

Odkazy

Reference

  1. ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Informační etika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000699&local_base=KTD
  2. 2,0 2,1 2,2 SCHWEIDLEROVÁ, Kristýna. Zastoupení etických témat v předmětech informačních a komunikačních technologií na ZŠ Králíky a Gymnáziu Žamberk [online]. Olomouc, 2015 [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://theses.cz/id/tr551k/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Zuzana Hrnčiříková, Ph.D.
  3. 3,0 3,1 3,2 Informační etika a hodnocení informací. Informační systém Masarykovy univerzity [cit. 2022-02-15]. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf
  4. STODOLA, Jiří. Principy a dilemata informační etiky : svoboda slova, právo na informace a cenzura v kontextu problému dezinformace. ProInflow. Masarykova univerzita, 2019, roč. 11, č. 1, s. 70-78. ISSN 1804-2406. [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/2019-1-6
  5. Počítačová etika. TechLib [online] [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://tech-lib.eu/definition/computerethics.html
  6. Desatero přikázání počítačové etiky. Přírodovědecká fakulta UK [online]. 2015 [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/cit/dokumenty/desatero

Doporučená literatura

  • ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2002. 81 s. ISBN 80-210-2981-1.
  • JANOŠ, Karel. Informační etika. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 134 s.
  • FLORIDI, Luciano. The ethics of information. First published. Oxford: Oxford University Press, 2013. xix, 357 stran. ISBN 978-0-19-964132-1.
  • BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
  • GORNIAK-KOCIKOWSKA, Krystyna, 1996. The computer revolution and the problem of global ethics. Science and Engineering Ethics. 6., roč. 2, č. 2, s. 177–190. ISSN 1353-3452. Dostupné z: doi:10.1007/BF02583552

Související články

Klíčová slova

informace, informační etika, Floridi, etické zákony, počítačová etika