Vývoj informační politiky USA a EU: Porovnání verzí

Řádek 16: Řádek 16:
  
 
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví.  
 
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví.  
 +
 +
=== Důležité historické milníky ===
  
 
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda.  
 
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda.  
  
 
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/
 
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/
 
Vývoj informační politiky v USA byl propracovaný a k vývoji se pojí několik významných chvílí.
 
  
 
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.
 
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.
Řádek 37: Řádek 37:
 
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.
 
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.
  
'''Cíle NII'''
+
=== '''Cíle NII''' ===
  
 
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě
 
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě
Řádek 43: Řádek 43:
 
2. Elektronická agenda federální vlády USA
 
2. Elektronická agenda federální vlády USA
  
'''Základní cíle:'''
+
=== '''Základní cíle:''' ===
  
 
1. Ochrana duševního vlastnictví
 
1. Ochrana duševního vlastnictví
Řádek 83: Řádek 83:
 
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)
 
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)
  
'''Informační politika USA v současnosti'''
+
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===
  
 
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva.  
 
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva.  
Řádek 103: Řádek 103:
 
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.  
 
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.  
  
'''Projekty EU a jejich vývoj'''
+
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==
  
'''eEurope'''
+
=== '''eEurope''' ===
  
 
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:
 
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:
Řádek 131: Řádek 131:
 
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.  
 
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.  
  
'''eEurope 2002 - Bring Europe online!'''  
+
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===
 +
  
 
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.
 
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.
  
'''eEurope+'''
+
=== '''eEurope+''' ===
  
 
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001.  
 
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001.  
 
+
===
'''eEurope 2005'''
+
'''eEurope 2005''' ===
  
 
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.
 
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.
 
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.
 
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.
  
'''i2010 - An European Information Society'''
+
'''i2010 - An European Information Society'''<ref>hgjmgh</ref>
 
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)
 
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)
  
Řádek 155: Řádek 156:
 
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií
 
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií
  
'''Digitální agenda 2020'''
+
=== '''Digitální agenda 2020''' ===
  
 
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění.  
 
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění.  
 
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]
 
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]
  
 
+
===
'''Cíle Digitální agendy'''
+
'''Cíle Digitální agendy''' ===
  
 
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti
 
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti

Verze z 20. 1. 2019, 22:26


Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky?

Shrnutí

Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury (Global information infrastructure - GII). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem, prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky. Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa eEurope:eEurope 2002,eEurope 2005,eEurope+ a i2010. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.


Informační politika USA

Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.

1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.

2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy.

3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví.

Důležité historické milníky

8. červen 1993: Bill Clinton podepsal Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993), též nazývaný jako GPO Access. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda.

GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/

Leden 2004:Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.

Listopad 1992:V deníku The New York Times byl uveřejněný článek "Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge." V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky.

The National Information Infrastructure (NII)

Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru.

Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod.

1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.

15.9.1993:Vydání oficiálního vládního dokumentu National Information Infrastructure: Agenda for Action(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.

Cíle NII

1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě

2. Elektronická agenda federální vlády USA

Základní cíle:

1. Ochrana duševního vlastnictví

2. Podpora soukromých investic

3. Podpora inovací a nových aplikací

4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu

5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení

6. Spolehlivost a bezpečnost sítě

7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí

8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy

9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:

- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa

- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě

- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny

- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova

- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací

- Podniky a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)

GII

Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure

GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě.

Události 11. září 2001Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)

Informační politika USA v současnosti

V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.


Informační politika Evropské unie

Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie.

Informační politika EU staví základy a třech pilířích:

1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií

2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí

3. Rozvoj informační společnosti

Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.

Projekty EU a jejich vývoj

eEurope

eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul Informační společnost pro všechnya prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:

1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby

2. e-research - rychlý a kvalitní internet

3. e-education - připojení škol k internetu (v rámcie-learning)

4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii

5. e-government - elektronická státní správa

6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví

7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací

8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu

9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací

10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti

Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.

eEurope 2002 - Bring Europe online!

Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě eEurope 2002byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.

eEurope+

Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení digital divide. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001.

=

eEurope 2005 ===

Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002. Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.

i2010 - An European Information Society[1] (https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)

Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:

1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí

2. Jednotný Evropský informační prostor

3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií

Digitální agenda 2020

Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy

=

Cíle Digitální agendy ===

1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti

2. Podpora výzkumu a inovací v IKT

3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online

4. Nový jednotný trh

5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu

Odkazy

Reference

  1. hgjmgh



Použitá literatura

- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, * http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm

- strategický dokument i2010

http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf

- neziskové stránky k NII

http://www.ibiblio.org/nii/

-Evropský informační portál o informační společnosti
http://ec.europa.eu/information_society/index_en.htm

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Informační politika, Evropská unie, E-government

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.