Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku

Dotazování

Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, telefonické, písemné a elektronické.

Osobní

Osobní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem, protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.[1][2]

Telefonické

Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíhá pouze sluchem. Jeho výhodou je, že je možné rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využitím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).[1][3]

Písemné

Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou být zkreslené.[1][3]

Elektronické

Elektronické dotazování (také internetové nebo počítačové dotazování) lze považovat za podskupinu písemného dotazování, respondenti nejčastěji vyplňují dotazník sami. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu, zveřejněním na webových stránkách. Jedná se o nejmladší z druhů dotazování. Výhodou je velice nízká finanční a časová náročnost. Do elektronického dotazování je také možné zapojit podpůrné vizuály jako obrázky nebo videa. Nevýhodou, stejně jako u písemného dotazování, bývá nízká návratnost a odpovědi pouze od určitých skupin lidí.[1][4]

Dotazovací metody

Dotazník

Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajišťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.[1]

Rozhovor

Rozhovor (nebo také interview) je druh dotazování, který vede tazatel s respondentem. Podle povahy rozhovorů se mění požadavky na tazatele. Kvalitativní (hloubkové) rozhovory vede zpravidla jeden tazatel, který by měl disponovat patřičným vzděláním. Kvantitativní rozhovory může vést více tazatelů, na které jsou kladeny menší nároky.
Strukturovaný (řízený) rozhovor se drží pevně dané struktury pořadí a znění otázek a postupu. Výsledky takového typu rozhovoru jsou snadno srovnatelné, neumožňuje ale prostor pro zkoumání širší oblasti dotazování.
V polostrukturovaném rozhovoru má tazatel seznam otázek, které při něm musí zaznít. Znění otázek se ale může v jednotlivých rozhovorech lišit, v případě nepochopení respondentem mohou být přeformulovány, případně se mohou objevit další otázky, které volně vyplynou z průběhu dotazování.
Nestrukturovaný rozhovor má nejnižší závaznost pokynů. Otázky při něm přirozeně vyplývají z komunikace a průběhu rozhovoru v rámci jeho tématu. Umožňuje objevovat širší souvislosti ve zkoumaném tématu, je ale poté obtížné srovnávat odpovědi jednotlivých respondentů, protože je průběh dotazování u každého jiný.[1][5]

Focus group

Metoda focus group, známá také jako ohnisková nebo diskusní skupina, je formou skupinového rozhovoru. Jedná se o metodu využívanou především v kvalitativních výzkumech. Často se s nimi můžeme setkat v marketingových výzkumech, např. pro zjišťování motivů jednání, testování reklamních nápadů, důvodů odmítání produktu. Sloužit také může k tvorbě hypotéz jako zdroj předběžných údajů pro následný kvantitativní výzkum. Zpravidla by se mělo jednat o skupinu 8-10 respondentů z cílové skupiny vedenou moderátorem, jejímž účelem je skupinová interakce účastníků. Realizovat se mohou jednou i vícekrát. Rizikem může být přítomnost dominantních jedinců, kteří mohou ovlivnit zbytek skupiny svými názory.[1][6]

Tvorba dotazníku

Postup

  1. Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.
  2. Definujte cílovou skupinu, respondenty.
  3. Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.
  4. Rozhodněte o obsahu otázky.
  5. Vypracujte nejvhodnější znění otázky.
  6. Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.
  7. Zkontrolujte délku dotazníku.
  8. Předem otestujte dotazník.
  9. Vytvořte finální formulář dotazníku.

Zásady

Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?:

  • dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?
  • navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např. Myslíte si také, že brát drogy je špatné?
  • emotivní (hrající na city respondenta) - např. Není to frustrující, když vás někdo přerušuje?
  • kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?
  • s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?
  • s nepřesnými instrukcemi - např. Jak dlouho používáte počítač? (denně? tento konkrétní? za celý život?)
  • využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?
  • tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?

Odkazy

Literatura

K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu Metody výzkumu.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/
  2. Osobní dotazování (face to face), © 2021. Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face
  3. 3,0 3,1 6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html
  4. ŠRÁMEK, Jan. Metody sběru dat v kvantitativním výzkumu. Focus [online]. 27. 4. 2009 [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://www.focus-age.cz/m-journal/marketingovy-vyzkum/metody-sberu-dat-v-kvantitativnim-vyzkumu__s390x5140.html
  5. Interview (výzkum), 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interview_(v%C3%BDzkum)
  6. Focus group(s), © 2021. MediaGuru.cz [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/slovnik/klicova-slova/focus-group-s/

Související články

Typy výzkumu v informační vědě
Kvalitativní výzkum
Kvantitativní výzkum
Výzkumné metody
Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu
Rozhovor

Klíčová slova

výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group