Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody: Porovnání verzí

m
Řádek 1: Řádek 1:
=Základní typy výzkumů=
+
==Základní typy výzkumů==
 
===Kvalitativní vs. kvantitativní===
 
===Kvalitativní vs. kvantitativní===
 
'''Kvalitativní výzkum''' se používá, pokud chceme získat podrobný popis a vhled do chování jednotlivce, skupiny, události nebo jevu. Umožňuje zkoumat jevy v přirozeném prostředí, studovat souvislosti a hledat příčinnosti. Při tomto typu výzkumu pracujeme s menším souborem respondentů. Výsledné poznatky tak nejsou statisticky reprezentativní a nelze je zobecnit na celou populaci. Pomáhá při počátečním zkoumání jevů.<br>
 
'''Kvalitativní výzkum''' se používá, pokud chceme získat podrobný popis a vhled do chování jednotlivce, skupiny, události nebo jevu. Umožňuje zkoumat jevy v přirozeném prostředí, studovat souvislosti a hledat příčinnosti. Při tomto typu výzkumu pracujeme s menším souborem respondentů. Výsledné poznatky tak nejsou statisticky reprezentativní a nelze je zobecnit na celou populaci. Pomáhá při počátečním zkoumání jevů.<br>
 
<br>
 
<br>
'''Kvantitativní výzkum''' funguje jako testování a validace teorií. Umožňuje rychlý a přímý sběr dat od velkého množství respondentů a poskytuje přesné číselné údaje, které umožňují zpravidla snadnější analýzu dat, než výstupy kvalitativních výzkumů. Při získání dostatečně velkého vzorku lze výsledky kvalitativního výzkumu zobecnit pro celou populaci. Výzkum bývá ale omezen redukčním způsobem získávání údajů.<ref name="Darja">Darja Jarošová: Základní dělení a druhy výzkumu (příloha) [online]. In: PRAXE ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH V OŠETŘOVATELSTVÍ. Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů :: Portál Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci , [cit. 14. 11. 2021]. Dostupný z WWW: https://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=27. ISSN 1804-5936.</ref>
+
'''Kvantitativní výzkum''' funguje jako testování a validace teorií. Umožňuje rychlý a přímý sběr dat od velkého množství respondentů a poskytuje přesné číselné údaje, které umožňují zpravidla snadnější analýzu dat než výstupy kvalitativních výzkumů. Při získání dostatečně velkého vzorku lze výsledky kvalitativního výzkumu zobecnit pro celou populaci. Výzkum bývá ale omezen redukčním způsobem získávání údajů.<ref name="Darja">Darja Jarošová: Základní dělení a druhy výzkumu (příloha) [online]. In: PRAXE ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH V OŠETŘOVATELSTVÍ. Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů :: Portál Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci , [cit. 14. 11. 2021]. Dostupný z WWW: https://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=27. ISSN 1804-5936.</ref>
 
===Analytický vs. deskriptivní===
 
===Analytický vs. deskriptivní===
'''Analytický výzkum''' se snaží zjistit a ověřit zda a jaké vztahy existují mezi určitými sledovanými charakteristikami. Odhaduje kauzální souvislosti. <br>
+
'''Analytický výzkum''' se snaží zjistit a ověřit, zda a jaké vztahy existují mezi určitými sledovanými charakteristikami. Odhaduje kauzální souvislosti. <br>
 
<br>
 
<br>
 
'''Deskriptivní výzkum''' se zabývá zjišťováním a detailním popsáním určitého fenoménu (jevu) ve sledované populaci, aniž by zjišťoval příčiny získaných poznatků.<ref name="Darja"/><ref>Deskriptivní výzkum, © 2005-2021. ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné z: https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/deskriptivni-vyzkum</ref>
 
'''Deskriptivní výzkum''' se zabývá zjišťováním a detailním popsáním určitého fenoménu (jevu) ve sledované populaci, aniž by zjišťoval příčiny získaných poznatků.<ref name="Darja"/><ref>Deskriptivní výzkum, © 2005-2021. ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné z: https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/deskriptivni-vyzkum</ref>
 
===Základní vs. aplikovaný===
 
===Základní vs. aplikovaný===
Cílem '''základního výzkumu''' je hledání řešeních ke klíčovým teoretických problémů v daném oboru. Orientuje se na hlubší odhalení vnitřní povahy jevů a o objasnění jejich příčin s cílem obohatit dosavadní vědění. Výstupy základních výzkumů nejsou určené k přímé společenské využitelnosti, ale spíše jako základ pro další výzkumy.<br>
+
Cílem '''základního výzkumu''' je hledání řešení klíčových teoretických problémů v daném oboru. Orientuje se na hlubší odhalení vnitřní povahy jevů a na objasnění jejich příčin s cílem obohatit dosavadní vědění. Výstupy základních výzkumů nejsou určené k přímé společenské využitelnosti, ale spíše jako základ pro další výzkumy.<br>
 
<br>
 
<br>
 
'''Aplikovaný výzkum''' právě hledá cesty a způsoby, jak využít poznatky získané v základním výzkumu v praxi. Podnětem pro jeho vznik bývá nějaký praktický problém, pro který je třeba najít řešení či ho dál prozkoumat.
 
'''Aplikovaný výzkum''' právě hledá cesty a způsoby, jak využít poznatky získané v základním výzkumu v praxi. Podnětem pro jeho vznik bývá nějaký praktický problém, pro který je třeba najít řešení či ho dál prozkoumat.
Řádek 15: Řádek 15:
 
==Základní výzkumné metody==
 
==Základní výzkumné metody==
 
<br>
 
<br>
Existují čtyři základní výzkumné metody - dotazování, pozorování, experiment a analýza dokumentů - v rámci kterých je možné použít různé techniky sběru dat.<br>
+
Existují čtyři základní [[výzkumné metody]] - dotazování, [[pozorování]], [[experiment]] a analýza dokumentů - v rámci kterých je možné použít různé techniky sběru dat.<br>
 
<br>
 
<br>
'''Dotazování''' je metoda založená na kladení otázek předepsaným způsobem vybraným osobám (tzv. respondentům). Může probíhat přímá nebo nepřímá komunikace s respondentem. Techniky sběru dat používané při dotazování zahrnují například dotazníkové šetření (písemné, online, telefonické), rozhovor, interview nebo anketu.<ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br>
+
'''Dotazování''' je metoda založená na kladení otázek předepsaným způsobem vybraným osobám (tzv. respondentům). Může probíhat přímá nebo nepřímá komunikace s respondentem. Techniky sběru dat používané při dotazování zahrnují například dotazníkové šetření (písemné, online, telefonické), [[rozhovor]] nebo anketu.<ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br>
 
<br>
 
<br>
 
'''Pozorování''' může být zaměřeno na lidi, činnosti nebo situace. Jedná se o metodu, ve které nejsou kladeny otázky a pozorovaný se aktivně neúčastní. Proto je technika použitelná pouze na smyslově vnímatelné skutečnosti. Techniky pozorování lze dělit do různých kategorií podle různým kritérií, může být například přímé nebo nepřímé, zjevné nebo skryté, mechanické nebo osobní, strukturované nebo nestrukturované, v přirozených nebo uměle vytvořených podmínkách,...<ref name="tul"/><br>
 
'''Pozorování''' může být zaměřeno na lidi, činnosti nebo situace. Jedná se o metodu, ve které nejsou kladeny otázky a pozorovaný se aktivně neúčastní. Proto je technika použitelná pouze na smyslově vnímatelné skutečnosti. Techniky pozorování lze dělit do různých kategorií podle různým kritérií, může být například přímé nebo nepřímé, zjevné nebo skryté, mechanické nebo osobní, strukturované nebo nestrukturované, v přirozených nebo uměle vytvořených podmínkách,...<ref name="tul"/><br>
Řádek 30: Řádek 30:
 
#Formulace hypotéz (závislá a nezávislá proměnná)
 
#Formulace hypotéz (závislá a nezávislá proměnná)
 
#Design výzkumné a pilotní studie
 
#Design výzkumné a pilotní studie
#Sbět dat
+
#Sběr dat
 
#Kódování dat
 
#Kódování dat
 
#Analýza dat
 
#Analýza dat
Řádek 36: Řádek 36:
 
==Hypotézy==
 
==Hypotézy==
 
<br>
 
<br>
'''Hypotéza''' je základem pro klasické kvalitativně orientované výzkumy. Hypotézy jsou predikce, které uvádějí do vztahu proměnné. Formulujeme je při pojmovém ztvárnění problému, využití minulých zkušeností a nebo studiu literatury. Vždy se jedná o výroky formované do oznamovací věty, které se snažíme v rámci výzkumu ověřit.<br>
+
'''Hypotéza''' je základem pro klasické kvalitativně orientované výzkumy. Hypotézy jsou predikce, které uvádějí do vztahu proměnné. Formulujeme je při pojmovém ztvárnění problému, využití minulých zkušeností anebo studiu literatury. Hypotézy se stanovují vždy na začátku výzkumu. Vždy se jedná o výroky formované do oznamovací věty, které se snažíme v rámci výzkumu ověřit.<br>
 
<br>
 
<br>
 
Kerlinger definuje dvě kritéria, podle kterých lze poznat dobrou hypotézu:
 
Kerlinger definuje dvě kritéria, podle kterých lze poznat dobrou hypotézu:
Řádek 51: Řádek 51:
 
[[Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br>
 
[[Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br>
 
[[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br>
 
[[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br>
 +
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br>
 +
[[Kvalitativní výzkum]]<br>
 +
[[Kvantitativní výzkum]]<br>
 +
[[Výzkumné metody]]<br>
 +
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
výzkum, metody výzkumu, hypotéza
 
výzkum, metody výzkumu, hypotéza
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Verze z 9. 12. 2021, 17:06

Základní typy výzkumů

Kvalitativní vs. kvantitativní

Kvalitativní výzkum se používá, pokud chceme získat podrobný popis a vhled do chování jednotlivce, skupiny, události nebo jevu. Umožňuje zkoumat jevy v přirozeném prostředí, studovat souvislosti a hledat příčinnosti. Při tomto typu výzkumu pracujeme s menším souborem respondentů. Výsledné poznatky tak nejsou statisticky reprezentativní a nelze je zobecnit na celou populaci. Pomáhá při počátečním zkoumání jevů.

Kvantitativní výzkum funguje jako testování a validace teorií. Umožňuje rychlý a přímý sběr dat od velkého množství respondentů a poskytuje přesné číselné údaje, které umožňují zpravidla snadnější analýzu dat než výstupy kvalitativních výzkumů. Při získání dostatečně velkého vzorku lze výsledky kvalitativního výzkumu zobecnit pro celou populaci. Výzkum bývá ale omezen redukčním způsobem získávání údajů.[1]

Analytický vs. deskriptivní

Analytický výzkum se snaží zjistit a ověřit, zda a jaké vztahy existují mezi určitými sledovanými charakteristikami. Odhaduje kauzální souvislosti.

Deskriptivní výzkum se zabývá zjišťováním a detailním popsáním určitého fenoménu (jevu) ve sledované populaci, aniž by zjišťoval příčiny získaných poznatků.[1][2]

Základní vs. aplikovaný

Cílem základního výzkumu je hledání řešení klíčových teoretických problémů v daném oboru. Orientuje se na hlubší odhalení vnitřní povahy jevů a na objasnění jejich příčin s cílem obohatit dosavadní vědění. Výstupy základních výzkumů nejsou určené k přímé společenské využitelnosti, ale spíše jako základ pro další výzkumy.

Aplikovaný výzkum právě hledá cesty a způsoby, jak využít poznatky získané v základním výzkumu v praxi. Podnětem pro jeho vznik bývá nějaký praktický problém, pro který je třeba najít řešení či ho dál prozkoumat. [1]

Základní výzkumné metody


Existují čtyři základní výzkumné metody - dotazování, pozorování, experiment a analýza dokumentů - v rámci kterých je možné použít různé techniky sběru dat.

Dotazování je metoda založená na kladení otázek předepsaným způsobem vybraným osobám (tzv. respondentům). Může probíhat přímá nebo nepřímá komunikace s respondentem. Techniky sběru dat používané při dotazování zahrnují například dotazníkové šetření (písemné, online, telefonické), rozhovor nebo anketu.[3]

Pozorování může být zaměřeno na lidi, činnosti nebo situace. Jedná se o metodu, ve které nejsou kladeny otázky a pozorovaný se aktivně neúčastní. Proto je technika použitelná pouze na smyslově vnímatelné skutečnosti. Techniky pozorování lze dělit do různých kategorií podle různým kritérií, může být například přímé nebo nepřímé, zjevné nebo skryté, mechanické nebo osobní, strukturované nebo nestrukturované, v přirozených nebo uměle vytvořených podmínkách,...[3]

Experiment se typicky využívá u výzkumů, kde se řeší problémy vztahu příčiny a následku mezi dvěma či více proměnnými. Podle prostředí, ve kterém experimenty probíhají, je můžeme dělit na laboratorní a terénní experimenty. Experiment může probíhat jako jednorázový test nebo v konfiguraci pretest-posttest.[3]

Analýza dokumentů používá jako předmět výzkumu hmatatelné výsledky činnosti člověka. Předmětem analýzy mohou být jak dokumenty osobní, tak i úřední, veřejné, archivní, virtuální nebo předmětná data.[4]

Proces plánování výzkumné studie


  1. Definice výzkumného problému
  2. Rešerše konceptů, teorií, existující výzkum
  3. Formulace hypotéz (závislá a nezávislá proměnná)
  4. Design výzkumné a pilotní studie
  5. Sběr dat
  6. Kódování dat
  7. Analýza dat
  8. Interpretace dat a prezentace závěrů

Hypotézy


Hypotéza je základem pro klasické kvalitativně orientované výzkumy. Hypotézy jsou predikce, které uvádějí do vztahu proměnné. Formulujeme je při pojmovém ztvárnění problému, využití minulých zkušeností anebo studiu literatury. Hypotézy se stanovují vždy na začátku výzkumu. Vždy se jedná o výroky formované do oznamovací věty, které se snažíme v rámci výzkumu ověřit.

Kerlinger definuje dvě kritéria, podle kterých lze poznat dobrou hypotézu:

  1. Hypotézy jsou výroky o vztazích mezi proměnnými.
  2. Hypotézy obsahují jasné implikace (jestliže – pak) pro ověřování vytčených vztahů.

Dobrá hypotéza existuje v podobě, ve které je rovnou možné ji testovat. Pokud ji testovat nelze, nemá pro vědu význam. Pro výzkum je stejně významné, pokud je hypotéza ověřena jako pravdivá, tak i když je zjištěna jako nepravdivá.[5]

Odkazy

Literatura

K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu Metody výzkumu.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Darja Jarošová: Základní dělení a druhy výzkumu (příloha) [online]. In: PRAXE ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH V OŠETŘOVATELSTVÍ. Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů :: Portál Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci , [cit. 14. 11. 2021]. Dostupný z WWW: https://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=27. ISSN 1804-5936.
  2. Deskriptivní výzkum, © 2005-2021. ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné z: https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/deskriptivni-vyzkum
  3. 3,0 3,1 3,2 6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html
  4. Analýza dokumentů a artefaktů. WikiKnihovna [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDza_dokument%C5%AF_a_artefakt%C5%AF
  5. MANĚNOVÁ, Martina a Martin SKUTIL. Metodologie pedagogického výzkumu [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné z: https://www.uhk.cz/file/edee/pedagogicka-fakulta/pdf/pracoviste-fakulty/katedra-socialni-patologie-a-sociologie/dokumenty/studijni-opory/socialni-patologie-a-prevence/metodologie-pedagogickeho-vyzkumu.pdf

Související články

Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné
Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat
Typy výzkumu v informační vědě
Kvalitativní výzkum
Kvantitativní výzkum
Výzkumné metody
Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu

Klíčová slova

výzkum, metody výzkumu, hypotéza